Knihovědní detektivové

Ve válkách se kořistí stávaly nejen cennosti a umělecké předměty, ale i knihy. Největší knižní kořist z doby třicetileté války pocházela z českých zemí, odkud Švédové odvezli více než 25 tisíc knih. Jaký byl jejich osud ve Švédsku a kde všude se lze dnes s knihami z českých zemí setkat? Poslechněte si rozhovor Lenky Veselé z Knihovny Akademie věd ČR s moderátorkou Ridinou Ahmedovou. Dozvíte se více nejen o odvezených knihách, ale i o tom, jak probíhá jejich objevování ve Švédsku i po celé Evropě.

Je zlacení v knihách z pravého zlata a proč jsou některé knihy okované? Jaké stopy zanechali v knihách dávní čtenáři a co vznikne dokonalou recyklací konopných hadrů? Myslíte si, že by vám stačilo prodat Lamborghini, abyste si mohli koupit iluminovaný rukopis? Měli byste pak peníze i na jeho opravu? Poslechněte si další díl podcastu, ve kterém se potkaly kurátorka historického fondu Knihovny AV ČR Lenka Bártová a restaurátorka Jarmila Franková.

V létě 1783 vzlétly první balony. Svědek vzletů a fanoušek vzduchoplavby, francouzský přírodovědec Faujas de Saint-Fond, napsal o balonových pokusech dvoudílnou knihu. Popsal v ní první vzlety a vysvětlil principy balonového létání. Stal se prvním historikem vzduchoplavby a zároveň reportérem. Rozhovor s Andreou Jelínkovou z Knihovny Akademie věd ČR o balonech a o tom, jak se šířily zprávy v informačním pravěku.

Uběhlo už 170 let od vydání Uncle Tom’s Cabin, ale téma nerovnosti mezi bělošským a černošským obyvatelstvem v USA stále vře. Čím si příběh amerických otroků v 19. století získal popularitu ve středoevropské zemi? Proč je u nás Chaloupka strýčka Toma vnímaná jako dětská knížka? Jaký je rozdíl mezi překladem a adaptací? A co to pro nás znamená dnes? O tom všem s Helenou Žáčkovou z Knihovny Akademie věd ČR a Evou Kalivodovou z Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Před více než 400 lety vyšla v nakladatelství de Bry obsáhlá, bohatě ilustrovaná série cestopisů Velké cesty. Popisuje skutečný život amerických domorodců nebo je to spíš krvák zdůrazňující krutost divochů a jejich boje s dobyvateli Ameriky, čili conquistadory? Poslechněte si rozhovor Venduly Vráblíkové z Knihovny Akademie věd ČR s moderátorkou Ridinou Ahmedovou. Dozvíte se více o možnostech nakladatelů vydávat knihy, které byly na indexu zakázaných knih, najdete společného nepřítele všech tehdejších křesťanů a zjistíte, kolik milionů byste museli mít v peněžence, kdybyste si cestopis starý téměř půl tisíciletí chtěli koupit.

Knihtisk zrychlil oběh informací a  zpřístupnil vědění širším vrstvám. Geniálnímu vynálezu knihtisku předcházelo desetiletí experimentování spojené s vysokou finanční investicí, která se Gutenbergovi stala nakonec osudnou.

Informace o tom, co provázelo vývoj této revoluční technologie, stejně jako méně známá fakta o jeho vynálezci i o samotné technologii prozradí Veronika Sladká z Knihovny AV  ČR.

Příběh Narcise si můžeme přečíst v Ovidiových Proměnách už několik set let. O čem je a co skrývá? Byl si Ovidius vědom, že píše dílo, které překoná věky? Víte, že do češtiny jako první přeložil Proměny chudý chrudimský malíř? Nebo proč by zmizelo obrovské množství výtvarného umění, kdyby se Proměny nedochovaly? Kolik podob má láska a milostné vzplanutí? Kolik z nich najdeme v Proměnách? A co mají společného knihověda a historie umění?

Na všechny tyto otázky vám a moderátorce Ridině Ahmedové odpoví Markéta Kučerová z Knihovny AV ČR a Radka Nokkala Miltová z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.