Podcasts by EUROPEUM

Do konce českého předsednictví v Radě EU zbývá jen několik dní. Čeští diplomaté ale stále pilně pracují na uzavření posledních možných dohod napříč širokým spektrem evropských politik. Jejích práci a nasazení celkově pozitivně oceňují partneři, státy a novináři v Bruselu i EU. Nejvýraznějším tématem předsednictví se bezpochyby stala energetika, Česko ale dosahuje výrazných úspěchů i v širších otázkách klimatu, a to při uzavíraní dohod o podobě jednotlivých legislativ balíčku Fit for 55.
Co přesně se českému předsednictví v oblastech energetiky a klimatu podařilo dohodnout? Jak tyto legislativy pomáhají Unii a Česku? Která další palčivá témata bude muset řešit Švédsko, které předsednictví v radě EU přebere od ledna 2023? Jak zhodnotit působení českých politiků a diplomatů? A vedlo předsednictví ke zvýšení respektu vůči ČR mezi ostatními zeměmi?

Hosté:

• Viktor Daněk, zahraniční zpravodaj v Bruselu, Český rozhlas
• Kateřina Davidová, seniorní výzkumná pracovnice, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
• Tomáš Prouza, koordinátor CZ PRES, Ministerstvo průmyslu a obchodu; prezident, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR

Moderátorka: Kristína Chlebáková, projektová manažerka, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Jaký vliv budou mít proběhlé volby na vztahy USA a EU? Může dojít ke změně postoje vůči ruské invazi na Ukrajinu? Jaká je budoucnost obchodních vztahů těchto spojenců? A co nám celkově říkají o budoucím angažování USA v bezpečnostních otázkách v Evropě?

---------------------------------------------------------------------------------

Hosté:

• Jarolím Antal, ředitel Centra evropských studií, FMV VŠE
• Jana Ciglerová, americká zpravodajka, Deník N
• Jan Hornát, vedoucí Katedry severoamerických studií, IMS FSV UK

Moderátor: Vít Havelka, seniorní výzkumný pracovník, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM.

Ruská invaze na Ukrajinu má zásadní vliv na Evropu v mnoha oblastech – jedna z nejviditelnějších v každodenním životě je dramatické zvýšení cen energií v celé Evropské unii. Důsledkem zvyšování je také raketový růst inflace, který začal ohrožovat nejen evropskou ekonomiku, ale také samotnou společenskou smlouvu. Členské státy i Unie samotná se na situaci snaží reagovat a najít společná řešení, která by situaci řešila jednak krátkodobě, a pak také usilují o dlouhodobou stabilizaci ekonomiky i trhů s energiemi.

Unie i státy dokázaly na situaci reagovat rychleji než během jiných krizí v minulosti, finální řešení ale ještě stále neznáme. Na stole je několik návrhů, které na jedné straně směřují k omezení vysokých cen elektřiny. Na druhou stranu je ale zapotřebí najít kompromis, který by transformoval fungování celoevropského trhu i do budoucna.

Jak funguje jednotný energetický trh? Proč se snaží státy najít řešení na celoevropské úrovni? Na čem se už státy Unie shodly a jak to zlepší nebo zlepšuje situaci? Může za drahé energie jen válka na Ukrajině? Měla by se Evropa odpoutat od plynu úplně? A měl by EU trh transformovat?

--------------------------

Hosté:

- Michal Hrubý, výzkumný pracovník, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
- Martin Jirušek, odborný asistent, Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita

- Zuzana Krejčiříková, ředitelka útvaru Public Affairs, ČEZ

- Tereza Stašáková, referentka, Odbor elektroenergetiky a teplárenství, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

Moderátorka: Helena Truchlá, České zájmy v EU

Debata, vysílána 1. listopadu 2022 online formou, byla organizována s podporou Jean Monnet Chair TeDEUSS - Teaching and debating EU small states' security na FSV UK a spolufinancována v rámci programu Evropské unie "Občané, rovnost, práva a hodnoty".

25. září se v Itálii konaly parlamentní volby, které vyhrálo pravicové uskupení Bratři Itálie, což dle italských zvyklostí znamená, že se jejich předsedkyně Giorgia Meloni stane historicky první italskou premiérkou. Součástí budoucí vlády bude pravděpodobně Liga Mattea Salviniho a strana bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho Forza Italia.

Ihned po skončení voleb vyvolaly jejich výsledky napětí v rámci EU – ať už z důvodu krajně-pravicové orientace nejsilnější italské strany nebo kvůli jejímu ambicióznímu programu, který by znamenal výrazné zvýšení státních výdajů.

Jaké kroky lze očekávat od Meloniové na postu premiérky? Jakým směrem se bude Itálie v blízké budoucnosti ubírat a co to znamená pro Evropu? Má Meloniová potenciál stát se italskou Margaret Thatcherovou? Dokáže se nová vláda poprat s pravděpodobnou recesí, která Itálii čeká? Vydrží nová vláda v Itálii celé funkční období a může se nová vláda stát další neliberální vládou v Evropě po Maďarsku a Polsku?

-----

Hosté:

- Martina Dlabajová, poslankyně Evropského parlamentu, ANO 2011, Renew Europe
- Alexandr Lagazzi, výzkumný spolupracovník, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
- Martin Mejstřík, výzkumník, Institut mezinárodních studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova

Moderátorka: Vendula Kazlauskas, projektová manažerka a analytička, Asociace pro mezinárodní otázky

Debata byla vysílána 11. 10. 2022 online formou.

Over the course of 6 months, the most tempting issues will be on the table, such as the relation between the EU and ASEAN, the new security environment, trade, nuclear energy, and the automotive industry.

Speakers:

- Stefania Benaglia, Associate Fellow, CEPS
- Lukáš Gajdoš, Deputy Head of Mission, Delegation of the European Union to ASEAN
- Masafumi Ishii, Special Visiting Professor, Gakushuin University
- Alica Kizeková, Senior Research Fellow, Institute for International Relations

Moderation: Alexandra Visnerova, Senior Project Manager, EUROPEUM Institute for European Policy
---------------------------
2022 marks 45 years of partnership between the EU and the Association of Southeast Asian Nations (ASEAN). Elevated to a strategic partnership in 2020 and cemented with the EU Strategy for Cooperation in the Indo-Pacific in 2021, the EU has bolstered relations over the last four decades with strong economic, trade, and political ties. As 2022 brings about the conflict to the EU’s borders, leaders have stood firm with their continued relations with the association reiterating their strategic partnership.
As tensions with authoritarian powers such as Russia and China amplify, how can the EU and ASEAN partnership remain strong moving forward? What are the areas that the two regions can strengthen given the ongoing geopolitical tug of war?

---------------------- 

The online debate was broadcasted on September 27.

Zasedání Evropského parlamentu v týdnu od 6.6.2022 bylo klíčovým v mnoha tématech, přičemž největší pozornost přilákalo hlasování o klimatických zákonech z balíku Fit for 55. Ve středu schválili europoslanci návrh Evropské komise, který by měl od roku 2035 zakázat prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. Evropský parlament se však nedokázal shodnout na zpoplatnění emisí pro vytápění budov a dopravy, tedy na jedné z klíčových částí Fit for 55. Stejně tak prozatím neprošly návrhy Komise na postupné zrušení bezplatných povolení ke znečišťování pro některá průmyslová odvětví či zavedení mechanismu uhlíkových plateb na hranicích (CBAM) jako způsob ochrany průmyslu před levnějším dovozem znečišťujícího zboží ze zahraničí.

Jakým způsobem ovlivní hlasování české předsednictví? Znamená to konec snah o zelenou politiku v EU? Co bylo příčinou krachu hlasování v Evropském parlamentu? Jak probíhá diskuze o evropských návrzích v ČR? A jaký vliv má ruská válka na Ukrajině na energetickou tranzici?

----

Na tyto a další otázky Vám odpoví:
- Kateřina Davidová, projektová koordinátorka, Centrum pro dopravu a energetiku (CDE)
- Michal Hrubý, výzkumný pracovník, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
- Helena Truchlá, hlavní analytička, České zájmy v EU (STEM)
Moderátor: Vít Havelka, seniorní výzkumný pracovník, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Debata byla vysílána 14. června 2022 online formou.

Digitální ekonomika je jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí lidské činnosti přinášející vysokou přidanou hodnotu. Pandemie COVID-19 z tohoto hlediska hrála zásadní roli a je vysoce pravděpodobné, že přechod do virtuálního světa bude nadále pokračovat. S rozvojem digitální ekonomiky se však pojí i problémy. Většina současné regulace je přizpůsobena světu před internetem a normy ochraňující základní práva a svobody nutně nemusí mít stejný efekt ve virtuálním světě. Druhým problémem pak může být disruptivní vliv digitalizace na tradiční sektory ekonomiky.
Je tedy otázkou, jakým způsobem by měla Evropská unie reagovat na rozvoj zcela nového ekonomického prostoru, aby zajistila prosperitu kontinentu a zároveň se nemusela smiřovat s kompromisy v oblasti ochrany základních práv a svobod.

Jak skloubit spotřebitelskou ochranu a podporu rozvoje digitální ekonomiky? Je Evropská unie připravena na digitální věk? A jaký vliv budou mít na naší digitální budoucnost nově přijaté akty o digitálních službách a trzích? V jaké míře bude digitální ekonomika součástí českého předsednictví v Radě EU? Které konkrétní legislativní návrhy bude Česko mít na starosti a jaký efekt by tyto návrhy do budoucna měly mít?

Hosté:
- Jan Havlík, vedoucí oddělení trhu a konkurence, Stálé zastoupení ČR při EU
- Kryštof Kruliš, právník, AMO a Spotřebitelské fórum
- Eliška Pírková, právní analytička, Access Now

Moderátorka: Kristína Chlebáková, projektová manažerka, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Debata byla vysílána 25. května 2022 online formou.

Ruská agrese na Ukrajině představuje pro Německo geopolitický šok a důvod pro zásadní změnu v jeho zahraniční politice posledních 30ti let. Od strategie Wandel durch Handel, tedy Změna skrze obchod, přešla německá politická reprezentace k tzv. Zeitenwende. Rusko přestalo být vnímáno jako partner, ale spíše jako protivník a hrozba. S tím se pojí i výrazně vyšší investice do obrany a asertivnější zahraniční politika.

I přes tuto změnu však bývá Německo v českých médiích často kritizováno pro svůj zdrženlivý přístup k podpoře Ukrajiny. Mohli jsme tomu být svědky při debatách o odpojení Ruska z mezibankovního systému SWIFT nebo v nedávné době ve spojení s dodávkami těžké vojenské techniky na Ukrajinu. To všechno vytváří dojem, že německá politika je schopná velkých změn až v okamžiku, kdy je pod velkým tlakem spojenců. Zároveň může být vnímáno, že zemi chybí politický leadership, který by odrážel její pozici jakožto nejsilnější evropské ekonomiky.

Jak vypadá německá pomoc Ukrajině ve srovnání s dalšími spojenci? Co je obsahem německé Zeitenwende? Jakým způsobem se změna německého přístupu k zahraniční politice promítne do evropské zahraniční a bezpečnostní politiky? Je možné od Německa očekávat vedení v otázkách bezpečnosti jako je tomu v případě ekonomiky?
----

Hosté:

- Jakub Eberle, ředitel výzkumu, Ústav mezinárodních vztahů
- Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií, IMS FSV UK
- Helena Truchlá, analytička a spolupracovnice Aktuálně.cz
Moderátor: Tomáš Weiss, Katedra evropských studií, IMS FSV UK
Debata byla vysílána 4. 5. 2022 online formou.

Ruský útok na Ukrajinu lze kromě snahy o devastaci a podrobení sousední země vnímat i jako součást dlouhodobého úsilí o rozvrácení mezinárodní uspořádání v podobě, ve které jej známe od počátku 90. let. Již před ruskou agresí začalo na mezinárodním poli docházet k postupné proměně poměru sil. Spojené státy americké v posledních dekádách ztrácí svou pozici jediného dominantního hráče mezinárodních vztahů. Naproti tomu vliv Číny ve spojitosti s jejím hospodářským rozmachem posledních dekád stoupá. Dalším aspirantem na pozici klíčového hráče v budoucím globálním uspořádání je též Evropská unie. Ta již v některých oblastech, jako je kupříkladu hospodářství, v současnosti zastává význačnou globální pozici. V oblasti bezpečnosti je však postavení unijní sedmadvacítky velmi diskutabilní. I když jsou státy EU z velké části součástí nejsilnější obranné aliance – NATO, jejich bezpečnost je do velké míry stále závislá na spolupráci a ochotě USA.
Dokáže si EU v nově formujícím multipolárním geopolitickém uspořádání vydobýt silnou pozici? Měly by se státy EU zaměřit na posilování vztahů v rámci NATO či posílit vlastní bezpečnost? Měla by EU být spíše mírotvorce, nebo by měla zastávat pozici silného geopolitického hráče? S jakými geopolitickými výzvami se bude EU muset potýkat?

Hosté:
- Alice Rezková, analytička Výzkumného centra, Asociace pro mezinárodní otázky
- Karel Svoboda, Katedra ruských a východoevropských studií, Institut mezinárodních studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova
- Tomáš Weiss, zástupce ředitele pro vědu, Institut mezinárodních studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova

Moderátorka: Alexandra Ilková, projektová manažerka, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Debata byla vysílána 23. března 2022 online formou.

Over the course of 6 months, the most tempting issues will be on the table, such as the growing influence of China, climate agenda, economic relations, or the United States' new administration.

Speakers:

- Joana Fonseca, Analyst, Intelligence Hydrogen Europe
- Bunro Shiozawa, Senior Associate, Sumitomo Chemical/ Innovation Strategy Coordinator, Energy Management, SIP
- Jan Sochor, Analyst, Czech Hydrogen Technology Platform (HYTEP)
- Petr Mervart, Plenipotentiary of the Minister of Industry and Trade for Hydrogen Technologies

Moderation: Michal Hrubý, Research Fellow, EUROPEUM Institute for European Policy
----------------------
Hydrogen is a promising energy source for the implementation of a decarbonization society, which is a common challenge for both the EU and Japan. In 2017, the government of Japan formulated the Basic Hydrogen Strategy and, in line with the following Roadmap, the industry, academia and government are working together to build a hydrogen-based society. The Czech government has also developped and ratified their own hydrogen strategy. Furthermore, at the EU-Japan Summit on May 27, 2021, the EU-Japan Green Alliance agreed that there will be a further framework for cooperation in this area. This seminar is expected to deepen the understanding of the recent developments of the idea of a hydrogen society in both the Czech Republic and Japan, and provide an opportunity for further cooperation.
----------------------
The online debate was broadcasted on March 17.

Over the course of 6 months, the most tempting issues will be on the table, such as the growing influence of China, climate agenda, economic relations, or the United States' new administration.

Speakers:
- Jan Sýkora, Institute of Asian Studies, Charles University
- Tsuneo Watanabe, Senior Fellow, Sasakawa Peace Foundation
- Alexandra Sakaki, Asia Division, Deputy Head of Research Division, German Institute for International and Security Affairs
- Alessio Patalano, Professor of War & Strategy in East Asia, Department of War Studies, King’s College London

Moderation: Danielle Piatkiewicz, Research Fellow, EUROPEUM Institute for European Policy

----------------------------
After a rather turbulent relationship between previous US administrations and Japan, the new US president brings a chance for Japan to restore the relationship and unify the approach towards the Asia-Pacific alliance. The Suga – Biden Summit taking place in April sent a very clear message – both governments aim to reinforce and strengthen the ties, support human rights and work towards more sustainable future while agreed on China becoming the biggest challenge for the alliance. Suga and Biden also released two new joint initiatives - the Competitiveness and Resilience (CoRe) Partnership and a climate partnership.

----------------------------
The online debate was broadcasted on February 15.

While there is a large geographical distance between the two regions, Japan and Central Europe both share a strong commitment towards building stronger democratic ties, strengthening economic relations, and coordinating on global issues such as climate change and security concerns over the rise of China. Over the years, the V4+Japan framework has been loosely developed rather than institutionalized due to various reasons including growing differences in the V4’s foreign policy, political, and security agendas, and has been exacerbated by diverging views towards the EU framework, a strong trading block, and partner to Japan. As the V4 grapples with aligning on these issues, external challenges such as China continues to assert itself in the region. How can Japan and V4 members institutionalize relations? Will the V4 rely on the Japan-EU partnership to drive this enhancement of ties?

Speakers:
- Yoko Iwama, Professor of International Relations & Director of Maritime Safety and Security Policy Program, National Graduate Institute For Policy Studies, Japan
- Eliška Žigová, Director, Department of Asia and Pacific, Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic
- Oskar Pietrewicz, Senior Analyst, The Polish Institute of International Affairs, Poland
- Gergely Salát, Senior Research Fellow, Institute for Foreign Affairs and Trade, Hungary
-Róbert Vancel, Lecturer & Assistant Professor, Matej Bel University in Banská Bystrica, Slovakia

Moderation: Alexandra Visnerova, Project Manager, EUROPEUM Institute for European Policy
---
Te online was broadcasted on January 11, 2021.

Rok 2021 byl poznamenán zejména přetrvávající pandemií covid-19, která v první polovině roku přebrala většinu viditelné agendy Evropské unie. Otázky dostupnosti a distribuce očkovacích látek často dominovaly při jednáních lídrů evropských států a situace i diskuze byly často napjaté. I přesto však došlo k posunu v několika zásadních oblastech - implementace nového víceletého finančního rámce (evropského rozpočtu), příprava reformy vlastních zdrojů EU či harmonizace daní. Mnohem více se hovoří i o geopolitické roli Unie a její bezpečnostní připravenosti, což zdůrazňuje nedávno přijatý Strategický kompas, a také o konkrétním naplnění závazků a cílů deklarovaných v Zelené dohodě pro Evropu. Evropská komise proto v létě představila klimaticko-energetický legislativní balíček Fit for 55 a před pár dny také seznam tzv. zelených investic, které mají napomoci udržitelnějšímu financování v EU.

Jaká další témata formovala evropskou agendu v roce 2021? Co se povedlo a kde naopak nastaly problémy? Existuje nějaká oblast, ve které Česká republika zanechala výraznou stopu? A jaký je výhled pro rok 2022? Na tyto a další otázky Vám odpoví naši hosté.

Hosté:
- Vít Havelka, výzkumný pracovník, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

- Michal Hrubý, výzkumný pracovník, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

- Tomáš Weiss, zástupce ředitele pro vědu, Institut mezinárodních studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova

Moderátorka: Kristína Chlebáková, projektová manažerka, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Debata byla vysílána 20. prosince 2021 online formou.

Hosté:
- Nikola Hořejš, psycholog, ředitel evropského programu STEM
- Eva Húsková, vedoucí Oddělení pro komunikaci předsednictví ČR v Radě EU, Úřad vlády ČR
- Jitka Pánek Jurková, ředitelka, České centrum Brusel
- Eliška Tomalová, vedoucí Katedry evropských studií, IMS FSV UK

Moderátor:
Vít Havelka, výzkumný pracovník, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Záznam z debaty je z 2. prosince 2021.

---

Za necelý rok se Česká republika v rámci Evropské unie opět ujme role předsedající země v Radě EU. Hlavní klíčová témata, která budou během následujících šesti měsíců určovat priority českého předsednictví, jsou již stanovena. Není však zřejmé, zda česká vláda plánuje nějaké doprovodné a propagační akce. Předsednictví České republice poskytne jedinečnou příležitost k ovlivňování činnosti EU, zviditelnění vlastní země v EU a také zviditelnění EU ve vlastní zemi. Pro členské státy EU je totiž předsednictví v Radě jedinečnou možností propagovat svou kulturu či výrobky právě prostřednictvím různých doprovodných událostí. Zároveň lze předsednictví využít k přiblížení Evropské unie českým občanům.

Jak může Česká republika využít předsednictví k vlastní propagaci v zahraničí a jak pokračují přípravy doprovodných událostí? Budou akce organizovány primárně v Praze či se vláda bude snažit zahrnout také ostatní regiony ČR? Do jaké míry je při výkonu předsednictví důležitá tzv. kulturní diplomacie? Jakým způsobem by měla být využita při rozšiřování povědomí o dopadech českého předsednictví v EU?

Since December 2019, European Green Deal was presented by the European Union together with the goal to become the world’s first climate neutral continent by 2050, the relationship between the EU and Japan took a new, important turn. Japan, as one of the leading countries in Pacific region, offers a great potential to work closely with the EU in dealing with climate change, committing to low-carbon transition, renewable energy and green transformation in terms of financing and development. How will the Covid-19 pandemic influence potential climate strategy? And what are the future steps for the EU and Japan to take the lead?

Speakers:
- Yuka KOBAYASHI, Lecturer/Assistant Professor in China and International Politics, SOAS University of London
- Jennifer Tollmann, Senior Policy Advisor, E3G’s Berlin office
- Václav Bartuška, Ambassador-at-Large for Energy Security, Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic

Moderation: Katharine Klačanský, Research Fellow, EUROPEUM Institute for European Policy
----
The online debate was broadcasted on December 1, 2021. 

Hosté:
- Zdeněk Beránek, ředitel, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
- Ondřej Houska, redaktor, Hospodářské noviny
- Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum, Asociace pro mezinárodní otázky

Moderátorka:
Zuzana Stuchlíková, výzkumná spolupracovnice, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Záznam debaty je z 25. listopadu 2021.

---

Říjnové volby do Poslanecké sněmovny přinesly jednoznačný výsledek, který umožní stranám dosavadní opozice vytvořit novou vládu. U vlády odcházející bylo někdy těžké odhadnout, jakou evropskou politiku bude prosazovat, jelikož v některých případech měnila svá stanoviska nebo hlasovala jinak, než následně prezentovala v České republice. Od nové vlády se čeká jasnější komunikace i postoj vůči Evropské unii. Zároveň však platí, že nastupující pětikoalice bude mít před sebou velké množství výzev – od organizace českého předsednictví v Radě EU, přes projednávání legislativního balíčku Fit for 55 nebo nových fiskálních pravidel pro členské státy, po snahu dokončit jednotný trh EU, včetně digitálního trhu.

Jak se bude nová vláda stavět k Evropské unii? Kdo budou klíčoví aktéři, kteří budou mít na starosti českou EU politiku? Jaká velká témata stojí před novým kabinetem? A jak se bude evropská politika nastupující vlády lišit od vlády Andreje Babiše? Na tyto a další otázky odpoví naši hosté.

----
Debata byla organizována s podporou Jean Monnet Chair TeDEUSS - Teaching and debating EU small states' security na FSV UK a spolufinancována z programu Evropské unie Evropa pro občany.

Hosté:
- Jitka Látal Znamenáčková, Stálá představitelka ČR v Politickém a bezpečnostním výboru COPS
- Petra Ditrichová, právní poradkyně, Ministerstvo obrany ČR
- Tomáš Weiss, Katedra evropských studií IMS, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Moderátor: Vít Havelka, výzkumný pracovník, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Záznam debaty je z 4. listopadu 2021

---

Situaci v Afghánistánu můžeme považovat za jednu z nejkomplexnějších geopolitických záležitostí novodobé zahraniční politiky USA a NATO. Mise, které v zemi probíhaly od roku 2001 i v rámci spolupráce mezi USA, NATO a EU, se zaměřovaly na budování míru, trénovaní odolnosti tamějších bezpečnostních složek armády a fungování demokratických institucí. Situace v Afghánistánu však radikálně eskalovala v roce 2021, kdy se americký prezident Joe Biden rozhodl pokračovat v již započatém stahování amerických jednotek z Afghánistánu, a tak Spojené státy americké zemi opustily po téměř 20 letech. V létě pak byla zahájena velká evakuační mise občanů spojeneckých zemí NATO a EU a některých lokálních spolupracovníků. Následně převzalo kontrolu v zemi radikální islámské hnutí Tálibán, jež začalo nastolovat svá pravidla řídící se radikálním islámským učením. Právě opětovný návrat Tálibánu k moci a potlačení práv obyvatel svědčí o patrné neúspěšnosti misí západních spojenců. Otázkou také je, jak tento fakt ovlivní budoucí mise NATO či EU nejen v oblasti budování míru a demokracie ve světě.

Pod jakým mandátem byly mise Spojených států amerických, NATO a EU v Afghánistánu prováděny? Jaký dopad má prohra v Afghánistánu na důvěryhodnost misí vykonávaných pod záštitou NATO a EU? Na jaké lekce může tato prohra poukazovat v kontextu článku 5 NATO? Je naše spolupráce skutečně odolná? Ovlivňuje nezdařilý konec misí v Afghánistánu debaty o budování společných obranných kapacit EU? Jaké geopolitické následky může mít znovunastolení vlády Tálibánu pro širší region střední a jižní Asie?

---

Debata je organizována s podporou Jean Monnet Chair TeDEUSS - Teaching and debating EU small states' security na FSV UK a spolufinancována z programu Evropské unie Evropa pro občany.

Hosté:

- Štěpán Černý, ředitel Odboru koordinace evropských politik, Úřad vlády ČR
- Lenka Fojtíková, prorektorka pro vnější vztahy, Vysoká škola PRIGO
- Vít Havelka, výzkumný pracovník, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Moderátorka: Zuzana Stuchlíková, výzkumná spolupracovnice, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM

Záznam online debaty je z 3. listopadu 2021.

---

Evropský institucionální rok 2020-21 se kvůli koronavirové pandemii nesl zejména ve znamení rozsáhlých opatření. Napříč tomu však i v evropské politice došlo k zásadním událostem. Lídrům evropských zemí se podařilo najít kompromis týkající se finančních prostředků na období po roce 2020 a schválili dlouholetý rozpočet, tzv. víceletý finanční rámec, na období 2021–2027. Rozpočtové debaty byly silně ovlivněny snahou o postcovidovou obnovu, v jejímž rámci EU schválila svůj doposud nejrozsáhlejší stimulační balíček Plán na podporu oživení Evropy – Next Generation EU. Česka republika, reprezentovaná vládou Andreje Babiše, byla při těchto jednáních poměrně úspěšná, velkou ztrátu však zaznamenala ve sporu o dodatečné vakcíny, neboť přišla o desetitisíce dávek. A právě společný nákup vakcín proti nemoci covid-19 byl jednou z nejdůležitějších událostí evropské politiky v minulém roce a měl vliv na poměry mezi členskými státy, fungující koalice zemí či nahlížení evropských občanů na výhody členství v EU a důležitost spolupráce v otázkách ochrany zdraví a zdravotnictví.

Jak lze hodnotit úspěšnost České republiky při vyjednáváních na evropské půdě v uplynulém roce? Ve kterých tématech se ČR nejvíce dařilo a kde naopak česká vláda selhávala? A měla vůbec Česká republika jasně definovanou českou EU politiku? Znamenala dohoda o rozpočtu či fondu Next Generation EU posun v procesu evropské integrace? Změnily se vztahy mezi dosavadními koalicemi zemí EU a jak případné změny ovlivnily spolupráci zemí V4? Jaké další události ovlivnily evropské fungování?

Over the course of 6 months, the most tempting issues will be on the table, such as growing influence of China, climate agenda, economic relations or the United States new administration.

Speakers:
- Axel Berkofsky, Professor at University of Pavia, Co-Head of Asia Center at ISPI
- Dominika Svozilová, Policy coordinator – Japan, DG Trade, European Commission
- Shujiro Urata, Professor at Waseda University, Senior Research Advisor to the President of ERIA

Moderation: Alexandr Lagazzi, Associate Research Fellow, EUROPEUM Institute for European Policy
----------------------
February 1st, 2021 marked the second anniversary of the EU – Japan, two of the largest world economies, joint project – Economic Partnership Agreement (EPA). The anniversary brought along some important improvements in terms of adding additional Geographical Indications which aim to be protected. The agreement generally covered cooperation in agriculture, market, food safety, public procurement, sustainable development etc. emphasizing the importance of the continuity of this ongoing relationship. After two years, there is no better time to take the stock of the outcomes, where we succeeded and what we could do better, with the strong emphasis on the vision of the future projects, especially after the Covid-19 pandemic.
----------------------------
The online debate was broadcasted on October 26. 

Hosté:
- Vít Havelka, výzkumný pracovník, Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
- Michal Kořan, zakladatel Global Arena Research Institute, Fakulta sociálních studií na Masarykově univerzitě
- Kateřina Šafaříková, zahraniční zpravodajka v Bruselu, Hospodářské noviny, Aktuálně a RESPEKT

Moderátor: Tomáš Weiss, Katedra evropských studií IMS, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy.

Záznam online debaty z 18. října 2021.

-----

Visegrádská čtyřka je často českými politiky prezentovaná jako nejdůležitější český spojenec při vyjednáváních v EU. To vyvolává pocit, že V4 je uskupením států, které velmi úzce spolupracují a Česká republika se bez ní neobejde. Otázkou však je, zda taková prezentace V4 odpovídá skutečnosti. Zahraniční média například často mluví o tzv. V2 + 2, kde na jedné straně stojí Slovensko a Česká republika a na druhé Maďarsko s Polskem. Zároveň je známé, že pro českou diplomacii je časté spojování s Maďarskem problematické a diplomaté se snaží od Polska či Maďarska alespoň neformálně distancovat.

Jaká je podstata spolupráce v rámci Visegrádské čtyřky? Je skutečně jednotným blokem v EU? Jaký je český přístup k Visegrádské skupině? Nakolik ovlivní proběhlé volby v ČR spolupráci v rámci V4? A jak se liší Visegrádská skupina od ostatních regionálních organizací typu Benelux nebo Nordic-Baltic?

----

Debata byla organizována s podporou Jean Monnet Chair TeDEUSS - Teaching and debating EU small states' security na FSV UK a spolufinancována z programu Evropské unie Evropa pro občany.

Záznam debaty ze série Prague Climate Talks pořádané Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM spolu s Heinrich-Böll-Stiftung Prague a pod záštitou OSN Česká republika. Mediálním partnerem projektu je Deník N.

Pozvání přijali:

- Romana Březovská, analytička, Asociace pro mezinárodní otázky 

- Barbora Kvasničková, mladá delegátka OSN

- Jitka Martínková, koordinátorka Klimatické koalice

Moderovala Markéta Boubínová, Deník N

Debata proběhla 5. 10. 2021 online formou.

---

Poté, co minulý rok přerušil plány koronavirus, byla 26. klimatická konference OSN odložena na letošní listopad. Tato konference, která se uskuteční v britském Glasgow, bude tou nejdůležitější od roku 2015, kdy byla přijata Pařížská dohoda. Všichni signatáři této dohody by zde totiž měli představit své navýšené národní příspěvky tak, aby splnili své závazky z Paříže.
Jak si v současnosti stojí největší producenti emisí? Jakou roli sehraje Evropská unie, Spojené státy či hostující Británie v mezinárodních vyjednáváních? Jakou roli zde bude hrát obnova po pandemii? Může se globálnímu společenství podařit společnými silami zabránit nejhorším dopadům změny klimatu?

Česká republika již za méně než rok podruhé převezme předsednictví v Radě EU. Doposud se však o nadcházejícím předsednictví mluvilo jen v souvislosti s plánovaným rozpočtem současné vlády a otázkami, zdali je alokované množství peněz dostatečně velké na bezproblémový výkon a úspěšný průběh předsednictví. Tyto pochybnosti jsou ještě znásobeny faktem, že nyní navrhovaný rozpočet je ještě nižší, něž rozpočet využitý předsednictvím v roce 2009. Zatím velmi malá pozornost však byla věnována programu a prioritám nadcházejícího předsednictví.

Jak se k nadcházejícímu předsednictví staví zástupci tří stran nebo volebních koalic, které se momentálně umísťují v čele předvolebních průzkumů? Co by podle nich měly být programové priority Česka na půdě EU? Co by v případě jejich účasti ve vládě prosazovali? Jak může předsednictví v Radě EU pomoci Česku prosadit své zájmy ale i dále prezentovat zemi jako takovou? A jak vidí hosté debaty roli České republiky a Rady EU v evropském rozhodovacím procesu? 

Na tyto a další otázky vám odpoví:

- Jaroslav Bžoch, poslanec Parlamentu České republiky, místopředseda Zahraničního výboru, ANO
- Adéla Chamrádová, členka odborné komise pro zahraniční politiku a evropské záležitosti, KDU-ČSL
- Radim Sršeň, zástupce ČR v Evropském výboru regionů, STAN

Debatu, která proběhla 21. září 2021 moderuje Vít Havelka, výzkumný pracovník z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, který debatu zaštiťoval.

Concerns over China's growing influence has been tied to their eagerness to take its place as a global leader on issues such as technology, trade, security, economic and even climate issues. While at the same time, challenging the shared values and the rules-based international order that link democracies like Japan and the EU together. To add to this complexity, the EU and their long-time partner the US, have often taken diverging approaches on dealing with Beijing, often playing into the hands of China. As China seeks to both invest but also divide the region, the EU will need to continue to balance this relationship by keeping their friends close, but foes closer.

Guests:

- Takashi Hosoda, Visiting Lecturer, Faculty of Social Science, Charles University
- Andrew Small, Senior Transatlantic Fellow, Asia Program, German Marshall Fund of the United States
- Ivana Karásková, Analyst, Association for International Affairs - AMO

Moderation: Danielle Piatkiewicz, Research Fellow, EUROPEUM Institute for European Policy

Online debate took place on September 21, 2021 as a first debate of EU-Pacific Talks series by EUROPEUM Institute for European Policy.

Záznam debaty ze série Prague Climate Talks pořádané Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM spolu s Heinrich-Böll-Stiftung Prague a pod záštitou OSN Česká republika. Mediálním partnerem projektu je Deník N.

Pozvání přijali:
- Adéla Jurečková, ředitelka, Heinrich Böll Stiftung Praha
- Michal Berg, spolupředseda, Zelení
- Josef Patočka, výzkumník, Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci

Moderovala Markéta Boubínová, Deník N

Debata proběhla 9. 9. 2021 online formou.

---

Podzim 2021 se ve středoevropském regionu nese ve znamení parlamentních voleb – novou vládu si zvolí jak občané České republiky, tak i Německa. Zatímco témata jako například obnova ekonomiky a společnosti po pandemii COVID-19 budou rezonovat v obou zemích, u jiných témat se vnímání v obou zemích výrazně liší.
Jak se staví česká a německá společnost k otázce ochrany klimatu a životního prostředí? Budou se voliči rozhodovat na základě postoje stran k těmto otázkám? Co stojí za vzestupem environmentálních témat v německé politice? Bude Česká republika tento trend následovat

Záznam debaty pořádané Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát na téma Evropské obrany. 

Pozvání přijali:
- Alžběta Bajerová, analytička, Výzkumné centrum AMO
- Markéta Gregorová, poslankyně Evropského parlamentu, Piráti, Zelení/ESA
- Lubomír Frebort, vedoucí oddělení společné bezpečnostní a obranné politiky EU, Odbor bezpečnostní politiky MZV ČR

Moderuje Vít Havelka, výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Debata proběhla 8. 9. 2021 online formou.

----

Přestože je primárním garantem obrany v Evropě od vzniku EU aliance NATO, členské státy EU v oblasti obrany spolupracují v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky. Vývoj v posledních letech, a výroky některých představitelů EU, ukazují snahu dále budovat evropský obranný pilíř, například pomocí Stálé strukturované spolupráce v oblasti obrany (PESCO). Tuhle iniciativu EU spustila v roce 2017 mimo jiné jako reakci na zvolení prezidenta Trumpa, ruskou anexi Krymu či obecní zhoršení geopolitické situace ve světě. Právě PESCO by se mělo, společně s Evropskou obranní agenturou, stát základem budování evropského pilíře obrany v rámci EU. Navíc dává nově schválený evropský rozpočet pro roky 2021-27 členským státům EU možnost využívat evropské peníze pro společné obranné projekty. I tak se ale zdá, že spolupráce je stále na počátku.

Kam se vyvinula spolupráce PESCO od svého spuštění a splnila předpokládané očekávání? Je nový evropský rozpočet dostatečný na to, aby pokryl finanční výdaje v odpovídající výši? Jak se staví ke společné evropské obraně Česká republika? A má vůbec smysl v budování evropského obranného pilíře v rámci EU pokračovat?