Půdcast

22. díl Půdcastu jsme natáčeli s panem Radoslavem Potůčkem, předsedou zemědělského podniku Sempra Litoměřice, kde pod jeho vedením regenerativně hospodaří na 100 % plochy.

Meziplodiny zde původně začali pěstovat na základě dotační výzvy, brzy ale přišli na to, že mají pro půdu velký význam. "Meziplodiny nejsou "nutné zlo"! Je potřeba k nim přistupovat jako k hlavní plodině," říká pan Potůček. "Udržet vodu v půdě je potřeba na každém metru," uvádí a dodává, že důvodem není jen fakt, že hospodaří ve srážkovém stínu.

Nejvíce nás zajímaly jeho zkušenosti s přechodem na regenerativní zemědělství, impulsy, které k němu vedly, ale ptali jsme se i konkrétněji: Které stroje a osivo využívá? Jaké má zkušnosti s terminací meziplodin? Jaké výhody či problémy v tomto přístupu spatřuje? To vše se dozvíte v aktuálním Půdcastu. © Carboneg 2024 www.carboneg.com www.sempra.cz/litomerice/

"Efektivní zemědělská produkce může jít ruku v ruce s krajinotvorbou a podporou biodiverzity," říká Erich Vodňanský ze Statku Vodňanský na Křivoklátsku. Zjistěte, co vše stojí za současným úspěchem oceňovaného rodinného hospodářství v 21. epizodě Půdcastu. Jak mu pomáhá ekonomické vzdělání? Co mu přináší dlouhodobé plánování? Jak využil finanční podporu, kterou získal od Carbonegu za jím sekvestrovaný uhlík? A jak vnímá lokální podmínky, buduje biopásy a začleňuje regenerativní praktiky? To jsou otázky, které zodpověděl Erich Vodňanský v rozhovoru s Václavem Kurelem. Bavila vás tato epizoda? Potkejte se s dnešním hostem i mnoha jeho předchůdci na konferenci Živá krajina! Dorazte 30. ledna 2024 osobně do Prahy nebo se připojte on-line. Více informací na www.konference-zivakrajina.cz Více informací o Statku Vodňanský: www.statekvodnansky.eu Půdcast je podcast o půdě z dílny Carboneg. © Carboneg 2023 www.carboneg.com

"To slovo "regenerativní" je podle mého názoru přívlastek nad přívlastky, protože přináší úplně nový pohled na zemědělství. Ne změnu technologií, ale pohled na fungování zemědělství v kontextu přírody," zauvažoval ještě před oficiálním začátkem nahrávání agronom Petr Sýs ze Statku Novotinky. A nám se jeho myšlenka líbila natolik, že jsme ji nemohli jen tak vystřihnout. Naopak, nechali jsme ji jako hezký úvod této jubilejní epizody.

Statek Novotinky na Vlašimsku obhospodařuje zhruba 735 hektarů orné půdy a 230 hektarů luk. Pan Sýs zde poprvé zasel řepku do strniště již před deseti lety, a – jak sám říká – protože to i přes řadu pochybností fungovalo, ba dokonce se dostavila i řada pozitivních vedlejších efektů, už u tohoto “rebelantství” vydržel. 

"Věřím, že výhody regenerativního zemědělství jsou natolik přesvědčivé, že určité jeho prvky budou zavedeny ve všech podnicích," zaznívá mimo jiné ve 20. epizodě Půdcastu z úst Petra Sýse, který také odhaluje, v čem je mu regenerativní zemědělství blízké i do jaké míry se při svém hospodaření obejde bez minerálních hnojiv a pesticidů.

Přejeme vám ničím nerušený, inspirativní poslech a děkujeme, že nás posloucháte, sdílíte a podporujete. Společně to táhneme již neuvěřitelných dvacet epizod.🥂 Tak na další dvacítku!

© Carboneg 2023, www.carboneg.com

Rodinná Farma Markových v obci Únanov u Znojma navazuje na tradici několika generací. Pan Jiří Marek s rodinou aktuálně regenerativně obhospodařuje 400 hektarů, zabývá se pěstováním pestré škály plodin či chovem ovcí. Věnuje se též zpracování českého modrého máku. - Své za studena lisované oleje, stejně jako krmné směsi semen pro ptactvo, sám také prodává přímým odběratelům. Inspirací je pro nás však zejména ve svém odpovědném přístupu k půdě. Již celou dekádu ji totiž zpracovává jen minimálně. V posledních letech navíc zkouší metodu intercroppingu, tedy pěstování dvou či více plodin současně na jedné výměře. Proč a s jakými výsledky? I to se dozvíte v 19. epizodě Půdcastu, kde pana Marka vyzpovídal Václav Kurel z Carbonegu.

© Carboneg 2023, www.carboneg.com

Pro 18. epizodu Půdcastu jsme se opět vydali až na Slovensko. Nedaleko Malacek tam na dvou set hektarové farmě Ceval Agro hospodaří Štefan Valachovič. Před dvěma lety se začal věnovat regenerativnímu hospodaření, má odvahu zkoušet nové cesty, provádí pravidelné rozbory půdy a oživuje osevní postupy i svou půdu.

Pěstuje hlavně obiloviny jako žito, ječmen, oves a v letošní sezoně spolu s kolegy zaseli téměř vše no-till strojem. Nejen na to, jak je přechod na regenerativní zemědělství ekonomicky náročný, se ho ptal v našem podcastu o půdě zakladatel Carbonegu Václav Kurel.

© Carboneg 2023

Dream Farm na Žitném ostrově kousek od Bratislavy je takový splněný sen zakladatelů Michala Roháče a Elišky Galisové. Na malé farmě pěstují zeleninu prakticky bez použití rýče, sklízí třikrát do roka a ekonomicky se jim daří. Oba někdy žasnou, kolik dokáží vyprodukovat kvalitní a dobré stravy z tak malého místa. A kromě toho díky zvolenému přístupu pozorují návrat života do krajiny "v přímém přenosu". "Přál bych si, aby se z regenerativního zemědělství nestalo něco, co bude mít jen další nálepku, ale abychom ve skutečnosti dokázali přetvořit konvenční zemědělství v něco nového," říká mimo jiné Michal Roháč v sedmnácté epizodě Půdcastu o zelenině, plevelech i "no-dig" přístupu. Přejeme vám inspirativní poslech! Více informací o farmě Dream Farm - www.dreamfarm.sk/ © Carboneg 2023, www.carboneg.eu

V čem je specifické regenerativní hospodaření na území Prahy? To nás zajímalo v šestnácté epizodě Půdcastu. Václav Kurel tentokrát navštívil v Praze – Vinoři pana Petra Řebíčka, jednatele společnosti Vin Agro s.r.o. Na území Prahy hospodaří řadu let a rostlinnou výrobu se zde snaží brát odpovědně vůči okolní zástavbě i krajině. Zatímco budují nektarodárné biopásy, obnovují polní cesty či ovocné aleje, nezapomínají na komunikaci s místními obyvateli, která je klíčová pro těsné soužití. V loňském roce se navíc vydali na cestu regenerativního zemědělství. Vyzkoušeli služby přímého setí, zvažují nákup vlastní sečky a experimentují s meziplodinami. Jaké jsou jejich první zkušenosti, kdo jim na cestě ke změně nejvíc pomohl a co by udělali jinak? I to se dozvíte v nové epizodě Půdcastu - podcastu z dílny Carboneg. 

© Carboneg 2023

„Každý zemědělec je spoluzodpovědný za stav celého ekosystému," říká v 15. epizodě Půdcastu Martin Kováč, vodohospodář a první náměstek ministra slovenského Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova. „Každý tím svým dílem - o velikosti pozemku, který spravuje."

I díky dlouholeté práci Martina Kováče nahlíží slovenské ministerstvo na svou strategii pro půdu opravdu komplexně. Neopomíná vodní, živinové i uhlíkové cykly, tedy provázané přírodní procesy, které přímo ovlivňují i naši kvalitu života. Půdu vnímá jako vodní banku krajiny, proto je nutné o ni pečovat a zasadit se o její zdraví. S tím pomáhají principy regenerativního zemědělství a koncept carbon farming.

A že na Slovensku není od slov daleko k činům, dokazuje fakt, že již nyní finišují vlastní progresivní standardy zhmotněné v nové metodice sběru a vyhodnocování dat o půdě, na jejichž základě pak bude fungovat ministerstvem připravovaný certifikační program. Ten bude zemědělce motivovat k tomu, aby hospodařili regenerativně. Aby byla výsledkem nejen udržitelnost hospodaření, ale i tohoto programu, plánují k jeho financování využít nejen veřejných, ale i soukromých zdrojů. Podobně, jako to již dnes děláme u nás v Carbonegu.

© Carboneg 2023, www.carboneg.com

Statek Dvořák ve Zlatníkách u Prahy každý den vyprodukuje 7000 vajec, z nichž značnou část tvoří vejde od slepic z volného chovu. Zajímalo nás, jaké jsou jeho výhody, jaká má úskalí, kolik stojí “chytré kurníky” i “šťastná vajíčka” a zda lze tento chov kombinovat i s chovem dalších zvířat.

Obnovená historie rodinného hospodaření rodiny Dvořákových se začala psát roku 1993, kdy rodina získala zpět zabavené pozemky. Pan Josef Dvořák s otcem se začali zabývat chovem nosnic a produkcí vajec. V roce 2017 si z Německa přivezli svůj první mobilní kurník a byli s tímto způsobem chovu natolik spokojení, že se pustili i do vlastní zakázkové výroby. V tuto chvíli provozují pět “off-grid” mobilních kurníků, které denně obsluhují a každých sedm dní je stěhují po louce. Slepice jsou tedy denně na čerstvé trávě a mají dostatek zdrojů cenných karotenoidů, vitaminů a nenasycených mastných kyselin, které se ukládají do vajec. Ty proto mají vyšší tržní i přidanou hodnotu. Více se dozvíte v rozhovoru Václava Kurela s panem Josefem Dvořákem. 

© Carboneg 2023,

www.carboneg.eu

Arborista Lubor Křížek ze Sedlčanska má k přírodě celý život blízko. Založil neziskový projekt Daruj křídla a ve svém volném čase se zabývá rekonstrukcí hnízd ohrožených druhů ptáků.    Věnuje se však také budování tůní a mokřadů, díky nimž lze zadržet potřebnou vodu v krajině. U své hájovny vybudoval rozsáhlou soustavu tůní a dnes pomáhá se stavbou podobných oáz klidu a života druhým. Jak sám říká, vybudovat malé tůně dnes není administrativní problém . Zemědělec nepřijde ani o dotace. Je jen nutné vyvinout úsilí a hlavně se domluvit s okolím. Ve 13. epizodě Půdcastu s námi Lubor Křížek sdílel své zkušenosti a odpovědi na otázky jako:  • Proč je nutné efektivně pracovat s melioračními strouhami? • Jaké benefity přináší tůně zemědělcům?  • A jakou nejjednodušší cestou se vydat, pokud máte zájem o podobné navrácení života do vysychající krajiny i na svém pozemku? Rozhovor již tradičně vedl Václav Kurel z Carbonegu. Doufáme, že vám poslech přinese inspiraci a řadu zajímavých odpovědí.

Web Lubora Křížka: www.darujkridla.cz.

© Carboneg 2023, www.carboneg.eu

Pro 12. epizodu Půdcastu jsme tentokrát vyrazili za panem Kalným na Statek Mitrov nedaleko Velkého Meziříčí. Pan Kalný na 500 hektarech regenerativně pase pětisethlavé stádo krav plemene Aberdeen-angus, prasata a drůbež. A svou zkušenost si nemůže vynachválit. Jak říká, přinesla mu nejen zvýšenou úživnost pastvin, ale i spokojená zvířata, kvalitnější půdu a maso s výbornou výživovou hodnotou, které zužitkovává v rodinné restauraci či prodejem ve vlastní kamenné prodejně v Brně a na e-shopu.

Jak s regenerativní pastvou v Mitrově začínali? Musí zvířata v průběhu roku přikrmovat? S jakými úskalími se museli vypořádat? A dává takové úsilí smysl také ekonomicky? Na to odpovídá Karel Kalný v rozhovoru s Václavem Kurelem v nejnovějším Půdcastu.

P.S.: Zajímá-li vás, jak vypadá hospodaření na Statku Mitrov, pusťte si tento díl podcastu na Youtube, kde jsme rozhovor obohatili o řadu prostřihů z místa: https://youtu.be/iqedQ5M4aVU 

Do jedenácté epizody Půdcastu přijal naše pozvání pan Rostislav Mátl ze zemědělského podniku DVP Agro a.s. z Bratčic na Brněnsku. DVP Agro hospodaří na 1500 hektarech, z nichž několik stovek vede v regenerativním režimu. Již pár let proto upíná pan Mátl svou pozornost k meziplodinám a technologiím jako no-till a strip-till. Hojně experimentuje s nekonvenčními postupy, spolupracuje s univerzitou i osiváři a nebojí se veřejně sdílet své dobré i špatné zkušenosti. Co ho motivuje k odpovědnému přístupu k půdě? Jaké směsi meziplodin se mu osvědčily? Co by poradil zemědělcům, kteří teprve přemýšlejí o tom, zda začít s regenerativním zemědělstvím? A dává to všechno smysl i ekonomicky? Nechte se inspirovat zkušeností pana Mátla a DVP Agro, která je v českých podmínkách opravdu unikátní a bohatá.

© Carboneg 2022, www.carboneg.com

Jubilejní 10. díl Půdcastu je jedinečný hned z několika důvodů. Poprvé je veden v anglickém jazyce, protože jsme si pozvali expata - majitele první a zatím jediné bůvolí farmy v České republice, která se specializuje na produkci mléka.  Bývalý zemědělský úředník v Bruselu, Angličan Alex Page, si nedovedl představit, že prosedí celý zbytek života v kanceláři. Společně se svou manželkou Annou dnes hospodaří regenerativním způsobem na rodinné Bůvolí farmě Ohař.  Čím je bůvolí mléko prospěšné? A jak je například náročná výroba mozzarelly? Jak se jim daří budovat rodinný podnik, zjistíte v prvním dvojciferném díle Půdcastu - podcastu o půdě z dílny Carboneg.

© Carboneg 2022, www.carboneg.eu

Do deváté epizody Půdcastu přijal pozvání docent Ladislav Miko, odborník s bohatými zkušenostmi v oblasti ochrany životního prostředí, vědec, autor řady dokumentů a pořadů o půdě, bývalý ministr životního prostředí a současný poradce ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové.

Ladislav Miko říká, že "není moc rozumné nahrazovat uměle to, co může  fungovat přirozeně a samo, a zároveň je velmi rozumné pracovat na tom, abychom přírodě umožnili, aby za nás dělala všechno, co může, a případně to jenom doplňovali." A dokládá to na příkladu půdní struktury, kterou dokonce žádným způsobem nedokážeme "vyrobit" - to umí jen sama příroda. Co z toho pro nás vyplývá a co je absolutně klíčové pro zdravé fungování půdy? Dozvíte se v dalším dílu Půdcastu, který jsme pro vás natáčeli těsně před začátkem českého předsednictví EU, o němž také krátce padla řeč. 

© Carboneg 2022, www.carboneg.eu

Aleš Foretník s partnerkou Marií Roučovou hospodaří na 300 hektarech v obci Krumvíř u Brna. Již před lety se vydali na cestu udržitelnosti, úrodné půdy a života v ní. - A to i za cenu oželení maximálního možného výnosu. V zemědělském podniku Foretník se jim daří předcházet erozi půdy a řešit plevely bezorebně, protože v osevních postupech využívají své mnohaleté zkušenosti s meziplodinami. Proč dali přednost regenerativnímu zemědělství před ekologickým a konvenčním? Proč řepku považují za příliš rizikovou a ekologicky zatěžující plodinu? V osmé epizodě Půdcastu své zkušenosti s regenerativním způsobem hospodaření prozradil Aleš Foretník s Marií Roudšovou v rozhovoru s leaderem Carbonegu Václavem Kurelem.

© Carboneg 2022; www.carboneg.eu

Do sedmého dílu Půdcastu jsme pozvali hned dva zástupce Nadace Partnerství. Právničku a vedoucí projektu Živá půda Zuzanu Benešovou spolu s kolegou Martinem Smetanou, zemědělcem, expertem na udržitelné hospodaření a poradcem pro vlastníky půdy. Cílem projektu Živá půda je shromažďovat data, vzdělávat a měnit zajeté koleje zdejšího zemědělství, které se nevalně podepsalo na současném stavu krajiny a kvalitě našich půd. Zvolili pro to zajímavou taktiku – se svými osvětovými aktivitami a poradenstvím cílí přímo na vlastníky půdy. Těch jsou v Česku celé 3 miliony (ano, miliony, čtete dobře!). Mohou mnohé ovlivnit, ale schází jim důležité informace, což se tým Živé půdy rozhodl změnit. Zájemcům zdarma radí, jak má vypadat dobrá pachtovní smlouva či jak vůbec najít zemědělce, jenž by svou činností přispěl k podpoře života v půdě, čímž by zároveň zvyšoval své výnosy i hodnotu pozemku. Ať už jste vlastník půdy, zemědělec nebo vás jen zajímá, co by měla obsahovat dobrá pachtovní smlouva a co by se dalo systémově změnit, aby byl vyvinut tlak "odspoda" na přechod k regenerativnímu zemědělství, zaposlouchejte se do zajímavého rozhovoru už tradičně vedeného Václavem Kurelem z Carbonegu.

Šestý díl Půdcastu jsme pojali trochu netradičně. Rozhodli jsme se jej věnovat všem drobným pěstitelům a milovníkům užitkových zahrad, tedy těm, kteří sice nehospodaří ve velkém, ale zajímá je, jak podpořit regeneraci své půdy a dostat do svého záhonku trochu více humusu, a tak i života. Soběstačná produkce a odpovědné pěstování se totiž netýká jen zemědělců. Permakultura má velmi blízko k regenerativnímu zemědělství a mnohé principy s ním sdílí – jen nás z velikých výměr přivádí na malé záhonky a zahrádky. Zajímá vás, jak i vaše domácnost může pečovat o půdu díky permakultuře? Proč je na každé zahradě naprosto zásadní správné hospodaření s vodou? A co dělat na své zahrádce jinak, abyste měli co možná nejzdravější plodiny a z nich nutričně bohaté potraviny? To vše se dozvíte v tomto dílu Půdcastu! Permakulturu v rozhovoru s Václavem Kurelem představí lektorka a permakulturní designérka Denisa Tomášková, jež se tématu se věnuje 20 let. Denisa studovala permakulturu přímo u zakladatele této koncepce Billa Mollisona a jeho žáka Geoffa Lawtona v Permaculture Rasearch Institute v Turecku. Podílí se na chodu Akademie permakultury v Praze a pracuje na řadě projektů v Česku i v zahraničí.

© Carboneg 2022, www.carboneg.eu

Do páté epizody Půdcastu přijal naše pozvání agronom a výzkumník Ing. Karel Klem, Ph.D. z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – Czech Globe. Na naší březnové konferenci Živá krajina 2022 vzbudila jeho přednáška o regenerativním zemědělství a mykorhize velký ohlas, a tak jsme využili šanci popovídat si s ním na toto téma znovu. Karel Klem pracoval řadu let v intenzivním zemědělství. Věnoval se aplikaci hnojiv a pesticidů, po určité době si však začal klást otázku, co je špatně. -  Proč čím více do systému vkládáme, tím méně z něho dostáváme. Jaká jsou jeho zjištění a kudy vedla jeho cesta k pochopení půdního prostředí? Co zemědělcům doporučuje a co ho přesvědčilo k přehodnocení klasického - konzervativního pojetí hospodaření?  Lze se v zemědělské praxi vyhnout pesticidům a herbicidům? A v čem je pro půdu i naše výnosy tak zásadní mykorhiza? To vše Karel Klem prozradil v rozhovoru s Václavem Kurelem.

Manželé Kutáčkovi dnes ve svém rodinném "Hospodářství u kozy a petržele" chovají 20 ovcí, 20 koz a 2 koně. Co jim pomohlo rozšířit stádo a zvýšit úživnost pastviny? Regenerativní pastva. Každodenní přehánění zvířat do malých oplůtků se může zdát pracné a náročné. Paní Kutáčková to ale zvládá sama a naopak mluví o řadě benefitů, které jí a okolní krajině tento způsob hospodaření přinesl. Jaké měli Kutáčkovi náklady? Jak řeší zdroj vody nebo třeba nedopasky? Poslechněte si zajímavý rozhovor Václava Kurela s Kutáčkovými, v němž vysvětlí, proč je právě regenerativní pastva jejich volba, kterou by už neměnili. 

P.S.: Omlouváme se za zhoršenou kvalitu zvuku, z technických důvodů se nám nevyhnul šum. Doporučujeme proto poslouchat raději v reproduktorech, kde si nedostatků nejspíš ani nevšimnete.

Do třetího dílu Půdcastu přijala pozvání bývalá výzkumná pracovnice a expertka na regenerativní zemědělství Ing. Ivana Šindelková.

Zemědělství se věnuje celý svůj profesní život a pravidelně navštěvuje zemědělské podniky v Čechách i na Slovensku. Společně s kolegou Lubomírem Marhavým ve firmě Biopratex nabízí poradenství a systémové řešení vycházející z analýzy v rostlinné a živočišné výrobě. Zemědělcům se s jejich pomocí daří postupně zvyšovat produkční schopnost půdy i zlepšovat své hospodářské výsledky. Co považuje za nejdůležitější? A jak je to s výnosy v regenerativním zemědělství? Pusťte si rozhovor vedený lídrem projektu Carboneg Ing. Václavem Kurelem.

Tématem druhého dílu Půdcastu je regenerativní pastva. Pozvání tentokrát přijal Wenzel Lobkowicz, který chová masné plemeno skotu Aberdeen-anguského v Drahenicích na Příbramsku. V současnosti má 75 kusů a k tomu velké plány, jak růst. 

Regenerativní pastvě se věnuje intenzivně čtvrtým rokem a představí základní principy a konkrétní příklady, jak ji lze zavést v našich podmínkách. Jakým způsobem Wenzel řeší vodu pro dobytek na svých pastvinách a proč je pro zemědělce důležitý vztah k matematice? Jak vypadá jeho současné řešení převozu zvířat, pokud jsou louky ve větších vzdálenostech od sebe? Kolik práce denně zabere péče o dobytek na regenerativní pastvě a čemu se sousedé v Drahenicích zpočátku divili, když viděli jeho stádo?

Pro první rozhovor Půdcastu jsme se vypravili až na Slovensko. Zemědělské družstvo Krakovany poblíž Piešťan pod vedením svého předsedy Roberta Dohála přešlo na regenerativní způsob hospodaření již před deseti lety. To je v našich končinách opravdu nezvykle dlouhá zkušenost. Jaké výhody jim to přináší, jak bojují s plevelem i jakým způsobem vyzrávají na sucho zjišťoval od Roberta Dohála lídr projektu Carboneg, Václav Kurel.