Do slov

Claudia Durastanti nechtěla příběh o své rodině napsat jako debut, protože román o dívce dvou neslyšících rodičů, kteří odmítají používat znakový jazyk a jsou v mnoha dalších ohledech podivínští samorosti, by prý nejspíš nikdo nevydal. Její český debut Cizinka je už čtvrtou knihou, kterou vydala. Úspěšná spisovatelka tu vypráví o dorozumívání, neporozumění, jinakosti, osamělosti, stesku, empatii, bezcitnosti, o jihu Itálie, o Londýně i New Yorku. Doporučují Ocean Vuong, Ondřej Lipár i Bára Votavová. 

Pamatujete, jak jsme si na začátku covidu mysleli, v jakém nejsme loji, a natočili jsme díl o knihách, které nám aspoň trochu pomáhají se s tím vyrovnat? Bwahaha. Evidentně je na čase to zopakovat, neb důvodů k chmurám jedině přibývá. Kecací díl tentokrát obsahuje následující:

 Co jsme četli: Klára Wang Tylová: Ostrov duchů, Julian Barnes: Hukot času, Martin Müller: Černá rusalka, Josef Koudelka: Deníky, Matocha, Osoha: Prašina - Křídový panáček, Liv Strömquist: Nejrudější růže rozkvétá, Mike Mignola: Hellboy, Dominika Moravčíková: Deti Hamelnu, The Displaced: Refugee Writers on Refugee Lives, KHER: Všude samá krása & Samet Blues, Nicol Hochholczerová: Táto izba sa nedá zjesť, Gwen E. Kirby: Shit Cassandra saw, Jess Zimmerman: Women and Other Monsters 

Co se chystáme číst: Ben Lerner: Topecká škola, Douglast Stuar: Shuggie Bain, Milan Děžinský: Šestý prst, Jan Vitvar: Umění, kterému nikdo nerozumí

Plus pár poznámek k živé literatuře a pečení na Netflixu. 

Trvalo nám dlouho Moskoviádu přečíst a mělo to spoustu důvodů od války až po temnotu textu a literární styl. To ale rozhodně neznamená, že bychom vám "strašidelný román" Jurije Andruchovyče nechtěli doporučit. Jaká je kniha o velkém ukrajinském románu, který se básník Otto von F. pokouší napsat v Moskvě plné opilců, tajné policie a hadích jedů? Poslouchejte.

Překladatelé Miroslav Tomek a Alexej Sevruk si zaslouží náš velký dík za pomoc. Děkujeme!

Tuto epizodu jsme věnovali skvělému debutu současné německé autorky, která je z ruské židovské rodiny původem z Ázerbajdžánu. Rus je ten, kdo miluje břízy je textem o truchlení, o škatulkách, do kterých se málokdo vejde, o Kavkaze, o Palestině a Izraeli, o Německu - a především o tom, že být Rus (nebo Žid, nebo Ázerbajdžánka, muslim nebo Němka) znamená spoustu různých věcí a taky to nemusí znamenat vůbec nic. Kniha vyšla ve Větrných mlýnech v překladu Terezy Semotamové, která je tentokrát součástí epizody.

Co a jak chceme číst v novém roce, jaké dáváme a dostáváme knižní dárky a co se nám poněkud nesouvisle honí hlavou? Poslechněte si tenhle díl, ve kterém jsme taky chtěli bilancovat rok 2021, ale tak úplně to nevyšlo, takže vám namísto toho přinášíme spoustu tlachání a nejlepší knihy roku 2022 už v lednu 2022!

Období hurikánů Fernandy Melchor je vlastně jednou z mála mexických knih, které jsme přečetli, ale natolik nás smetlo, že jsme se rozhodli nebrat to jako nevýhodu. O hranicích mezi beletrií a novinařinou, o zapadákovech, které na pozadí dusí drogové kartely, o násilí nejen, ale především na ženách, o homofobii, misogynii, transfobii, o folklóru, magii, strachu a tak vůbec - o tom všem vypráví kniha i my dva. Jeden z nás vytváří paralelu s velkou klasikou české literatury a jeden z nás má zapatistické tetování a přesto dokáže poplést, jak se ta organizace jmenuje. Schválně hádejte, kdo je kdo. 

Tomuto dílu jsem ponechala název, který Ondřej použil pro export souboru. Je totiž celkem upřímný. Občas nám trvá sladit se v tom, jakou knihu budeme číst oba, aby mohl vzniknout další díl Do slov, případně váháme, jestli máme k tématu dost načteno, nebo jen tak krafeme o tom, co zrovna čteme, bez snahy přesvědčit se vzájemně, aby si to přečetl i ten druhý. Nuže, v tomto trochu kratším dílu se dozvíte, jaké díly měly vzniknout a nevznikly, co jsme v nedávné době četli zcela bez ambicí udělat o tom díl i co se chystáme číst. Jo a taky se dozvíte, proč je nedostatek papíru. Poslouchejte, než to smažou.

Japonsko, patriarchát, ideál krásy, zakázané stárnutí, vnucovaná představa o tradiční rodině, implantáty, spermabanky a smrt. Tentokrát jsme se pustili do literární senzace, kterou velebí Haruki Murakami. Jak na nás Mieko Kawakami zapůsobila a co jsme se dozvěděli o životě žen v Japonsku? Do češtiny přeložila Klára Macúchová, do angličtiny Sam Bett a David Boyd.

Za svou prozaickou prvotinu pro dospělé, Svatou hlavu, získala Hana Lehečková Cenu Jiřího Ortena. Originální vypravěčský hlas a jemu parádně přizpůsobenou formu přinesla letos i v druhé knize. Jaká jsou Poupátka, co mají společného s dalšími knihami vyprávěnými dětským hlasem nebo s vlnou literárních zpovědí o sexuálním násilí? Jak se nám četla Svatá hlava?

Mluvit o této knize a nepokazit, nebo přinejmenším neovlivnit váš čtenářský zážitek, to je vážně oříšek. Piranesi je plný překvapení, záhad, objevování, soch, mořských vln, pravda se v něm vyjevuje postupně a skutečnost je nejasná. Proč Susanne Clarke knihu vydala dřív než pokračování svého bestselleru Jonathan Strange & pan Norrell a proč po takové době? Jak se světy jejích knih liší a co má Piranesi i autorčin život společného, a jak to celé koresponduje s pandemií? Magie, moc, osamění, poznání, zapomnění - pusťte se do nich.

Jaké knihy nám změnily život, do jakých literárních světů bychom cestovali, jak navždy vyřešit čtecí krizi a jak si představujeme čtenářský deník s umělou inteligencí? Poněkud odlehčenější plácáníčko o knihách a literatuře vám na tyto otázky odpoví jen zčásti, protože jsme se ptali navzájem a odpovídali jsme tak trochu na otázky, které jsme si překroutili po svém. Snad vás pobavíme alespoň tak jako sebe. A jestli zatoužíte po něčem formálnějším a sofistikovanějším, doplňte Do slov sledováním zmiňovaných přednášek z bakalářských kurzů Petra A. Bílka: https://uclk.ff.cuni.cz/studium/bakalarske-studium/vyukove-materialy/

Nakladatelství Gnóm! vydává pozoruhodná díla žánrové, podivné a imaginativní literatury, eseje Ursuly K. Le Guin rezonují i tři roky po jejím odchodu a nedávno se v češtině, právě díky Gnóm!u, objevil sborník jejích povídek. Nemohli jsme ho nechat bez povšimnutí. Přestože pánové Hokr či Tesař a mnozí jiní a jiné by se nejspíš u našeho pokusu popsat žánry jako sci-fi či fantasy buď potrhali smíchy, nebo rozčílili, rozhodli jsme se pobavit o tom, čím nám UKLG učarovala a proč se chystáme číst další její knihy a vy byste měli taky. Řeč je nejen o Gwilanině harfě, ale také o Levé ruce temnoty a esejích, které vyšly pod názvem Proč číst fantasy..., dále o pohádkách, genderu, imaginaci a zvířátkách.

Řekli jsme si, že se nebudeme řídit jen literárními cenami, takže jakmile dostal Michal Ajvaz Státní cenu za literaturu... Ale vážně, Druhé město je kniha, která se báječně hodí do zasněžené Prahy (to je zbožné přání) a na dlouhé večery, kdy máte čas se ponořit do textu. Místy je té bezbřehé fantazie snad až příliš, ale vzhledem k realitě v té skutečné Praze - a nejen v ní - to vlastně potěší. Poslechněte si o losech na Karlově mostě, bakelitových psech a létání na rejnocích. 

Taky se bojíte dětí? V češtině vyšla první z mnoha knih, které už stihl napsat uznávaný španělský autor Andrés Barba, jeho nejnovější román Město světla. Vypráví o neuchopitelném dětství, o městě na pokraji džungle, o strachu, o neidentifikovatelné hranici mezi vrozeným a naučeným. A my vyprávíme o tom všem, vysvětlujeme, čím nám dílo i autor učarovali, řeč zavádíme i na české knihy o dětství, na Josepha Conrada nebo Malého prince. 

S podzimem se vracíme k epizodám zaměřeným převážně na jeden titul. Liška v dámu Jiřího Kratochvila získala cenu Magnesia Litera 2019 za prózu a my jsme se rozhodli vám ji přiblížit přesto a proto, že nás autor, o kterém se říká, že letošní cenu dostal tak trochu za zásluhy, doposud míjel. Mluvíme taky o cestování na losech, paranoidních paralelách se současností, objektifikaci žen i lišek, o dalších nominacích a o Literách obecně. Po poslechu zkontrolujte, jestli vám někde neraší zrzavá srst. 

"Tenhle podcast se měl jmenovat Oslí můstek." V dalším horkem poznamenaném dílu se věnujeme tématům, na která se naopak nedostává, když máme víc času na čtení a neuvařené mozkové buňky. Vždycky jsme chtěli natočit díl o knihovnách (oba), poezii (Ondřej) a sociálně kritické non-ficion (Bára). Tak ho tu máte. Říkejme tomu eklektika, nikoli zmatený cherrypicking, jo. Schválně, jestli se najde někdo, koho to bude zajímat všechno, dejte vědět.

Knihy, o kterých v epizodě mluvíme:

Edward Said: Orientalismus

Ondřej Macl: Miluji svou babičku víc než mladé dívky

Ivan Illich: Odškolnění společnosti

Štěpán Nosek: Penumbra

David Graeber: Fragmenty anarchistické antropologie

Alžběta Luňáčková: Pravý úhel

John Holloway: V kapitalismu. Proti kapitalismu. Za hranice kapitalismu.

Bruno Latour: Zpátky na zem

V této epizodě Do slov se vydáváme taky tak trochu do obrazu. Bavíme se totiž o komiksu, uslyšíte hlavně o oceňovaném grafickém románu od kanadských sestřenic Tamaki s názvem Jedno obyčejný léto. V knize se potkává spodní hrana dospívání s problémy několika dalších generací. Berou nás za srdce víc prepuberťačky, nebo dospěláci? Řeč bude i obecněji o komiksu, kanadském, českém i jiném. 

Proč číst, když svět hoří? Rasismus, klimatická krize, existenciální úzkost, feminismus a literatura. Od živé myšlenkové mapy k poněkud rozbředlému meandru. Morrison, Barthes, Whitehead, Faulerová, Vlasáková, Emezi, Gyasi, Glück, Zbořil, Gay, Pullman, Lebda, Solnit, Bažináč. Hodně jsme toho promotali a hodně jsme toho taky neřekli, snad si tu pár knižních tipů najdete. 

Povídková sbírka Možná že odcházíme se stala knihou desetiletí, román Zeptej se táty knihou roku, Jan Balabán se stal klasikem. V další epizodě se bavíme o autorovi, který zemřel předčasně v roce 2010 a nechal za sebou dílo, které se nás velmi dotklo. Poslouchejte a dozvíte se, jestli tyto vysoce niterné pocity umíme převést Do slov. A čtěte Balabána!

Tentokrát se v podcastu Do slov zaměřujeme na jeden dlouho očekávaný debut. Vratislav Kadlec je oceňovaný překladatel a významná postava české literární scény a Hranice lesa získaly nominaci na Magnesii Literu. Těšte se proto na drobný literární bulvár i na porovnávání jednotlivých nominací. A v neposlední řadě na srovnání úrovně bizarnosti Kadlecových povídek a naší momentální reality. Podcast je kratší, protože zlí duchové literatury nechtěli, abychom škaredě hovořili o dalších letošních nominacích a část našeho povídání se nepovedlo nahrát. Nahradíme ji v brzké době speciálem k Magnesii Liteře, snad už nám elementálové budou nakloněni. 

Nositelka mezinárodního Bookera a Nobelovy ceny za literaturu nejdříve měla a pak neměla dorazit na Svět knihy, pak byl celý veletrh zrušený a my jsme všichni zkejsli v karanténě. Přinášíme vám tedy aspoň další díl podcastu Do slov, ve kterém je řeč o autorčině nejnovější česky vydané knize, o budování nových světů, kašlání na hranice nebo o východoevropských mýtech. Omluvte horší kvalitu zvuku, nahrávali jsme online v sociální izolaci. 

Leïla Slimani dobyla český bookstagram díky komiksu Sex a lži, vycházejícím ze stejnojmenné esejistické a reportážní knihy. Jejím velkým tématem je sexuální svoboda, ve dvou novelách, které napsala, řeší ovšem i další zásadní témata jako je závislost, osamělost, rodičovství, třídní rozdíly, rovnoprávnost, autorita... A my se v nové epizodě Do slov věnujeme všem zmíněným knihám.

Je tu první Do slov speciál. Takhle se budou jmenovat epizody, ve kterých se namísto jedné knihy zaměříme na téma, událost nebo třeba na určitý výběr knih. Jako právě tentokrát. Protože nečteme jen novinky a chceme s vámi sdílet i tipy na knihy přečtené před delší dobou, rozhodli jsme se doporučit - sobě navzájem a hlavně vám - 5 knih, které jsme si zamilovali. Výběr je to celkem rozmanitý.

James Baldwin - Beale Street Blues

Susanna Clarke - Jonathan Strange & pan Norrell

Neil Gaiman - Oceán na konci uličky

Jorge Luis Borges - Zrcadlo a maska

Olga Tokarczuk - Běguni

Bašó - Úzká stezka do vnitrozemí

Sajjid Kašua - Druhá osoba singuláru

Vladimir Nabokov - Lužinova obrana

Akwaeke Emezi - Freshwater

Jana Šrámková - Zázemí

Je tu třetí epizoda Do slov a s ní první česká kniha. Chyba Marka Šindelky vyšla na konci roku 2019 podruhé ve výrazně přepracované podobě. Bavíme se o tom, jak se kniha od roku 2008 změnila i o jejím komiksovém zpracování. Taky o klimatické krizi a úzkosti, o tělesnosti, parazitech, velkých tématech v Šindelkových knihách, proměňování se v rostliny a o imaginaci beletrie, na kterou je potřeba reagovat. 

Tohle je Do slov. Čteme knihy, bavíme se o tom, jak jsou napsané, hledáme souvislosti a nekončíme jen u příběhu a prvních dojmů. Do slov připravují Bára Votavová a Ondřej Lipár.

V druhé epizodě podcastu Do slov se zaměřujeme na povídkovou sbírku Manuál pro uklízečky. Lucia Berlin je označována za jednu z nejlepších (donedávna) neznámých amerických spisovatelek. Řeč bude o jejím životě plném podivných povolání, alkoholu a stěhování. Taky o optimismu na dně, o životě v USA, Mexiku i Chile, o empatii v každé situaci, o povídkách obecně a o objevování nových oblíbených autorů a autorek. 

Tohle je Do slov. Čteme knihy, bavíme se o tom, jak jsou napsané, hledáme souvislosti a nekončíme jen u příběhu a prvních dojmů. Do slov připravují Bára Votavová a Ondřej Lipár.

V první epizodě podcastu Do slov se bavíme o Édouardu Louisovi, jeho knize Dějiny násilí, o zpracování traumatu, angažované literatuře, o maskulinitě, o sexuálním násilí, o různých přístupech k psaní o sociální realitě a o dalších věcech, které souvisejí s autorem nebo jeho knihami.

Tohle je Do slov. Čteme knihy, bavíme se o tom, jak jsou napsané, hledáme souvislosti a nekončíme jen u příběhu a prvních dojmů. Do slov připravují Bára Votavová a Ondřej Lipár.

Tohle je Do slov. Čteme knihy, bavíme se o tom, jak jsou napsané, hledáme souvislosti a nekončíme jen u příběhu a prvních dojmů. Do slov připravují Bára Votavová a Ondřej Lipár.