Žifulíci - příběhy pro děti
By Kateřina Krobová
O tom, jak se Žilka Pilka pořád jenom díval na placku
O tom, jak praKrobovi kupovali chalupu
Nepodceňujte malé chaloupky zachumlané v kopřivách! Můžete tam prožít největší dobrodružství svého života! Aneb, jak začal příběh, který vedl ke všem dalším hrádečkovským příběhům? Těm dětským - žifuličím i těm dospěláckým, kdy Hrádečkem do slova a do písmene prošly velké dějiny? Na žifuličím instagramu si lze prohlédnout i sem tam nějaký obrázek právě z našeho rodinného hrádečkování a speciálně k tomuto příběhu jsem přidala pár fotografií z mého dětství. Najdete nás na: zifulici_
O tom, jak Mecháček Pecháček pořád skákal (do řeči)
O tom, jak táta Honza bloudil sem a tam lesem
O tom, jak se Liška Šiška dočkal, když si trochu počkal
O tom, jak měl Hubka Pupka roupy
O tom, jak Kamínek Ramínek říkal slova, která se neříkají
O tom, jak Kačka začala chodit do lesa
O tom, jak se Jahoda Lahoda naučil sám oblékat
O tom, jak putovali za Bartolomějem
O tom, jak Sysel z Pyšel hledal Šímu
O tom, jak měla Cimpr Campra horkou hlavu.
O tom, jak měli pod postelí bubáka (aneb jak Fanda hledal domov)
O tom, jak Nosák Bosák vytáhl paty z domu (a zažil dobrodružství)
O tom, jak potkali Nosaka Bosaka
O tom, jak se ztratila Golda
O tom, jak chrchly chrchly chrchlali
O tom, jak byl Plašan pirát na Botiči
Jezdíte na vodu? Táta Honza ano! A ne na ledajakou! Kdysi sjížděl se strejdou Jiřím dokonce i pravý nefalšovaný potok! A nepostavili se k tomu tak úplně zodpovědně, což společně ještě s jedním naším rozzlobeným Žifulíkem způsobilo řetězec nečekaných dobrodružství. Tentokrát si vyprávíme a čteme s Jeronýmkem, který opět (někde uprostřed) zazpíval krátkou písničku a zajistil jistou nápravu v závěru příběhu. Hezké léto!
O tom, jak Horal Sagar Matha slezl ze střechy
O tom, jak kupovali autobus
O tom, jak měl Brouček Libušák neštovice
O tom, jak Brouček Libušák poznal Neznáš Poznáš
O tom, jak Drnda Brnda závodil
Drnda Brna strašně rád závodí, ale jen za předpokladu, že ho ostatní nechají úplně ve všem a úplně vždycky vyhrát. Tenhle příběh jsme si s Bartem vyprávěli už před rokem a já ho nechávám v původním znění i s Bartovými vstupy. Pro děti, s dětmi. Je rok starý, takže se omlouvám všem dětem, které se tam neuslyší, protože jsme je v té době ještě neznali :-)
Taky sem tam musíte se svými dětmi prohrávat, aby nenastal výbuch vzteku a zoufalství z prohry? Já se vždycky snažila jakoby nepodvádět. Tenhle příběh jsem vymyslela proto, abychom s mými kluky dostali chuť závodit tak, jak se závodit má a může. O tom, že je výhra fajn, ale prohra nás může posunout ještě někam dál. Ne že by po jeho poslechu bylo hned vše zalité sluncem (tak moje příběhy nefungují, tak vlastně nefunguje vůbec nic :-) ... ale máme z toho hezký rodinný příběh, který nám sem tak i pomáhá. Více na www.zifulici.cz