ArcheoPodcast

28. epizoda patří ke speciální sérii našeho podcastu, ve které si budeme povídat o českých archeologických expedicích v zahraniční.

Společně s Mgr. Petrou Tušlovou, PhD. z Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se vydáme do Bulharska.

Epizoda je rozdělena na dvě části. V první části, která vyšla před týdnem, můžete nahlédnout do zákulisí expedice. V této druhé části se vydáme na exkurzi po objevech, které archeologové v Bulharsku učinili.

Rozhovorem provází Anna Augustinová.

Expediční speciály vycházejí nepravidelně mezi ostatními díly.

28. epizoda patří ke speciální sérii našeho podcastu, ve které si budeme povídat o českých archeologických expedicích v zahraniční.

Společně s Mgr. Petrou Tušlovou, PhD. z Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se vydáme do Bulharska.

Epizoda je rozdělena na dvě části. V této první části můžete nahlédnout do zákulisí expedice. Doslechnete se, jaký je den archeologa, jaké strastiplné nástrahy na něj číhají, co jí k obědu měsíc v kuse stále dokola a jak sehnat dělníky v místě, kde téměř nikdo nežije.

V druhé části, která vyjde za týden, se můžete těšit na exkurzi po archeologických objevech, které archeologové v Bulharsku učinili.

Rozhovorem provází Anna Augustinová.

Expediční speciály vycházejí nepravidelně mezi ostatními díly.

Máte data? A můžeme je vidět? V rozhovoru s Mgr. Davidem Novákem, Ph.D. z Archeologického ústavu AV ČR Praha probíráme práci s digitálními archeologickými daty. Co si pod tímto pojmem vůbec představit? Proč data digitalizovat a zpřístupňovat? Dostane se k nim i laická veřejnost? Nejen na tyto otázky dostanete odpověď!

Rozhovorem provází Jana Doležalová.

Ve 26. epizodě se s doc. PhDr. Martinem Olivou, Ph.D., DSc. z Ústavu Anthropos z Moravského zemského muzea, kterého už dobře znáte z dvoudílné 20. epizody, vydáme ještě jednou do pravěku, tentokrát do střední doby kamenné - mezolitu. K jakým došlo změnám oproti paleolitu? Máme i z této doby na našem území bohaté doklady umění? Jak se tvarově proměnila štípaná kamenná industrie (pazourky)?

Blíže se podíváme na výjimečnou lokalitu Krumlovský les, kde okolo 9.000 př. n. l. začala těžba kamenné suroviny. Pomyslně zavítáme i do jiných států a představíme si nejzajímavější nálezy. Slyšeli jste o nejstarší dřevěné soše z Šigirského rašeliniště v Rusku či o zvláštním pohřbu na lokalitě Vedbaek v Dánsku?

Rozhovorem provází Adéla Legnerová.

S chemikem, který spolupracuje s archeology, RNDr. Lukášem Kučerou , Ph.D. z Katedry analytické chemie, Přírodovědecké fakulty, Univerzity Palackého v Olomouci si povídáme o tom, co všechno chemie prozradí o archeologických nálezech. Podíváme se na unikátní předměty jako nejstarší nález prosného piva i jeho vaření, na průzkum nitra slavné sošky býčka z Býčí skály z doby halštatské, na pravěká tetování nebo na snad nejstarší nález pesaru.

Rozhovorem provází Anna Augustinová.

S Mgr. Marií Peterkovou Hlouchovou, Ph.D. z Českého egyptologického ústavu FF UK probíráme základní rozdíly mezi archeologií a egyptologií, povídáme si o životě na expedicích v Abúsíru i o tom, proč mnoho lidí starověký Egypt tolik přitahuje.

Pokud byste chtěli o egyptologii slyšet více, vřele doporučujeme podcast Ta-Meri (https://open.spotify.com/show/0MdbFjG6Ld4zCC787M7t54), v němž Marie, podobně jako my, zpovídá odborníky z oboru a nechává své posluchače nahlédnout do fascinujícího světa, který zkoumají.

Rozhovorem provází Jana Doležalová

Ve 23. epizodě se věnujeme významné lokalitě z doby bronzové, kterou je hradiště Skalka u Velimi (nedaleko Kolína). S ní je neodmyslitelně spojeno jméno našeho hosta - PhDr. Miloše Vávry, Csc. Jako terénní archeolog v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech strávil na lokalitě úctyhodných 30 let! V 90. letech na místě působila i britská expedice pod vedením prof. A. Hardinga. Na základě svých zjištění v terénu interpretoval Miloš Vávra lokalitu jako násilně dobytou, vypleněnou a spálenou. Jak terénní situace vypadala? Jaké stopy nesly kosti násilně zesnulých? Našel se na lokalitě vůbec nějaký cenný předmět? To se dozvíte během poslechu!

Rozhovorem provází Adéla Legnerová.

V posledním rozhovoru tohoto roku si povídáme o fyzické antropologii. Mgr. Joanna Witan, antropoložka z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech, v. v. i., přibližuje jak vypadá práce antropologa v archeologické instituci. Co dělá v terénu, co dokáže vyčíst z lidských kostí pouhým okem a jaké další metody má k dispozici?

Rozhovorem provází Jana Doležalová

21. epizoda patří ke speciální sérii našeho podcastu, ve které si budeme povídat o českých archeologických expedicích v zahraniční.

První z těchto epizod vás zavede do Ománu, na Arabský poloostrov a s vedoucím expedice Ing. Romanem Garbou, PhD. z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. se na chvíli ocitnete mezi písečnými dunami.

Epizoda je rozdělena na dvě části. V první části, která vyšla před týdnem, můžete nahlédnout do zákulisí expedice. V této druhé části se vydáte na exkurzi po archeologických objevech, které archeologové v Ománu učinili.

Rozhovorem provází Anna Augustinová.

Expediční speciály vycházejí nepravidelně mezi ostatními díly.

21. epizoda patří ke speciální sérii našeho podcastu, ve které si budeme povídat o českých archeologických expedicích v zahraniční.

První z nich vás zavede do Ománu, na Arabský poloostrov a s vedoucím expedice Ing. Romanem Garbou, PhD. z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. se na chvíli ocitnete mezi písečnými dunami.

Epizoda je rozdělena na dvě části. V této první části můžete nahlédnout do zákulisí expedice. Doslechnete se, jaký je den archeologa, jaké strastiplné nástrahy na něj číhají, která zvířata se ho snaží sníst a co naopak sní on sám.

V druhé části, která vyjde za týden, se můžete těšit na exkurzi po archeologických objevech, které archeologové v Ománu učinili.

Rozhovorem provází Anna Augustinová.

Expediční speciály vycházejí nepravidelně mezi ostatními díly.

Pokračování 20. epizody s doc. PhDr. Martinem Olivou, Ph.D., DSc. z Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea nás zavede do gravettienu - slavného období lovců mamutů - a do magdalénienu - období lovců koní a sobů. Představíme si nejznámější lokality z našeho území a s nimi slavné nálezy jako jsou Věstonická Venuše z Dolních Věstonic, nejstarší loutka na světe z Francouzské ulice v Brně nebo třeba krásné rytiny zvířat z jeskyně Pekárny. Kopaly se skutečně za účelem lovu mamutů obrovské jámy, jak to známe od Štorcha? Nebo to bylo úplně jinak?

Rozhovorem provází Adéla Legnerová.

V první části 20. epizody si s doc. PhDr. Martinem Olivou, Ph.D., DSc. z Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea přiblížíme nejstarší období lidských dějin. Jak hluboko do minulosti toto období přibližně sahá? Jaké typy nálezů nacházíme na území našeho státu? Máme představu, jak si naši předkové získávali potravu? A co neandrtálci, zbylo po nich u nás něco? Proč je pro studium této doby důležitá také etnografie? Přiblížíme si vybrané světové i české lokality. Přejeme příjemný poslech.

Na pokračování této výpravy do nejstaršího pravěku lidstva se můžete těšit za týden!

Rozhovorem provází Adéla Legnerová.

Hostem 18. epizody je terénní archeoložka PhDr. Martina Beková, která celou svou profesní kariéru působí v Muzeu a galerii Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou. Martina pomohla svými výzkumy výrazně změnit pohled na vývoj osídlení této oblasti - obzvláště pro období pravěku. V rozhovoru se dozvíte, zda bylo pro ženy snadné se na obor archeologie v 80. letech minulého století dostat. Zastavíme se u kultury se šňůrovou keramikou z pozdní doby kamenné, ve které Martina našla největší profesní zalíbení. Samozřejmě si budeme povídat o vybraných zajímavých výzkumech a dozvíte se perličky z práce terénní archeoložky.

V první části 20. epizody si s doc. PhDr. Martinem Olivou, Ph.D., DSc. z Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea přiblížíme nejstarší období lidských dějin. Jak hluboko do minulosti toto období přibližně sahá? Jaké typy nálezů nacházíme na území našeho státu? Máme představu, jak si naši předkové získávali potravu? A co neandrtálci, zbylo po nich u nás něco? Proč je pro studium této doby důležitá také etnografie? Přiblížíme si vybrané světové i české lokality. Přejeme příjemný poslech.

Na pokračování této výpravy do nejstaršího pravěku lidstva se můžete těšit za týden!

Rozhovorem provází Adéla Legnerová.

S archeologem a památkářem PhDr. Jaroslavem Podliskou, Ph.D. z Národního památkového ústavu (ú.o.p. Praha) si povídáme o tom, co obnáší památková péče v Praze, jak to funguje s archeologickými výzkumy v Praze, jaká je spolupráce s investory a jak se to během 30 let jeho působení proměňovalo.

Dozvíte se o reliktech památek, které se zachovaly v Praze i po dokončení stavebních projektů - o Malostranské rotundě sv. Václava v budově Matematicko-fyzikální fakulty, o kamenném románském mostku zachovalém ve stanici metra Můstek nebo o novém objevu Horské brány během přestavby Masarykova nádraží.

Rozhovorem provází Anna Augustinová.

V této epizodě se podíváme zejména do Krušných hor. Výzkumy zaniklých středověkých skláren jsou celoživotním badatelským tématem PhDr. Evy Černé, která se zasloužila také o založení odborné pracovní skupiny pro dějiny skla a sklářství. Sklářská tradice je u nás stále patrná a české sklo bylo ceněno již ve středověku. Výzkumy středověkých skláren nám mohou objasnit nejrůznější aspekty tohoto řemesla. V rozhovoru probíráme, jak se s výzkumy skláren začínalo, co všechno lze zjistit a kam směřují odborné otázky v současnosti.

Rozhovorem provází Jana Doležalová.

Ve třinácté epizodě si povídáme s Mgr. Zdeňkem Benešem o zániku keltských oppid a počátcích doby římské. Přiblížíme si, k jakým výrazným změnám na našem území došlo. Představíme si velmi významnou lokalitu Pičhoru u Dobřichova, která bývá často spojovaná se známým Marobudem a Markomany. Povíme si i něco o rituálním chování v době římské, které je spojeno s pohřby psů v různých objektech. Zdeněk nám také prozradí, jaké je to žít v archeologickém manželství a zda může i terénního archeologa potkat syndrom vyhoření. Na závěr dostanete hudební a literární tip - jak jinak než spojený s archeologií!

Rozhovorem provází Adéla Legnerová.

S archeologem prof. PhDr. Václavem Matouškem, CSc. z Katedry historických věd (FHS UK) jsme si povídali o bojištích třicetileté války, ale i o počátcích novověké archeologie v Čechách. Bojovali vojáci za čest své země, nebo za peníze? Co se stalo s těmi, kteří padli v boji? Proč máme dnes dochovalá opevnění jen v lesích? To vše a mnoho dalšího se dozvíte v nové epizodě.

Rozhovorem provází Anna Augustinová.

Přejeme příjemný poslech!

V tomto rozhovoru zůstáváme ve středočeském kraji. S archeoložkou Mgr. Janou Bezákovou si povídáme o ikonickém nálezu z doby laténské. Hlava Kelta byla nalezena 19. května 1943 v pískovně u Mšeckých Žehrovic. Jaký byl její další osud? Mohla být součástí větší sochy? Kde byla původně umístěna? A jak to vypadalo v době laténské v okolí? Nejen to se můžete dozvědět v této epizodě.

Rozhovorem provází Jana Doležalová.

Přejeme příjemný poslech!

S archeoložkou Mgr. Kateřinou Blažkovou z muzea T. G. M. v Rakovníku si povídáme o nálezu, který se podaří většinou jen jednou za život. Soubor šperků ze zlata a drahého kamení byl objeven a do muzea předán amatérskými spolupracovníky - bratry Slámovými. V rozhovoru uslyšíte, jak pokračoval příběh těchto předmětů a v čem spočívá jejich význam. Také si poslechnete o projektu “1620 Cesta k porážce”, který připomíná události předcházející bitvě na Bílé hoře.

Rozhovorem provází Jana Doležalová.

Přejeme příjemný poslech!

S ředitelem pražského Archeologického ústavu AV ČR, Mgr. Janem Maříkem, Ph.D., v druhé části deváté epizody pokračujeme v tématu detektoringu a blíže si představíme Portál amatérských spolupracovníků a evidenci samostatných nálezů (AMČR - PAS). Povíme si o černém trhu s archeologickými artefakty, ale i o padělatelských dílnách. Dostanete tipy na aplikace s 3D vizualizací vybraných archeologických lokalit. V závěru si představíme významné raně středověké hradiště v Libici nad Cidlinou.

Rozhovorem provází Adéla Legnerová.

S ředitelem Archeologického ústavu Akademie Věd ČR, Mgr. Janem Maříkem, Ph.D., si v první části deváté epizody představíme samotný ústav; jeho činnosti, expedice, ale například i spolupráci s Policií České republiky. Dále se podíváme na právní ukotvení archeologie. V čem je podle našeho hosta stávající památkový zákon nedostatečný? V závěru první části nás Jan Mařík uvede do problematiky detektoru kovů a nastíní i historii samotného vynálezu.

Na druhou část se můžete těšit za týden.

Rozhovorem provází Adéla Legnerová.

Naše trio se sešlo ke krátkému povídání o archeologii v kontextu stavební činnosti. Uslyšíte během něj citaci ze zákona o státní památkové péči a vysvětlíme si přehledně některé pojmy, abychom si v tom udělali trochu jasno. 🙂 Pokusily jsme se osvětlit, jakým způsobem naše práce může stavební činnost ovlivnit, kdo hradí záchranný archeologický výzkum, jak dlouho může trvat a mnoho dalšího.

S archeoinformatikem Mgr. Peterem Demjánem, Ph.D. z Archeologického ústavu AV ČR si povídáme o třech hlavních tématech. O dokumentaci keramiky - nejčastějšího archeologického nálezu - o tom, jak ji lze urychlit a zkvalitnit pomocí laserového profilovače keramiky. O tzv. radiokarbonovém datování, co si pod tím představit, a jak funguje. A také o nových poznatcích, jak se vyvíjelo pravěké osídlení na našem území.

Rozhovorem provází Anna Augustinová.

S archeoložkou Bc. Hanou Smolovou z Regionálního muzea v Jílovém u Prahy si povídáme o předtkalcovských technikách (tkaní na destičkovém a hřebenovém stávku), které máme archeologicky doložené už z mladšího pravěku. Jim se Hanka, spolu s kolegyní Kateřinou Křížovou, odborně věnuje v projektu Ariadne Kordélla. Představíme si nejznámější pravěké nálezy tkanic, povíme si o přírodním barvení příze, ale třeba i o tom, jaké barvy si v době železné mohla dovolit nosit jen vyšší společenská vrstva.

Rozhovorem provází Adéla Legnerová.

Krátké povídání vás zavede do města Žatec, kde byla v lednu otevřena nová expozice s názvem Žatecký poklad.

Připravila Jana Doležalová

Ve třetí epizodě se zaměříme na velmi důležité pravěké řemeslo. S Petrem Zítkou si povídáme o pazourcích - odborným výrazem o kamenné štípané industrii. Co to vlastně pazourek je? Jak se artefakty vyvíjely a do kdy je naši předkové vyráběli? Pomůže nám v jejich poznání traseologická analýza? Jakým způsobem přežívá toto řemeslo do současnosti? Vše a ještě mnohem více se dozvíte během poslechu.

Rozhovorem provází Adéla Legnerová.

Vysvětlení některých pojmů:

bifaciálně štípanný - oboustranně štípaný

aurignacien - archeologická kultura, název podle francouzské jeskyně Aurignac, časově spadá do starší fáze mladého paleolitu (přibližně 40 000 - 20 000 let před současností)

gravettien - archeologická kultura, název podle francouzské lokality La Gravette, časově zařazena do středního období mladého paleolitu (přibližně 28 000 - 20 000 před současností)

únětická kultura - archeologická kultura starší doby bronzové (přibližně 2 300 - 1 850 před naším letopočtem), podle lokality Únětice (okr. Praha - západ)

chalkolit - jiný název pro pozdní dobu kamennou - eneolit (přibližně 4 400 až 2 200 před naším letopočtem), výraz pochází z řečtiny (chalkos = měď)