Exteriéry

Tereza se vydává do vlastní minulosti, do míst, kde se setkala se smrtí i zrozením nového života. Skrze audiodopis zesnulému otci objevuje možnosti integrace bolesti a zacelení. Dokument zachycuje transformativní zážitky, cestu ze samoty deníkových záznamů do spolubytí v naslouchání a sdílení. Posluchačstvo se stává svědkem osobního procesu, jehož hluboký smysl se dotýká každého z nás.

námět: Tereza Reichová

realizace: Tereza Reichová a Viola Ježková

účinkují: Tereza Reichová, Katka Lenka Lorenzová, Viola Ježková

hudba: Eliška Cílková

Zvukový design a mix zvuku: Adam Levý

poděkování: Eva Lískovcová, Tereza a Martin Marečkovi, Tereza Vohryzková, Marika Pecháčková, Hynek Reich Štětka

Na světě je jen jediný král, který mluví česky. Vystudoval u nás balet, naši zemi dodnes nazývá druhým domovem. Co mu nejvíce chybí? Český humor a ... přátelé.
Česká republika dává na rozvojovou pomoc několik miliard korun ročně. Část prostředků jde i na stipendia. Díky nim u nás vystudovalo překvapivé množství Kambodžanů. Co se jim na naší zemi líbilo a co naopak ne? Na co rádi vzpomínají? A vyplatí se do stipendií investovat?

Režie: Jiří Pasz
Dramaturgie: Brit Jensen
Hudba a sound design: Adam Voneš
Grafika: Michelle Adlerová

Marek je vyučený automechanik. Auta zbožňoval už od malička. Ve svých osmnácti letech však při cestě ze školy zavinil autonehodu a zranil sebe a své čtyři spolujezdce – spolužáky. 

Dokument je výpovědí nejen samotného viníka, ale i jeho matky a sestry. Jak se k celé situaci postavili Markovi nejbližší? A jak se na jejich životech podepsaly rychle se šířící pomluvy? Marek, Jana a Eva velmi otevřeně promlouvají o tom, s jakými následky se potýkají viníci neúmyslných trestných činů. 

Jména postav dokumentu byla změněna, aby byla zachována jejich anonymita.

Režie: Gabriela Jakoubková
Dramaturgie: Brit Jensen
Hudba a sound design: Adam Levý

Když se řekne domácí násilí, začne nám v hlavě houkat siréna. Cítíme hnus a opovržení. Mysl se často přepne na černobílou optiku: jeden z páru je odporný agresor a druhý ubohá oběť. Dokumentaristku Mariku Pecháčkovou zajímalo, co se děje v lidech, kteří domácí násilí zažili na vlastní kůži. Ptala se JEHO a ptala se JÍ: „Co jste prožívali? A jak tomu všemu rozumíte dnes, tři roky poté?"

Režie: Marika Pecháčková

Dramaturgie: Brit Jensen

Zvukový design a mix zvuku: Adam Voneš

Byli to mladí, aktivní, umělecky nadaní a společenští lidé. Poslední měsíce ale strávili částečně zapomenuti světem, ve stavu naprostého vyčerpání. Společným jmenovatelem trápení Adama a Hany je postcovidový syndrom v podobě ME/CFS. Jedná se o komplikovanou nemoc bez jednoduché diagnózy a spolehlivého léku. Okolí lékařů jejich trápení zlehčuje, nebo jim rovnou nevěří. Kvůli křehkosti svého stavu se raději izolují v osobním lockdownu. Hana začala jejich každodennost zvukově zaznamenávat. Dokument je výpovědí nemocné dvojice ušima autorky, která se snaží přiblížit, co to znamená žít s pro společnost neviditelnou nemocí.

Režie: Martina Pouchlá

Dramaturgie: Brit Jensen

Hudba, zvukový design a mix zvuku: Adam Voneš

Souboj generačních stereotypů, který se odehrává už několik let na sociálních sítích a v médiích, bohužel nepolevuje. Poválečné generace, takzvaní Baby boomers, jsou kritizováni za podporu fosilních paliv, destrukci ekonomiky, necitlivost vůči menšinám a od mladších generací si vysloužili nálepku „Boomeři“. Naproti tomu generace Y a Z, tedy současní dvacátníci a třicátníci, dostali nálepku „Sněhové vločky“, protože se pyšní vlastní jedinečností, ale nepřežijí první horkou debatu. Generační protiklady jsou podpořeny odlišnými formativními narativy, změnou přístupu k informacím a jinými způsoby komunikace. Jak najít smíření a vytvořit společnou budoucnost ke spokojenosti všech generací natáčel autor dokumentu Daniel Kupšovský od roku 2019.

Respondenti: Apolena Rychlíková, Petr Doubravský, Doc. PhDr. Jaroslav Koťa a Mgr. Lucie Vidovičová, PhD.

Režie: Daniel Kupšovský Dramaturgie: Jakub Horáček a Adam Voneš Zvukový mistr: Dominik Budil

Ilona a František se poprvé setkali na natáčení audiodokumentu o sexualitě seniorů. Beze studu vyprávějí své zážitky a zkušenosti. A popírají tím rozšířenou představu o tom, že intimita je pro starší generaci tabu. Natáčelo se ve Františkově maringotce na Slovácku a celodenní déšť umocňuje souznění, když oba mluví o radosti z chvilek sdílené důvěrnosti a blízkosti.

Režie: Eva Lammelová

Dramaturgie: Brit Jensen

Zvukový desing a mix zvuku: Adam Voneš

Jak se Ivanovi žije v jeho těle? Ivan Kačur více než rok zaznamenával své sny, písně, rozhovory s rodinou nebo zvuky okolní krajiny na přenosný rekordér. Nahrávky posílal dokumentaristovi Jiřímu Slavičínskému. Výsledkem jejich spolupráce je poetický deníkový dokument o tvořivosti, životě s nemocí, smrtelnosti a naději.

Autoři: Ivan Kačur, Jiří Slavičínský

Režie: Jiří Slavičínský

Dramaturgie: Brit Jensen

Zvuk a mix: Martin Ožvold

Producent: Vratislav Šlajer

Foto: Vojtěch Polák

Vyrobil Audionaut

Píše se rok 1985. Šestapadesát namibijských dětí nasedá pod rozpáleným angolským sluncem do letounu, aby našly nový domov v srdci Evropy. V socialistickém Československu chodí do školy, osvojují si místní jazyk, navazují přátelství a poprvé zažívají rodičovskou lásku. Zdejší kultura se pozvolna stává tou jejich. Stávají se Čechoslováky. Pár let po sametové revoluci však přichází nečekaný zvrat, který psychiku mnohých z nich navždy poznamená.

Proč namibijské děti do Československa přicestovaly? Jak jejich život u nás vypadal? Proč se musely vrátit do Afriky? A jak žijí dnes? Na to hledá odpovědi podcastová série Lukáše Houdka, který vzpomínky namibijských dětí natáčel pro Paměť národa přímo v Namibii na konci roku 2021.

Režie: Lukáš Houdek

Hudba a zvukový design: Adam Voneš

Dramaturgie: Brit Jensen

**************************************

Pokud vás příběh namibijských dětí zaujal a rádi byste je podpořili, můžete tak učinit příspěvkem na transparentní účet Spolku na podporu namibijských Čechů 2002505394/2010. Ten z vybraných peněz pomáhá lidem přímo na místě. Snaží se z nich ale také podporovat návraty některých dětí domů. Tedy do Česka.

Vznik podcastové série podpořilo Velvyslanectví ČR v Pretorii.

Píše se rok 1985. Šestapadesát namibijských dětí nasedá pod rozpáleným angolským sluncem do letounu, aby našly nový domov v srdci Evropy. V socialistickém Československu chodí do školy, osvojují si místní jazyk, navazují přátelství a poprvé zažívají rodičovskou lásku. Zdejší kultura se pozvolna stává tou jejich. Stávají se Čechoslováky. Pár let po sametové revoluci však přichází nečekaný zvrat, který psychiku mnohých z nich navždy poznamená.

Proč namibijské děti do Československa přicestovaly? Jak jejich život u nás vypadal? Proč se musely vrátit do Afriky? A jak žijí dnes? Na to hledá odpovědi podcastová série Lukáše Houdka, který vzpomínky namibijských dětí natáčel pro Paměť národa přímo v Namibii na konci roku 2021.

Režie: Lukáš Houdek

Hudba a zvukový design: Adam Voneš

Dramaturgie: Brit Jensen

**************************************

Pokud vás příběh namibijských dětí zaujal a rádi byste je podpořili, můžete tak učinit příspěvkem na transparentní účet Spolku na podporu namibijských Čechů 2002505394/2010. Ten z vybraných peněz pomáhá lidem přímo na místě. Snaží se z nich ale také podporovat návraty některých dětí domů. Tedy do Česka.

Vznik podcastové série podpořilo Velvyslanectví ČR v Pretorii.

Píše se rok 1985. Šestapadesát namibijských dětí nasedá pod rozpáleným angolským sluncem do letounu, aby našly nový domov v srdci Evropy. V socialistickém Československu chodí do školy, osvojují si místní jazyk, navazují přátelství a poprvé zažívají rodičovskou lásku. Zdejší kultura se pozvolna stává tou jejich. Stávají se Čechoslováky. Pár let po sametové revoluci však přichází nečekaný zvrat, který psychiku mnohých z nich navždy poznamená.

Proč namibijské děti do Československa přicestovaly? Jak jejich život u nás vypadal? Proč se musely vrátit do Afriky? A jak žijí dnes? Na to hledá odpovědi podcastová série Lukáše Houdka, který vzpomínky namibijských dětí natáčel pro Paměť národa přímo v Namibii na konci roku 2021.

Režie: Lukáš Houdek

Hudba a zvukový design: Adam Voneš

Dramaturgie: Brit Jensen

**************************************

Pokud vás příběh namibijských dětí zaujal a rádi byste je podpořili, můžete tak učinit příspěvkem na transparentní účet Spolku na podporu namibijských Čechů 2002505394/2010. Ten z vybraných peněz pomáhá lidem přímo na místě. Snaží se z nich ale také podporovat návraty některých dětí domů. Tedy do Česka.

Vznik podcastové série podpořilo Velvyslanectví ČR v Pretorii.

Píše se rok 1985. Šestapadesát namibijských dětí nasedá pod rozpáleným angolským sluncem do letounu, aby našly nový domov v srdci Evropy. V socialistickém Československu chodí do školy, osvojují si místní jazyk, navazují přátelství a poprvé zažívají rodičovskou lásku. Zdejší kultura se pozvolna stává tou jejich. Stávají se Čechoslováky. Pár let po sametové revoluci však přichází nečekaný zvrat, který psychiku mnohých z nich navždy poznamená.

Proč namibijské děti do Československa přicestovaly? Jak jejich život u nás vypadal? Proč se musely vrátit do Afriky? A jak žijí dnes? Na to hledá odpovědi podcastová série Lukáše Houdka, který vzpomínky namibijských dětí natáčel pro Paměť národa přímo v Namibii na konci roku 2021.

Režie: Lukáš Houdek

Hudba a zvukový design: Adam Voneš

Dramaturgie: Brit Jensen

**************************************

Pokud vás příběh namibijských dětí zaujal a rádi byste je podpořili, můžete tak učinit příspěvkem na transparentní účet Spolku na podporu namibijských Čechů 2002505394/2010. Ten z vybraných peněz pomáhá lidem přímo na místě. Snaží se z nich ale také podporovat návraty některých dětí domů. Tedy do Česka.

Vznik podcastové série podpořilo Velvyslanectví ČR v Pretorii.

Píše se rok 1985. Šestapadesát namibijských dětí nasedá pod rozpáleným angolským sluncem do letounu, aby našly nový domov v srdci Evropy. V socialistickém Československu chodí do školy, osvojují si místní jazyk, navazují přátelství a poprvé zažívají rodičovskou lásku. Zdejší kultura se pozvolna stává tou jejich. Stávají se Čechoslováky. Pár let po sametové revoluci však přichází nečekaný zvrat, který psychiku mnohých z nich navždy poznamená.

Proč namibijské děti do Československa přicestovaly? Jak jejich život u nás vypadal? Proč se musely vrátit do Afriky? A jak žijí dnes? Na to hledá odpovědi podcastová série Lukáše Houdka, který vzpomínky namibijských dětí natáčel pro Paměť národa přímo v Namibii na konci roku 2021.

Režie: Lukáš Houdek
Hudba a zvukový design: Adam Voneš
Dramaturgie: Brit Jensen

**************************************

Pokud vás příběh namibijských dětí zaujal a rádi byste je podpořili, můžete tak učinit příspěvkem na transparentní účet Spolku na podporu namibijských Čechů 2002505394/2010. Ten z vybraných peněz pomáhá lidem přímo na místě. Snaží se z nich ale také podporovat návraty některých dětí domů. Tedy do Česka.

Vznik podcastové série podpořilo Velvyslanectví ČR v Pretorii.

Píše se rok 1985. Šestapadesát namibijských dětí nasedá pod rozpáleným angolským sluncem do letounu, aby našly nový domov v srdci Evropy. V socialistickém Československu chodí do školy, osvojují si místní jazyk, navazují přátelství a poprvé zažívají rodičovskou lásku. Zdejší kultura se pozvolna stává tou jejich. Stávají se Čechoslováky. Pár let po sametové revoluci však přichází nečekaný zvrat, který psychiku mnohých z nich navždy poznamená.

Proč namibijské děti do Československa přicestovaly? Jak jejich život u nás vypadal? Proč se musely vrátit do Afriky? A jak žijí dnes? Na to hledá odpovědi podcastová série Lukáše Houdka, který vzpomínky namibijských dětí natáčel pro Paměť národa přímo v Namibii na konci roku 2021.

Režie: Lukáš Houdek
Hudba a zvukový design: Adam Voneš
Dramaturgie: Brit Jensen

**************************************

Pokud vás příběh namibijských dětí zaujal a rádi byste je podpořili, můžete tak učinit příspěvkem na transparentní účet Spolku na podporu namibijských Čechů 2002505394/2010. Ten z vybraných peněz pomáhá lidem přímo na místě. Snaží se z nich ale také podporovat návraty některých dětí domů. Tedy do Česka.

Vznik podcastové série podpořilo Velvyslanectví ČR v Pretorii.

Jak se žije v českém veřejném prostoru? Proč býváme k nenávisti a ústrkům kolem nás apatičtí? Je nenávist k ženám pro nás specifická? Z čeho pramení a co s tím dá dělat?
Rozhovor s Brit Jensen natočil dramaturg podcastu Exteriéry Adam Voneš.

S jakou nenávistí se může člověk setkat v každodenním životě? V hospodě, ve vlaku nebo v hotelu? Dokumentaristka Brit Jensen během šesti let natočila nejrůznější projevy nenávisti - náhodné i všední. Časem jí ale nahrávky začaly v počítači překážet, nevěděla si rady, co s nimi. Tak vznikl audiodokument o "lesbických krávách", "rezavých pí*ách" a "buznách s křivými zuby”.
Jak totiž autorka zjistila, není v tom sama. Ženy se ve veřejném prostoru setkávají s urážkami a nenávistí poměrně často. Vítejte v Hotelu Hate!
Režie: Brit Jensen
Zvukový design a mix: Adam Vones
Hra na klarinet: Tinke Pliestik Jensen
Dramaturgie: Lukáš Houdek

Tereza Reková natáčí audiodokumenty více jak 11 let a získala za ně také řadu ocenění. Je těžké rozpovídat lidi, které vidí často poprvé v životě? Jak se jí pracovalo na dokumentu Hana a její rodina, který pro Exteriéry natočila nedávno? A jak si vybírá témata pro své natáčení?

Rozhovor s Terezou Rekovou natočila dramaturgyně podcastu Exteriéry Brit Jensen.

Hana slaví 16. narozeniny. Přála by si, aby jí už bylo 17. Ze všeho nejvíc by ale už chtěla být konečně plnoletá. Hana má totiž hodně snů a plánů. A také Downův syndrom.
Co v dnešní společnosti znamená "být jiná"? A jaké to je, když mladá dívka stojí na prahu dospělosti, ale zároveň tuší, že asi nikdy nebude moct bydlet sama?
Hana nás provede svým světem a představí nám i středobod svého života: své rodiče a dva mladší bratry, které si rodiče vzali do pěstounské péče. Zkrátka rodina, která kam vkročí, strhne na sebe veškerou pozornost.

Režie: Tereza Reková
Dramaturgie: Brit Jensen
Zvukový design: Adam Voneš

Představte si, že vám partnera určí numerologové na základě data vašeho narození. Že žije tisíce kilometrů od vás. Nemluví vaším jazykem, ani jiným, který byste ovládali vy sami. Přesně takový je případ Štěpána. Je totiž členem hnutí Hare Krišna. Jak jeho cesta za nevěstou vypadala? A jak se daří rozumět a respektovat jeho životní směr Štěpánovým nejbližším? O tom je audiodokument Martiny Pouchlé. 

Režie: Martina Pouchlá 
Dramaturgie: Brit Jensen, Adam Voneš 
Sound Design: Adam Voneš
Grafický design: Michelle Adlerová

V čem je závislost na těžkých drogách podobná našemu každodennímu nutkání podívat se na sociální sítě? Jsou Češi se svým tradičním pití piva autentičtí alkoholici? A proč by člověk neměl dostat svobdu se prostě a jednoduše upít? Hostem Exteriérů je autor dokumentu Teorie sebedestrukce Jiří Pasz.

Závislost je mnohem běžnější problém, než si mnoho z nás připouští. Závislost na alkoholu, nikotinu, či jídle. Přes gambling, sociální sítě a pornografii, až po návykové látky, kterým říkáme tvrdé drogy. Každá závislost má přitom potenciál bourat pilíře našich životů, rozbíjet vztahy, zrušit kariéru, způsobit finanční problémy. Všechny závislosti mají podstatný vliv na sebehodnotu a sebevědomí.

U zkoumání mechanismů závislosti vyvstávají zásadní otázky: proč k nim máme sklony? Jak jim předcházet a jak je léčit? Kdo a proč se z nich dokáže dostat?

Když jdeme opravdu do hloubky, odpovědi nastavují zrcadlo nejen naší (ne)závislosti ale základním problémům našeho bytí. Nakolik si rádi lžeme a nakolik jsme skutečně schopní řešit naše vnitřní problémy? Co jsou autentické vztahy? A máme vůbec svobodnou vůli?

Teorie sebedestrukce, audiodokument o životě se závislostí a cestách ven přináší autentické výpovědi Báry a Romana, dvou lidí, kteří svou závislost léčí a mají naději na úzdravu.

Režie: Jiří Pasz a Adam Voneš

Dramaturgie a hudba: Adam Voneš

Pětidílná podcastová série KULT zkoumá téma body image v gay komunitě. Její autor Lukáš Houdek v ní volně navazuje na svůj podcast Hrana. Při jeho natáčení totiž zjistil, že toto téma má v případě neheterosexuálních mužů svůj vlastní historický i společenský kontext.

Kde mají nejistoty ohledně vlastního těla původ? Kam až mohou vést? Jakou roli v tom hrají sociální sítě a seznamovací aplikace? Je možné v gay komunitě spokojeně stárnout? Proč je kladen tak velký důraz na maskulinitu? A proč feminnější gayové čelí i v rámci komunity stigmatizaci? A dá se z často vyčerpávajícího běhu za ideálem vystoupit a mít rád sám sebe? To jsou otázky, na které se bude KULT snažit hledat odpovědi.

V pátém, posledním dílu, představíme několik mužů, kteří mainstreamovým ideálům krásy neodpovídají, našli však časem cestu sami k sobě. Svou sebehodnotu se naučili odvozovat od jiných věcí, které jsou navíc stabilnější a dlouhodobější.

Režie: Lukáš Houdek

Hduba a sound design: Adam Voneš

Pětidílná podcastová série KULT zkoumá téma body image v gay komunitě. Její autor Lukáš Houdek v ní volně navazuje na svůj podcast Hrana. Při jeho natáčení totiž zjistil, že toto téma má v případě neheterosexuálních mužů svůj vlastní historický i společenský kontext. 

Kde mají nejistoty ohledně vlastního těla původ? Kam až mohou vést? Jakou roli v tom hrají sociální sítě a seznamovací aplikace? Je možné v gay komunitě spokojeně stárnout? Proč je kladen tak velký důraz na maskulinitu? A proč feminnější gayové čelí i v rámci komunity stigmatizaci? A dá se z často vyčerpávajícího běhu za ideálem vystoupit a mít rád sám sebe? To jsou otázky, na které se bude KULT snažit hledat odpovědi. Ve čtvrtém dílu se zaměříme na téma kultu maskulinity v gay subkultuře. Z čeho vychází a proč stále přetrvává? Proč bývají feminnější muži v rámci komunity vysmívaní? Jak se těmto mužům žije a jak poznámky od svého okolí prožívají? 

Své zkušenosti budou sdílet jednadvacetiletý flétnista Ondra a pětačtyřicetiletý knihovník David. Do kontextu pak jejich výpovědi zasadí výzkumník v oblasti sexuality Michal Pitoňák a psycholog Jiří Procházka. 

Režie: Lukáš Houdek 

Hudba a sound design: Adam Voneš

Pětidílná podcastová série KULT zkoumá téma body image v gay komunitě. Její autor Lukáš Houdek v ní volně navazuje na svůj podcast Hrana. Při jeho natáčení totiž zjistil, že toto téma má v případě neheterosexuálních mužů svůj vlastní historický i společenský kontext.

Kde mají nejistoty ohledně vlastního těla původ? Kam až mohou vést? Jakou roli v tom hrají sociální sítě a seznamovací aplikace? Je možné v gay komunitě spokojeně stárnout? Proč je kladen tak velký důraz na maskulinitu? A proč feminnější gayové čelí i v rámci komunity stigmatizaci? A dá se z často vyčerpávajícího běhu za ideálem vystoupit a mít rád sám sebe? To jsou otázky, na které se bude KULT snažit hledat odpovědi.

Ve třetím díle se pokusíme zjistit, proč je v gay komunitě tak silný tlak na věk, a proč si mnozí neheterosexuální muži od určitého věku připadají neviditelní. Krom protagonistů, kteří svůj věk řeší, se na kontext zeptáme také odborníků Jaroslava Lormana z organizace Život 90, která se seniory pracuje, a výzkumníka v oblasti sexuality Michala Pitoňáka.

Režie: Lukáš Houdek

Hudba a sound design: Adam Voneš

Pětidílná podcastová série KULT zkoumá téma body image v gay komunitě. Její autor Lukáš Houdek v ní volně navazuje na svůj podcast Hrana. Při jeho natáčení totiž zjistil, že toto téma má v případě neheterosexuálních mužů svůj vlastní historický i společenský kontext.

Kde mají nejistoty ohledně vlastního těla původ? Kam až mohou vést? Jakou roli v tom hrají sociální sítě a seznamovací aplikace? Je možné v gay komunitě spokojeně stárnout? Proč je kladen tak velký důraz na maskulinitu? A proč feminnější gayové čelí i v rámci komunity stigmatizaci? A dá se z často vyčerpávajícího běhu za ideálem vystoupit a mít rád sám sebe? To jsou otázky, na které se bude KULT snažit hledat odpovědi.

V druhém díle otevřeme téma vlivu sociálních sítí a seznamovacích aplikací na body image v gay komunitě. Své příběhy odvypráví dvojice mužů, kteří své tělo odhalují v online prostoru a vytvářejí si závislost na pozornosti a pozitivních reakcích svých sledujících. Co za jejich počínáním ve skutečnosti je a co si od něj slibují? Jejich příběhy zasadí do kontextu psycholog a psychoterapeut Jiří Procházka, který ve své praxi pracuje především s queer klienty.

Režie: Lukáš Houdek
Hudba a sound design: Adam Voneš

Kult vychází ve spolupráci s časopisem Heroine.

Pětidílná podcastová série KULT zkoumá téma body image  v gay komunitě. Její autor Lukáš Houdek v ní volně navazuje na svůj podcast Hrana. Při jeho natáčení totiž zjistil, že toto téma má v případě neheterosexuálních mužů svůj vlastní historický i společenský kontext.

Kde mají nejistoty ohledně vlastního těla původ? Kam až mohou vést? Jakou roli v tom hrají sociální sítě a seznamovací aplikace? Je možné v gay komunitě spokojeně stárnout? Proč je kladen tak velký důraz na maskulinitu? A proč feminnější gayové čelí i v rámci komunity stigmatizaci? A dá se z často vyčerpávajícího běhu za ideálem vystoupit a mít rád sám sebe? To jsou otázky, na které se bude KULT snažit hledat odpovědi.

V prvním díle se vypravíme za dvojicí mužů, kteří celý život bojují s poruchami příjmu potravy. S výzkumníkem v oblasti sexuality a menšinového stresu Michalem Pitoňákem pak rozebereme, proč je tlak na vzhled v gay komunitě větší, než mimo ni.

Režie: Lukáš Houdek
Hudba a sound design: Adam Voneš

Kult vychází ve spolupráci s časopisem Heroine.

Česká muslimka Kateřina Gamal Richterová je dlouhodobě terčem nenávistných útoků a výhrůžek pro svou víru. V roce 2018 došlo ke zmanipulování jejích fotografií, které odstartovalo další lavinu nenávisti na sociálních sítích. Kateřina se tehdy poprvé rozhodla bránit a podala trestní oznámení na více než deset pachatelů. Lukáš Houdek její cestu českou justicí více než tři roky sledoval. Audiodokument je svědectvím o tom, jak se orgány činné v trestním řízení k obětem předsudečného násilí chovají a jaký na ni mají dopad. Kateřina totiž po téměř třech letech vychází z případu značně traumatizovaná a demotivovaná. Ne kvůli samotným nenávistným komentářům, ale kvůli vyjádření a chování, které od některých orgánů zažívala.

režie: Lukáš Houdek
dramaturgie a zvukový design: Adam Voneš

Táta Filip a táta Martin, synové Patrik a Filip, dcera Agnes a pes Apple. Třetí adventní neděle na moravské vsi.

Jak přišli dva tátové ke třem dětem? Je pro sousedy a spolužáky téma, že mají dva táty a žádnou mámu? Je snadné navázat citovou vazbu k osvojenému dítěti? A jak se dělá mouchová bábovka?

režie: Lukáš Houdek
dramaturgie a zvukový design: Adam Voneš

Leštěným dřevem vykládané kajuty, koupelny se zlatými kohoutky,  luxusní restaurace prostřená stříbrem a kříšťálem, tým komorníků i  načesané dámy ve večerních róbách. To vše je Blue train, nejluxusnější vlak světa, který v různých obdobách jezdí po trase z jihoafrické Pretorie do Kapského města už století.

Vlak má však podobně, jako sama Jihoafrická republika, temnou  historii. Až do roku 1994 jím totiž směli cestovat, a pracovat v něm, jen běloši. Jak cesta touto světovou legendou vypadá dnes? Jaké je  složení hostů a jak sami cestující historii vlaku i jeho proměny vnímají?

Režie: Lukáš Houdek
Dramaturgie a sound design: Adam Voneš
Český dabing: Zuzana Rejchová a Adam Voneš

Roztržitost. Zapomnětlivost. Nepozornost. Co byste dělali, kdyby váš  život definoval neklid? Donedávna se předpokládalo, že ADHD, porucha  pozornosti s hyperaktivitou, vymizí s příchodem dospělosti. Tedy že  existuje pouze u dětí. Jenže toto atypické neurologické nastavení  přetrvá asi u 60 % dětí po celý jejich život.
Má ADHD jen negativní  projevy, nebo může člověku nabídnout i pozitiva? Co o této neurovývojové  poruše víme a jak se k ní staví současná medicína? Jirka, Lída a Anna  žijí s ADHD celý život. Jejich vyprávění doplňují psychiatr Jan Čermák a  psycholog Radek Ptáček.

Režie: Jiří Pasz a Adam Voneš

Sound design a dramaturgie: Adam Voneš

Od roku 1966 bylo na území Česka protiprávně sterilizováno odhadem 7000 žen. Velkou část z nich tvořily Romky. Pětice z nich se rozhodla vystoupit z anonymity a odhalit své osobní příběhy. 

Proč k této praxi docházelo? Jak do jejich života zasáhla? A jaká byla cesta k nápravě? 

O tom v dvoudílném dokumentu. 

režie: Lukáš Houdek a Anna Košlerová

dramaturgie a zvukový design: Adam Voneš

Od roku 1966 bylo na území Česka protiprávně sterilizováno odhadem 7000 žen. Velkou část z nich tvořily Romky. Pětice z nich se rozhodla vystoupit z anonymity a odhalit své osobní příběhy. 

Proč k této praxi docházelo? Jak do jejich života zasáhla? A jaká byla cesta k nápravě? 

O tom v dvoudílném dokumentu. 

režie: Lukáš Houdek a Anna Košlerová

dramaturgie a zvukový design: Adam Voneš