Debaty Café Evropa

• Věra Jourová – místopředsedkyně Evropské komise, komisařka pro hodnoty a transparentnost • Milena Hrdinková - státní tajemnice pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR • Eva Zažímalová – předsedkyně, Akademie věd České republiky • Václav Hořejší – molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR Diskuzi bude moderovat Luboš Palata, Deník.cz. V České republice i ostatních státech EU koncem roku 2020 začalo očkování proti koronaviru COVID-19 první vakcínou, která byla schválena nezávislou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. Následně 6. ledna byla schválena vakcína od firmy Moderna, čímž se posílila možnost očkovat rychleji a ještě více obyvatel Evropské unie. Díky tomu, že EU již během léta a podzimu minulého roku předplatila vakcíny u více firem, a také proto, že o nákupech vakcín EU vyjednává jako celek, dostávají se očkovací látky i do ČR. Předpokládá se, že budou k našim obyvatelům distribuovány v takovém množství, jaké dovolí výrobní a očkovací kapacity. Řada lidí si však musí na očkování ještě počkat a zároveň existuje část obyvatel, která s očkováním váhá. Ve společnosti tak panuje o vakcínách bouřlivá diskuze, k níž přispívají i některé nepravdivé výroky o selhání či „zaspání“ evropských institucí. EU a její členské státy se již od počátku snaží vyvracet různé mýty tím, že veřejnost informují, snaží se ji povzbudit k očkování a ujistit obyvatele o bezpečnosti vakcíny, která prošla nákladným vývojem, důsledným testováním a komplexním schvalováním. Aktuální průzkumy však napovídají, že naočkovat nejméně 60–70 % populace, což je rozsah proočkovanosti, který by měl zastavit šíření koronaviru, může být stále problém, a proto je v těchto snahách potřebné aktivně pokračovat. Jak funguje nová vakcína proti COVID-19 a díky čemu je k dispozici za méně než rok od propuknutí pandemie? Jaká je role Evropské unie při získávání vakcín pro ČR a další evropské státy? V čem spočívá výhoda objednávek vakcín na celoevropské úrovni a proč si objednávky neřeší přímo Česko samo? Jak vlastně probíhá proces schvalování vakcín pro použití v EU a objevují se u současných vakcín nějaké problémy nebo vedlejší účinky? Jaké jsou nejčastější mýty a dezinformace snažící se odstrašit veřejnosti od očkování a proč se někdo snaží obyvatele od očkování odradit? Jak lze mýty spojené s očkováním vyvracet? Jak by měla vypadat úspěšná informační kampaň na podporu očkování veřejnosti a jak si v tomto ohledu stojí Česká republika? Bude zaveden jakýsi „COVID pas“, který bude podmínkou účasti na hromadných akcích či pro cestování po Evropě? Kdy se odhaduje z pohledu kapacit našeho zdravotnictví, že bude proočkována dostatečná část populace k tomu, aby se mohl život vrátit do normálu?

• Magdaléna Frouzová, tisková mluvčí, Evropská komise v ČR • Martin Buchtík, ředitel, STEM Ústav empirických výzkumů, z.ú. • Michal Kratochvíl, šéfredaktor zpravodajství, TV Nova  Debatu bude moderovat Ondřej Houska z Hospodářské noviny. Evropská unie přináší svým občanům mnoho výhod, a přesto patří ČR k zemím, kde její popularita kulhá kolem 50 %. Průzkumy u nás však ukazují, že zarytých odpůrců EU je pouze menšina a zbývající většina se dá rozdělit do čtyř skupin od zastánců EU až po ty, kteří jí nedůvěřují či ji chtějí reformovat. V samotném mediálním prostoru jsou pak pro běžného diváka lákavější negativní zprávy a snadno uchopitelné informace, což značně ztěžuje předávání informací o komplexních záležitostech, kterými evropská témata často jsou. Proč se nedaří víc přiblížit a popularizovat evropská témata? Jaká témata a způsob prezentace v naší společnosti funguje a čeho by se měly naopak evropské instituce a samotná média vyvarovat? Hrají roli i dezinformace? Proč jsou Češi spokojení či nespokojení se členstvím v EU a jak komunikovat s většinovou společností o evropských tématech?

• Dita Charanzová, místopředsedkyně European Parliament, za ANO, Renew Europe • Daniel Anýž, reportér, Aktuálně.cz • Petr Kolář, bývalý velvyslanec v USA a Rusku Debatu bude moderovat Ondřej Houska z Hospodářské noviny. Přestože Bílý dům stále ještě oficiálně neuznal výsledky listopadových prezidentských voleb, Evropa a zbytek světa se připravují na čtyřleté vládnutí demokratického kandidáta Joe Bidena. Po ochlazení transatlantických vztahů za Trumpovy administrativy to řada evropských lídrů vítá jako příjemnou změnu. V posledních čtyřech letech totiž došlo z americké strany k několika krokům, které významně ovlivnily vzájemné vztahy – odstoupení od Pařížské klimatické dohody z roku 2015, vystoupení z dohody o otevřeném nebi či odstoupení od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1988. Donald Trump byl (a stále je) kritický i v rámci NATO, kde prosazuje přísnější plnění dohodnutých finančních příspěvků od členských států. Joe Biden se naopak v rámci své volební kampaně například nechal několikrát slyšet, že v prvních dnech svého mandátu opětovně vstoupí do Pařížské klimatické dohody, tento slib zopakoval i bezprostředně po volbách. Neví se však, jak silnou pozici bude nový prezident mít. Donald Trump a mnoho dalších republikánů totiž zpochybňuje legitimitu voleb. Nový prezident se tak po nástupu do úřadu bude muset vypořádat řadou výzev, kterými mimo jiné budou stále přítomná pandemie, sílící Čína, ale i obstrukce republikánské strany a rozdělení společnosti po samotných volbách. Zůstává tedy otázkou, jakým směrem se budou ubírat vztahy USA a Evropské unie. Jak se mohou vyvinout spory o výsledky prezidentských voleb v USA? Jak se změnila spolupráce USA a EU během mandátu Donalda Trumpa a mělo to dopad i na ČR? Jaký přístup lze očekávat od administrativy Joea Bidena? Do jaké míry se liší vztahy s USA napříč členskými státy EU a na čem především je založeno partnerství USA a ČR? Bude Evropa pro USA prioritou, nebo se, Spojené státy budou stále více zaměřovat na Asii a další regiony? Jaký přístup USA můžeme očekávat v dalších oblastech zahraniční politiky? A jak se vývoj transatlantických vztahů může dotknout životů občanů ČR a naší ekonomiky či bezpečnosti?

• Ladislav Miko, vedoucí, zastoupení evropské komise na Slovensku • Stanislav Polčák, poslanec Evropského parlamentu, Starostové a nezávislí, EPP - European People's Party • Soňa Jonášová, zakladatelka, Institut Cirkulární Ekonomiky • Petr Balner, ředitel oddělení controllingu a analýz, EKO-KOM Debatu moderuje Martin Vokálek, zástupce ředitele EUROPEUM Institute for European Policy. V EU se každoročně spotřebuje 580 miliard plastových cigaretových filtrů, 46 miliard plastových lahví na nápoje, 36,4 miliardy plastových brček, 16 miliard plastových kelímků na kávu nebo 2,5 miliardy plastových nádob na potraviny. Většina všech vyrobených plastů končí na skládkách nebo v přírodě. Dle údajů Evropské komise pak plasty tvoří více než 80 % mořského odpadu. Tento problém, ještě prohloubený zvýšenou spotřebou plastových výrobků v časech koronaviru, by měla Evropě pomoci vyřešit směrnice, jež od roku 2021 zakáže prodej jednorázových plastových výrobků. Mimo samotný zákaz směrnice rozšiřuje doposud užívanou zásadu „znečišťovatel platí" zavedením systému rozšířené odpovědnosti výrobce. Směrnice si dále klade za cíl zvýšení recyklovaného obsahu v plastových lahvích na 30 % do roku 2030. Diskutuje se také o zavedení evropské daně z nerecyklovaných plastů. Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že Česko bude na této dani odvádět do evropského rozpočtu zhruba dvě miliardy korun ročně. Navzdory podpoře mnoha členských zemí je daň i terčem kritiků, kteří tvrdí, že daň povede ke hledání způsobů, jak odpady levně odstranit, namísto jejich dalšího využití v oběhovém hospodářství. Jaká je situace EU a Česka v oblasti produkce plastového odpadu? Jak výrazně se produkce odpadu jednorázových plastových výrobků zhoršila v roce 2020 jako následek koronavirové pandemie a o jaké produkty se v tomto směru jedná? Co je to oběhové hospodářství a jaký může mít pro Česko a Evropu význam? Je postup Evropské unie při řešení nadbytku plastového odpadu správný? Jaká kritika k nové směrnici zaznívá a jak by se dalo předejít obcházení nových pravidel? V čem bude jejich dodržování náročnější a jaký měřitelný účinek z pohledu úbytku plastového odpadu se od zavedení směrnice očekává? Jaké budou dopady těchto opatření a jaká odvětví nebo producenti budou nejvíce ovlivněni? Jak se členské státy staví k nové směrnici a dani?

• Štěpán Černý, ředitel Odboru koordinace evropských politik, Úřad vlády ČR • Karolína Kottová, zástupkyně vedoucí a vedoucí politické sekce, Evropská komise v ČR • Milan Votypka, terénní koordinátor organizace Pomáháme lidem na útěku Moderátorka: Kateřina Etrychová. Migrační krize roku 2015 ukázala, že dosavadní pravidla azylového procesu v Evropské unii nejsou ideální. Takzvaný Dublinský systém totiž přenechal zodpovědnost za azylový proces zemím, do kterých migranti dorazili jako první. Země jako Itálie či Řecko tak v době krize čelily obrovskému ekonomickému i administrativnímu tlaku a také situace v uprchlických táborech neposkytovala vždy pro jejich obyvatele základní zabezpečení. Dosavadním pokusům o reformu stávajícího systému pak zabránily spory členským zemí EU v otázce přerozdělovacích kvót. Navzdory tématům jako pandemie COVID-19 či Brexit, které momentálně dominují politické diskuzi mezi evropskými lídry, však možnost dalších migračních vln stále trvá. Evropská komise proto v září 2020 navrhla Nový pakt o migraci a azylu, který má reformu odblokovat. Cílem je především zásadně posílit spolupráci se zeměmi, přes něž nebo odkud migrace přichází a zvýšit účinnost prověřování nelegálně příchozích a jejich následné navrácení do domovské země. Návrh obsahuje i vyjasnění pravidel pro ochranu uprchlíků a zranitelných skupin a také systém účinné solidarity pro případy krize. Při jeho platnosti by si členské státy mohly vybrat, zda zemím zažívajícím největší tlak příchodu migrantů pomohou přijímáním relokovaných žadatelů o azyl nebo finanční podporou. Pomoc v krizových situacích by však, ať už v té či oné formě, byla povinná. To, zda bude pakt implementován, je stále otázkou. Vlády zemí EU debatu teprve zahajují, ale protože jde o téma celospolečenské, je na místě vysvětlovat, co obsahem návrhu je a co není. Co přesně stojí v návrhu nového migračního paktu a co by jeho zavedení znamenalo pro členské země? Má pakt reálnou šanci zefektivnit řízení migrace? Co říká pakt o Schengenu a ochraně hranic? Jak se k paktu staví vláda ČR a ostatní země EU? Které země jsou největšími zastánci a naopak kritiky takzvané „povinné solidarity“? Jak návrh hodnotí experti? Dokáže pakt vyřešit problémy reformy Dublinského systému a má větší šanci, že projde schvalovacím procesem? Lze v dohledné době očekávat další imigrační vlnu do Evropy a co by byly její příčiny? Pokud ano, je na ni Evropa připravena? Jak se země EU postarají o zlepšení situace v uprchlických táborech a dodržování lidských prav běženců? V čem bude spočívat efektivnější integrace migrantů v zemích EU?

Ondřej Ditrych, ředitel, Ústav mezinárodních vztahů Markéta Gregorová, poslankyně Evropského parlamentu, Česká pirátská strana, Zelení/ESA v Evropském parlamentu Aleš Chmelař, náměstek pro řízení sekce evropské, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Debatu moderuje Kateřina Etrychová. Současná koronavirová pandemie dopadla na životy každého z nás a Evropská unie se aktivně snaží řešit problémy v řadě oblastí, které byly pandemií či jejími dopady zasaženy. Budoucnost Evropské unie a jednotlivé státy však vedle koronavirové krize do velké míry ovlivňuji i další zásadní události současnosti, na které musí EU efektivně reagovat jako celek. Jedná se například o situaci v Bělorusku, na kterou evropští lídři odpověděli odmítnutím výsledků tamních prezidentských voleb a uvalením sankcí na osoby odpovědné za jejich falšování a za brutální zásahy proti demonstrantům. Situace v Bělorusku, která může mít dopad na celý region a na vztahy s Ruskem, však zůstává stále vyhrocena. Další výzvou pro Evropskou unii a její zahraniční politiku jsou postoje Turecka, ať už k migraci či k těžebním aktivitám ve východním Středomoří ohrožujícím suverenitu některých členských států EU. Zásadní výzvou je i probíhající ozbrojený konflikt v Náhorním Karabachu, kam se upíná pozornost velkých hráčů v regionu, a který vyžaduje rychlá řešení. Evropští ministři zahraničí se také nedávno dohodli na uvalení sankcí proti skupině ruských občanů jako odvetu za otrávení opozičního lídra Alexeje Navalného. Samotnou budoucnost EU pak mohou ovlivnit také nadcházející prezidentské volby v USA a řada dalších událostí, které mohou mít dopad na naší ekonomiku, a i život samotných občanů. Jak si Evropská unie a její členské státy poradí s aktuálními geopolitickými výzvami, kterým musí i v době pandemie koronaviru čelit? Jaký je postoj Evropské unie k aktuální situaci v Bělorusku a co by mělo být podniknuto k řešení komplikované situace? Jak může vývoj v Bělorusku ovlivnit vztahy s Ruskem a dalšími státy? Měly by členské státy EU v návaznosti na otravu Alexeje Navalného přehodnotit vztahy s Ruskem a podporu projektů jako je Nord Stream 2? Jak by se měla Evropská unie postavit k aktivitám Turecka ve východním Středomoří a dalším postojům tohoto člena NATO? Měla by Evropská unie aktivněji reagovat na konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach? A jak mohou nadcházející volby v USA ovlivnit transatlantické vztahy a naši bezpečnost a ekonomiku? Debata probíhá ve spolupráci s Forum2000 a Festival Demokracie.

Milena Hrdinková, státní tajemnice pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR Jiří Hošek, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy; a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Londýně Monika Brusenbauch Meislová, odborná asistentka, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Moderátorem debaty je Martin Vokálek, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM. Velká Británie již od 31. ledna 2020 formálně není součástí Evropské unie, což však neznamená konec celého procesu Brexitu. Do konce letošního roku běží takzvané přechodné období, kdy by se měly dojednat přesné podmínky budoucích vztahů EU s Velkou Británií. Zároveň byl celý proces vyjednání v tomto roce zásadně ovlivněn i pandemií koronaviru, která upoutala pozornost politiků. V rámci dojednání budoucí podoby vztahů EU s Británií však zůstávají nezodpovězené důležité otázky, jako budoucnost obchodních vztahů, celní politiky, či bezpečnostní spolupráce. Obchodní vztahy mezi Londýnem a Bruselem má pomoci regulovat obchodní dohoda, kterou se právě v těchto dnech snaží intenzivně vyjednat zástupci obou stran, a která by měla být dojednána během října. Situaci však kromě pandemie komplikuje i kontroverzní návrh zákona o vnitřním trhu v britském parlamentu. Ten Evropská unie označila za porušení mezinárodního práva a dala Velké Británii ultimátum požadující stažení tohoto kontroverzního návrhu, který by zásadně porušoval to, na čem se EU s Británií dříve dohodla. V jakém stádiu se nacházejí jednání o obchodní dohodě a dalších vztazích EU a Velké Británie? V čem spočívá kontroverzní návrh britského zákona o vnitřním trhu a proč komplikuje samotná jednání? Jaký vliv na evropské a české podniky, ale i běžné občany, by měl definitivní odchod Británie bez uzavření dohody o budoucích vztazích s EU? Jsou naši podnikatelé na tuto možnost připraveni? Může EU v budoucnu s Británií nadále počítat jako s politickým a ekonomickým partnerem, nebo se Británie více odkloní směrem k USA? Jak bude vypadat pobrexitová spolupráce v jiných oblastech, jako jsou například boj proti klimatické změně či migrace? Jak může budoucnost obchodních vztahů EU s Velkou Británií ovlivnit ekonomická krize způsobená pandemií koronaviru? A jaké bude od roku 2021 postavení občanů EU žijících v Británii? Debatu připravili Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s Europe Direct Česká republika a Eurocentrum Praha.

Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA, Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů na Ministerstvu životního prostředí, Josef Schwarz, ekonomický poradce při Zastoupení Evropské komise v ČR a Jiří Štěrba, zástupce zmocněnce hejtmana Karlovarského kraje diskutují o budoucnosti uhelných regionů v ČR. Debatu moderuje Martin Vokálek z think-tanku Institut pro evropskou politiku EUROPEUM. Prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu se státy Evropské unie zavázaly k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, s čímž souvisí i přechod od fosilních zdrojů na obnovitelné zdroje energie. Zároveň se kvůli rostoucí ceně emisních povolenek fosilní zdroje, zejména uhlí, stále více prodražují. Většina evropských zemí již oznámila, k jakému roku plánuje ukončit těžbu uhlí, v České republice se o tomto datu ještě diskutuje. I z tohoto důvodu vznikla v Česku v létě 2019 tzv. uhelná komise s úkolem připravit scénáře pro ukončení těžby a spalování uhlí v zemi. Tato komise projednává jako nejoptimističtější scénář konec těžby v ČR mezi lety 2030 a 2035, naopak jako nejpozdější datum uvádí rok 2050. Samotné utlumení těžby bude mít na region dopad i v otázce zaměstnanosti, jelikož se pracovníci z odvětví budou muset přesměrovat na jinou specializaci. Již tak komplikovanou finanční situaci tohoto odvětví v důsledku snížení cen uhlí i jeho poptávky ze strany odběratelů ještě zkomplikovala koronavirová krize, která v českých dolech způsobila přerušení těžby. Jak bude vypadat pomoc dotčeným regionům? Kolika pracovních míst v uhelném průmyslu se ukončení těžby uhlí v Česku dotkne a kam bude tato pracovní síla přesměrována? Reagovala již vláda na otevřený dopis Greenpeace a Hnutí DUHA, kterým jejich zástupci vyzývali k podpoře horníků a přeměny regionu? V jaké fázi jsou plány na přeměnu českých uhelných regionů a jak jsou do jejich přípravy zapojeny místní samosprávy? Debatu Cefé Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s Europe Direct Česká republika a Eurocentrum Karlovy Vary.

Markéta Pitrová, docentka Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Kateřina Šafaříková, redaktorka v Týdeníku Respekt a Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru a ekonom České spořitelny diskutují na téma Projevu o stavu Evropské unie 2020 a o otázkách toho, co čeká EU v příštím roce. Moderátorem debaty je Ondřej Houska z Hospodářských novin. Obrazový záznam vysílání najdete pod tímto odkazem. Projev o stavu Evropské unie je každoroční vystoupení předsedy nebo předsedkyně Evropské komise na plénu Evropského parlamentu a debata s poslanci, které mapuje vývoj v EU a ukazuje její další směřování. Letošní debata je obzvlášť důležitá vzhledem k bezprecedentní pandemii koronaviru a dopadu, jaký má na ekonomiku a společnost. Debata se tudíž bude věnovat tomu, co zaznělo v projevu o stavu Evropské unie a jaké z toho lze dělat závěry. Jaké byly reakce evropských či světových lídrů na tento projev? Je pandemie vnímána jako problém, či příležitost? Co nás naučila o fungování EU a spolupráci členských zemí? Jak bude vypadat směrování evropského společenství v dalších letech? Čekají nás významné reformy mechanismů spolupráce? A jak se to bude dotýkat České republiky? Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct Česká republika a Eurocentrum Praha. Mediálním partnerem jsou Hospodářské noviny.

Věra Jourová, místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost, Evropská komise, Michal Částek, ředitel odboru Záležitosti Evropské unie, Ministertvo financí ČR a Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu, (TOP 09, EPP - European People's Party) diskutují na téma podoby nového rozpočtu Evropské unie vzhledem k pandemii koronaviru Evropské unii. Moderátorem debaty je Ondřej Houska z Hospodářských novin. Obrazový záznam vysílání najdete pod tímto odkazem. Lídři Evropské unie koncem července schválili podobu budoucího rozpočtu EU pro období 2021-2027 a také významný a intenzivně diskutovaný fond obnovy určený na obnovu evropských ekonomik zasažených pandemií koronaviru. V rámci něho by mělo být členským státům poskytnuto celkem 750 miliard eur, které si chce Evropská komise jménem celé EU poprvé v historii výhodně půjčit na finančních trzích. Důležitou změnou v původním návrhu Komise, přijatou během summitu nejvyšších představitelů členských států, byla výrazná změna v poměru půjček a nenávratných grantů, které budou ze záchranného balíku poskytnuty jednotlivým členským státům. Výška grantů byla snahou tzv. šetřivých zemí snížena z původně navrhovaných 500 miliard na 390 miliard eur. Na druhou stranu objem financí na půjčky se zvýšil z 250 na 360 miliard eur. Za účelem jejich splácení se diskutovalo i o dalších možnostech financování, jako je zavedení nových vlastních finančních zdrojů. Z dohody dále také vyplývá, že čerpání z fondu obnovy je podmíněno dodržováním zásad právního státu a snahou o splnění unijních klimatických cílů. Jaké jsou priority budoucího rozpočtu EU a jak vypadá plán obnovy evropských ekonomik po koronavirové krizi? Z jakých peněz má být financován a jakou formou se finance budou rozdělovat?Jak probíhala jednání a co byly největší překážky k dosažení dohody? Jak se budou splácet půjčky? Jak se k rozpočtu staví jednotlivé členské státy? Za jakých podmínek a jaký finanční obnos může Česká republika z fondu obnovy získat? Jaký dopad bude mít čerpání z fondu obnovy na Českou republiku? Jak budou postihnuty státy neplnící své povinnosti spojené s čerpáním fondu obnovy? Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct Česká republika a Eurocentrum Praha. Mediálním partnerem jsou Hospodářské noviny.

Radka Maxová, poslankyně Evropského parlamentu (ANO, Renew Europe), Irena Moozová, ředitelka pro rovné příležitosti a občanství EU, Generální ředitelství spravedlnost a spotřebitele (DG JUST), Evropská komise a Czeslaw Walek, předseda Prague Pride a šéf iniciativy Jsme fér, lidskoprávní aktivista diskutují na téma ochrany práv sexuálních menšin v Evropské unii. Moderátorem debaty je Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Obrazový záznam vysílání najdete pod tímto odkazem. I když se většina Evropanů (76 %) v průzkumech vyslovuje pozitivně ve prospěch podpory rovnosti a práv LGBTI osob, v každodenním životě se příslušníci sexuálních menšin stále setkávají s diskriminací. S tou se setkávají v práci (a při jejím hledání), ve škole, v oblasti poskytování zdravotní péče, ale i v běžných situacích ve veřejném prostoru ve spojení s nenávistnými projevy či násilím. V některých evropských státech dokonce vrcholní političtí představitelé využívají v kampaních rétoriku zaměřenou proti těmto menšinám. Evropská unie mezitím podniká řadu aktivit směřujících k rozšíření právní a sociální ochrany LGBTI osob, přičemž úzce spolupracuje nejen s členskými zeměmi, ale i s podniky či platformami sociálních médií. Do jaké míry je evropská společnost tolerantní k LGBTI menšinám? Jak se v zemích Evropské unie projevují rozdíly v jejich legislativě týkající se LGBTI komunity a práv jejích příslušníků? Kam vlastně v otázce hájení rovnoprávnosti sahají pravomoci EU a co už si upravují samostatně členské země? Co můžou a měly by instituce EU učinit proti narůstajícím projevům nenávisti vůči LGBT osobám v některých státech EU? Jaké jsou aktivity EU v této oblasti a jaká je jejich efektivita? Je informovanost občanů o této problematice dostatečná? Jak si stojí LGBTI komunita v obhajobě svých práv v České republice a v jakých oblastech může být diskriminace nejcitelnější? A kam se může situace posunout v nastávajících letech? Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Prague Pride. 

Karolína Fourová, bloggerka, novinářka a odbornice na výživu a kvalitu potravin; Marian Jurečka, poslanec PS PČR a bývalý ministr zemědělství, KDU-ČSL a Veronika Vrecionová, poslankyně Evropského parlamentu, ODS, ECR diskutují na téma udržitelného zemědělství a potravinové soběstačnosti v Evropě. Moderátorem debaty je Ondřej Houska z Hospodářských novin. Obrazový záznam vysílání najdete pod tímto odkazem. Udržitelné a ekologičtější fungování evropské ekonomiky je jedním z dlouhodobých cílů, ke kterým se evropské státy a EU  jako celek snaží mířit. Evropská komise proto zveřejnila důležitou část Zelené dohody pro Evropu, která se věnuje zemědělské a potravinové strategii. Takzvaná „Farm to Fork Strategy“, nebo-li strategie „Z farmy na vidličku", má za cíl vytvořit zdravý, férový a ekologický potravinový systém, který má zajistit Evropanům zdravé, cenově dostupné a udržitelně vyráběné potraviny. Ambiciózní strategie cílí na transformaci evropského zemědělství, které má být šetrnější k životnímu prostředí a ve kterém se rapidně sníží používání pesticidů a hnojiv. Dle plánu by rovněž mělo být do roku 2030 až 25 % zemědělské půdy v EU ekologicky obhospodařováno a mělo by být na polovinu sníženo užívání antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata, kvůli kterým dle odhadů zemře až 33 000 obyvatel EU ročně. Zároveň je cílem tohoto plánu posílit potravinovou soběstačnost Evropské unie jako celku a v rámci dosažení těchto cílů by měli hrát důležitou roli lokální farmáři a menší výrobci a rovněž užší spolupráce evropských států při produkci a distribuci potravin. To je však v rozporu s vyjádřeními a plány některých českých politiků o tom, že Česká republika by si měla produkovat většinu potravin sama. Zároveň může případná transformace českého zemědělství do udržitelnější a ekologičtější podoby narazit na řadu překážek. Jsou návrhy Evropské komise na dosažení  udržitelnějšího a ekologičtějšího zemědělství do roku 2030 proveditelné? Jaké jsou největší překážky pro Českou republiku k dosažení cílů této strategie? Jaká je současná situace s používáním pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství a u nás? Jak může tato strategie ovlivnit tvář českého zemědělství, malé farmáře a velké zemědělské podniky v ČR? Jak vypadá ekologičtější zemědělství a jaké má výhody a úskalí? Změní Farm to Fork Strategy debatu o ekologizaci zemědělství v České republice? Jak by se u nás mohl v rámci evropské strategie proměnit trh s potravinami, a znamenaly by plány Evropské komise zdražování některých potravin? Je zvyšování potravinové soběstačnosti samotné ČR vůbec reálné a jak by měla vypadat spolupráce evropských států vedoucí ke zvýšení soběstačnosti Evropské unie? Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut  pro evropskou politiku EUROPEUM. Mediálním partnerem byly Hospodářské noviny.

Tomáš Petříček, ministr zahraničí České republiky, MZV ČR; Soňa Dorňáková-Stamu, publicistka a překladatelka žijící v Řecku a Jan Papež, místopředseda pro vnější vztahy, Asociace cestovních kanceláří ČR diskutují na téma opětovného otevírání hranic v Schengenu. Moderátorem debaty je ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic. Záznam vysílání najdete pod tímto odkazem.  Vlády zemí Evropské unie se s lepšící se epidemiologickou situací postupně a do velké míry nekoordinovaně uchylují k uvolňování restriktivních opatření, která zaváděly ve snaze zabránit šíření nového koronaviru, a to včetně omezení volného pohybu osob. Hranice mezi některými státy se tak postupně otevírají a situace na nich se alespoň částečně a velmi pozvolna přibližuje stavu před začátkem krize. Je však zjevné, že situace může mezi jednotlivými evropskými státy vypadat jinak a omezení nás budou ještě nějakou dobu provázet. Evropská komise se snaží vyzývat jednotlivé vlády ke koordinovanému řešení a zmírňování omezení, je však velice komplikované najít shodu mezi jednotlivými vládami. Česká republika, která je v tomto ohledu spíše zdrženlivá, jedná o možnosti otevření hranic se svými sousedy, zejména se Slovenskem a Rakouskem, a řeší se také například vytvoření koridoru do Chorvatska. Důležité je však také to, jaký postoj vůči našim občanům zaujmou evropské státy na svých hranicích. Zatímco německý ministr zahraničí zastává myšlenku "Evropy bez hranic", mnohé země EU se stále obávají druhé vlny pandemie koronaviru. Na uvolnění opatření přitom nečekají jenom rozdělené rodiny, ale i podnikatelé a firmy, které po měsících bezprecedentních vládních opatření sčítají značné ekonomické ztráty. Je tedy zřejmé, že v následujících týdnech čeká naši vládu a další evropské státy složité rozhodování a intenzivní vyjednávání o tom, jak k omezování volného pohybu, které dopadá na naše životy i evropskou ekonomiku, nadále přistupovat. Jaké důsledky má uzavření hranic pro českou ekonomiku a jak situaci vnímá většina veřejnosti? Kterých skupin obyvatel a jakých odvětví hospodářství se omezení volného pohybu dotklo nejvíce a co bude potřeba k úspěšnému zotavení daných sektorů naší ekonomiky? Odrazí se omezení na evropských hranicích na cenách zboží a služeb? Jaký dopad májí tato omezení na nabídku a cenu zájezdů a jak ovlivní letní turistickou sezónu u nás a v Evropě? Kolik turistů ze zahraničí můžeme v Česku očekávat a jak budou vypadat naše letní dovolené? Budou omezení v jednotlivých státech nadále odlišná a jak bude vypadat situace v turistických destinacích, kam každoročně mířilo nejvíce Čechů? Jak vypadají jednání o otevírání hranic a jaká je vlastně česká pozice? Jaké jsou největší překážky dosažení společného přístupu jednotlivých států a kdy vlastně můžeme reálně očekávat celkové otevření hranic v Evropě?  Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut  pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct ČR a Eurocentrem Praha. Mediálním partnerem byly Hospodářské noviny.

Dana Balcarová, předsedkyně Výboru pro životní prostředí a poslankyně PS PČR, Piráti; Filip Dvořák, člen představenstva a předseda Sekce hospodářské́ politiky Hospodářské komory ČR; a Martin Sedlák, programový ředitel, Svazu moderní energetiky diskutují na téma "Zelený restart ekonomiky a obnova po současné pandemii". Moderátorkou debaty je Kateřina Etrychová. Záznam vysílání najdete pod tímto odkazem. Jak znovu nastartovat evropskou ekonomiku a pomoci jednotlivým státům? To je krom bádání nad koronavirovou vakcínou asi nejpalčivější otázka dneška. Aktuální situací spojenou s pandemií koronaviru jsou postižena všechna odvětví hospodářství od průmyslu přes cestovní ruch. Evropská komise a členské státy, včetně České republiky, hledají způsoby, jak ekonomice co nejlépe pomoci. Evropská komise ještě před aktuální krizí představila ambiciózní růstovou strategii – Zelenou dohodu pro Evropu, která má pomoci řešit dlouhodobé a zásadní klimatické, ale i ekonomické výzvy a dovést Evropu ke klimatické neutralitě a větší energetické soběstačnosti. Řešení klimatické změny a jejích dopadů, kterými jsou například rekordní sucho, nadále zůstává jedním z nejdůležitějších cílů Evropské unie. Stojíme tak v situaci, kdy čelíme dopadům klimatické změny, ale i koronavirové pandemii zároveň. K efektivní cestě z krize bude potřeba takzvaný zelený restart ekonomiky. Ten by měl pomoci obnovit evropskou ekonomiku po současné krizi a zároveň měnit podobu průmyslu, energetiky a celého evropského hospodářství s ohledem na aktuální, ale i dlouhodobé výzvy. Některé státy se však již dnes ozývají s tím, že bychom měli řešit především ty nejakutnější problémy a upozaďují řešení klimatických otázek. Je proto nutné najít na evropské úrovni společné řešení situace a způsob jak nejlépe využít prostředky k řešení všech aktuálních výzev. Jak vypadají plány na obnovu evropské ekonomiky a jak se dotknou České republiky a našeho průmyslu? Kde mají evropské peníze z právě projednávaného evropského rozpočtu na další období pomáhat nejvíce a v jakých oblastech mohou prostředky naopak chybět? Je vůbec možné nastartovat evropskou ekonomiku a zároveň úspěšně čelit klimatické změně? Jsou plány Evropské unie k ochraně klimatu dosažitelné? Jak snahy k řešení dopadů klimatické změny ovlivní náš průmysl a energetiku? Jaká jsou největší úskalí zeleného restartu pro českou ekonomiku, a jakým odvětvím mohou koordinované evropské snahy nejvíce pomoci? Může být zelený restart příležitostí pro náš průmysl. A jak se promění naše energetika v následujících letech? Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut  pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct ČR. Mediálním partnerem byly Hospodářské noviny.. 

Zlata Holušová, ředitelka festivalu Colours of Ostrava a Karel Barták, bývalý koordinátor programu Kreativní Evropa a vedoucí oddělení na Generálním ředitelství Evropské komise pro vzdělávání a kulturu; a výzkumný spolupracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM diskutují na téma "Česká a evropská kultura v "karanténě". Moderátorkou debaty je Tereza Willoughby, vedoucí kulturní redakce České televize. Záznam vysílání najdete pod tímto odkazem. Ve snaze předejít rychlému šíření koronaviru byly vlády členských států Evropské unie nuceny přijmout řadu opatření, která v mnohých ohledech omezila životy občanů, celou ekonomiku a řadu dalších oblastí. Právě kultura je jednou z oblastí, které současná opatření ovlivňují nejvýrazněji. Zákaz kulturních akcí znamenal náhlou ztrátu velké části nebo veškerých příjmů umělců i široké skupiny pořadatelů akcí, provozovatelů kulturních zařízení a jejich zaměstnanců. Hudebníci a další vystupující byli nuceni zrušit koncerty na několik dalších měsíců, hudební a filmové festivaly se přesouvají na začátek podzimu, nebo se nebudou konat vůbec. Někteří umělci sice svá představení vysílají online za dobrovolný příspěvek, ale na takovou finanční podporu diváků nedosáhne mnoho jiných profesí z kulturního sektoru, jakými jsou organizátoři akcí, osvětlovači, zvukaři, stavbaři, prodejci lístků a mnozí další. Pozastavilo se také natáčení filmů a seriálů. Zasažen je i knižní trh, kde byly vzhledem k opatřením zrušeny knižní festivaly, ohrožena je však i běžná činnost nakladatelství, knihkupců a autorů. V rozplánovaném rozpočtu ministerstva kultury se budou jen těžko hledat rezervy na krytí výpadku vstupného v soukromých institucích, ale i státních příspěvkových organizacích jako je Národní galerie nebo Národní muzeum. Ministři kultury v rámci EU žádají navýšení financování programu Kreativní Evropa, který se zabývá podporou oblasti kultury v členských státech, ale i tak je jasné, že kulturu u nás i jinde v Evropě čekají těžké časy. Do jaké míry a jak rychle se kulturní sektor vzchopí po rozvolnění opatření v České republice a jinde v Evropě? Která odvětví jsou nejvíc zasažena a jak by se jim dalo pomoci? Co česká vláda podniká pro zmírnění dopadů restriktivních opatření na oblast kultury a může se inspirovat v zahraničí? Jaké kompetence a prostředky má Evropská unie v oblasti kultury a jak se snaží v současné situaci členským státům pomoci? Je dosud nabízená pomoc dostačující a kde hledat podporu pro kulturu, když pomoc potřebuje celá ekonomika? Jak dosavadní postup vlády vnímají lidé v daném sektoru? Co mohou běžní občané udělat pro podporu kulturního sektoru? Jaká opatření přijímají ostatní členské státy Evropské unie, a můžeme se jimi inspirovat? Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct Česká republika, Eurocentrem Praha, programem Kreativní Evropa a GoOut.

Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd České republiky a Jan Konvalinka, prorektor pro vědeckou činnost, Univerzity Karlovy a koordinátor akademického výzkumu koronaviru v ČR debatují na téma Česká věda v boji s koronavirem. Moderátorem debaty je Vojtěch Koval z Českého rozhlasu. Video z debaty je k dispozici zde. Debatu Café Evropa organizovala Evropská komise v ČR a EUROPEUM Institute for European Policy tentokrát ve spolupráci s Europe Direct Česká republika a Eurocentrem Praha. Česká republika a celá Evropa se ocitla v uplynulých týdnech a měsících v nelehké situaci, kdy musí čelit pandemii koronaviru. Byli jsme svědky různých přístupů ke zmírnění jejích dopadů, některé vlády zvolily cestu razantních opatření. Již od počátku problému se však do jeho řešení zapojovala i Evropská komise, která se snažila pomoci v rámci svých omezených pravomocí v oblasti ochrany veřejného zdraví, ale třeba i snahou zabezpečit plynulé přeshraniční zásobování našich obchodů. Jedním z hlavních příspěvků byla značná finanční pomoc a koordinace snah o nákup zdravotnických a ochranných prostředků. V České republice jsme také byli svědky různých iniciativ z řad české vědecké komunity, která pro boj s koronavirem nabídla konkrétní pomoc. Řada z těchto pracovišť funguje za přispění Evropské unie. Investice do vědy jsou však zásadně důležité nejen pro řešení krizových situací, jako je tato, ale také z dlouhodobého hlediska. Finance z evropských fondů totiž zásadně přispívají k rozvoji české vědecké komunity, zabezpečení vhodných podmínek a potřebných prostředků pro výzkum či k výchově a podpoře nové generace vědců. Jak funguje financování české vědy z prostředků Evropské unie a mění se nějak v současné situaci? Do jaké míry se do financování našeho výzkumu zapojuje stát? Jak konkrétně Evropská unie pomáhá rozvíjet českou vědu a čím může v současné krizi zdravotnictví a vědě pomáhat? Umíme v této oblasti vůbec efektivně použít evropské fondy? A jak by česká věda vypadala bez podpory z evropských fondů? Jak na naši vědu a odborníky nahlížejí jinde v Evropě a ve světě? S jakými problémy a překážkami se česká vědecká komunita potýká? Je administrativní zátěž, spojená s žádostmi o financování, přiměřená? Jak konkrétně čeští vědci prozatím přispěli do světových snah v boji proti koronaviru a kde můžeme v boji se současnou krizí pomoci nejvíce?

Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně; Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu, TOP 09 a EPP; a Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR diskutují na téma Ekonomická obnova po koronaviru. Moderátorem debaty je Ondřej Houska z Hospodářských novin. Video z debaty najdete zde. Současná pandemie koronaviru a její následky zasáhly celý svět a není jasné, jak dlouho ještě krize potrvá. Vedle bezprostředního ohrožení životů a zdraví obyvatel,  které si vyžádalo mnohdy bezprecedentní kroky jednotlivých vlád, bude mít současná krize také zásadní dlouhodobé hospodářské a finanční dopady. Mezi ně patří především negativní vliv pandemie a některých opatření na evropskou, ale i světovou ekonomiku. V současnosti již jednotlivé země a Evropská unie podnikají kroky, jež by měly tyto nepříznivé dopady, které se přímo dotýkají také životů běžných obyvatel, zmírnit. Členské státy, včetně České republiky, a jednotlivé firmy a jednotlivci  budou muset vynaložit velké úsilí, aby se jim podařilo ekonomiku po skončení krize opět nastartovat a vrátit do stavu před koronavirovou pandemií. Které státy jsou nejvíce postiženy ekonomickými následky pandemie a do jaké míry krize dopadá na českou ekonomiku? Jaká odvětví zasáhla krize nejvíce a jakým způsobem se dotkne našich životů? Jaké kroky již Evropská unie učinila v podpoře jednotlivých států a co dalšího by bylo potřeba na evropské úrovni dělat k řešení negativních dopadů? Jak mohou státy spolupracovat na ekonomické obnově po koronaviru? Máme očekávat, že se státy v řešení krize více semknou, nebo budou řešit dopady koronaviru spíše nekoordinovaně? Měla by Česká republika výhodnější pozici a lepší možnosti k obnově své ekonomiky, kdyby byla součástí eurozóny?  Jak současná krize může u nás ovlivnit diskuzi o euru? Před jakými scénáři vývoje naše hospodářství nyní stojí? A jak dlouho se může naše ekonomika ze současné krize vzpamatovávat a co je nutné udělat k jejímu znovunastartování? Debatu Café Evropa pořádá Evropská komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a EUROPEUM Institute for European Policy s mediálním partnerstvím Hospodářských novin.

Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise; Marcel Kolaja, místopředseda Evropského parlamentu, Piráti, Zelení/ESA; a Luboš Palata, EU editor, Deník.cz disutují na téma Demokracie a hodnoty v čase koronaviru. Moderátorkou debaty je Kateřina Etrychová. Současná pandemie koronaviru a výjimečná opatření ke zmírnění jejích dopadů zaskočily celou Evropu. Krizová situace výrazně ovlivnila životy občanů, firem, ale i chod všech států EU a vyžádala si mnoho zásadních kroků jak ze strany jednotlivých vlád, tak i institucí Evropské unie. V řadě evropských států je vyhlášen mnohdy bezprecedentní krizový stav, který umožňuje vládám rychleji jednat a snáze zavádět řadu opatření ve snaze zmírnit dopady pandemie. Některá tato opatření však zásadně ovlivňují životy obyvatel, negativně dopadají na ekonomiku a omezují občanské svobody, demokratické principy a další hodnoty v jednotlivých státech Evropské unie. Mezi tato opatření patří například omezení volného pohybu osob, uzavření hranic, ale třeba i zjednodušení legislativního procesu, které dává prostor ke zneužití moci a zavádění pravidel, která nemusí nutně sloužit k ochraně obyvatel před následky pandemie. Jaká opatření jsou klíčová pro zvládnutí krize? Do jaké míry je nutné zavádět opatření, která zásadně omezují životy a svobody občanů anebo principy demokratického fungování států? Dostávají se snahou některých vlád bojovat proti dopadům pandemie do ohrožení společné hodnoty Evropské unie? Do jaké míry je možné zneužít krizový stav k omezení demokracie? Kde je situace s omezováním svobod a demokracie nejhorší a jak se může stav vyvíjet? Jakým způsobem může EU ovlivnit vývoj demokracie v jednotlivých členských státech? Jak krize ovlivnila principy fungování právního státu v zemích střední Evropy a může být dodržování těchto principů podmínkou pro čerpání evropských peněz?

Vladimír Bilčík, poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva SPOLU; Janina Hřebíčková, zvláštní zmocněnkyně pro západní Balkán, MZV ČR a Tomáš Dopita, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů diskutovali na téma Západní Balkán a EU. Státy západního Balkánu patří dlouhodobě k nejchudším v Evropě. Potřebný ekonomický růst je silně spjat s vidinou členství v Evropské unii, o které usilují všechny státy regionu, ať již z pozice kandidátských zemí, či z pozice těch, s nimiž již byla zahájena přístupová jednání. Začlenění do evropských struktur, které je pro státy a jejich ekonomiky a občany důležité, je ovšem dlouholetý proces a naráží jak na nedostatečnou aktivitu v oblasti reforem ze strany zemí západního Balkánu, tak i na rozepře mezi členskými státy EU. V reakci na říjnové rozhodnutí Evropské rady neotevřít přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií došlo ke změnám v samotné struktuře přístupového procesu, po kterém volaly některé členské státy EU v čele s Francií. V návaznosti na vytvoření nové metodologie přístupového procesu byly nakonec rozhovory s oběma zeměmi v březnu zahájeny. Dlouhodobě však podobná nerozhodnost ze strany EU způsobuje v zemích západního Balkánu značné rozčarování a vytváří tak prostor pro posilování vlivu mocností s velkým zájmem v regionu, konkrétně Ruska, Číny či Turecka. Dá se v dohledné době očekávat začlenění některých balkánských států do Evropské unie? Jaké jsou největší překážky bránící vstupu daných zemí? Jaký vliv může mít na průběh přístupových rozhovoru nově schválená metodologie? Jaký průběh přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií můžeme čekat? Může současná krize spojena s koronavirovou pandemií výrazně ovlivnit budoucí směřování států Západního Balkánu a jak moc je důležitá angažovanost EU při pomoci s následky pandemie v regionu? Jaký vliv má na vstup balkánských zemí do EU aktuální chorvatské předsednictví v Radě EU? Je pro Evropskou unii výhodné urychlit proces integrace? Jaký postoj má k rozšiřování EU Česká republika a měla by mít v procesu rozšiřování výraznější roli? A jaké nástrahy může přinášet sílící vliv Ruska, Číny a Turecka na západním Balkánu?

Dita Charanzová, místopředsedkyně Evropského parlamentu, za ANO 2011, Helena Langšádlová, poslankyně Poslanecké sněmovny PČR, TOP 09 a Viktor Daněk, zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu debatují na téma Koronavirus a reakce Evropské unie. Moderátorem debaty je Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin.  Současná pandemie koronaviru zaskočila celý svět. Koncem loňského roku se virus začal pomalu šířit z čínského města Wu-chan a po čtyřech měsících se dostal do 190 zemí světa, kde se jím dosud nakazilo přes půl milionu lidí. Epicentrum pandemie se z Číny přesunulo do Evropy, kde v nejhůře postižené Itálii došlo s přibývajícím počtem nakažených ke kolapsu zdravotnického systému. Ze strachu z podobných scénářů se v Schengenském prostoru uzavřela velká část hranic a mnoho evropských zemí vyhlásilo celostátní karanténu, k čemuž se přidala i Česká republika. Koronavirus tak do velké míry ovlivnil životy a běžné fungování všech evropských občanů, ale také firem a veřejných institucí. Přístup ke koronaviru a jednotlivá opatření vlád se v mnoha státech zásadně liší a Evropská unie se snaží postupy koordinovat a zároveň podniká kroky tak, aby výjimečná opatření měla co nejmenší negativní dopad na ekonomiku, ale zároveň co nejvíce chránila občany. Nadále se však i přes některé pozitivní zprávy o rostoucích počtech vyléčených, pokračujících testech léků anebo podporách občanů a ekonomiky počítá s tím, že současný výjimečný stav ještě nějakou dobu potrvá a v médiích i na internetu nadále silně převažují negativní zprávy. Velice často se objevují také dezinformace o přístupech států a mezinárodních organizací či hoaxy o koronaviru, které šíří paniku a strach mezi lidmi a lživě interpretují současnou situaci a přijatá opatření. Jaké kroky podniká Evropská unie v této výjimečné situaci a jaká opatření můžeme do budoucna očekávat? Jsou dosavadní kroky dostatečné nebo EU v řešení krize zaspala?  Co vlastně může Evropská unie v oblasti zdravotnictví dělat a jaké možnosti má při současné pandemii? Do jaké míry funguje spolupráce mezi členskými státy a jak ji lze koordinovat? Jak významná je pro nás a další evropské státy pomoc Číny, Ruska a dalších třetích států? Jak často se objevují dezinformace o koronaviru a současné situaci a do jaké míry ovlivňují postoje naší veřejnosti? Odkud a s jakým cílem tyto dezinformace přicházejí a můžeme s nimi něco dělat?

Jana Hybášková, velvyslankyně a zmocněnkyně Ministra pro styky s ESVA z Ministerstva zahraničních věcí ČR a Irena Kalhousová, ředitelka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově debatují na téma Blízký východ a Evropská unie. Moderátorem debaty je Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin. Aktuální vývoj situace na Blízkém východě nabývá na intenzitě. Po vyhlášené porážce takzvaného Islámského státu se světoví politici chvíli těšili z úspěchu a mnozí obyvatelé Evropy věřili, že se situace na Blízkém východě uklidní. V posledních měsících však došlo nejprve k turecké ofenzivě v Sýrii a po novém roce byl při americkém útoku zabit přední iránský generál. Íránská armáda nedlouho poté sestřelila civilní letadlo se 176 pasažéry na palubě. Události v Íránu vyvolaly v regionu vlnu nepokojů, vzbudily obavy řady zemí a budoucí vývoj situace na Blízkém východě je velmi nejistý. Proč je Blízky východ nestabilním regionem a proč se napětí zvyšuje? Jaké konflikty zde probíhají a jaké jsou jejich příčiny? Jakým směrem se aktuálně může, s ohledem na nedávný vývoj, situace vyvíjet? Jaké může mít potencionální vyostření konfliktu následky pro EU? Jakou roli v regionu hrají Spojené státy americké a jakou pozici mají státy Evropské unie? Zapojuje se EU přímo do řešení problémů? Dokáže v tomto regionu pomoci diplomacie? Jakou pozici a roli by měla mít Česká republika a jak se může napětí na Blízkém východě dotknout našich občanů?

Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy a pedagožka Gymnázia Litoměřice, Bohumil Kartous, analytik a komentátor organizace EDUin a Stanislav Volčík, vedoucí Oddělení řízení vzdělávací soustavy a inovací ve vzdělávání na MŠMT a zároveň tajemník DigiKoalice diskutují v online debatě na téma Digitalizace a modernizace českého školství. Moderátorem debaty je Martin Vokálek, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.  Školství v České republice v poslední době zažívá vlnu modernizace a některé školy mají v zavádění nových technologií do výuky velký náskok před ostatními. Kromě používání tabletů, interaktivních tabulí nebo digitálních učebních materiálů je potřebné přeorientovat především metodiku výuky a zaměřit se na rozvoj digitální gramotnosti a dalších dovedností žáků. Tyto schopnosti a zkušenosti budou stále potřebnější nejen pro dovednosti budoucích pracovníků uplatnit se v technologicky orientovaných oborech, ale budou běžnou součástí života každého občana v digitální době. České ministerstvo školství proto v roce 2014 přijalo Strategii digitálního vzdělávání s plánem aktivit do roku 2020. I díky vývoji v posledních dnech a zavření škol vyvstává otázka digitalizace výuky v Česku, kdy jak učitele, tak rodiče zajímá, jakých způsobem může v dnešní době škola a výuka fungovat online. Na jaké úrovni je aktuálně české školství v porovnání s ostatními členskými státy EU? V čem jsme napřed a v čem bychom se naopak měli inspirovat?  Investuje Česká republika do školství dostatek financí? Jak motivovat učitele, aby zapojovali do výuky nové technologie a aby používali moderní metody vzdělávání? Do jaké míry nám s  rozvojem školství pomáhá Evropská unie? Kam směrují evropské peníze a na co se zaměří Česká republika v novém programovém období po roce 2020? Jak pomůže modernizace školství v uplatnění absolventů na pracovním trhu a jak bude vypadat školství budoucnosti?

Ondřej Kundra, zástupce šéfredaktora, Týdeník Respekt a Klára Kalibová, advokátka a ředitelka, organizace In IUSTITIA debatují na téma 75 let od osvobození Osvětimi. Moderátorkou debaty byla Kateřina Etrychová. Letos si připomínáme 75. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Během druhé světové války bylo v koncentračních a vyhlazovacích táborech po celé Evropě zavražděno na 6 milionů Židů a celkové oběti holokaustu se pohybují mezi 11 a 17 miliony obětí. Toto výročí je ale důležité nejen jako památka, ale také jako výzva pro dnešní společnost, ve které začíná sílit nesnášenlivost vůči některým menšinám, stejně tak jako popularita krajní pravice. Tyto tendence jdou ruku v ruce s šířením fake news, propagandy proti některým náboženstvím a konspiračních teorií na internetu. Potvrzuje to průzkum Agentury pro základní práva, ze kterého vyplývá, že situace se znatelně zhoršila a nenávistné verbální útoky, obtěžování a narůstající strach příslušníků národnostních, rasových anebo náboženských menšin poslední roky narůstá. Jaký je význam odkazu obětí holokaustu v dnešní době? Proč dochází v dnešní společnosti k nárůstu antisemitismu a xenofobních tendencí? Má novodobý antisemitismus stejné kořeny jako ten historický? Je vlivem moderních technologií dnešní vlna nenávistných postojů vůči menšinám  nebezpečnější než dříve? Kdo má z těchto tendencí prospěch a co je posiluje? Jaké kroky Evropská unie podnikla v boji proti vzestupu antisemitismu, rasismu a xenofobii? Jakým způsobem bude EU postupovat v budoucnu, jak se k těmto tendencím staví evropské státy a co pro zlepšení situace můžeme udělat my?