HOVORY O DUŠI

Oct 13, 202301:46:41

SVĚT BIOSYNTÉZY - BARBORA JANEČKOVÁ

Hostem podcastu je klinická psycholožka a psychoterapeutka Barbora Janečková, která absolvovala doktorské studium psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Má za sebou psychoterapeutický výcvik SUR, výcvik v Pesso Boyden psychomotorické terapii a biosyntéze, ale také kurz krizové intervence, imaginativních a relaxačních metod. Doktorka Janečková v minulosti působila v Remediu jako lektorka kurzů v telefonické a komplexní krizové intervenci, dále v Riapsu jako klinický psycholog a také ve společnosti QED Group na pozici senior konzultanta, kde měla na starosti psychologické koučování a stress management. Je zakladatelkou a ředitelkou Českého institutu biosyntézy a Sociální kliniky, která je její srdeční záležitostí. Privátní psychoterapeutickou praxi vykonává v Centru Pod křídly.

V podcastu se nejprve krátce věnujeme Sociální klinice, kterou Barbora Janečková založila v roce 2014 společně s psycholožkou a psychoterapeutkou Yvonnou Luckou. Jednalo se o reakci na složité podmínky v českém prostředí, kdy terapie placená ze zdravotního pojištění nebyla a stále není dostupná nezbytné míře. Sociální klinika poskytuje dvě služby: krátkodobou terapii a 3 online konzultace. Obě služby jsou dobře dostupné za symbolický poplatek. S Barborou Janečkovou se v rozhovoru dále věnujeme biosyntetické psychoterapii, která je celostním přístupem v somatické psychoterapii a vychází z biosyntézy. Psychoterapie obohacuje metodu biosyntézy o moderní znalosti z oborů psychosomatiky a neurověd. A zahrnuje širokou škálu témat, která v sobě soustřeďují komplexitu lidské existence od zrození až po smrt. Při práci s klienty využívá procesuální přístup. Vychází z vnitřních signálů a pohybových projevů klienta, na které navazuje a specifickými technikami je rozvíjí. V centru této formy terapie vždy stojí potřeby klienta, respekt k jeho individuálním odlišnostem i jedinečným vnitřním zdrojům.

Partneři podcastu:

VIATRIS

Sep 29, 202301:10:04

POBYTOVÁ LÉČBA ZÁVISLOSTI - ALEŠ KUDA

Hostem podcastu je psycholog, adiktolog a psychoterapeut Aleš Kuda, který vystudoval pedagogiku a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval sebezkušenostní výcvik v dynamické skupinové terapii SUR a zahraniční stáže v Itálii, Velké Británii a Holandsku. Celý svůj profesní život se pohybuje v adiktologických a terapeutických službách, a to jak ve státním, tak i v soukromém sektoru. Pracoval jako vedoucí Pražského centra primární prevence, odborný ředitel pro léčbu a doléčování v neziskové organizaci SANANIM a vedl také terapeutické komunity v Němčicích i na Karlově. Je odborným asistentem Centra adiktologie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Externě poskytuje kolegům supervize, věnuje se lektorské, přednáškové i publikační činnosti, podílí se na realizaci výzkumných studií a redakci odborných publikací. Založil a odborně řídil soukromou adiktologickou kliniku NEO Centrum, kterou opustil na podzim roku 2021. Poté Aleš Kuda vybudoval Institut Origanum, v němž působí jako odborný ředitel, adiktolog i psychoterapeut.

S naším hostem nahlédneme do jím založeného a vedeného soukromého sanatoria, které je v našich podmínkách ojedinělým místem pro pobytovou léčbu závislostí. Vhled do poskytování odborné adiktologické péče v soukromém sektoru nám tak může být dobrým kompasem při výběru nestátního zdravotnického zařízení, ať už se zabývá léčbou závislostí, úzkostných poruch nebo deprese. Cesta do světa přímo hrazené adiktologické péče nám ale může posloužit i při promýšlení cesty vedoucí od závislosti k vnitřní svobodě ve státem zřizovaných psychiatrických léčebnách a nemocnicích. Skutečně cenný je v daném kontextu především dobře strukturovaný psychoterapeutický program a odborníci, kteří jej vytvářejí. Stejně jako poznání, že dobrý několikatýdenní léčebný pobyt bývá obvykle začátkem měsíce a někdy i roky trvajícího procesu úzdravy.

Partneři podcastu:

VIATRIS

Sep 15, 202301:31:23

TERAPIE EXISTENCIÁLNÍ TÍSNĚ – JIŘÍ HORÁČEK

Hostem podcastu je psychiatr a neurovědec Jiří Horáček, který vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. Absolvoval výcvik v dynamické psychoterapii, a kromě psychiatrické atestace je také nositelem nadstavbové specializace v psychoterapii. Pracuje v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) a na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Výzkumně se zaměřuje na funkční zobrazení mozku. Zabývá se neurobiologií schizofrenie a deprese, mechanismem účinku antipsychotik a psychedelik, modelováním aktivity nervové tkáně a behaviorálním efektem psychoaktivních látek. Nejvýznamnější publikace profesora Horáčka jsou věnovány neurobiologii léčby sluchových halucinací, neurobiologii schizofrenie, souvislostí mezi náladou, aktivitou serotoninu v mozku a citlivostí k inzulínu a mechanismu účinku psychedelik.

Konfrontace s vážnou, život ohrožující, zejména onkologickou diagnózou, bývá provázena strachem, zlostí, obavami o vlastní soběstačnost a dalšími psychicky naléhavými pocity. V souvislosti s vážnou nemocí se někdy uvádí termín existenciální tíseň (existential distress), která není nutně doprovázena trvale přítomným smutkem, tedy hlavním kritériem pro depresivní poruchu. Klinicky významné psychické utrpení závažně nemocných pacientů je asociováno se sníženou kvalitou života, touhou po urychlené smrti, oslabenou motivací k protinádorové léčbě, vyšší nemocností i úmrtností.

Dosavadní výzkumy poukazují na bezpečnost a přesvědčivou účinnost látek s psychedelickým působením, respektive psychedeliky asistovanou psychoterapií, a to jak v léčbě řady psychiatrických poruch, tak i v práci s existenciální tísní. Dříve, než v podcastu začneme o zmíněné terapii hovořit, zastavíme se s profesorem Horáčkem u pojmů, jakými je vědomí, čas a smrt. Teprve poté se nám začne jevit psychedeliky asistovaná terapie plastičtěji, srozumitelněji a především smysluplněji.

Partneři podcastu:

VIATRIS

Sep 01, 202301:31:53

TERAPIE MEZI STROMY - ADAM TÁBORSKÝ

Hostem podcastu je psycholog a psychoterapeut Adam Táborský, který vystudoval jednooborovou psychologii a veřejnou politiku na Masarykově univerzitě v Brně. Zabývá se tématem přírody a duševního zdraví ve své terapeutické praxi i v doktorském studiu. Působil jako psycholog v Psychiatrické nemocnici Bohnice, kde pracoval s lidmi s emočně nestabilní poruchou osobnosti, a to pomocí dialekticko-behaviorální terapie (DBT). Má též zkušenosti z Centra krizové intervence v PN Bohnice. Založil projekt Terapie mezi stromy, kde propojuje přírodu a duševní zdraví. Terapii vnímá Adam Táborský jako cestu, jak se dostat do souladu se sobě samými. A být těmi, kterými skutečně jsme.

V první části podcastu se zabýváme přírodou, jejím vlivem na naše duševní a tělesné zdraví, ale také kvalitou života ve stále větších a rušnějších městech. Navazujeme rozhovorem o tom, jaké to je, když člověk vymění terapeutické křeslo za přírodu a vydá se v rámci terapie na cestu parkem nebo lesem, aby tam odvedl kus práce na sobě. Jak píše Adam Táborský ve své nové knize Terapie mezi stromy, stále více si uvědomujeme, že máme kořeny, které nevyrůstají z betonu, a že naši předci nepochází z paneláků. A začínáme se tak vracet k přírodě jako prostředníkovi k vlastnímu duševnímu zdraví.

Partneři podcastu:

VIATRIS

Hostem podcastu je psychiatr a výzkumník Tomáš Páleníček, který se již v období studia medicíny začal věnovat výzkumu drogy extáze a dalších psychoaktivních látek. Svou kariéru započal v roce 2001 v Psychiatrickém centru Praha (PCP), a to v předklinickém výzkumu se zaměřením na neurobiologii psychedelik, jako je LSD, psilocin, meskalin a MDMA. Postupně začal přispívat ke klinickému výzkumu ketaminu. Je hlavním výzkumníkem prvních projektů v České republice, zaměřených na studium akutních účinků konopí a psilocybinu u zdravých dobrovolníků, a podílel se na studiích s ketaminem u depresivních pacientů. Aktuálně řeší několik výzkumných projektů, které mají za cíl zhodnotit terapeutický potenciál vybraných psychedelik. Jeho kmenovým pracovištěm je Národní ústav duševního zdraví v Klecanech. Působí také na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a Psychedelické klinice Psyon.

Jun 30, 202301:09:27

SKRYTÁ TVÁŘ TRAUMATU - HANA VOJTOVÁ

Hostem podcastu je klinická psycholožka a psychoterapeutka Hana Vojtová, která je zároveň spoluzakladatelkou a lektorkou Slovenského institutu pro psychotraumatologii a EMDR. Kromě psychoterapie má zkušenosti se supervizí, přednáší a vede výcviky v EMDR. Svou privátní psychoterapeutickou praxi provozuje v Trenčíně. Je spoluautorkou publikace Postraumatická stresová porucha a autorkou knihy Trauma a disociace. Některé výzkumy ukázaly, že posttraumatická stresová porucha, nebo její symptomy, se stejně často, nebo dokonce častěji objevovala jako důsledek událostí, které bychom nemohli označit jako katastrofy a neočekávali bychom u nich extrémní reakce. Jde například o vztahové problémy, šikanu či mobbing. Rovněž sem řadíme opakující se zkušenosti i menších zranění ve vztahové vazbě. Bývají označovány jako „t“-traumata s malým „t“. V jádru „T“- i „t“-traumat je zážitek ohrožení a další charakteristiky, jež z událostí potenciálně činí traumata: neočekávanost a ztráta kontroly spojené s pocity strachu, hrůzy a bezmocnosti. Nezpracované traumatické zážitky najdeme u lidí s depresemi, úzkostnými poruchami, poruchami osobnosti, závislostmi, s obezitou, autoimunitními onemocněními, astmatem a mnohými obtížemi, pro něž lékaři nedokážou najít somatické příčiny. V uvedeném kontextu pak mohou selhávat obvykle využívané terapeutické přístupy. Ať už jde o katastroﬁcké události, nebo malá „t“-traumata, psychotraumatologie předpokládá, že zkušenosti, které neintegrujeme, způsobují určitá narušení v našem tělesném anebo psychickém fungování. Jestliže své zkušenosti zpracujeme a integrujeme, učíme se z nich – naše minulost se stává naším zdrojem, získáváme zkušenosti a vědomosti, stáváme se moudřejšími a komplexnějšími. Pokud je však z nějakých důvodů plně nezpracujeme, naše minulost zůstává živá a deformuje naše vnímání a prožívání v současnosti.

Partneři podcastu:

VIATRIS

⁠NAKLADATELSTVÍ PORTÁL⁠

⁠KSM PORT

Jun 17, 202301:33:04

LÉČIVÝ POTENCIÁL PSYCHEDELIK - TOMÁŠ PÁLENÍČEK

Mezi psychedelika, někdy též označovaná jako halucinogeny, patří mezkalin, psilocybin (látka obsažená v různých druzích hub rodu Psilocybe - např. lysohlávky), LSD (diethylamid kyseliny lysergové), MDMA, resp. droga extáze (3,4-methylendioxymethamfetamin), konopí a ketamin. Ale také DMT (dimethyltryptamin ), což je látka obsažená v liáně Banisteriopsis caapi a dalších rostlinách Amazonie, z nichž se připravuje rituální nápoj ayahuasca.

Psychedelika zaujala v 50. letech minulého století psychiatry, protože vyvolávala stavy, podobné psychózám. Psychiatři tak nejprve chtěli porozumět tomu, co prožívají lidé s psychotickými onemocněními, a tak se zpočátku intoxikovali sami. Jedním z nejvýznamnějším center výzkumu psychedelik bylo i tehdejší Československo, konkrétně Výzkumný ústav psychiatrický (dnes NUDZ), v němž pracoval i světově známý psychiatr Stanislav Grof. Terapeutický potenciál psychedelik v léčbě duševních onemocnění byl zkoumán u psilocybinu a LSD. Obě látky syntetizoval švýcarský vědec Albert Hofmann („otec LSD“), zaměstnaný u farmaceutické firmy Sandoz (Novartis). Objev LSD významně přispěl k objasnění role serotoninu v mozku a nepřímo tak umožnil vývoj moderních antidepresiv i antipsychotik. Do konce 60. let proběhlo na světě několik tisíc klinických studií účinků psychedelik, a to na více než 40 tisících pacientů.

LSD se poměrně rychle rozšířilo i mimo vědecké kruhy, a to především díky americkému psychologovi, spisovateli a „otci kontrakultury“ Timothy Francisu Learymu. Nesouhlas politických elit s liberalizací a uvolňováním poměrů vedl o omezování výroby a dostupnosti LSD. Ve Spojených státech došlo k vedení rozsáhlých kampaní proti LSD, podporovaných nepravdivými tvrzeními o tom, že LSD poškozuje chromozomy a mozek. Do roku 1968 byl téměř celý výzkum LSD zastaven a jeho oficiální výroba také. V roce 1970 vstoupil v USA v platnost zákon o kontrolovaných látkách. Do nejrestriktivnější přílohy zákona byl zařazen mezkalin, psilocybin a LSD jako „látky nebezpečné k používání i pod lékařským dohledem“.

Po dlouhém období celosvětového zákazu byl výzkum psychedelik na našem území znovu obnoven v Psychiatrickém centru Praha v Bohnicích (dnes NUDZ), pod vedením profesora Jiřího Horáčka. V říjnu roku 2015 se podařil týmu Tomáše Páleníčka průlom v historii psychedelického výzkumu v České republice. Po čtyřiceti letech je opět podáván dobrovolníkům psilocybin v bezpečném kontrolovaném prostředí. Zkoumá se jeho vliv na aktivitu mozku ve funkční magnetické rezonanci a kvantitativním EEG, podobně jako celá řada psychologických proměnných, včetně dlouhodobých změn (např. wellbeing – pocit pohody).

Partneři podcastu:

May 28, 202301:19:39

SÍLA PÁROVÉ TERAPIE – PAVEL RATAJ

Hostem podcastu je párový terapeut, psycholog, manželský a rodinný poradce Pavel Rataj, který vystudoval jednooborovou psychologii i jednooborovou sociální práci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy⁠. Absolvoval základní sebezkušenostní výcvik ve skupinové psychoterapii SUR, a patří mezi základní představitele Integrativního přístupu v párové terapii v ČR. K tomuto efektivnímu přístupu ho přivedly pestré zkušenosti s různými přístupy pro práci s páry (psychoanalytický, gestalt, EFT, systemika, kolaborativní, IFS, Gottman, imago, adleriánský, proces orientovaný), práce s dětmi, práce s rodinami, vztahovým poradenstvím v manželské poradně, tak i řada dalších kurzů i workshopů. Externě vyučoval předmět manželské a rodinné poradenství na ⁠Katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy⁠. Byl také dlouhou řadu let viceprezidentem Asociace manželských a rodinných poradců⁠. Od roku 2011 působí ve své privátní psychoterapeutické a poradenské praxi v Praze a v roce 2021 založil ⁠Institut párové terapie INPAT, který nabízí jednak komplexní výcvik párové terapie v integrativním přístupu, tak i dílčí programy pro kolegy se zájmem o práci s páry.

V podcastu diskutujeme s Pavlem Ratajem o tom, proč je párová terapie často zaměňována za párové poradenství. Za tuto situaci je mimo jiného zodpovědný i mediální obraz párové terapie, který je značně zjednodušený a ve veřejném prostoru desítky let i karikovaný. Párová terapie je podle Pavla Rataje náročnou psychoterapeutickou disciplínou, vyžadující od páru nemalou odvahu. A to už jen proto, že nevěra, vzájemné konflikty nebo závislost na druhém, jsou často jen symptomy skutečných a v hloubce ukrytých příčin vztahových problémů, které je výhodné společně s psychoterapeutem prozkoumat, a pokud je potřeba tak i léčit. Cílem párové terapie není řešení konfliktů, ale obnovování spojení a smysluplné vztahování se.

Partneři podcastu:

May 12, 202301:23:26

ANATOMIE ZÁVISLOSTI - KAMIL KALINA

Hostem podcastu je psychiatr, adiktolog a psychoterapeut Kamil Kalina, který vystudoval Lékařskou a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Nejprve pracoval v oboru klinické a sociální psychiatrie i psychologie. Od konce 80. let se začal zaměřovat také na problematiku užívání návykových látek. V roce 1991 spoluzakládal nadaci FILIA a působil také ve funkci národního protidrogového koordinátora České republiky. Od vzniku nestátní neziskové organizaci SANANIM v ní docent Kalina pracuje na různých pozicích, aktuálně jako vedoucí lékař. Přednáší také na 1. lékařské fakultě UK, publikuje a je též rytířem komturem katolické orleánské obedience Vojenského a špitálního řádu svatého Lazara Jeruzalémského.

Naše cesta od závislosti k nezávislosti, respektive souvislosti, začíná už ve chvíli narození. Společně s Kamilem Kalinou se v podcastu zpočátku zaměřujeme na naplňování našich specifických potřeb, mezi něž patří vyhýbání se fyzické a psychické bolesti, hledání úlevy od bolesti, touhy po výkonnosti, kompetentnosti, euforii, radosti či jednoty se sebou samým. Pokud některá z těchto potřeb není dostatečně saturovaná, může dojít ke zvýšení vnitřní tenze a frustraci. A tím i k rozvoji látkové nebo nelátkové závislosti. Pro uspokojení každé z uvedených potřeb totiž existuje určitá skupina chemických látek. V podcastu také zjistíme, jaké rysy má hraničně organizovaná osobnost, která bývá podle docenta Kaliny typická pro klienty se závislostí. Dále se dozvíme, jak vypadá evolučně starý a vývojově stabilní systém odměny, který s rozvojem závislostí velmi úzce souvisí. A v závěru se věnujeme také fenoménu pravdivosti a jeho důležitosti v psychoterapii závislostí.

Partneři podcastu:

Apr 23, 202301:09:25

VÝCHOVA DĚTÍ JAKO PROFESE I POSLÁNÍ - TOMÁŠ MORÁVEK

Hostem podcastu je odborný vychovatel a krizový intervent Tomáš Morávek, který vystudoval obor vychovatel na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Absolvoval akreditované kurzy Sociálně rizikové chování v dětském věku jako maladaptivní strategie naplnění potřeb dítěte, Sebevraždy a sebepoškozování dětí a dospívajících – základní charakteristika, příčiny a formy prevence, Akutní stavy a první pomoc u dětí, Souhrnný výcvik v telefonické krizové intervenci nebo Výcvik v chatové krizové intervenci. Je rovněž certifikovaným instruktorem bojového umění se zaměřením na boj a sebeobranu beze zbraně ve všech vzdálenostech, včetně boje na zemi, se zbraní a v boji proti více útočníkům. Má více než devítiletou praxi v ústavních zařízeních pro děti, ale pracoval také v nízkoprahovém zařízení v sociálně vyloučené lokalitě nebo s dětmi s poruchami autistického spektra. Působí jako konzultant na dětské krizové linky a vede neziskovou organizaci (Ne)ohrožené děti.

Společně s Tomášem Morávkem nejprve blíže prozkoumáme příčiny, které přivádějí děti a dospívající do světa bez rodičů. Dozvíte se také, jak dětskou duši zraňuje nejen hrubé fyzické nebo psychické násilí, ale i lhaní a nespolehlivost ze strany nejbližších pečujících osob. Případně čím u dětí ve skutečnosti bývá takzvané „zlobení“. Podle Tomáše Morávka je důležité, abychom se nespokojili s tím, že když sami zlo na dětech nepácháme, tak je vše v pořádku. Dodává, že není, a že za děti je třeba bojovat. Ostatně jak Tomáš Morávek píše ve své nové knize Nebuď p*ča aneb jak (ne)pracovat s dětmi: „Celým bojem za práva dětí mě provází jedno motto: Silnější vždy chrání slabšího! A tak to dělám.“ V podcastu se seznámíte i s prací odborných vychovatelů, pro níž rozhodně nestačí „mít rád děti“ a umět uvařit guláš.

Partneři podcastu:

Apr 07, 202301:13:52

JINÝ PRŮVODCE PSYCHOTERAPIÍ - KATEŘINA KOKEŠOVÁ

Hostem podcastu je bodypsychoterapeutka Kateřina Kokešová, která vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a jazykovou a literární kulturu na Univerzitě Hradec Králové. Absolvovala šestiletý výcvik v biodynamické psychoterapii pod vedením MUDr. Tomáše Morcinka, Eliho Weidenfelda a RNDr. Květy Paluskové. Deset let práce v médiích ji navíc obohatilo o fotografické a redaktorské zkušenosti. Své zkušenosti promítá do práce na pozici vedoucí marketingu v Nakladatelství Portál, kde se podílí i na výběru titulů a vytipovávání vhodných autorů z českého prostředí. Provozuje též svou vlastní psychoterapeutickou praxi.

V podcastu se společně s Kateřinou Kokešovou zamýšlíme nad cestou proměn ve vnímání duševního zdraví, kterou absolvovala naše společnost od roku 1989. Zmiňujeme též léčivou sílu příběhů, jejichž tvůrci jsou jak experti v oblasti psychoterapie, tak i jejich klienti. Náš host upozorňuje na inspirativní příběhy z pera autorů, jakými jsou Irvin David Yalom, Bruce Perry, Wiliam Styron nebo Philippa Perry. A dospívá k závěru, že mnoho dobrého může v oblasti duševního zdraví udělat prakticky každý, kdo prošel psychoterapií a své zkušenosti sdílí s těmi, které bolí duše a hledají přitom pomoc.

Partneři podcastu:

Mar 28, 202301:00:07

O CHYBÁCH V PSYCHOTERAPII - DOMINIKA ČECHOVÁ

Hostem podcastu je psychoterapeutka Dominika Čechová, která vystudovala psychologii na filadelfské La Salle University. Prošla stážemi v několika psychiatrických nemocnicích napříč Českou republikou, včetně sebezkušenostního psychoterapeutického programu v Psychiatrické léčebně Šternberk, pod vedením MUDr. Michala Kryla. Absolvovala komplexní psychoterapeutický výcvik České společnosti pro analytickou psychologii a dvouletý výcvik Terapie partnerského vztahu. Od roku 2012 působí Dominika Čechová v privátní psychoterapeutické praxi Counseling.cz, zaměřené na nepsychiatrickou klientelu. Je aktivní členkou Výboru České asociace pro psychoterapii a mentorkou pro skupinu začínajících psychoterapeutů v Terapeutickém přístavu.

V podcastu vycházíme částečně z publikace „Jak selhat jako terapeut“ psychologů Schwartze a Flowerse. Autoři v knize shromáždili úctyhodný seznam pochybení v psychoterapeutickém vztahu, hojně podpořený daty z výzkumů. V rozhovoru s Domonikou Čechovou zároveň čerpáme ze zkušeností s chybami psychoterapeutů, které v psychoterapeutickém procesu pocítili jak diváci cyklu Život za zdí, tak i my sami. Cílem podcastu je upozornit na malá i velká pochybení psychoterapeutů, která nás mohou jak znejistit, tak i zranit nebo poškodit. Pokud budeme znát ty nejdůležitější, můžeme vstoupit do terapie s větší jistotou a kompetencí.

Partneři podcastu:

Mar 14, 202301:13:36

PORUCHY OSOBNOSTI - JÁN PRAŠKO

Hostem podcastu je psychiatr a psychoterapeut Ján Praško, který od roku 1984 působil ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, později Psychiatrickém centru Praha (PCP). V letech 2008 až 2018 byl přednostou Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. V současnosti vede Katedru psychoterapie Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví v Praze. Je také předsedou České psychoterapeutické společnosti a pracuje na psychiatrickém i psychoterapeutickém programu Centra duševní rehabilitace v Berouně. V pěti zemích Evropy vede systematické výcviky v kognitivně behaviorální terapii (KBT) a supervizi. Je autorem více než šesti set odborných článků a osmdesáti monografií.

V podcastu se tentokrát věnujeme vzniku, projevům a terapii poruch osobnosti, které podle desáté Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) představují extrémní nebo významné odchylky od způsobů, kterými průměrný člověk v dané kultuře vnímá, myslí, cítí a utváří vztahy s druhými. Takové vzorce chování mají podle zmíněné klasifikace tendenci být stabilní. Jsou často, i když ne vždy, sdruženy s jistým stupněm subjektivní tísně. Ale také s problémy v adaptivní společenské aktivitě a dosahováním žádoucích cílů.

Navzdory rozšířenému poznání, že rozdělení poruch osobnosti je směsicí teorie, přesvědčení a historického vývoje, klinici pokračují i nadále v užívání kategoriální klasifikace. Profesor Ján Praško se problematice poruch osobnosti věnuje řadu let a nahlíží na ně s vědomím složitosti diagnostiky a náročnosti terapie. A také se zkušeností o tom, že poruchy osobnosti jsou ve většině případů terapeuticky ovlivnitelné. Pro klienty to v důsledku může znamenat více svobody a racionality, tedy méně utrpení. Podobně jako pro jejich bezprostřední okolí

Partneři podcastu:

Feb 24, 202301:28:13

DUŠEVNÍ ONEMOCNĚNÍ U LIDÍ BEZ DOMOVA - JAKUB DUTKA A DOMINIKA RAULÍMOVÁ

Hosty podcastu jsou Jakub Dutka a Dominika Raulímová. Oba hosty spojuje sociální práce a pomoc lidem bez domova.

Jakub Dutka vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a Fakultu zdravotně sociální Ostravské Univerzity, a to obor sociální práce se zdravotnickým profilem. Absolvoval pětiletý komplexní výcvik v Gestalt psychoterapii a dvouletý postgraduální psychoterapeutický výcvik Gestalt plus. Jakub Dutka má zkušenosti v oblastech sociálního vyloučení a chudoby, sociálních služeb a souvisejících právních norem nebo s problematikou sociálního bydlení u nás i v zahraničí. Pracoval jako sociální pracovník v terénu, nízkoprahových centrech i azylových domech. Od roku 2021 působí jako hlavní metodik ve spolku Naděje.

Dominika Raulímová vystudoval sociální práci na Vyšší odborné škole v Pardubicích. Absolvovala praxi v mnoha neziskových organizacích a především řadu vzdělávacích kurzů. Počínaje těmi, zaměřenými na nízkoprahové sociální služby, první pomoc a prevenci úrazů pro pracovníky sociální služby, přes prevenci syndromu vyhoření, sociálně – právní ochranu dětí či skupinovou práci s dětmi a mládeží, až po kurz zacílený na poruchy rodičovských rolí v praxi sociální práce nebo problematiky bydlení a sociálního bydlení v kontextu České republiky. Od roku 2021 působí v liberecké obecně prospěšné společnosti Návrat, kde vede tým azylového domu pro muže Speramus.

Zhruba 60 % lidí bez domova trpí některým z duševních onemocnění. Nejčastěji se jedná o deprese, schizofrenii a demenci, ale také poruchy způsobené užíváním alkoholu. Lidé s duševním onemocněním, kteří nemají dostatečnou oporu u svých blízkých a ocitnou se v zátěžové či kritické situaci, snáze propadávají sítem sociální pomoci a dostávají se tak přímo na ulici. V podcastu je proto řeč nejen o problematice bezdomovectví u nás, ale také o tom, jak postupovat v situacích, kdy jsme ztrátou domova bezprostředně ohroženi.

Partneři podcastu:

Feb 07, 202301:24:35

ŘEŠENÍ NAPĚTÍ A OSLABENÉ SEBEKONTROLY - MAREK PÁV

Hostem podcastu je psychiatr, soudní znalec a vysokoškolský pedagog Marek Páv, který vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Atestoval z psychiatrie a sexuologie. Absolvoval čtyřletý akreditovaný výcvik v dynamické komunitně orientované psychoterapii, dále v hypnoterapii a také kurz hodnocení rizika násilného jednání v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Působí jako náměstek pro lékařskou péči a primář Oddělení zvýšené psychiatrické péče v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Spolupracuje s ministerstvy zdravotnictví a spravedlnosti jako konzultant v oblasti ochranné léčby a rozvoje systému péče.

V Psychiatrické nemocnici Bohnice bylo koncem minulého roku otevřeno zcela nové oddělení zvýšené psychiatrické péče, které jsme ještě před rozhovorem navštívili. Fotografie z oddělení najdete na našem facebookovém profilu: https://www.facebook.com/zivotzazdi/. Pacienti jsou zde z povahy zdravotního stavu nezřídka hospitalizováni nedobrovolně. A právě tato forma hospitalizace je silně stigmatizovaná a mytizovaná, ačkoliv nejde jen doménou psychiatrie. Pravdou je, že kvalita poskytované zvýšené psychiatrické péče je bohužel i na území hlavního města rozdílná, podobně jako v rámci celé republiky.

S naším hostem se v podcastu věnujeme jak fenoménu oslabené sebekontroly, tak i deeskalaci konfliktních situací, mezi než patří již samotná nedobrovolná hospitalizace. Z rozhovoru vyplývá, že kurty, chvaty či pobyt v izolační místnosti jsou instrumenty, kterých smí být využíváno pouze v přísně indikovaných případech. V žádném případě nesmí nahrazovat „trestání pacientů za nevhodné chování“ nebo nedostatek zdravotnického personálu. Jisté je, že zvýšená psychiatrická péče se stane integrální částí intenzivní medicíny ve chvíli, kdy budeme mít napříč republikou dostatek kvalifikovaného personálu v lůžkových psychiatrických zařízeních. A také tehdy, kdy nás budou ve stavech oslabené sebekontroly vnímat i složky integrovaného záchranného systému především jako lidské bytosti, které potřebují odbornou pomoc.

Partneři podcastu:

Jan 17, 202301:21:46

POMOC DĚTSKÉ DUŠI - RADKA VÍCHOVÁ

Hostem podcastu je psycholožka a psychoterapeutka Radka Víchová, která vystudovala psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvovala výcvik v psychodynamicky a hlubinně orientované psychoterapii SUR, ale také výcviky v biosyntetické psychoterapii, metodě sandplaying, mindfulness, arteterapii a krizové intervenci. Jako terapeutka spolupracuje Radka Víchová se Sociální klinikou a Fakultní Thomayerovou nemocnicí, kde dlouhodobě vede individuální i skupinové supervize dobrovolníků. Je také členkou lektorského a metodického týmu organizace Nevypusť duši. Koordinuje a vede supervize v rámci psychologického centra Duhovka. Pátým rokem organizuje a vede pravidelné setkávání školních psychologů. A působí v privátním terapeutickém zařízení Spolu nahoru i dolů, kde se zaměřuje především na psychoterapii dětí a dospívajících, ale pracuje také s dospělými klienty.

Z pozice rodičů je často těžké určit, jakou formu pomoci potřebuje jejich dítě, když ho „bolí duše.“ V podcastu se proto nejprve zabýváme tím, kdo může dítěti jako první podat v psychické tísni pomocnou ruku. Poté se zaměřujeme na nejčastější duševní strázně, které trápí dnešní děti a dospívající. A také na nejobvyklejší obavy i předsudky rodičů, kteří se svými dětmi vyhledávají psychoterapeuta. Hovoříme též o dostupnosti psychoterapie pro děti a dospívající, pocházející z rodin, které se nacházejí v sociální tísni. Největší část podcastu věnujeme psychoterapii dětí mladšího školního věku a dospívajících, vedené právě Radkou Víchovou.

Partneři podcastu:

Dec 20, 202201:39:19

BOLEST VÝVOJOVÉHO TRAUMATU - PETER PÖTHE

Hostem podcastu je psychiatr a psychoterapeut Peter Pöthe, který v roce 1995 atestoval z psychiatrie a o tři roky později z dětské psychiatrie. V Londýně se naučil telefonické krizové intervenci. Absolvoval výcvik v dětské psychoanalytické psychoterapii. Je spoluzakladatelem Linky bezpečí a autorem řady odborných textů a knih. Pomáhá též dětským obětem válečných konfliktů a působí ve své privátní psychiatrické a psychoterapeutické praxi v Praze.

V podcastu hovoříme o tom, že počet dětí a dospívajících s diagnózami „poruchy chování a přizpůsobení, ADHD, bipolární poruchy a hraniční poruchy osobnosti“ nebyl nikdy tak vysoký, jako v posledních letech. A že většina z těchto dětských pacientů ve skutečnosti trpí symptomy vývojového traumatu a posttraumatické stresové poruchy. Psychiatr a psychoterapeut Peter Pöthe v rozhovoru podrobně rozebírá vznik a projevy vývojového traumatu, stejně jako se věnuje základům jeho psychoterapeutické léčby.

Ve své nové knize Vývojová a vztahová terapie dětí Peter Pöthe píše: „Psychický stav dětské populace vyžaduje neustálou společenskou a samozřejmě i odbornou reflexi. Podobná reflexe by však neměla skončit závěrem, že dnešní děti jsou nemocnější než předešlé generace, protože mají více diagnóz. Na druhou stranu je možné, že dnešní děti a dospívající jsou v porovnání s generacemi prarodičů a praprarodičů skutečně méně psychicky odolné.“ A dodává: „Tváří v tvář novým lokálním a globálním hrozbám, o jejichž reálnosti se poslední dobou denně přesvědčujeme, to nevěstí nic dobrého ani pro ně, ani pro společnost. I proto o nich potřebujeme více přemýšlet, lépe se vciťovat, dávat prostor jejich názorům a naplňování potřeby bezpečí. Musíme také pamatovat na jejich potřebu růstu a autonomie.“

Partneři podcastu:

Dec 09, 202201:20:59

CESTA K SOBĚ - JIŘÍ RŮŽIČKA

Hostem podcastu je klinický psycholog, psychoterapeut a vysokoškolský pedagog Jiří Růžička, který studoval psychologii v Praze a Birminghamu. Atestoval z klinické psychologie. Absolvoval výcvik SUR, psychoanalytický, rogeriánský a psychedelický výcvik i mezinárodní výcvik v supervizi. V psychoterapeutickém výcviku strávil přes čtyři tisíce hodin. S docentem Jaroslavem Skálou založil v roce 1991 Psychoterapeutickou a psychosmatickou kliniku ESET a později i Pražskou vysokou školu psychosociálních studií. Zavedl u nás balintovské skupiny a spolu s docentem Oldřichem Čálkem položil základy komunitní a skupinové daseinsanalytické psychoterapii.

V podcastu je primárně řeč o psychoterapii. Přesněji o vybraných zkušenostech našeho hosta, plynoucích z tisíců výcvikových hodin, strávených v různých psychoterapeutických školách. Podle docenta Jiřího Růžičky je zřejmé, že jakoukoliv nemoc nemůžeme nahlížet výhradně v medicínských kategoriích, nýbrž vždy také v kategoriích sociálních, vztahových, rodinných, kulturních, jež – oproštěny od redukcí – jsou zároveň kategoriemi existenciálními. Být nemocný tak znamená nemoci svobodně žít svůj život v možnostech, které byly otevřeny, a nemoc je uzavírá. Docent Jiří Růžička přitom zdůrazňuje, že psychoterapie je příliš cenná na to, aby se zaměřovala pouze na psychopatologii.

Partneři podcastu:

Nov 27, 202201:18:07

SETKÁNÍ V HLOUBCE DEPRESE - JAN ROUBAL

Hostem podcastu je psychoterapeut a vysokoškolský pedagog Jan Roubal, který vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po dvou atestacích z psychiatrie absolvoval doktorský studijní program v lékařské psychologii a psychopatologii a habilitoval v oboru klinická psychologie. Základní psychoterapeutický výcvik absolvoval v gestalt terapii, věnuje se také integraci v psychoterapii. S profesorem Zbyňkem Vybíralem editoval přehledovou knihu Současná psychoterapie, a editoval také dvě zahraniční knihy o psychopatologii a výzkumu v gestalt terapii. V současnosti mu v Nakladatelství Portál vyšla kniha Nepřekážet naději s podtitulem Terapeutův průvodce depresivním polem. Jako psychoterapeut pracuje pětadvacet let a psychoterapii také vyučuje na Masarykově univerzitě v Brně.

Společně s Janem Roubalem se v podcastu zaměřujme na to, co se s námi děje při setkání s depresivním člověkem. Přítomnost depresivního člověka totiž v lidech obecně vyvolává dvě základní reakce: začnou sami pociťovat depresivní náladu, nebo depresivního člověka odmítají. Podle Jana Roubala to není jiné ani u psychoterapeutů. Pohyb v depresivním poli tak může být jak nebezpečný, tak i tvořivý a osvobozující. A to především tehdy, když se nesnažíme depresivního člověka zachraňovat, ale přistupujeme-li k němu s respektem, trpělivostí a bez snahy jeho depresivní prožívání vědomě měnit.

Partneři podcastu: