Skip to main content
Debaty Café Evropa

Debaty Café Evropa

By Debaty Café Evropa
Café Evropa je formát debatování pro širokou veřejnost, který má za cíl neformálním způsobem zatraktivnit diskutování evropských témat většímu okruhu posluchačů. Debaty Café Evropa probíhající pravidelně v Praze a po celé České republice organizuje Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.

Více informací o debatách naleznete na webu cafe-evropa.cz a také na facebookové stránce Café Evropa, kde můžete sledovat diskuze živě i ze záznamu a přímo se zapojit svými dotazy na vystupující.
Listen on
Where to listen
Apple Podcasts Logo

Apple Podcasts

Breaker Logo

Breaker

Google Podcasts Logo

Google Podcasts

Overcast Logo

Overcast

Pocket Casts Logo

Pocket Casts

RadioPublic Logo

RadioPublic

Spotify Logo

Spotify

Currently playing episode

Západní Balkán a EU - jaká je budoucnost rozšiřování Evropské unie? (21. duben 2020)

Debaty Café Evropa

Západní Balkán a EU - jaká je budoucnost rozšiřování Evropské unie? (21. duben 2020)

Debaty Café Evropa

1x
Café Evropa online: Covidpasy – jak budeme cestovat v létě?
Hosty jsou: • Milan Blaha, zástupce ředitele pro IT, ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) • Dominika Houdová, průvodkyně a reprezentantka cestovní kanceláře • Jan Papež, místopředseda pro vnější vztahy, Asociace cestovních kanceláří ČR • Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu, KDU-ČSL, EPP • Moderátor: Luboš Palata, Deník.cz Ještě před nedávnem by si většina z nás jen těžko dokázala představit situaci, kdy je zakázáno cestovat a státy uzavírají své hranice. V důsledku pandemie covid-19 se ale omezení možnosti vycestovat a paralýza cestovního průmyslu staly realitou. I přes současné rozvolňování pandemických opatření jsou vyhlídky na dovolenou v zahraničí nejisté. Vzhledem k tomu, že se situace ohledně otevírání hranic donedávna měnila téměř ze dne na den, mnoho Čechů s prázdninovými plány na cestování po Evropě stále váhá. Řešením má být tzv. covidový pas, bezplatný certifikát v digitální či papírové podobě, který bude obsahovat informaci o očkování, imunitě po prodělání nebo negativním testu na covid-19 a umožní tak snazší a bezpečnější cestování mezi zeměmi EU. Covid pas by měl být užitečný nejen pro cestovatele samotné, ale i pro cestovní kanceláře, jimž značně zjednoduší administrativu. V neposlední řadě by ho uvítaly i restaurace a gastronomická zařízení, v cestě ale stojí problematika ochrany osobních údajů. Právě ochrana osobních dat je hlavní překážkou zdržující zavedení tohoto systému. Zajištění, aby systém nebyl v žádném ohledu diskriminační, především vzhledem k omezené dostupnosti vakcín, bylo další obavou bránící shodě členských států na rychlé implementaci strategie covid pasů. Podle Evropské komise by systém v praxi měl začít fungovat od začátku července. Do té doby se snaží ČR řesit cestování k našim sousedům regionální dohodou s Německem, Rakouskem, Maďarskem a Slovenskem, která má umožňovat cestovat očkovaným lidem.  Jak vlastně má systém covidových pasů a cestování s nimi fungovat? Jak, kdo a za jakých podmínek bude pasy v ČR vydávat? Jaká opatření zajistí nediskriminující fůngování systému a jak bude ošetřen problém ochrany osobních dat? Jaké údaje bude pas obsahovat? Probíhá v ČR pilotní testování tohoto systému? Kdo bude zodpovědný za řádnou implementaci systému v ČR a v celé EU? Jaké výzvy čekají na ČR při uvedení do provozu? Na jakou dobu se s covidpasy počítá? Jaké požadavky musí splnit, aby mohly být využívány v širším měřítku? Je možné, že covid certifikáty budou motivovat další občany k očkování? Je možné, že i nečlenské státy budou přijímat evropský covidpas jako dostatečný průkaz pro vstup do jejich země? Proč vlastně ČR zatím odmítá uznat očkování provedené v jiných zemích Evropy? Bude ČR umožňovat pobyt i naočkovaným vakcínou Sputnik V? Jak vážně zasáhla pandemie cestovní ruch a můžou covidpasy situaci zlepšit? Dokáží se turistické destinace a jednotlivá zařízení po ročním výpadku opět dostat do formy? Můžeme očekávat velké změny například v cenách?
01:33:08
June 23, 2021
Café Evropa Online: Budoucnost železniční dopravy – kdy budeme jezdit rychlovlaky v Česku?
• Martin Hausenblas – náměstek primátora Ústí n. Labem pro dopravu • Libor Lochman – poradce předsedy představenstva pro záležitosti EU, České dráhy • Eliška Mamdaniová – vedoucí týmu na právním odboru, Generální ředitelství pro mobilitu a dopravu, European Comission   • Martin Švehlík – ředitel odboru přípravy vysokorychlostní tratě, Správa železnic • Moderátor: Ondřej Houska, Hospodářské noviny Česko má jednu z nejhustších železničních sítí v Evropě tvořenou ze 70% regionálními tratěmi. Debaty o výstavbě vysokorychlostních tratí v tuzemsku se vedou již od devadesátých let, avšak se skutečnou přípravou se začíná až nyní. Podle odborníků by mohly rychlovlaky v Česku začít jezdit za sedm let a dosahovat na určitých úsecích rychlosti až 320 km/h. Například trasa mezi Prahou a Brnem by tak trvala místo 2,5 hodiny pouze hodinu. Výstavba by měla mít i mezinárodní přesah, jelikož by přes Česko měly jezdit i vysokorychlostní spoje z Německa, Polska nebo Rakouska. V únoru 2021 byla vytvořena pracovní skupina, která se bude intenzivně věnovat trasování nové vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan vedoucí přes Ústecký kraj. Stavba koridorů pro rychlovlaky by měla zvýšit kapacity současné železniční sítě a urychlit spojení na přetížených tratích. Na druhou stranu bude celá stavba velmi náročná a náklady s ní spojené představují výzvu pro státní rozpočet. Do roku 2050 by měly dosáhnout až 800 miliard korun a s náklady by mohly významně pomoci evropské zdroje financování. Popularitu v současnosti získávají i noční spoje, a to zejména sezonní vlaky na Jadran. V letošním roce bude zahájen spoj mezi Prahou, Přemyšlí, Lvovem, a během příštího roku je plánováno zavedení nočních vlaků z Prahy, přes Drážďany, Berlín, Amsterdam, až do Bruselu. Rok 2021 je navíc evropským rokem železnic a dostává se tak do popředí snaha EU podpořit využívání vlaků, jelikož jde o nejbezpečnější a k životnímu prostředí šetrnější formu dopravy. Tato strategie je součástí tzv. Zelené dohody, která chce dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Budou také uplatňována pravidla čtvrtého železničního balíčku, který směřuje k integraci železničního prostoru v Evropě, podpoře hospodářského růstu a odstranění zbylých právních, institucionálních a technických překážek. Jsou české železnice připraveny na sjednocení evropského železničního prostoru? Jaký vliv budou mít na podobu budoucnosti železniční dopravy tradiční národní dopravci a existuje prostor pro menší hráče? Jaké přínosy bude mít výstavba vysokorychlostní tratě vedoucí do Drážďan pro Ústecký kraj a další části republiky? Promítne se modernizace zásadně do ceny jízdného? Měl by vzniknout speciální zákon pro železniční dopravu vzhledem k tomu, že ten současný řeší i ostatní dopravní prostředky spadající pod MHD, lyžařské vleky či lanovky? Do jakých evropských výzkumných projektů železničních tratí se zapojila Česká republika? Jakou roli bude hrát železniční doprava v hospodářské obnově země po koronavirové krizi? Jak se čeští dopravci vypořádávají se zavedením evropského systému ERTMS na řízení železniční dopravy? A jaká největší úskalí a překážky stojí před modernizací železniční dopravy u nás a v Evropě?
01:27:19
June 16, 2021
Café Evropa online: Národní plán obnovy – stěžejní pilíř restartu ekonomiky?
• Silvana Jirotková, náměstkyně sekce hospodářské politiky a podnikání, Ministerstvo průmyslu a obchodu • Danuše Nerudová, rektorka, Mendelova univerzita v Brně • Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu, TOP 09, EPP • Pavlína Žáková, ekonomická poradkyně, Zastoupení Evropské komise v ČR Moderátor: Ondřej Houska, Hospodářské noviny Evropská i česká ekonomika jsou bezprecedentně zasaženy dopady pandemie a jsou nutné stimulační zásahy na národní i celoevropské úrovni. Z toho důvodu představila EU v rámci plánu Next Generation EU tzv. Nástroj pro oživení a odolnost, jehož cílem je napravit hospodářské asociální škody a restartovat evropskou ekonomiku. Cílem EU však není vrátit se do zajetých kolejí, ale vyjít z krize ekonomicky silnější, udržitelnější a společensky odolnější. Za účelem čerpání těchto prostředků musí státy představit své detailní národní plány obnovy. Česká republika staví svůj plán reforem a investic na 6 pilířích s cílem podpořit inovace a zvýšit ekonomickou prosperitu i kvalitu života. Nejvýznamnější položkou mají být investice do fyzické infrastruktury a zelené transformace. Mimo jiné by měl národní plán zajistit také kvalitnější a modernější výuku, lepší komunikaci s úřady nebo snadnější přístup k nejmodernějším zdravotnickým zařízením a zkvalitnění onkologické péče. Pro podniky by pak měl přinést posílení produktivity a konkurenceschopnosti, omezení administrativní zátěže i cílenou podporu podnikání a start-upů. Návrh českého plánu obnovy je však v některých oblastech kritizován a vyhovět všem požadavkům může být velmi složité. Ještě větší výzvou pak bude pro Českou republiku a její ekonomiku efektivní implementace samotného plánu Co bude zásadní pro úspěšnou implementaci Národního plánu obnovy? Kdo stál u zrodu českého plánu a měl největší podíl na jeho sestavení? V čem se náš plán liší od ostatních zemí EU? Co bude zásadní pro budoucí konkurenceschopnost České republiky? Mohou z fondu těžit také přímo soukromé podniky? Jaké reformy přinese do vzdělávání a zdravotnictví? Jaká jsou rizika implementace a jak jim bude česká vláda předcházet? V jakém časovém horizontu bude možné změny vnímat a jak se dotknou našeho běžného života?
01:28:12
May 25, 2021
Café Evropa online: Spolupráce EU – Afrika
• Jana Hybášková, velvyslankyně a zvláštní zmocněnkyně pro instituce EU, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky • Soňa Jarošová, novinářka žijící v západní Africe • Vojtěch Šmolík, afrikanista, Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové Moderátor: Martin Vokálek, EUROPEUM Institute for European Policy Vztahy mezi Afrikou a Evropskou unií prošly velmi složitým historickým vývojem. Evropa po dlouhé dekády vnímala černý kontinent jako rozvojový. EU však svůj postoj začíná měnit. A již bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker začal prosazovat vnímání Afriky jako rovnocenného partnera. Na jeho postoj následně navázala „Nová strategie EU“ vůči Africe z března minulého roku zaměřující se na zelenou a digitální transformaci, udržitelný růst, mír a bezpečnost, dobré vládnutí, migraci a mobilitu. Nicméně o africký kontinent bohatý na nerostné suroviny mají zájem i další státy jako Čína, USA, Indie, Rusko, Turecko nebo země Blízkého východu. Zejména Čína masivně investuje do infrastruktury v Africe, kdy během dvou posledních dekád proinvestovala přes 3,2 bilionu korun. Narůstající čínský vliv se odráží i v povinné výuce čínštiny v několika afrických státech. Posilování vztahů s Afrikou ze strany Evropské unie se projevuje i během koronavirové krize. Spolu s Nadací Billa a Melindy Gates je EU největším sponzorem COVAX programu iniciovaného WHO a Globální aliancí pro vakcíny. Tento program má za cíl urychlit vývoj a výrobu očkovacích látek proti covid-19 a zaručit spravedlivý přístup pro každou zemi na světě. Avšak WHO uvádí, že dosud bylo v Africe podáno méně než 2 % z celkového počtu všech celosvětově podaných dávek vakcíny proti covidu-19. V neposlední řadě ve vztazích s africkými zeměmi nelze opomenout řadu bezpečnostních otázek a migraci. Jaké jsou sdílené zájmy Evropy a Afriky? Projevila Evropská unie zvýšený zájem o africký kontinent příliš pozdě? Bude mít šanci prosadit se na kontinentu i přes přítomnost mocností jako je Čína či USA? Je „Nová strategie“ vůči Africe efektivní, když unijní zahraniční politika nadále zůstává v rukou jednotlivých vlád členských států? Jaké dopady bude mít pandemie na africkou ekonomiku závislou na vývozu nerostných surovin? Je možné vůbec zvítězit nad pandemií, když budou mít africké státy i přes program COVAX nedostatek vakcíny? Neměla by se Evropská unie v rámci rovnocenného partnerství s Afrikou více spoléhat na orgány Africké unie jako je Africká rozvojová agentura a Africký mechanismus vzájemného hodnocení? Měla by EU jít nad rámec partnerského vztahu a navrhnout Africe významné projekty jako průmyslovou, technologickou, zemědělskou a digitální alianci? Jaká bude pro africké země přidaná hodnota spolupráce s EU a co konkrétně přinese nám? Jaké jsou největší bezpečnostní výzvy spojené s Afrikou a jak jim čelit? Jaké jsou a jaké by měly být priority české zahraniční politiky v Africe?
01:33:57
May 21, 2021
Café Evropa online: Evropa dnes a zítra
• Tomáš Halík, teolog, religionista a sociolog • Iveta Radičová, slovenská ex-premiérka, socioložka a děkanka, Paneurópska vysoká škola • Jana Soukupová, zakladatelka iniciativy, Youth, Speak Up Moderátor: Luboš Palata, Deník.cz Den Evropy je každoroční připomínkou Schumanovy deklarace, ve které 9. května v roce 1950 francouzský ministr zahraničí Robert Schuman představil novou formu politické spolupráce založené na míru a jednotě v Evropě. Minulý rok byla při této příležitosti představena koncepce tzv. Konference o budoucnosti Evropy, jež má za cíl přiblížit Evropskou unii jejím občanům a vytvořit platformu pro dialog o budoucím směřování EU. Jedná se o vůbec první akci takového druhu, která však byla kvůli vypuknutí pandemie přesunuta na rok 2021, kdy začíná letošním Dnem Evropy. Konference bude probíhat po dobu jednoho roku ve všech zemích EU formou veřejných diskuzí a interaktivních online platforem jak na celoevropské, tak i na regionální a národní úrovni. Záměrem je do otevřené diskuze zapojit co nejvíce občanů EU a společně vytvořit takový rámec budoucího směřování Unie, který bude reflektovat potřeby jejích občanů, posilovat demokratické principy a reagovat na aktuální globální výzvy. Není pochyb, že jde o unikátní projekt, který překypuje ambicemi. Nicméně právě jeho unikátnost sebou přináší i mnoho otazníků a konference bude nemalou organizační výzvou pro všechny účastné státy. Mimoto se Evropa v současnosti nachází v situaci, kdy čelí řadě různých výzev. Pandemie, problémy právního státu v některých členských zemích, dopady brexitu, implementace Zelené dohody pro Evropu, prohlubování evropské integrace, formování společné zahraniční politiky a mnoho dalších, jsou a budou témata, jež nás jako Evropany budou v blízké budoucnosti významně ovlivňovat a je proto potřeba se nad nimi společně zamýšlet. Je tedy nejvyšší čas otevřít dialog napříč členskými státy a postavit jejich obyvatele do procesu tvorby budoucího směřování EU. Jak lze charakterizovat aktuální postavení Evropské unie ve světě a kam se bude ubírat v blízké budoucnosti? Co je pro Evropany důležité a jak se liší jejich hodnoty napříč zeměmi nebo generacemi? Co Evropany spojuje a co je naopak názorově rozděluje? Jaké tendence ve vztahu k evropské politice můžeme pozorovat v české společnosti za poslední roky? Jaké dopady má covid-19 na evropskou společnost a podtrhl důležitost evropské soudržnosti, nebo naopak? Do jaké míry je za aktuálních okolností uskutečnitelná myšlenka celoevropské konference, zvláště vezmeme-li v úvahu její zamýšlený rozsah? Jaká specifická témata by neměla konference opomenout? A naopak, které oblasti Evropany momentálně nezajímají a hrozí, že budou opomenuty? Jak se evropské obyvatelstvo k projektu postaví a kdo by měl hrát v organizaci diskuzí stěžejní roli? Jak udělat tento unikátní projekt atraktivní pro širokou veřejnost a jak v tomto ohledu efektivně čelit euroskepticismu? Jak v Evropské unii do budoucna zajistit udržení si jisté rozmanitosti národních států a kultur, přičemž neomezíme funkčnost a jednotu institucí EU a její jednotný hlas ve světě?
01:32:28
May 11, 2021
Café Evropa online: Vztahy EU s Ruskem – rival, nebo partner?
• Pavel Fischer, senátor a předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost  • Petra Procházková, redaktorka, Deník N; bývalá zpravodajka v Moskvě  • Alexandr Vondra, poslanec Evropského parlamentu, ODS - Občanská demokratická strana, ECR (ECR Group - Conservatives & Reformists in the European Parliament) Debatu bude moderovat: Kateřina Etrychová Rusko přestavuje pro Evropskou unii strategického partnera zejména v oblastech obchodu či dovozu surovin a energie, ve kterých jsou tito aktéři stále úzce provázáni. Jejich vztah je však od roku 2014 napjatý kvůli ruské anexi Krymu a podpory povstaleckých skupin na východní Ukrajině, nedodržování lidských práv v Rusku, kybernetickým útokům a vedení hybridní války proti EU. Předseda Evropské rady Charles Michel dokonce prohlásil, že vztahy mezi EU a Ruskem jsou na historickém dně. V důsledku pokusu o otravu ruského kritika a oponenta Kremlu Alexeje Navalného, jeho následnému uvěznění a silovému potlačení statisícových demonstrací napříč Ruskem, při nichž byly zatčeny tisíce lidí, vyhlásila EU v únoru další sankce proti několika ruským představitelům. Současné chladné vztahy EU s Ruskem se promítají i do oblasti zdraví. Ruskem vyvinutá vakcína Sputnik V vyvolává v EU a některých státech politické napětí, když Rusko dlouho odkládalo žádost o její schválení Evropskou lékovou agenturou, ale zároveň si jí některé členské státy začaly nezávisle obstarávat. Problematický je na vztazích s Ruskem také často mnohdy odlišný postoj jednotlivých členských států a jejich občanů vůči Rusku. Tato polarizace názorů, která Rusku z pohledu jeho geopolitických zájmů vyhovuje, do velké míry ovlivňuje důležitá evropská i národní rozhodnutí a rozděluje společnost. To lze pozorovat i v České republice, kde narůstá napětí mezi příznivci a odpůrci ruské vakcíny a část společnosti se ve svých názorech na Rusko a EU značně polarizuje. Co může Evropská unie v době zhoršených vztahů s Moskvou udělat pro ruskou občanskou společnost? Je možné nějak podporovat ruský disent bez toho, aby mohla být EU kritizována za nepatřičné zasahování do vnitřních záležitostí Ruska? Jaký vliv mají evropské sankce uvalené na Rusko, na jejich obchodní partnerství a jak dlouho by mohly trvat? Jaký mají tyto sankce negativní dopad na EU? Jaký je aktuální vývoj ve věci dokončení projektu Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře dopravovat plyn z Ruska do Německa a proti kterému se staví i náš americký partner? Koordinuje EU své kroky a sankce vůči Rusku s USA? Jak se liší postoje členských zemí vůči používání vakcíny Sputnik V? Je vůbec EU schopna zaujmout vůči Moskvě společný postoj vzhledem k odlišnému vnímání Ruska jako partnera i hrozby napříč členskými zeměmi? A co dělat se společnostní, která je v postoji ke vztahům Ruska a EU zásadně rozdělena?
01:28:55
April 21, 2021
Café Evropa online: Očkování proti koronaviru
• Petr Smejkal, hlavní epidemiolog, Institut Klinické A Experimentální Medicíny a člen Rady vlády pro zdravotní rizika • Irena Storová, ředitelka, Státní ústav pro kontrolu léčiv • Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra, Akademie věd České republiky Debatu bude moderovat: Kateřina Etrychová Pandemie covid-19 výrazně ovlivnila v celosvětovém měřítku život společnosti, která se tak již více než rok potýká s jejími důsledky. Na konci roku 2020 však vyvstala naděje na návrat k normálnímu životu, když první farmaceutické společnosti oznámily, že vynalezly a úspěšně otestovaly vakcínu proti koronaviru. V EU byly postupně Evropskou lékovou agenturou (EMA) schváleny již čtyři vakcíny, s nimiž se v členských zemích může bezpečně očkovat s cílem vytvořit celospolečenskou imunitu, která by zamezila šíření viru a ochránila životy milionů obyvatel. Proces hromadného očkování však neběží očekáváným tempem, a to z důvodu snížení počtu dodávek vakcín na straně dodavatelů, ale i kvůli nedostatečné připravenosti jednotlivých států v oblastech jako očkovací strategie, objednávkový systém, či očkovací centra. Česká republika ve srovnání s evropským průměrem mírně zaostává, když prozatím dokázala podat obě dávky vakcíny 4,8 % své populace. Celý proces narušilo i pozastavení očkování vakcínou od společnosti Astra Zeneca v několika státech EU poté, co zdravotní komplikace několika pacientů vyvolaly otázky o její bezpečnosti a nežádoucích účincích. Do diskuze týkající se očkování navíc v souvislosti s nižšími dodávkami od schválených výrobců vstupuje i otázka využívání necertifikovaných vakcín z Ruska a Číny. Tuto možnost prozatím využilo Maďarsko a ruskou vakcínu Sputnik V si již objednalo i Slovensko, které jí však zatím nevyužilo. V neposlední řadě se členské státy EU musí vypořádávat s rozsáhlými dezinformačními kampaněmi, které odrazují od očkování jako takového, nebo zpochybňují konkrétní vakcíny. Jak fungují nám dostupné vakcíny, v čem se liší a jak probíhal proces jejich schvalování? Jaké další léky se používají pro léčbu nakažených koronavirem, v domácích nebo nemocničních podmínkách, a jaká je jejich účinnost? Jak si stojí ČR v rychlosti očkování v porovnání s ostatními státy EU? Co v tomto ohledu dělají ty nejúspěšnější evropské země jinak? Na čem je rychlost očkování závislá a je to jediný ukazatel, který by nás měl zajímat? Jaký je proces následující po hlášení nežádoucích účinků po podaní vakcíny? Jak bude vypadat a fungovat evropský očkovací průkaz, který nedávno představila Evropská komise? Stane se takovýto průkaz univerzální vstupenkou k opětovnému volnému cestování, kulturnímu a sociálnímu životu? Jaká je role SÚKL v Evropské agentuře pro léčivé přípravky? Kolik procent obyvatelstva je vlastně nutno proočkovat k získání kolektivní imunity a kdy tento stav můžeme v EU očekávat? Jakým způsobem se EU jako celek a také jednotlivé členské státy snaží bojovat s dezinformacemi spojenými s očkováním? Čemu se tyto dezinformace primárně věnují? Je bezpečné využívat i vakcíny, které nejsou certifikované Evropskou lékovou agenturou? A jak dlouho ještě bude trvat návrat k normálnímu životu?
01:30:58
April 7, 2021
Café Evropa online: Život v on-line době
• Barbora Bühnová, spoluzakladatelka Czechitas a proděkanka Masarykovy univerzity • Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci, Úřad vlády ČR • Marcel Kolaja, místopředseda Evropského parlamentu, Česká pirátská strana Moderátor: Martin Vokálek, zástupce ředitele, EUROPEUM Institute for European Policy  Již před více než rokem začala pandemie covid-19 způsobovat řadu dosud bezprecedentních změn. I přesto, že primární celosvětovou starostí je zastavit šíření viru, předejít kolapsu zdravotnického systému a co nejrychleji proočkovat obyvatelstvo, covid-19 se dotkl snad všech oblastí života i ekonomiky a vedle řady negativ lze sledovat alespoň určitá pozitiva. Pandemie zásadně změnila pohled na koncept práce a urychluje proces digitalizace v mnoha odvětvích. Před několika lety se ještě mohlo zdát zcela nereálné, že značná část obyvatel bude pracovat ze svých domovů, mnohá jednání se budou řešit plně virtuálně a řada procesů se takto rychle začne přesouvat do online světa. Potřeba řešit věci online také zvýšila tlak na digitalizaci státní správy a v neposlední řadě mohou být online nástroje a různé aplikace nápomocné při boji s pandemií, realizaci očkování a dalších úkonech nutných k tomu, aby se životy vrátily do normálu. Už nyní je však zřejmé, že po pandemii nebude běžný život, práce řady občanů a fungování státní správy vypadat stejně jako dřív. A ačkoliv jsou možnosti života v on-line světě obecně vnímány spíše pozitivně, přichází s nimi řada výzev. Jsme jako společnost dostatečně připraveni na tuto radikální transformaci běžných životů, práce a procesů? Disponujeme vhodnými schopnostmi a vybavením pro zvládnutí těchto změn a jaký vliv může mít koncept práce a života v on-line době na lidskou psychiku a pracovní výkon? Je silný tlak na digitalizaci pouze přechodnou záležitostí, či bude přetrvávat i po pandemii? Jakým způsobem dokázala na nutné změny reagovat česká státní správa a jak si ČR vede v digitalizaci v porovnání s ostatními státy Evropské unie? Jaké kroky podnikla EU k urychlení a usnadnění transformace v členských státech? S jakými překážkami se při digitální transformaci potýkají firmy u nás a jak bude vypadat pracovní trh po pandemii? A jak mohou moderní technologie pomoci zvládnout boj s pandemií?
01:46:28
April 1, 2021
Café Evropa: Vláda práva v EU – jak najít společnou řeč?
• Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise, komisařka pro hodnoty a transparentnost • Jiří Pospíšil, poslanec Evropského parlamentu, TOP 09 a Starostové a nezávislí • Aneta Zachová, šéfredaktorka, EURACTIV.cz Moderátor: Luboš Palata, Deník.cz Dodržování zásad právního státu je, společně s demokracií, rovností a dodržováním lidských práv, jednou ze základních hodnot Evropské unie. V posledních letech však můžeme u některých členských států pozorovat jistou neochotu tuto hodnotu respektovat a chránit, a to zejména ze strany Polska a Maďarska, proti kterým bylo v důsledku takového jednání v letech 2017 a 2018 spuštěno řízení, které může vyústit až v odebrání určitých práv spojených se členstvím v Unii. V případě Maďarska bylo v rámci řízení identifikováno až 12 problematických oblastí, mezi něž patřila svoboda projevu, nezávislost soudnictví, práva menšin, či korupce a střet zájmů. U Polska se pak obavy týkaly narušení nezávislosti soudnictví. A právě podmínka soudní nezávislosti hrála velkou roli i při vyjednávání nového rozpočtu Evropské unie na roky 2021 až 2027, který zahrnuje také ekonomický balíček pro oživení ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Využití těchto prostředků bylo podmíněno dodržováním pravidel právního státu. Je tento mechanismus, kdy se získání financí z fondu na obnovu (či jakéhokoliv jiného finančního balíčku) podmíní dodržováním pravidel právního státu, jedinou cestou, jak donutit problematické státy k nápravě? Byl by takový prostředek postačující v případě, kdy by se problematickou zemí stala některá ze silnějších ekonomik EU? Jaké jiné nástroje má Evropská unie k dispozici pro jednání s problematickými členskými státy v případě, že by tyto blokovaly přijetí důležitých ustanovení? Podaří se Evropské komisi, která řídí přerozdělování financí na obnovu, Maďarsko přivést ke změnám v zákonech o veřejných zakázkách a dalším změnám?
01:29:25
March 12, 2021
Café Evropa: Ženy ve 21. století – proč přetrvávají nerovnosti?
• Magdaléna Vášáryová, předsedkyně Živena, spolek slovenských žen • Petr Pavlík, vyučující na katedře genderových studií FHS UK, bývalý náměstek na MŠMT • Silvie Lauder, redaktorka, Týdeník Respekt Debatu moderuje Luboš Palata, Deník.cz V roce 1893 získaly ženy na Novém Zélandu jako první na světě volební právo a o necelé tři dekády později mohly jít k volbám i ženy v Československu. Ženská hnutí po celém světě dosáhla od té doby řady úspěchů ve zlepšování postavení žen v různých oblastech života. Dosažení rovnoprávnosti mužů a žen je i jedním z cílů EU, která svými strategiemi cílí na posílení genderové rovnosti ve společnosti, na trhu práce i v evropských institucích. Pomocí právních předpisů o rovném zacházení, začleňování genderového hlediska do různých oblastí politik a díky dalším zvláštním opatřením došlo v posledních letech ke zlepšení postavení žen. Navzdory tomuto úsilí však rozdíly v postavení mužů a žen přetrvávají. Jak se v posledních letech změnilo postavení žen ve společnosti a jaký pokrok lze dále očekávat ve 21.století? Čím a ve kterých oblastech života se nerovnost pohlaví projevuje nejvýrazněji? Jaké je postavení žen v ČR v porovnání s jinými státy EU? Ve kterých odvětvích je diskriminace žen nejpatrnější a jak se proti ní lze bránit? Jsou naopak oblasti, ve kterých jsou muži diskriminováni na úkor žen? Jak vysoká je nerovnost v rámci platového odměňování v ČR a v jakých pozicích či sektorech je nejvyšší? Proč je feminizmus často používaný jako hanlivý pojem a jaký je jeho skutečný význam? Jak zajistit větší zastoupení žen ve vedoucích pozicích? A jak mohou muži samotní přispět v boji proti diskriminaci žen?
01:37:49
March 9, 2021
Café Evropa: Vztahy EU a Číny - co přinese investiční dohoda?
• Martina Tauberová, náměstkyně pro řízení sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu. • Vanda Markovic, vyjednavačka v oblasti investic, Generální ředitelství TRADE, European Commission. • Ivana Karásková, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky/Association for International Affairs. Debatu moderuje Ondřej Houska, Hospodářské noviny. V prosinci 2020 dojednala Evropská unie s Čínou dlouho očekávanou dohodu o podmínkách investic. Ta je jako výsledek sedmi let jednání vnímaná poměrně kontroverzně – na jedné straně jako prohra Západu, na té druhé jako příslib budování partnerství mezi dvěma z nejsilnějších světových ekonomik. Evropským firmám dohoda otevírá dveře na čínský trh a slibuje také omezení vynuceného transferu technologií a povinnosti zakládat společné podniky s čínským kapitálem. Zajímavá je i pro automobilový sektor či výrobu zdravotnických zařízení. Evropský trh je pro čínské firmy naopak lákavý především v oblastech IT technologií, telekomunikace, či logistiky. Uzavření smlouvy těsně před nástupem nového prezidenta USA do funkce i finální ústupky, na které Čína přistoupila, ale vzbuzují otázky. Jak se nová investiční dohoda dotkne evropského a českého trhu? Jaké výhody z ní pro naše firmy plynou? Jak se zavedení dohody dotkne samotných evropských spotřebitelů? Je možné od Číny očekávat dodržování pravidel pro férovou konkurenci a rovnost před zákonem? Jaké jsou dosavadní zkušenosti českých firem s podnikáním v Číně? Jak se podepsání dohody s Čínou promítne do evropsko-amerických vztahů a neměla by Evropská unie koordinovat svůj postup vůči Číně s novou administrativou prezidenta USA Joa Bidena? Řeší dohoda i důležité otázky v oblasti ekologie a ochrany klimatu? A pomůže tato dohoda státům Evropské unie k překlenutí ekonomických problémů v důsledku pandemie COVID-19?
01:30:40
February 25, 2021
Evropská strategie pro rovnost LGBTIQ+ občanů
• Irena Moozová, ředitelka pro rovné příležitosti a občanství EU, Generální ředitelství spravedlnost a spotřebitele (DG JUST), Evropská komise • Jakub Machačka, vedoucí Oddělení sekretariátu Rady vlády pro lidská práva, Úřad vlády • Lucia Zachariášová, právnička, iniciativa Jsme fér a vedoucí advocacy týmu, Prague Pride Debatu moderuje Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. V posledních letech došlo k několika změnám, které napomohly zlepšit postavení LGBTIQ osob v evropské společnosti. Ačkoliv již 21 členských států EU na vnitrostátní úrovni legálně uznalo páry stejného pohlaví a přestože hodnoty rovnosti, nediskriminace a rovnost příležitostí jsou základními hodnotami EU, tak se nadále v některých státech EU setkáváme se závažnými případy diskriminace. Jedná se například o útoky na veřejné akce pořádané LGBTIQ osobami, vyhlašování „zón bez ideologie LGBTIQ“ či homofobní zastrašování na karnevalových slavnostech. Navíc jsou napříč Evropou patrné i regionální rozdíly, kdy se celkově společenské přijetí LGBTIQ osob v EU od roku 2015 zvýšilo, ale v devíti členských státech naopak došlo ke zhoršení. Česká republika v tomto ohledu podle posledního průzkumu veřejného mínění zaostává za evropským průměrem. V reakci na to představila Evropská komise Evropskou strategii pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020-2025, která reaguje nejen na různé problémy, kterým čelí tyto skupiny, ale také na výzvy samotných členských států a Evropského parlamentu. Tato strategie představuje řadu cílených opatření v rámci čtyř pilířů a má za cíl bojovat proti diskriminaci LGBTIQ osob, zajistit jejich bezpečnost, budovat inkluzivní společnosti a stanovuje si vedoucí roli při prosazování rovnosti LGBTIQ osob po celém světě. Strategie zdůrazňuje začleňování těchto priorit do všech evropských politik, aktivit a nástrojů. Jakými konkrétními kroky a pomocí jakých prostředků má Strategie zlepšit postavení LGBTIQ osob v EU a i mimo ní? V čem spočívá aktuální nepříliš příznivá situace v oblasti akceptace těchto osob v České republice a dalších středoevropských státech, a jak konkrétně ji může implementace Strategie pomoci zlepšit? Ve kterých oblastech života jsou LGBTIQ osoby nejvíce diskriminovány a jaká opatření Strategie na ně cílí? Plánuje se Evropská komise blíže zaobírat problematikou „zón bez ideologie LGBTIQ“ a jaké nástroje na potlačení takové diskriminace může využít? Zabývá se Strategie taktéž problematikou občanské společnosti a útoků na organizace, které se věnují ochraně LGBTIQ osob?
01:30:26
February 16, 2021
Osobní zodpovědnost v boji proti klimatické změně
• Michal Nekvasil, specialista na adaptaci na klimatickou změnu, Evropská komise (European Comission) • Mikuláš Peksa, poslanec Evropského parlamentu, Česká pirátská strana, Zelení/ESA (Greens/EFA in the European Parliament) • Lucie Smolková, aktivistka a ambasadorka Klimatického paktu Debatu moderuje Kateřina Etrychová. V prosinci 2019 byl představen jeden z nejambicióznějších plánů Evropské unie v oblasti ochrany klimatu – Zelená dohodu pro Evropu. Ta si klade za cíl dosáhnout v Evropě uhlíkové neutrality do roku 2050. Tento komplexní dokument obsahuje změny v sektorech jako je energetika, průmysl, zemědělství nebo doprava. Povede k zásadní transformaci hospodářského sektoru na udržitelný model a bude také vyžadovat velké množství investic. Jednotlivé subjekty působící na evropském trhu i členské státy se proto musí na tuto transformaci důkladně připravit. K naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu a k samotné ochraně klimatu je však klíčová i role každého z nás. Oblast udržitelné dopravy nebo snížení spotřeby jsou jenom dva z mnoha příkladů, jak může každý z nás přispět ke klimaticky neutrální budoucnosti. Ve kterých oblastech každodenního života pocítí občané dopady transformace probíhající na evropské, ale i národní úrovni? Jaké konkrétní dopady mohou tyto změny mít na lidi a kdy bude možné vnímat jejich pozitivní efekt? V čem spočívá zodpovědnost každého z nás v boji proti klimatické změně a do jaké míry je aktivita občanů pro naplnění cílů Zelené dohody klíčová? Může každý z nás ovlivnit efektivitu plánovaných změn? Jaké oblasti v rámci Zelené dohody jsou nejvíce založeny na podpoře ze strany občanů? Co můžeme již dnes sami dělat ke zlepšení situace a jak motivovat další k tomu, aby řešili probíhající klimatickou změnu a její dopady?
01:32:27
February 2, 2021
Vakcína proti koronaviru – mýty a fakta
• Věra Jourová – místopředsedkyně Evropské komise, komisařka pro hodnoty a transparentnost • Milena Hrdinková - státní tajemnice pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR • Eva Zažímalová – předsedkyně, Akademie věd České republiky • Václav Hořejší – molekulární imunolog, Ústav molekulární genetiky AV ČR Diskuzi bude moderovat Luboš Palata, Deník.cz. V České republice i ostatních státech EU koncem roku 2020 začalo očkování proti koronaviru COVID-19 první vakcínou, která byla schválena nezávislou Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. Následně 6. ledna byla schválena vakcína od firmy Moderna, čímž se posílila možnost očkovat rychleji a ještě více obyvatel Evropské unie. Díky tomu, že EU již během léta a podzimu minulého roku předplatila vakcíny u více firem, a také proto, že o nákupech vakcín EU vyjednává jako celek, dostávají se očkovací látky i do ČR. Předpokládá se, že budou k našim obyvatelům distribuovány v takovém množství, jaké dovolí výrobní a očkovací kapacity. Řada lidí si však musí na očkování ještě počkat a zároveň existuje část obyvatel, která s očkováním váhá. Ve společnosti tak panuje o vakcínách bouřlivá diskuze, k níž přispívají i některé nepravdivé výroky o selhání či „zaspání“ evropských institucí. EU a její členské státy se již od počátku snaží vyvracet různé mýty tím, že veřejnost informují, snaží se ji povzbudit k očkování a ujistit obyvatele o bezpečnosti vakcíny, která prošla nákladným vývojem, důsledným testováním a komplexním schvalováním. Aktuální průzkumy však napovídají, že naočkovat nejméně 60–70 % populace, což je rozsah proočkovanosti, který by měl zastavit šíření koronaviru, může být stále problém, a proto je v těchto snahách potřebné aktivně pokračovat. Jak funguje nová vakcína proti COVID-19 a díky čemu je k dispozici za méně než rok od propuknutí pandemie? Jaká je role Evropské unie při získávání vakcín pro ČR a další evropské státy? V čem spočívá výhoda objednávek vakcín na celoevropské úrovni a proč si objednávky neřeší přímo Česko samo? Jak vlastně probíhá proces schvalování vakcín pro použití v EU a objevují se u současných vakcín nějaké problémy nebo vedlejší účinky? Jaké jsou nejčastější mýty a dezinformace snažící se odstrašit veřejnosti od očkování a proč se někdo snaží obyvatele od očkování odradit? Jak lze mýty spojené s očkováním vyvracet? Jak by měla vypadat úspěšná informační kampaň na podporu očkování veřejnosti a jak si v tomto ohledu stojí Česká republika? Bude zaveden jakýsi „COVID pas“, který bude podmínkou účasti na hromadných akcích či pro cestování po Evropě? Kdy se odhaduje z pohledu kapacit našeho zdravotnictví, že bude proočkována dostatečná část populace k tomu, aby se mohl život vrátit do normálu?
01:30:11
January 25, 2021
EU jako značka – jak komunikovat o evropských tématech?
• Magdaléna Frouzová, tisková mluvčí, Evropská komise v ČR • Martin Buchtík, ředitel, STEM Ústav empirických výzkumů, z.ú. • Michal Kratochvíl, šéfredaktor zpravodajství, TV Nova  Debatu bude moderovat Ondřej Houska z Hospodářské noviny. Evropská unie přináší svým občanům mnoho výhod, a přesto patří ČR k zemím, kde její popularita kulhá kolem 50 %. Průzkumy u nás však ukazují, že zarytých odpůrců EU je pouze menšina a zbývající většina se dá rozdělit do čtyř skupin od zastánců EU až po ty, kteří jí nedůvěřují či ji chtějí reformovat. V samotném mediálním prostoru jsou pak pro běžného diváka lákavější negativní zprávy a snadno uchopitelné informace, což značně ztěžuje předávání informací o komplexních záležitostech, kterými evropská témata často jsou. Proč se nedaří víc přiblížit a popularizovat evropská témata? Jaká témata a způsob prezentace v naší společnosti funguje a čeho by se měly naopak evropské instituce a samotná média vyvarovat? Hrají roli i dezinformace? Proč jsou Češi spokojení či nespokojení se členstvím v EU a jak komunikovat s většinovou společností o evropských tématech?
01:20:27
December 9, 2020
Transatlantické vztahy – jaká je jejich budoucnost po volbách v USA?
• Dita Charanzová, místopředsedkyně European Parliament, za ANO, Renew Europe • Daniel Anýž, reportér, Aktuálně.cz • Petr Kolář, bývalý velvyslanec v USA a Rusku Debatu bude moderovat Ondřej Houska z Hospodářské noviny. Přestože Bílý dům stále ještě oficiálně neuznal výsledky listopadových prezidentských voleb, Evropa a zbytek světa se připravují na čtyřleté vládnutí demokratického kandidáta Joe Bidena. Po ochlazení transatlantických vztahů za Trumpovy administrativy to řada evropských lídrů vítá jako příjemnou změnu. V posledních čtyřech letech totiž došlo z americké strany k několika krokům, které významně ovlivnily vzájemné vztahy – odstoupení od Pařížské klimatické dohody z roku 2015, vystoupení z dohody o otevřeném nebi či odstoupení od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1988. Donald Trump byl (a stále je) kritický i v rámci NATO, kde prosazuje přísnější plnění dohodnutých finančních příspěvků od členských států. Joe Biden se naopak v rámci své volební kampaně například nechal několikrát slyšet, že v prvních dnech svého mandátu opětovně vstoupí do Pařížské klimatické dohody, tento slib zopakoval i bezprostředně po volbách. Neví se však, jak silnou pozici bude nový prezident mít. Donald Trump a mnoho dalších republikánů totiž zpochybňuje legitimitu voleb. Nový prezident se tak po nástupu do úřadu bude muset vypořádat řadou výzev, kterými mimo jiné budou stále přítomná pandemie, sílící Čína, ale i obstrukce republikánské strany a rozdělení společnosti po samotných volbách. Zůstává tedy otázkou, jakým směrem se budou ubírat vztahy USA a Evropské unie. Jak se mohou vyvinout spory o výsledky prezidentských voleb v USA? Jak se změnila spolupráce USA a EU během mandátu Donalda Trumpa a mělo to dopad i na ČR? Jaký přístup lze očekávat od administrativy Joea Bidena? Do jaké míry se liší vztahy s USA napříč členskými státy EU a na čem především je založeno partnerství USA a ČR? Bude Evropa pro USA prioritou, nebo se, Spojené státy budou stále více zaměřovat na Asii a další regiony? Jaký přístup USA můžeme očekávat v dalších oblastech zahraniční politiky? A jak se vývoj transatlantických vztahů může dotknout životů občanů ČR a naší ekonomiky či bezpečnosti?
01:29:09
November 25, 2020
Jednorázové plasty – co s nimi a jak je omezit?
• Ladislav Miko, vedoucí, zastoupení evropské komise na Slovensku • Stanislav Polčák, poslanec Evropského parlamentu, Starostové a nezávislí, EPP - European People's Party • Soňa Jonášová, zakladatelka, Institut Cirkulární Ekonomiky • Petr Balner, ředitel oddělení controllingu a analýz, EKO-KOM Debatu moderuje Martin Vokálek, zástupce ředitele EUROPEUM Institute for European Policy. V EU se každoročně spotřebuje 580 miliard plastových cigaretových filtrů, 46 miliard plastových lahví na nápoje, 36,4 miliardy plastových brček, 16 miliard plastových kelímků na kávu nebo 2,5 miliardy plastových nádob na potraviny. Většina všech vyrobených plastů končí na skládkách nebo v přírodě. Dle údajů Evropské komise pak plasty tvoří více než 80 % mořského odpadu. Tento problém, ještě prohloubený zvýšenou spotřebou plastových výrobků v časech koronaviru, by měla Evropě pomoci vyřešit směrnice, jež od roku 2021 zakáže prodej jednorázových plastových výrobků. Mimo samotný zákaz směrnice rozšiřuje doposud užívanou zásadu „znečišťovatel platí" zavedením systému rozšířené odpovědnosti výrobce. Směrnice si dále klade za cíl zvýšení recyklovaného obsahu v plastových lahvích na 30 % do roku 2030. Diskutuje se také o zavedení evropské daně z nerecyklovaných plastů. Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že Česko bude na této dani odvádět do evropského rozpočtu zhruba dvě miliardy korun ročně. Navzdory podpoře mnoha členských zemí je daň i terčem kritiků, kteří tvrdí, že daň povede ke hledání způsobů, jak odpady levně odstranit, namísto jejich dalšího využití v oběhovém hospodářství. Jaká je situace EU a Česka v oblasti produkce plastového odpadu? Jak výrazně se produkce odpadu jednorázových plastových výrobků zhoršila v roce 2020 jako následek koronavirové pandemie a o jaké produkty se v tomto směru jedná? Co je to oběhové hospodářství a jaký může mít pro Česko a Evropu význam? Je postup Evropské unie při řešení nadbytku plastového odpadu správný? Jaká kritika k nové směrnici zaznívá a jak by se dalo předejít obcházení nových pravidel? V čem bude jejich dodržování náročnější a jaký měřitelný účinek z pohledu úbytku plastového odpadu se od zavedení směrnice očekává? Jaké budou dopady těchto opatření a jaká odvětví nebo producenti budou nejvíce ovlivněni? Jak se členské státy staví k nové směrnici a dani?
01:33:36
November 23, 2020
Nová migrační a azylová politika EU - najde Evropa shodu na společném řízení migrace?
• Štěpán Černý, ředitel Odboru koordinace evropských politik, Úřad vlády ČR • Karolína Kottová, zástupkyně vedoucí a vedoucí politické sekce, Evropská komise v ČR • Milan Votypka, terénní koordinátor organizace Pomáháme lidem na útěku Moderátorka: Kateřina Etrychová. Migrační krize roku 2015 ukázala, že dosavadní pravidla azylového procesu v Evropské unii nejsou ideální. Takzvaný Dublinský systém totiž přenechal zodpovědnost za azylový proces zemím, do kterých migranti dorazili jako první. Země jako Itálie či Řecko tak v době krize čelily obrovskému ekonomickému i administrativnímu tlaku a také situace v uprchlických táborech neposkytovala vždy pro jejich obyvatele základní zabezpečení. Dosavadním pokusům o reformu stávajícího systému pak zabránily spory členským zemí EU v otázce přerozdělovacích kvót. Navzdory tématům jako pandemie COVID-19 či Brexit, které momentálně dominují politické diskuzi mezi evropskými lídry, však možnost dalších migračních vln stále trvá. Evropská komise proto v září 2020 navrhla Nový pakt o migraci a azylu, který má reformu odblokovat. Cílem je především zásadně posílit spolupráci se zeměmi, přes něž nebo odkud migrace přichází a zvýšit účinnost prověřování nelegálně příchozích a jejich následné navrácení do domovské země. Návrh obsahuje i vyjasnění pravidel pro ochranu uprchlíků a zranitelných skupin a také systém účinné solidarity pro případy krize. Při jeho platnosti by si členské státy mohly vybrat, zda zemím zažívajícím největší tlak příchodu migrantů pomohou přijímáním relokovaných žadatelů o azyl nebo finanční podporou. Pomoc v krizových situacích by však, ať už v té či oné formě, byla povinná. To, zda bude pakt implementován, je stále otázkou. Vlády zemí EU debatu teprve zahajují, ale protože jde o téma celospolečenské, je na místě vysvětlovat, co obsahem návrhu je a co není. Co přesně stojí v návrhu nového migračního paktu a co by jeho zavedení znamenalo pro členské země? Má pakt reálnou šanci zefektivnit řízení migrace? Co říká pakt o Schengenu a ochraně hranic? Jak se k paktu staví vláda ČR a ostatní země EU? Které země jsou největšími zastánci a naopak kritiky takzvané „povinné solidarity“? Jak návrh hodnotí experti? Dokáže pakt vyřešit problémy reformy Dublinského systému a má větší šanci, že projde schvalovacím procesem? Lze v dohledné době očekávat další imigrační vlnu do Evropy a co by byly její příčiny? Pokud ano, je na ni Evropa připravena? Jak se země EU postarají o zlepšení situace v uprchlických táborech a dodržování lidských prav běženců? V čem bude spočívat efektivnější integrace migrantů v zemích EU?
01:30:07
November 23, 2020
Reakce EU na aktuální mezinárodní dění – jak Evropa obstojí před současnými geopolitickými výzvami?
Ondřej Ditrych, ředitel, Ústav mezinárodních vztahů Markéta Gregorová, poslankyně Evropského parlamentu, Česká pirátská strana, Zelení/ESA v Evropském parlamentu Aleš Chmelař, náměstek pro řízení sekce evropské, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Debatu moderuje Kateřina Etrychová. Současná koronavirová pandemie dopadla na životy každého z nás a Evropská unie se aktivně snaží řešit problémy v řadě oblastí, které byly pandemií či jejími dopady zasaženy. Budoucnost Evropské unie a jednotlivé státy však vedle koronavirové krize do velké míry ovlivňuji i další zásadní události současnosti, na které musí EU efektivně reagovat jako celek. Jedná se například o situaci v Bělorusku, na kterou evropští lídři odpověděli odmítnutím výsledků tamních prezidentských voleb a uvalením sankcí na osoby odpovědné za jejich falšování a za brutální zásahy proti demonstrantům. Situace v Bělorusku, která může mít dopad na celý region a na vztahy s Ruskem, však zůstává stále vyhrocena. Další výzvou pro Evropskou unii a její zahraniční politiku jsou postoje Turecka, ať už k migraci či k těžebním aktivitám ve východním Středomoří ohrožujícím suverenitu některých členských států EU. Zásadní výzvou je i probíhající ozbrojený konflikt v Náhorním Karabachu, kam se upíná pozornost velkých hráčů v regionu, a který vyžaduje rychlá řešení. Evropští ministři zahraničí se také nedávno dohodli na uvalení sankcí proti skupině ruských občanů jako odvetu za otrávení opozičního lídra Alexeje Navalného. Samotnou budoucnost EU pak mohou ovlivnit také nadcházející prezidentské volby v USA a řada dalších událostí, které mohou mít dopad na naší ekonomiku, a i život samotných občanů. Jak si Evropská unie a její členské státy poradí s aktuálními geopolitickými výzvami, kterým musí i v době pandemie koronaviru čelit? Jaký je postoj Evropské unie k aktuální situaci v Bělorusku a co by mělo být podniknuto k řešení komplikované situace? Jak může vývoj v Bělorusku ovlivnit vztahy s Ruskem a dalšími státy? Měly by členské státy EU v návaznosti na otravu Alexeje Navalného přehodnotit vztahy s Ruskem a podporu projektů jako je Nord Stream 2? Jak by se měla Evropská unie postavit k aktivitám Turecka ve východním Středomoří a dalším postojům tohoto člena NATO? Měla by Evropská unie aktivněji reagovat na konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach? A jak mohou nadcházející volby v USA ovlivnit transatlantické vztahy a naši bezpečnost a ekonomiku? Debata probíhá ve spolupráci s Forum2000 a Festival Demokracie.
01:30:21
November 3, 2020
Brexit – jak vypadá budoucnost vztahů s Velkou Británií?
Milena Hrdinková, státní tajemnice pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR Jiří Hošek, zástupce šéfredaktora, Seznam Zprávy; a bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Londýně Monika Brusenbauch Meislová, odborná asistentka, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity Moderátorem debaty je Martin Vokálek, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM. Velká Británie již od 31. ledna 2020 formálně není součástí Evropské unie, což však neznamená konec celého procesu Brexitu. Do konce letošního roku běží takzvané přechodné období, kdy by se měly dojednat přesné podmínky budoucích vztahů EU s Velkou Británií. Zároveň byl celý proces vyjednání v tomto roce zásadně ovlivněn i pandemií koronaviru, která upoutala pozornost politiků. V rámci dojednání budoucí podoby vztahů EU s Británií však zůstávají nezodpovězené důležité otázky, jako budoucnost obchodních vztahů, celní politiky, či bezpečnostní spolupráce. Obchodní vztahy mezi Londýnem a Bruselem má pomoci regulovat obchodní dohoda, kterou se právě v těchto dnech snaží intenzivně vyjednat zástupci obou stran, a která by měla být dojednána během října. Situaci však kromě pandemie komplikuje i kontroverzní návrh zákona o vnitřním trhu v britském parlamentu. Ten Evropská unie označila za porušení mezinárodního práva a dala Velké Británii ultimátum požadující stažení tohoto kontroverzního návrhu, který by zásadně porušoval to, na čem se EU s Británií dříve dohodla. V jakém stádiu se nacházejí jednání o obchodní dohodě a dalších vztazích EU a Velké Británie? V čem spočívá kontroverzní návrh britského zákona o vnitřním trhu a proč komplikuje samotná jednání? Jaký vliv na evropské a české podniky, ale i běžné občany, by měl definitivní odchod Británie bez uzavření dohody o budoucích vztazích s EU? Jsou naši podnikatelé na tuto možnost připraveni? Může EU v budoucnu s Británií nadále počítat jako s politickým a ekonomickým partnerem, nebo se Británie více odkloní směrem k USA? Jak bude vypadat pobrexitová spolupráce v jiných oblastech, jako jsou například boj proti klimatické změně či migrace? Jak může budoucnost obchodních vztahů EU s Velkou Británií ovlivnit ekonomická krize způsobená pandemií koronaviru? A jaké bude od roku 2021 postavení občanů EU žijících v Británii? Debatu připravili Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s Europe Direct Česká republika a Eurocentrum Praha.
01:36:32
October 22, 2020
Konec uhlí v Česku - Jaká je budoucnost uhelných regionů v ČR? (21. Září 2020)
Anna Kárníková, ředitelka Hnutí DUHA, Jan Kříž, náměstek pro řízení sekce fondů EU, finančních a dobrovolných nástrojů na Ministerstvu životního prostředí, Josef Schwarz, ekonomický poradce při Zastoupení Evropské komise v ČR a Jiří Štěrba, zástupce zmocněnce hejtmana Karlovarského kraje diskutují o budoucnosti uhelných regionů v ČR. Debatu moderuje Martin Vokálek z think-tanku Institut pro evropskou politiku EUROPEUM. Prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu se státy Evropské unie zavázaly k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, s čímž souvisí i přechod od fosilních zdrojů na obnovitelné zdroje energie. Zároveň se kvůli rostoucí ceně emisních povolenek fosilní zdroje, zejména uhlí, stále více prodražují. Většina evropských zemí již oznámila, k jakému roku plánuje ukončit těžbu uhlí, v České republice se o tomto datu ještě diskutuje. I z tohoto důvodu vznikla v Česku v létě 2019 tzv. uhelná komise s úkolem připravit scénáře pro ukončení těžby a spalování uhlí v zemi. Tato komise projednává jako nejoptimističtější scénář konec těžby v ČR mezi lety 2030 a 2035, naopak jako nejpozdější datum uvádí rok 2050. Samotné utlumení těžby bude mít na region dopad i v otázce zaměstnanosti, jelikož se pracovníci z odvětví budou muset přesměrovat na jinou specializaci. Již tak komplikovanou finanční situaci tohoto odvětví v důsledku snížení cen uhlí i jeho poptávky ze strany odběratelů ještě zkomplikovala koronavirová krize, která v českých dolech způsobila přerušení těžby. Jak bude vypadat pomoc dotčeným regionům? Kolika pracovních míst v uhelném průmyslu se ukončení těžby uhlí v Česku dotkne a kam bude tato pracovní síla přesměrována? Reagovala již vláda na otevřený dopis Greenpeace a Hnutí DUHA, kterým jejich zástupci vyzývali k podpoře horníků a přeměny regionu? V jaké fázi jsou plány na přeměnu českých uhelných regionů a jak jsou do jejich přípravy zapojeny místní samosprávy? Debatu Cefé Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s Europe Direct Česká republika a Eurocentrum Karlovy Vary.
01:28:13
September 22, 2020
Projev o stavu Evropské unie 2020 – co čeká EU příští rok? (16. září 2020)
Markéta Pitrová, docentka Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Kateřina Šafaříková, redaktorka v Týdeníku Respekt a Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru a ekonom České spořitelny diskutují na téma Projevu o stavu Evropské unie 2020 a o otázkách toho, co čeká EU v příštím roce. Moderátorem debaty je Ondřej Houska z Hospodářských novin. Obrazový záznam vysílání najdete pod tímto odkazem. Projev o stavu Evropské unie je každoroční vystoupení předsedy nebo předsedkyně Evropské komise na plénu Evropského parlamentu a debata s poslanci, které mapuje vývoj v EU a ukazuje její další směřování. Letošní debata je obzvlášť důležitá vzhledem k bezprecedentní pandemii koronaviru a dopadu, jaký má na ekonomiku a společnost. Debata se tudíž bude věnovat tomu, co zaznělo v projevu o stavu Evropské unie a jaké z toho lze dělat závěry. Jaké byly reakce evropských či světových lídrů na tento projev? Je pandemie vnímána jako problém, či příležitost? Co nás naučila o fungování EU a spolupráci členských zemí? Jak bude vypadat směrování evropského společenství v dalších letech? Čekají nás významné reformy mechanismů spolupráce? A jak se to bude dotýkat České republiky? Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct Česká republika a Eurocentrum Praha. Mediálním partnerem jsou Hospodářské noviny.
01:30:15
September 17, 2020
Evropský plán obnovy – jak bude vypadat rozpočet EU po pandemii? (8. září 2020)
Věra Jourová, místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost, Evropská komise, Michal Částek, ředitel odboru Záležitosti Evropské unie, Ministertvo financí ČR a Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu, (TOP 09, EPP - European People's Party) diskutují na téma podoby nového rozpočtu Evropské unie vzhledem k pandemii koronaviru Evropské unii. Moderátorem debaty je Ondřej Houska z Hospodářských novin. Obrazový záznam vysílání najdete pod tímto odkazem. Lídři Evropské unie koncem července schválili podobu budoucího rozpočtu EU pro období 2021-2027 a také významný a intenzivně diskutovaný fond obnovy určený na obnovu evropských ekonomik zasažených pandemií koronaviru. V rámci něho by mělo být členským státům poskytnuto celkem 750 miliard eur, které si chce Evropská komise jménem celé EU poprvé v historii výhodně půjčit na finančních trzích. Důležitou změnou v původním návrhu Komise, přijatou během summitu nejvyšších představitelů členských států, byla výrazná změna v poměru půjček a nenávratných grantů, které budou ze záchranného balíku poskytnuty jednotlivým členským státům. Výška grantů byla snahou tzv. šetřivých zemí snížena z původně navrhovaných 500 miliard na 390 miliard eur. Na druhou stranu objem financí na půjčky se zvýšil z 250 na 360 miliard eur. Za účelem jejich splácení se diskutovalo i o dalších možnostech financování, jako je zavedení nových vlastních finančních zdrojů. Z dohody dále také vyplývá, že čerpání z fondu obnovy je podmíněno dodržováním zásad právního státu a snahou o splnění unijních klimatických cílů. Jaké jsou priority budoucího rozpočtu EU a jak vypadá plán obnovy evropských ekonomik po koronavirové krizi? Z jakých peněz má být financován a jakou formou se finance budou rozdělovat?Jak probíhala jednání a co byly největší překážky k dosažení dohody? Jak se budou splácet půjčky? Jak se k rozpočtu staví jednotlivé členské státy? Za jakých podmínek a jaký finanční obnos může Česká republika z fondu obnovy získat? Jaký dopad bude mít čerpání z fondu obnovy na Českou republiku? Jak budou postihnuty státy neplnící své povinnosti spojené s čerpáním fondu obnovy? Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct Česká republika a Eurocentrum Praha. Mediálním partnerem jsou Hospodářské noviny.
01:28:42
September 14, 2020
EU a LGBTI - co dělají evropské instituce v oblasti práv a ochrany sexuálních menšin? (3. srpna 2020)
Radka Maxová, poslankyně Evropského parlamentu (ANO, Renew Europe), Irena Moozová, ředitelka pro rovné příležitosti a občanství EU, Generální ředitelství spravedlnost a spotřebitele (DG JUST), Evropská komise a Czeslaw Walek, předseda Prague Pride a šéf iniciativy Jsme fér, lidskoprávní aktivista diskutují na téma ochrany práv sexuálních menšin v Evropské unii. Moderátorem debaty je Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Obrazový záznam vysílání najdete pod tímto odkazem. I když se většina Evropanů (76 %) v průzkumech vyslovuje pozitivně ve prospěch podpory rovnosti a práv LGBTI osob, v každodenním životě se příslušníci sexuálních menšin stále setkávají s diskriminací. S tou se setkávají v práci (a při jejím hledání), ve škole, v oblasti poskytování zdravotní péče, ale i v běžných situacích ve veřejném prostoru ve spojení s nenávistnými projevy či násilím. V některých evropských státech dokonce vrcholní političtí představitelé využívají v kampaních rétoriku zaměřenou proti těmto menšinám. Evropská unie mezitím podniká řadu aktivit směřujících k rozšíření právní a sociální ochrany LGBTI osob, přičemž úzce spolupracuje nejen s členskými zeměmi, ale i s podniky či platformami sociálních médií. Do jaké míry je evropská společnost tolerantní k LGBTI menšinám? Jak se v zemích Evropské unie projevují rozdíly v jejich legislativě týkající se LGBTI komunity a práv jejích příslušníků? Kam vlastně v otázce hájení rovnoprávnosti sahají pravomoci EU a co už si upravují samostatně členské země? Co můžou a měly by instituce EU učinit proti narůstajícím projevům nenávisti vůči LGBT osobám v některých státech EU? Jaké jsou aktivity EU v této oblasti a jaká je jejich efektivita? Je informovanost občanů o této problematice dostatečná? Jak si stojí LGBTI komunita v obhajobě svých práv v České republice a v jakých oblastech může být diskriminace nejcitelnější? A kam se může situace posunout v nastávajících letech? Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Prague Pride. 
56:47
August 10, 2020
Udržitelné zemědělství a potravinová soběstačnost – jak by měl vypadat potravinový systém v Evropě? (30. června 2020)
Karolína Fourová, bloggerka, novinářka a odbornice na výživu a kvalitu potravin; Marian Jurečka, poslanec PS PČR a bývalý ministr zemědělství, KDU-ČSL a Veronika Vrecionová, poslankyně Evropského parlamentu, ODS, ECR diskutují na téma udržitelného zemědělství a potravinové soběstačnosti v Evropě. Moderátorem debaty je Ondřej Houska z Hospodářských novin. Obrazový záznam vysílání najdete pod tímto odkazem. Udržitelné a ekologičtější fungování evropské ekonomiky je jedním z dlouhodobých cílů, ke kterým se evropské státy a EU  jako celek snaží mířit. Evropská komise proto zveřejnila důležitou část Zelené dohody pro Evropu, která se věnuje zemědělské a potravinové strategii. Takzvaná „Farm to Fork Strategy“, nebo-li strategie „Z farmy na vidličku", má za cíl vytvořit zdravý, férový a ekologický potravinový systém, který má zajistit Evropanům zdravé, cenově dostupné a udržitelně vyráběné potraviny. Ambiciózní strategie cílí na transformaci evropského zemědělství, které má být šetrnější k životnímu prostředí a ve kterém se rapidně sníží používání pesticidů a hnojiv. Dle plánu by rovněž mělo být do roku 2030 až 25 % zemědělské půdy v EU ekologicky obhospodařováno a mělo by být na polovinu sníženo užívání antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata, kvůli kterým dle odhadů zemře až 33 000 obyvatel EU ročně. Zároveň je cílem tohoto plánu posílit potravinovou soběstačnost Evropské unie jako celku a v rámci dosažení těchto cílů by měli hrát důležitou roli lokální farmáři a menší výrobci a rovněž užší spolupráce evropských států při produkci a distribuci potravin. To je však v rozporu s vyjádřeními a plány některých českých politiků o tom, že Česká republika by si měla produkovat většinu potravin sama. Zároveň může případná transformace českého zemědělství do udržitelnější a ekologičtější podoby narazit na řadu překážek. Jsou návrhy Evropské komise na dosažení  udržitelnějšího a ekologičtějšího zemědělství do roku 2030 proveditelné? Jaké jsou největší překážky pro Českou republiku k dosažení cílů této strategie? Jaká je současná situace s používáním pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství a u nás? Jak může tato strategie ovlivnit tvář českého zemědělství, malé farmáře a velké zemědělské podniky v ČR? Jak vypadá ekologičtější zemědělství a jaké má výhody a úskalí? Změní Farm to Fork Strategy debatu o ekologizaci zemědělství v České republice? Jak by se u nás mohl v rámci evropské strategie proměnit trh s potravinami, a znamenaly by plány Evropské komise zdražování některých potravin? Je zvyšování potravinové soběstačnosti samotné ČR vůbec reálné a jak by měla vypadat spolupráce evropských států vedoucí ke zvýšení soběstačnosti Evropské unie? Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut  pro evropskou politiku EUROPEUM. Mediálním partnerem byly Hospodářské noviny.
01:21:01
July 1, 2020
Otevírání hranic - kdy budeme moci opět volně cestovat v Schengenu? (8. června 2020)
Tomáš Petříček, ministr zahraničí České republiky, MZV ČR; Soňa Dorňáková-Stamu, publicistka a překladatelka žijící v Řecku a Jan Papež, místopředseda pro vnější vztahy, Asociace cestovních kanceláří ČR diskutují na téma opětovného otevírání hranic v Schengenu. Moderátorem debaty je ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic. Záznam vysílání najdete pod tímto odkazem.  Vlády zemí Evropské unie se s lepšící se epidemiologickou situací postupně a do velké míry nekoordinovaně uchylují k uvolňování restriktivních opatření, která zaváděly ve snaze zabránit šíření nového koronaviru, a to včetně omezení volného pohybu osob. Hranice mezi některými státy se tak postupně otevírají a situace na nich se alespoň částečně a velmi pozvolna přibližuje stavu před začátkem krize. Je však zjevné, že situace může mezi jednotlivými evropskými státy vypadat jinak a omezení nás budou ještě nějakou dobu provázet. Evropská komise se snaží vyzývat jednotlivé vlády ke koordinovanému řešení a zmírňování omezení, je však velice komplikované najít shodu mezi jednotlivými vládami. Česká republika, která je v tomto ohledu spíše zdrženlivá, jedná o možnosti otevření hranic se svými sousedy, zejména se Slovenskem a Rakouskem, a řeší se také například vytvoření koridoru do Chorvatska. Důležité je však také to, jaký postoj vůči našim občanům zaujmou evropské státy na svých hranicích. Zatímco německý ministr zahraničí zastává myšlenku "Evropy bez hranic", mnohé země EU se stále obávají druhé vlny pandemie koronaviru. Na uvolnění opatření přitom nečekají jenom rozdělené rodiny, ale i podnikatelé a firmy, které po měsících bezprecedentních vládních opatření sčítají značné ekonomické ztráty. Je tedy zřejmé, že v následujících týdnech čeká naši vládu a další evropské státy složité rozhodování a intenzivní vyjednávání o tom, jak k omezování volného pohybu, které dopadá na naše životy i evropskou ekonomiku, nadále přistupovat. Jaké důsledky má uzavření hranic pro českou ekonomiku a jak situaci vnímá většina veřejnosti? Kterých skupin obyvatel a jakých odvětví hospodářství se omezení volného pohybu dotklo nejvíce a co bude potřeba k úspěšnému zotavení daných sektorů naší ekonomiky? Odrazí se omezení na evropských hranicích na cenách zboží a služeb? Jaký dopad májí tato omezení na nabídku a cenu zájezdů a jak ovlivní letní turistickou sezónu u nás a v Evropě? Kolik turistů ze zahraničí můžeme v Česku očekávat a jak budou vypadat naše letní dovolené? Budou omezení v jednotlivých státech nadále odlišná a jak bude vypadat situace v turistických destinacích, kam každoročně mířilo nejvíce Čechů? Jak vypadají jednání o otevírání hranic a jaká je vlastně česká pozice? Jaké jsou největší překážky dosažení společného přístupu jednotlivých států a kdy vlastně můžeme reálně očekávat celkové otevření hranic v Evropě?  Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut  pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct ČR a Eurocentrem Praha. Mediálním partnerem byly Hospodářské noviny.
01:17:34
June 9, 2020
Zelený restart ekonomiky a obnova po současné pandemii – jak se vypořádat s akutními, ale i dlouhodobými výzvami? (1. červen 2020)
Dana Balcarová, předsedkyně Výboru pro životní prostředí a poslankyně PS PČR, Piráti; Filip Dvořák, člen představenstva a předseda Sekce hospodářské́ politiky Hospodářské komory ČR; a Martin Sedlák, programový ředitel, Svazu moderní energetiky diskutují na téma "Zelený restart ekonomiky a obnova po současné pandemii". Moderátorkou debaty je Kateřina Etrychová. Záznam vysílání najdete pod tímto odkazem. Jak znovu nastartovat evropskou ekonomiku a pomoci jednotlivým státům? To je krom bádání nad koronavirovou vakcínou asi nejpalčivější otázka dneška. Aktuální situací spojenou s pandemií koronaviru jsou postižena všechna odvětví hospodářství od průmyslu přes cestovní ruch. Evropská komise a členské státy, včetně České republiky, hledají způsoby, jak ekonomice co nejlépe pomoci. Evropská komise ještě před aktuální krizí představila ambiciózní růstovou strategii – Zelenou dohodu pro Evropu, která má pomoci řešit dlouhodobé a zásadní klimatické, ale i ekonomické výzvy a dovést Evropu ke klimatické neutralitě a větší energetické soběstačnosti. Řešení klimatické změny a jejích dopadů, kterými jsou například rekordní sucho, nadále zůstává jedním z nejdůležitějších cílů Evropské unie. Stojíme tak v situaci, kdy čelíme dopadům klimatické změny, ale i koronavirové pandemii zároveň. K efektivní cestě z krize bude potřeba takzvaný zelený restart ekonomiky. Ten by měl pomoci obnovit evropskou ekonomiku po současné krizi a zároveň měnit podobu průmyslu, energetiky a celého evropského hospodářství s ohledem na aktuální, ale i dlouhodobé výzvy. Některé státy se však již dnes ozývají s tím, že bychom měli řešit především ty nejakutnější problémy a upozaďují řešení klimatických otázek. Je proto nutné najít na evropské úrovni společné řešení situace a způsob jak nejlépe využít prostředky k řešení všech aktuálních výzev. Jak vypadají plány na obnovu evropské ekonomiky a jak se dotknou České republiky a našeho průmyslu? Kde mají evropské peníze z právě projednávaného evropského rozpočtu na další období pomáhat nejvíce a v jakých oblastech mohou prostředky naopak chybět? Je vůbec možné nastartovat evropskou ekonomiku a zároveň úspěšně čelit klimatické změně? Jsou plány Evropské unie k ochraně klimatu dosažitelné? Jak snahy k řešení dopadů klimatické změny ovlivní náš průmysl a energetiku? Jaká jsou největší úskalí zeleného restartu pro českou ekonomiku, a jakým odvětvím mohou koordinované evropské snahy nejvíce pomoci? Může být zelený restart příležitostí pro náš průmysl. A jak se promění naše energetika v následujících letech? Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut  pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct ČR. Mediálním partnerem byly Hospodářské noviny.. 
01:29:11
June 2, 2020
Česká a evropská kultura v "karanténě" - jak se s dopady pandemie vypořádává kulturní sféra v Evropě? (21. květen 2020)
Zlata Holušová, ředitelka festivalu Colours of Ostrava a Karel Barták, bývalý koordinátor programu Kreativní Evropa a vedoucí oddělení na Generálním ředitelství Evropské komise pro vzdělávání a kulturu; a výzkumný spolupracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM diskutují na téma "Česká a evropská kultura v "karanténě". Moderátorkou debaty je Tereza Willoughby, vedoucí kulturní redakce České televize. Záznam vysílání najdete pod tímto odkazem. Ve snaze předejít rychlému šíření koronaviru byly vlády členských států Evropské unie nuceny přijmout řadu opatření, která v mnohých ohledech omezila životy občanů, celou ekonomiku a řadu dalších oblastí. Právě kultura je jednou z oblastí, které současná opatření ovlivňují nejvýrazněji. Zákaz kulturních akcí znamenal náhlou ztrátu velké části nebo veškerých příjmů umělců i široké skupiny pořadatelů akcí, provozovatelů kulturních zařízení a jejich zaměstnanců. Hudebníci a další vystupující byli nuceni zrušit koncerty na několik dalších měsíců, hudební a filmové festivaly se přesouvají na začátek podzimu, nebo se nebudou konat vůbec. Někteří umělci sice svá představení vysílají online za dobrovolný příspěvek, ale na takovou finanční podporu diváků nedosáhne mnoho jiných profesí z kulturního sektoru, jakými jsou organizátoři akcí, osvětlovači, zvukaři, stavbaři, prodejci lístků a mnozí další. Pozastavilo se také natáčení filmů a seriálů. Zasažen je i knižní trh, kde byly vzhledem k opatřením zrušeny knižní festivaly, ohrožena je však i běžná činnost nakladatelství, knihkupců a autorů. V rozplánovaném rozpočtu ministerstva kultury se budou jen těžko hledat rezervy na krytí výpadku vstupného v soukromých institucích, ale i státních příspěvkových organizacích jako je Národní galerie nebo Národní muzeum. Ministři kultury v rámci EU žádají navýšení financování programu Kreativní Evropa, který se zabývá podporou oblasti kultury v členských státech, ale i tak je jasné, že kulturu u nás i jinde v Evropě čekají těžké časy. Do jaké míry a jak rychle se kulturní sektor vzchopí po rozvolnění opatření v České republice a jinde v Evropě? Která odvětví jsou nejvíc zasažena a jak by se jim dalo pomoci? Co česká vláda podniká pro zmírnění dopadů restriktivních opatření na oblast kultury a může se inspirovat v zahraničí? Jaké kompetence a prostředky má Evropská unie v oblasti kultury a jak se snaží v současné situaci členským státům pomoci? Je dosud nabízená pomoc dostačující a kde hledat podporu pro kulturu, když pomoc potřebuje celá ekonomika? Jak dosavadní postup vlády vnímají lidé v daném sektoru? Co mohou běžní občané udělat pro podporu kulturního sektoru? Jaká opatření přijímají ostatní členské státy Evropské unie, a můžeme se jimi inspirovat? Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct Česká republika, Eurocentrem Praha, programem Kreativní Evropa a GoOut.
01:29:12
May 21, 2020
Česká věda v boji s koronavirem – jak funguje její financování a jak vypadá pomoc ze strany EU? (13. května 2020)
Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd České republiky a Jan Konvalinka, prorektor pro vědeckou činnost, Univerzity Karlovy a koordinátor akademického výzkumu koronaviru v ČR debatují na téma Česká věda v boji s koronavirem. Moderátorem debaty je Vojtěch Koval z Českého rozhlasu. Video z debaty je k dispozici zde. Debatu Café Evropa organizovala Evropská komise v ČR a EUROPEUM Institute for European Policy tentokrát ve spolupráci s Europe Direct Česká republika a Eurocentrem Praha. Česká republika a celá Evropa se ocitla v uplynulých týdnech a měsících v nelehké situaci, kdy musí čelit pandemii koronaviru. Byli jsme svědky různých přístupů ke zmírnění jejích dopadů, některé vlády zvolily cestu razantních opatření. Již od počátku problému se však do jeho řešení zapojovala i Evropská komise, která se snažila pomoci v rámci svých omezených pravomocí v oblasti ochrany veřejného zdraví, ale třeba i snahou zabezpečit plynulé přeshraniční zásobování našich obchodů. Jedním z hlavních příspěvků byla značná finanční pomoc a koordinace snah o nákup zdravotnických a ochranných prostředků. V České republice jsme také byli svědky různých iniciativ z řad české vědecké komunity, která pro boj s koronavirem nabídla konkrétní pomoc. Řada z těchto pracovišť funguje za přispění Evropské unie. Investice do vědy jsou však zásadně důležité nejen pro řešení krizových situací, jako je tato, ale také z dlouhodobého hlediska. Finance z evropských fondů totiž zásadně přispívají k rozvoji české vědecké komunity, zabezpečení vhodných podmínek a potřebných prostředků pro výzkum či k výchově a podpoře nové generace vědců. Jak funguje financování české vědy z prostředků Evropské unie a mění se nějak v současné situaci? Do jaké míry se do financování našeho výzkumu zapojuje stát? Jak konkrétně Evropská unie pomáhá rozvíjet českou vědu a čím může v současné krizi zdravotnictví a vědě pomáhat? Umíme v této oblasti vůbec efektivně použít evropské fondy? A jak by česká věda vypadala bez podpory z evropských fondů? Jak na naši vědu a odborníky nahlížejí jinde v Evropě a ve světě? S jakými problémy a překážkami se česká vědecká komunita potýká? Je administrativní zátěž, spojená s žádostmi o financování, přiměřená? Jak konkrétně čeští vědci prozatím přispěli do světových snah v boji proti koronaviru a kde můžeme v boji se současnou krizí pomoci nejvíce?
01:25:52
May 13, 2020
Ekonomická obnova po koronaviru – jak může pomoci EU? (7. května 2020)
Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně; Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu, TOP 09 a EPP; a Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR diskutují na téma Ekonomická obnova po koronaviru. Moderátorem debaty je Ondřej Houska z Hospodářských novin. Video z debaty najdete zde. Současná pandemie koronaviru a její následky zasáhly celý svět a není jasné, jak dlouho ještě krize potrvá. Vedle bezprostředního ohrožení životů a zdraví obyvatel,  které si vyžádalo mnohdy bezprecedentní kroky jednotlivých vlád, bude mít současná krize také zásadní dlouhodobé hospodářské a finanční dopady. Mezi ně patří především negativní vliv pandemie a některých opatření na evropskou, ale i světovou ekonomiku. V současnosti již jednotlivé země a Evropská unie podnikají kroky, jež by měly tyto nepříznivé dopady, které se přímo dotýkají také životů běžných obyvatel, zmírnit. Členské státy, včetně České republiky, a jednotlivé firmy a jednotlivci  budou muset vynaložit velké úsilí, aby se jim podařilo ekonomiku po skončení krize opět nastartovat a vrátit do stavu před koronavirovou pandemií. Které státy jsou nejvíce postiženy ekonomickými následky pandemie a do jaké míry krize dopadá na českou ekonomiku? Jaká odvětví zasáhla krize nejvíce a jakým způsobem se dotkne našich životů? Jaké kroky již Evropská unie učinila v podpoře jednotlivých států a co dalšího by bylo potřeba na evropské úrovni dělat k řešení negativních dopadů? Jak mohou státy spolupracovat na ekonomické obnově po koronaviru? Máme očekávat, že se státy v řešení krize více semknou, nebo budou řešit dopady koronaviru spíše nekoordinovaně? Měla by Česká republika výhodnější pozici a lepší možnosti k obnově své ekonomiky, kdyby byla součástí eurozóny?  Jak současná krize může u nás ovlivnit diskuzi o euru? Před jakými scénáři vývoje naše hospodářství nyní stojí? A jak dlouho se může naše ekonomika ze současné krize vzpamatovávat a co je nutné udělat k jejímu znovunastartování? Debatu Café Evropa pořádá Evropská komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a EUROPEUM Institute for European Policy s mediálním partnerstvím Hospodářských novin.
01:27:59
May 7, 2020
Demokracie a hodnoty v čase koronaviru – kde je hranice mezi nezbytnými opatřeními a omezováním svobod nebo porušováním zásad právního státu? (28. dubna 2020)
Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise; Marcel Kolaja, místopředseda Evropského parlamentu, Piráti, Zelení/ESA; a Luboš Palata, EU editor, Deník.cz disutují na téma Demokracie a hodnoty v čase koronaviru. Moderátorkou debaty je Kateřina Etrychová. Současná pandemie koronaviru a výjimečná opatření ke zmírnění jejích dopadů zaskočily celou Evropu. Krizová situace výrazně ovlivnila životy občanů, firem, ale i chod všech států EU a vyžádala si mnoho zásadních kroků jak ze strany jednotlivých vlád, tak i institucí Evropské unie. V řadě evropských států je vyhlášen mnohdy bezprecedentní krizový stav, který umožňuje vládám rychleji jednat a snáze zavádět řadu opatření ve snaze zmírnit dopady pandemie. Některá tato opatření však zásadně ovlivňují životy obyvatel, negativně dopadají na ekonomiku a omezují občanské svobody, demokratické principy a další hodnoty v jednotlivých státech Evropské unie. Mezi tato opatření patří například omezení volného pohybu osob, uzavření hranic, ale třeba i zjednodušení legislativního procesu, které dává prostor ke zneužití moci a zavádění pravidel, která nemusí nutně sloužit k ochraně obyvatel před následky pandemie. Jaká opatření jsou klíčová pro zvládnutí krize? Do jaké míry je nutné zavádět opatření, která zásadně omezují životy a svobody občanů anebo principy demokratického fungování států? Dostávají se snahou některých vlád bojovat proti dopadům pandemie do ohrožení společné hodnoty Evropské unie? Do jaké míry je možné zneužít krizový stav k omezení demokracie? Kde je situace s omezováním svobod a demokracie nejhorší a jak se může stav vyvíjet? Jakým způsobem může EU ovlivnit vývoj demokracie v jednotlivých členských státech? Jak krize ovlivnila principy fungování právního státu v zemích střední Evropy a může být dodržování těchto principů podmínkou pro čerpání evropských peněz?
01:31:28
April 29, 2020
Západní Balkán a EU - jaká je budoucnost rozšiřování Evropské unie? (21. duben 2020)
Vladimír Bilčík, poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva SPOLU; Janina Hřebíčková, zvláštní zmocněnkyně pro západní Balkán, MZV ČR a Tomáš Dopita, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů diskutovali na téma Západní Balkán a EU. Státy západního Balkánu patří dlouhodobě k nejchudším v Evropě. Potřebný ekonomický růst je silně spjat s vidinou členství v Evropské unii, o které usilují všechny státy regionu, ať již z pozice kandidátských zemí, či z pozice těch, s nimiž již byla zahájena přístupová jednání. Začlenění do evropských struktur, které je pro státy a jejich ekonomiky a občany důležité, je ovšem dlouholetý proces a naráží jak na nedostatečnou aktivitu v oblasti reforem ze strany zemí západního Balkánu, tak i na rozepře mezi členskými státy EU. V reakci na říjnové rozhodnutí Evropské rady neotevřít přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií došlo ke změnám v samotné struktuře přístupového procesu, po kterém volaly některé členské státy EU v čele s Francií. V návaznosti na vytvoření nové metodologie přístupového procesu byly nakonec rozhovory s oběma zeměmi v březnu zahájeny. Dlouhodobě však podobná nerozhodnost ze strany EU způsobuje v zemích západního Balkánu značné rozčarování a vytváří tak prostor pro posilování vlivu mocností s velkým zájmem v regionu, konkrétně Ruska, Číny či Turecka. Dá se v dohledné době očekávat začlenění některých balkánských států do Evropské unie? Jaké jsou největší překážky bránící vstupu daných zemí? Jaký vliv může mít na průběh přístupových rozhovoru nově schválená metodologie? Jaký průběh přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií můžeme čekat? Může současná krize spojena s koronavirovou pandemií výrazně ovlivnit budoucí směřování států Západního Balkánu a jak moc je důležitá angažovanost EU při pomoci s následky pandemie v regionu? Jaký vliv má na vstup balkánských zemí do EU aktuální chorvatské předsednictví v Radě EU? Je pro Evropskou unii výhodné urychlit proces integrace? Jaký postoj má k rozšiřování EU Česká republika a měla by mít v procesu rozšiřování výraznější roli? A jaké nástrahy může přinášet sílící vliv Ruska, Číny a Turecka na západním Balkánu?
01:38:54
April 22, 2020
Koronavirus a reakce Evropské unie – jak se vypořádat se současnou situací? (7. dubna 2020)
Dita Charanzová, místopředsedkyně Evropského parlamentu, za ANO 2011, Helena Langšádlová, poslankyně Poslanecké sněmovny PČR, TOP 09 a Viktor Daněk, zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu debatují na téma Koronavirus a reakce Evropské unie. Moderátorem debaty je Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin.  Současná pandemie koronaviru zaskočila celý svět. Koncem loňského roku se virus začal pomalu šířit z čínského města Wu-chan a po čtyřech měsících se dostal do 190 zemí světa, kde se jím dosud nakazilo přes půl milionu lidí. Epicentrum pandemie se z Číny přesunulo do Evropy, kde v nejhůře postižené Itálii došlo s přibývajícím počtem nakažených ke kolapsu zdravotnického systému. Ze strachu z podobných scénářů se v Schengenském prostoru uzavřela velká část hranic a mnoho evropských zemí vyhlásilo celostátní karanténu, k čemuž se přidala i Česká republika. Koronavirus tak do velké míry ovlivnil životy a běžné fungování všech evropských občanů, ale také firem a veřejných institucí. Přístup ke koronaviru a jednotlivá opatření vlád se v mnoha státech zásadně liší a Evropská unie se snaží postupy koordinovat a zároveň podniká kroky tak, aby výjimečná opatření měla co nejmenší negativní dopad na ekonomiku, ale zároveň co nejvíce chránila občany. Nadále se však i přes některé pozitivní zprávy o rostoucích počtech vyléčených, pokračujících testech léků anebo podporách občanů a ekonomiky počítá s tím, že současný výjimečný stav ještě nějakou dobu potrvá a v médiích i na internetu nadále silně převažují negativní zprávy. Velice často se objevují také dezinformace o přístupech států a mezinárodních organizací či hoaxy o koronaviru, které šíří paniku a strach mezi lidmi a lživě interpretují současnou situaci a přijatá opatření. Jaké kroky podniká Evropská unie v této výjimečné situaci a jaká opatření můžeme do budoucna očekávat? Jsou dosavadní kroky dostatečné nebo EU v řešení krize zaspala?  Co vlastně může Evropská unie v oblasti zdravotnictví dělat a jaké možnosti má při současné pandemii? Do jaké míry funguje spolupráce mezi členskými státy a jak ji lze koordinovat? Jak významná je pro nás a další evropské státy pomoc Číny, Ruska a dalších třetích států? Jak často se objevují dezinformace o koronaviru a současné situaci a do jaké míry ovlivňují postoje naší veřejnosti? Odkud a s jakým cílem tyto dezinformace přicházejí a můžeme s nimi něco dělat?
01:30:30
April 10, 2020
Blízký východ a Evropská unie – jaká má být naše role? (24. únor 2020)
Jana Hybášková, velvyslankyně a zmocněnkyně Ministra pro styky s ESVA z Ministerstva zahraničních věcí ČR a Irena Kalhousová, ředitelka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově debatují na téma Blízký východ a Evropská unie. Moderátorem debaty je Ondřej Houska, redaktor Hospodářských novin. Aktuální vývoj situace na Blízkém východě nabývá na intenzitě. Po vyhlášené porážce takzvaného Islámského státu se světoví politici chvíli těšili z úspěchu a mnozí obyvatelé Evropy věřili, že se situace na Blízkém východě uklidní. V posledních měsících však došlo nejprve k turecké ofenzivě v Sýrii a po novém roce byl při americkém útoku zabit přední iránský generál. Íránská armáda nedlouho poté sestřelila civilní letadlo se 176 pasažéry na palubě. Události v Íránu vyvolaly v regionu vlnu nepokojů, vzbudily obavy řady zemí a budoucí vývoj situace na Blízkém východě je velmi nejistý. Proč je Blízky východ nestabilním regionem a proč se napětí zvyšuje? Jaké konflikty zde probíhají a jaké jsou jejich příčiny? Jakým směrem se aktuálně může, s ohledem na nedávný vývoj, situace vyvíjet? Jaké může mít potencionální vyostření konfliktu následky pro EU? Jakou roli v regionu hrají Spojené státy americké a jakou pozici mají státy Evropské unie? Zapojuje se EU přímo do řešení problémů? Dokáže v tomto regionu pomoci diplomacie? Jakou pozici a roli by měla mít Česká republika a jak se může napětí na Blízkém východě dotknout našich občanů?
40:35
April 9, 2020
Digitalizace a modernizace českého školství - jaká je budoucnost vzdělávání v digitální éře? (26. březen 2020)
Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy a pedagožka Gymnázia Litoměřice, Bohumil Kartous, analytik a komentátor organizace EDUin a Stanislav Volčík, vedoucí Oddělení řízení vzdělávací soustavy a inovací ve vzdělávání na MŠMT a zároveň tajemník DigiKoalice diskutují v online debatě na téma Digitalizace a modernizace českého školství. Moderátorem debaty je Martin Vokálek, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.  Školství v České republice v poslední době zažívá vlnu modernizace a některé školy mají v zavádění nových technologií do výuky velký náskok před ostatními. Kromě používání tabletů, interaktivních tabulí nebo digitálních učebních materiálů je potřebné přeorientovat především metodiku výuky a zaměřit se na rozvoj digitální gramotnosti a dalších dovedností žáků. Tyto schopnosti a zkušenosti budou stále potřebnější nejen pro dovednosti budoucích pracovníků uplatnit se v technologicky orientovaných oborech, ale budou běžnou součástí života každého občana v digitální době. České ministerstvo školství proto v roce 2014 přijalo Strategii digitálního vzdělávání s plánem aktivit do roku 2020. I díky vývoji v posledních dnech a zavření škol vyvstává otázka digitalizace výuky v Česku, kdy jak učitele, tak rodiče zajímá, jakých způsobem může v dnešní době škola a výuka fungovat online. Na jaké úrovni je aktuálně české školství v porovnání s ostatními členskými státy EU? V čem jsme napřed a v čem bychom se naopak měli inspirovat?  Investuje Česká republika do školství dostatek financí? Jak motivovat učitele, aby zapojovali do výuky nové technologie a aby používali moderní metody vzdělávání? Do jaké míry nám s  rozvojem školství pomáhá Evropská unie? Kam směrují evropské peníze a na co se zaměří Česká republika v novém programovém období po roce 2020? Jak pomůže modernizace školství v uplatnění absolventů na pracovním trhu a jak bude vypadat školství budoucnosti?
01:28:24
April 8, 2020
75 let od osvobození Osvětimi – jak se postavit nové vlně antisemitismu a xenofobie? (11. únor 2020)
Ondřej Kundra, zástupce šéfredaktora, Týdeník Respekt a Klára Kalibová, advokátka a ředitelka, organizace In IUSTITIA debatují na téma 75 let od osvobození Osvětimi. Moderátorkou debaty byla Kateřina Etrychová. Letos si připomínáme 75. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Během druhé světové války bylo v koncentračních a vyhlazovacích táborech po celé Evropě zavražděno na 6 milionů Židů a celkové oběti holokaustu se pohybují mezi 11 a 17 miliony obětí. Toto výročí je ale důležité nejen jako památka, ale také jako výzva pro dnešní společnost, ve které začíná sílit nesnášenlivost vůči některým menšinám, stejně tak jako popularita krajní pravice. Tyto tendence jdou ruku v ruce s šířením fake news, propagandy proti některým náboženstvím a konspiračních teorií na internetu. Potvrzuje to průzkum Agentury pro základní práva, ze kterého vyplývá, že situace se znatelně zhoršila a nenávistné verbální útoky, obtěžování a narůstající strach příslušníků národnostních, rasových anebo náboženských menšin poslední roky narůstá. Jaký je význam odkazu obětí holokaustu v dnešní době? Proč dochází v dnešní společnosti k nárůstu antisemitismu a xenofobních tendencí? Má novodobý antisemitismus stejné kořeny jako ten historický? Je vlivem moderních technologií dnešní vlna nenávistných postojů vůči menšinám  nebezpečnější než dříve? Kdo má z těchto tendencí prospěch a co je posiluje? Jaké kroky Evropská unie podnikla v boji proti vzestupu antisemitismu, rasismu a xenofobii? Jakým způsobem bude EU postupovat v budoucnu, jak se k těmto tendencím staví evropské státy a co pro zlepšení situace můžeme udělat my?
42:45
April 8, 2020