Podcasty Kraje Vysočina

„Dotazy novinářů byly z nuly na sto, denně to byly až desítky hovorů nejen z řad novinářů, ale i z řad veřejnosti. Nicméně na všechno si člověk zvykne, takže i na covid,” popisuje změny v náplni své práce tisková mluvčí Nemocnice Jihlava Monika Zachrlová. V novém Podcastu Kraje Vysočina představuje práci tiskové mluvčí, tvorbu obsahu pro sociální sítě nemocnice i nově vzniklé podcasty se zaměstnanci zdravotnického zařízení.

„Já bych řekl, že to nejde oddělit. Nemám to napsané na čele, že jsem křesťan a římsko-katolický kněz, ale je to role, kterou v životě zastávám,“ říká o proplétání své profese do osobního života farář Jan Krbec. Považuje se za typického kněze? Jak ovlivnila církevní život pandemie? Jaký je farář? A jakým tématům se věnuje ve vlastním podcastu Na okraji? To vše se dozvíte v novém díle Podcastů Kraje Vysočina.

„Kdyby divák pozoroval skutečné klání na život a na smrt ze 17. století, tak by si ho nejspíš moc neužil. Soupeři se navzájem chvíli oťukávali, zjišťovali silné a slabé stránky soupeře a samotný souboj mohl být otázkou pár vteřin, jedné dvou akcí a bylo hotovo,” říká vedoucí jihlavské skupiny historického šermu Vivamus Radek Tlačbaba. V podcastu Kraje Vysočina představuje blíže nejen samotný šerm jako koníček, ale i způsob zaučování nováčků a zbraně, které skupina při vystoupeních pro veřejnost využívá.

„Snažím se jít cestou sportovní elegance, aby to nebylo sportovní, ani úplně elegantní. Chci, aby se ty věci daly využít jak k teniskám, tak na nějakou lepší příležitost,“ říká o své vlastní volnočasové módní značce NUGGO módní návrhářka Markéta Kovářová. Jak je těžké se prosadit? Jak vnímá současný trh s oděvy? Ke kterému druhu oblečení se dostala takřka omylem? To a mnohem více uslyšíte v novém Podcastu Kraje Vysočina!

„Krajské operační středisko nám přes SMS vyhlašuje poplach a my musíme být do deseti minut oblečeni a připraveni k výjezdu,” říká v Podcastu Kraje Vysočina starosta Sboru dobrovolných hasičů Jihlava - Bedřichov a velitel zásahové jednotky Marek Zemín. Kromě principu zásahů dobrovolných hasičů při požárech osvětluje mimo jiné také to, jakou průpravou dobrovolní hasiči procházejí a jak se na budoucí zásahovou činnost připravují mladí hasiči.

„Přirozené výkyvy tu byly, jsou a budou. Ty se pohybují kolem dvou desetin stupně Celsia v celoplanetárním průměru, kdežto vlivem lidské činnosti už teplota narostla o více než jeden stupeň,“ přibližuje změnu klimatu meteorolog a moderátor počasí v České televizi Michal Žák. V Podcastu Kraje Vysočina byla řeč i o počátcích jeho záliby v počasí, práci v České televizi nebo o přípravě na moderování zpravodajské relace.

„Jeden hrozně milý pán nás pozval k sobě domů, uvařil nám jejich tradiční kafe i čaj. Od té doby mi pořád píše a ptá se, kdy za ním zase přijedeme na návštěvu,” vypráví jeden ze svých zážitků z cestování po Asii cestovatelka a fotografka Jolana Sedláčková. V Podcastu Kraje Vysočina mimo jiné vysvětluje, co si balí na cesty, s jakou povinnou částí oděvu měla kdy největší problém nebo jak fotí fotografie na svou FB stránku Po vlastní ose.

„Čím jde teplota níž, tím jsem ve vodě méně času. Nejhůř jsou na tom ruce a nohy. Přijde mi, že tělo by tam vydrželo mnohem déle,“ říká o pobytu v ledové vodě vicemistryně světa v zimním plavání Andrea Klementová. V novém díle Podcastu Kraje Vysočina mluví i o své sbírce sedmi medailí z mistrovství světa ve Francii, začátcích plavání v ledové vodě i o přípravě na závody.

„Sochu udělá každý hlupák, ale jenom génius ji přestěhuje tak, aby ji nezničil,” říká sochař a autor medaile pro Nejvyšší ocenění Kraje Vysočina Radomír Dvořák. V Podcastu Kraje Vysočina mluví nejen o tom, jak ona ocenění vůbec vznikla, ale představuje i proces vzniku jedné sochy a mluví o myšlence, která stála za vytvořením Národního památníku odposlechu.

„Fotorealistické obrazy byly svým způsobem fotorealistické až moc. Hodně času jsem trávil vysvětlováním lidem, že to není vyrobené strojem. Nevěřili mi, že je tam každý vlas vyškrabaný,“ říká o přechodu k expresivní tvorbě malíř vlastní techniky metalurgické malby Ladislav Vlna. V novém Podcastu Kraje Vysočina se dozvíte o tom, kde se zrodila myšlenka nové techniky a jak jeho obrazy vznikají. Kromě toho jsme rozebrali i jeho sochařskou tvorbu.

„Střední zdravotnický personál je něco, čeho se nedostává nejen v naší republice, ale prakticky napříč celým světem. Jsou to obory, které se zabývají zdravotnictvím v tom smyslu, aby byly dobře kvalifikované na to pomáhat,” uvádí do tématu zdravotnických oborů vyučovaných na Vysoké škole polytechnické Jihlava prorektor Václav Báča. Bývalý rektor představuje v Podcastu Kraje Vysočina nejen význam této funkce, ale i svou představu vhodného kantora nebo míru spolupráce školy s institucemi.

„Když jsem v létě roku 2013 přijel natáčet reportáže do Kyjeva, v Praze o ně téměř nikdo nestál. Říkali, že to je země, která nikoho nezajímá. A za pár měsíců to bylo úplně jinak,“ zmiňuje bývalý zahraniční zpravodaj České televize v Polsku a Rusku Josef Pazderka. V novém Podcastu Kraje Vysočina popisuje práci zahraničního zpravodaje, jaké bylo pro novináře z veřejnoprávního média pracovat v Rusku, co mu dala zkušenost s různými typy médií i jak se proměnila česká mediální krajina.

„Inženýr Aleš Spirman zkonstruoval nejmenší motorku. On ji sice udělal ze starého Pionýra, ale je vysoká 28 cm, což je pro představu přesně jako lahev od piva. Dokáže na ní vyvinout rychlost až 50 km/h,” představuje prezident Agentury Dobrý den Miroslav Marek jeden z českých rekordů zapsaných v začátcích agentury. V Podcastu Kraje Vysočina popisuje, co vše stojí za vznikem či překonáním rekordů, vzpomíná na rekordy, které se mu zapsaly do paměti a představuje pelhřimovské Muzeum rekordů a kuriozit.

„Když jsme v roce 2000 postoupili do Extraligy, říkal jsem si, že dobrý klub se pozná, že tam vydrží alespoň pět let. A už jsme tam přes 20 let,“ říká volejbalový trenér juniorů TJ SPARTAK Velké Meziříčí Petr Juda. Co přenáší do trénování ze své profese ortopeda? Jaké talenty vychoval? Má tým mužů ambici postoupit z 1. ligy? Jak je na tom mládežnický volejbal na Vysočině? O tom všem v novém díle Podcastů Kraje Vysočina.

„Fotím i na sídlišti. Dlouhodobě vzniká projekt Hledání Velké nádhery a spočívá to v tom, že vezmu foťák, chodím po jihlavských sídlištích a snažím se ukázat, že všude žijí lidé,” představuje jednu ze svých činností fotografka a grafička Eva Bystrianská. V Podcastu Kraje Vysočina mimo jiné vysvětluje svoje postupy při tvorbě fotografií a vypráví o projektech, které se staly součástí každodenního života Jihlavanů.

„Podle mě je důležitá síla celého těla. Není to jen o rukách, ale víc o nohách a o tom, jak si cestu vymyslím,“ říká o sportovním lezení mistryně Evropy do 16 let v lezení na obtížnost Barbora Bernardová. Jak vypadá její trénink? Co přinesl start mezi dospělými v mladistvém věku? V novém díle Podcastů Kraje Vysočina došlo i na mistra světa Adama Ondru.

„Pod vodou jsem se vždycky cítil jako vetřelec, tam to není domácí prostředí, kde by se člověk cítil moc jistě. To ve vzduchu se cítím jistěji a víc jako doma,” říká jihlavský duchovní se zálibou v paraglidingu, horolezectví nebo potápěčství Marian Jiří Husek. V podcastu Kraje Vysočina popisuje, jak vypadá obyčejný den faráře, co ho přivedlo k extrémním koníčkům a jakým způsobem je lze na Vysočině provozovat.

„Ony vás po pár letech ruce začnou poslouchat a zjistíte, že už něco zvládáte a můžete si dovolit víc. Ale je to složitá cesta,“ říká o svém řemesle umělecký kovář Pavel Tasovský. Co je základem kovářského řemesla? Jak při své práci postupuje? O svých dílech, výstavách po Evropě i za oceánem nebo lektorství na kovářské škole v Bruselu se rozpovídal v Podcastu Kraje Vysočina.

„Často se lidé přijdou podívat nebo volají, že máme nějakého krásného pejska a chtějí ho okamžitě. Neptají se na to, jaký je, jakou má povahu, což je samozřejmě špatně,” říká vedoucí Útulku pro opuštěná a nalezená zvířata Městské policie Jihlava Kateřina Škarková. Kromě podmínek adopce psů z útulku mluví v Podcastu Kraje Vysočina také o možnosti psy z útulku venčit nebo o průběhu raritních odchytů jako například pštrosa, zeber nebo jedovatých hadů.

„Každý si myslí, že tiskový mluvčí jen sedí v kanceláři a čeká, až mu zavolá nějaký novinář,“ prozrazuje obecné povědomí o své práci tiskový mluvčí Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina Petr Janáček. Je pro něj výhodou znalost zdravotního prostředí? Jaké informace smí sdělit novinářům a co je pro něj nejtěžší říct? O tom všem se rozpovídal pro Podcasty Kraje Vysočina!

„Vzala jsem tenkrát nashromážděné podklady a oslovila jsem archiv, jestli by z toho neudělali příběh a nezveřejnili ho. Odpověděli mi, že by to byla zbytečná práce. Tak jsem do toho šla sama,” přibližuje spisovatelka, kurátorka a aktivistka Marie Bohuňovská okolnosti, za kterých vznikla její kniha Zaváté Šlépěje. V Podcastu Kraje Vysočina hovoří nejen o sochách, na jejichž založení nebo obnovení se podílela, ale i o Příbězích našich sousedů nebo o své motivaci budovat u lidí povědomí o historii.

„Podobných žurnalistických škol se za těch 18 let objevila celá řada, ale žádná nemá to rozpětí, co máme my,“ říká o jedinečnosti Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského její zakladatel Milan Pilař. V Podcastu Kraje Vysočina přiblížil, jak vypadá týden na letní škole v Havlíčkově Brodě, co všechno se studenti naučí nebo jak se projekt postupem let vyvinul. Mimo jiné zavzpomínal i na příjezd Václava Havla.

„Jsem se doslechl, že se chystá nové představení, co se složí na kamiony a jede světem, a že se bude jmenovat Obludárium. A protože dostatečně obludně vypadám, tak jsem měl náděj udělat dojem,” popisuje hudebník a performer Petr Píša cestu k vystupování s bratry Formanovými. Mimo to promluvil v podcastu také o kapelách Zatrestband nebo Tutti, o svých zkušenostech s pořádáním akcí i o chvílích, kdy se akce nepovedly tak, jak bylo původně v plánu.

„Musíte se soustředit na celou jízdu. Jedete 3–5 kilometrů do kopce a nemůžete udělat sebemenší chybu. Závodíme o desetiny až setiny vteřiny,“ říká o závodech do vrchu Marek Rybníček. Automobilový závodník a několikanásobný mistr republiky se v Podcastu Kraje Vysočina rozvyprávěl o strachu před jízdou na trati, kde jezdí mnohonásobně rychleji než civilní vozy za běžného provozu, přípravě před startem nebo o svém současném závodním speciálu.

„Když jsem v pěti letech narazil na Asterixe a Obelixe, hned jsem věděl, že chci být komiksový ilustrátor a něco podobného vytvářet. To bylo za hluboké totality a tehdy jsem měl asi víc šancí, že se stanu kosmonautem, než že se stanu komiksovým kreslířem,” vzpomíná Petr Kopl na rozhodnutí stát se  komiksovým ilustrátorem. V podcastu Kraje Vysočina se rozpovídal nejen o tom, jakým způsobem a s jakou technikou pracuje, ale také představil některá svá díla a jak se dostal do bodu, kdy se mohl začít kreslením živit.

„Teprve digitální forma filmu, která nastoupila po analogové kinematografii, má neomezenou životnost,“ vysvětluje kameraman Jaromír Šofr. Ten se v dnešní době věnuje kromě digitalizace také malbě. Jak začala spolupráce s Jiřím Menzelem? Na jaké své dílo rád vzpomíná? Co pro ně znamenal zisk Oscara? Vše se dozvíte v novém díle Podcastů Kraje Vysočina.

„Hoši, co naše jméno vymysleli, se tak trochu sekli v latině. Překroutili nějaká písmenka a vzniklo tak něco, co vůbec neexistuje,” komentuje předseda České speleologické společnosti Cunicunulus v Jihlavě Jiří Prokop původ názvu samotné organizace. V Podcastu Kraje Vysočina se věnuje nejen samotné činnosti speleologů, ale také jejich vybavení, úboru a pověrám. Řeč přišla i na slavného ducha jihlavského podzemí.

„Naším cílem je dostat původní myšlenky filozofie mezi lidi a vrátit filozofii na původní místa vzniku,“ říká o začátcích Evropského festivalu filozofie jeho zakladatel Milan Dufek. Na tradiční akci jezdí do Velkého Meziříčí debatovat například filozofové nebo ekonomové. O nich, ale i výběru témat, ceně Akademie věd nebo knize Filozofie pod mostem uslyšíte v Podcastu Kraje Vysočina.

„Jako lokální orchestr se zaměřujeme i na díla umělců, kteří na Vysočině buď žili, narodili se, působili nebo zde zanechali trvalou stopu. Tím se posiluje lokální patriotismus,” představuje v podcastu Filharmonii Gustava Mahlera její manažer Vladimír Holeš. Společně se šéfdirigentem Jiřím Jakešem nastiňují nejen to, jak se profesionální hudební těleso připravuje na koncerty, ale i jak se volí repertoár nebo jak probíhá nábor nových tváří orchestru.

„Myslím si, že poslech hudby je důležitý pro každého umělce,“ zmiňuje klavírní virtuos Kamil El-Ahmadieh. Poslouchání jakýchkoliv skladeb podle něj pomáhá umělců k následnému porozumění vlastní hudby. V podcastu Kraje Vysočina se rozpovídal nejen o nahrávání první desky či koncertování ve světě, ale i o tom, jak zvládá nervozitu při hraní nazpaměť naučených not.

„Pro mě je nejvíc to setkání jak s tím týmem, tak setkání s návštěvníky. A potom samozřejmě setkání s muzikanty a umělci,” říká mimo jiné o folkovém festivalu Prázdniny v Telči jeho zakladatel Milan Kolář. V Podcastu Kraje Vysočina věnovanému čtyřiceti letům existence festivalu představuje nejen samotnou akci, ale také jeho nutné přípravy, časté hosty nebo okolnosti kolem založení tradice.

„Samozřejmě, že to, co děláme, je pro „člověka z ulice“ hodně nebezpečné,“ popisuje své povolání kaskadérka Michaela Dvorská. S jakými herci se během natáčení filmů potkala? Jsou kaskadéři v době moderních technologií vůbec potřeba? A z jakého důvodu založila vlastní sportovní centrum? To vše se dozvíte v novém díle Podcastů Kraje Vysočina.

„U dětí v pěstounské péči se stává, že mají narušený sebeobraz, nevnímají se jako dostatečně dobré. Když mají předvést nějaký výkon ve škole nebo při sportu, potřebují větší míru podpory,” říká o problémech, se kterými musí pěstouni pracovat, psycholog pro náhradní rodinnou péči z Psychocentra Ondřej Jiráska. V Podcastu Kraje Vysočina uvádí na pravou míru podmínky, za kterých se lze pěstounem stát a vypráví i o tom, jak se pěstouni vypořádávají s nutností vzdát se dětí v péči.

Tento podcast vznikl v rámci projektu: „Aplikace inovativních postupů v rámci sociální ochrany a prevence v Kraji Vysočina“,  který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

„My popravdě ani nevíme, co to znamená. Prostě to z někoho vypadlo,“ zmiňuje s úsměvem název své nové kapely Landygo kytarista Matěj Žák. Zakládající člen třebíčské punkrockové skupiny PEFR JAM vypráví o svém konci v tomto uskupení, jak vypadá nahrávání alba i jak náročné bylo vybrat jméno nové kapele, které poprvé odtajnil právě v Podcastu Kraje Vysočina.

„My jdeme tou cestou, že pokud se nám navyšují počty klientů, kteří mají zájem o naše služby, tak přijmeme další zaměstnance. Není totiž jiná cesta, když nepřijmeme člověka do domácího hospice, tak bude muset zemřít v nemocnici, a to je proti našemu poslání,” říká o fungování organizace Sdílení koordinátorka dobrovolníků Eva Švecová. V Podcastu Kraje Vysočina představuje služby, které organizace nabízí, vysvětluje, jak pracují s dobrovolníky a zmiňuje i Běh městem šťastných lásek.

Tento podcast vznikl v rámci projektu: „Aplikace inovativních postupů v rámci sociální ochrany a prevence v Kraji Vysočina“,  který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

„Říkal jsem si ještě hodinu a mám světový rekord,“ vypráví s úsměvem o svém výstupu na Aconcaquu rychlostní skialpinista Martin Zhoř, který před dvěma lety stanovil nový světový rekord. V novém díle Podcastů Kraje Vysočina popisuje i extrémní počasí na nejvyšší hoře amerického kontinentu, přípravu na náročnou výzvu i své cíle do budoucna.

"Kastelán má kluznou pracovní dobu, protože jsou to víkendy, pracovní dny, na hrad se chodí i večer. Musím se přizpůsobovat dění, které na hradě zrovna probíhá," říká v Podcastu Kraje Vysočina kastelán hradu Ledeč nad Sázavou Luděk Šíma. V Podcastu Kraje Vysočina objasňuje, jak se k pozici kastelána dostal, co je náplní jeho práce a na co se mohou návštěvníci na ledečském hradě těšit.

„Když jsem začínal s atletikou, vůbec jsem si nemyslel, že budu sbírat medaile. Nepředpokládal jsem, že takhle vyletím,“ říká o svých dvou stříbrných medailích z halového MČR juniorů v atletice Ondřej Veselý. Budoucí student Harvardu zmínil v podcastu Kraje Vysočina nejenom jak náročné je dostat se na univerzitu do USA, ale i své dojmy ze stratů na ME juniorů a Czech Indoor Gala, kde běžel po boku nejlepších českých sprinterů.

„Už od malička mě lákalo filmové herectví a myslel jsem si, že nejsnazší cestou bude jít studovat herectví,” uvádí herec Horáckého divadla Jihlava Lukáš Matěj. V Podcastu Kraje Vysočina vypráví také o tom, jak to v divadelním souboru chodí a co práce herce obnáší.

„My jsme to psali celé tak, aby tam v podstatě běžely dvě roviny, jedna pro děti a druhá pro rodiče,“ popisuje album Bylinky – Písničky z hrnečku textař Emanuel Míšek. Prozradil také, jaký byl začátek jejich spolupráce s Josefem Fojtou z Hradišťanu nebo jak se z Bylinek zrodilo muzikálové představení. Pro Podcasty Kraje Vysočina popsal i plány do budoucna.

„Náš první název byl Míša a její prasata, ten jsme brzy zavrhli,” říká o začátcích swingové a jazzové kapely Bee Band pianista a kytarista Přemek Hrubý. Společně se zpěvačkou Michaelou Emmerovou vypráví o tom, jak probíhají zkoušky, výběry písní nebo jakým způsobem se dá popasovat s francouzskými texty ve skladbách.

„Přišel nápad pojmout to jako poděkování hale, proto název Grandfinále s podnázvem Díky legendo,“ říká o akci na rozloučenou s hokejovým stadionem jihlavské Dukly její jednatel Bedřich Ščerban. Vítěz ankety Zlatá hokejka v Podcastu Kraje Vysočina vzpomíná také na svou hokejovou kariéru a na sbírku bronzových medailí s národním týmem.

„Knižní rozhovory jsou pro mě záminkou, jak si nacházet nové kamarády, jak se setkávat s lidmi a obohatit vlastní život," představuje svoji nejznámější tvorbu spisovatel Aleš Palán. Rozpovídal se nejen o začátcích své spisovatelské kariéry, ale i o procesu vzniku knih a způsobu, kterým si do knižních rozhovorů shání nové respondenty.

„Tvrdě jsem pracoval a vážím si šance, kterou mi trenér dal. Myslím, že jsem ji dokázal využít a vybudoval si pozici v týmu,“ říká osmnáctiletý házenkář Robert Halíček o svém postavení v A-týmu TJ Sokol Nové Veselí. Jaká byla jeho cesta z Újezdu u Brna na Vysočinu? Co mu daly zápasy za juniorskou reprezentaci a v evropském poháru? To vše popsal v Podcastu Kraje Vysočina!

„Každý ze slyšících lidí umí alespoň 60 znaků. Když souhlasíme, automaticky kýveme hlavou. Když nesouhlasíme, taky kýveme hlavou. Pojď, jdeme se učesat, a už dáváme hřebínek do vlasů. Jdeme se napít, vezmeme sklenici a dáváme ji do pusy. To jsou znaky,” uvádí znakový jazyk tlumočnice a pracovnice v neziskové organizaci Centrum pro neslyšící a nedoslýchavé Kraje Vysočina Hana Vaňásková. V Podcastu Kraje Vysočina se také zmiňuje, jak tlumočení do znakového jazyka probíhá nebo jak pracují s neslyšícími dětmi.

„Konečně jsem se dokázala uklidnit! Dříve jsem často všechny rozjížďky vyhrála a tu finálovou kvůli stresu pokazila,“ prozrazuje základ svého úspěšného závodu juniorská mistryně světa ve snowboardcrossu Sára Strnadová. Rodačka z Nového Města na Moravě se rozpovídala o tom, proč upřednostnila snowboard před lyžemi nebo jak to má se zraněními.

„Jednomu klientovi je 24 let, druhému 58. Ale vychází spolu, spíše je u nich vztah jako otce se synem,” popisuje sociální pracovnice v Denním a týdenním stacionáři Jihlava Petra Kubová to, jak funguje ubytování v chráněném bydlení. V podcastu Kraje Vysočina představuje nejen společné soužití klientů, ale také aktivity, kterým se lidé s mentálním postižením mohou v organizaci věnovat.

„Není to jen o tom, že sedím a mluvím,“ říká moderátor Hitrádia Vysočina Milan Řezníček. Pro Podcasty Kraje Vysočina se rozpovídal o tom, co všechno musí během vysílání zvládat, na jaké hosty vzpomíná nebo kde vznikla jeho záliba v moderování akcí pro děti.

„Zázemí máme v kulturním domě Stonařov, obec nám vychází maximálně vstříc. My se pak snažíme jim brigádami vracet nájem, který neplatíme,” uvádí o prostorách ke zkoušení představení Divadla A.D. Stonařov jeho principálka Lenka Doležalová. V Podcastu Kraje Vysočina představuje nejen proces tvorby scénáře ke hře, shánění kostýmů nebo samotného nacvičování toho, co pak diváci mohou vidět na jevišti.

„Foťák už dneska dokáže udělat spoustu věcí sám. Dříve si fotograf musel všechno nastavit,“ říká o vývoji techniky fotograf Michal Mašek. V Podcastu Kraje Vysočina mluví o nové zálibě v podobě focení přírody z ptačí perspektivy, o tom, jak nezkazit svatební fotky nebo o svém působení v ochotnickém divadle.