Český GASTRONOMICKÝ podcast

Příběh Karola Lesného začíná objevením nekonečné krásy a bohatství přírody Novohradských hor, které ho inspirovalo k založení unikátního podnikání. Přeměna jeho vášně pro divokou přírodu na poskytování špičkových surovin restauracím po celé České republice odhaluje, jak může hluboký respekt k přírodě tvořit most mezi tradicí a moderní gastronomií.

,,Každá bylinka má svůj příběh a já jsem jen prostředníkem, který tyto příběhy předává dál. To, co dělám, není jen práce, je to poslání sdílet bohatství přírody s ostatními."

Na co dalšího se můžete těšit?

• Hlubší pohled do filozofie udržitelného sběru
• Zajímavosti o bylinkách a jejich sběru
• Výzvy při zajišťování kvality a čerstvosti
• Příběhy o spolupráce s top šéfkuchaři
• Budoucí plány a vize

Martin Štangl se rozhodl pro změnu a přestěhoval se z Prahy na venkov, kde jeho vášeň pro lokální suroviny a přírodu nabrala nový směr. Tento krok nejen změnil jeho pohled na vaření, ale také posílil jeho cíl přenášet na talíř pravou chuť regionálních produktů.

"Když se podíváte na to, jak daleko můžeme zajít s lokálními surovinami, uvědomíte si, že hranice neexistují."

Na co dalšího se můžete těšit?

• Osobní cesta – Inspirace přírodou a její vliv
• Udržitelnost – Význam lokálních surovin
• Výzvy – Překonávání překážek udržitelnosti
• Vize – Inspirování gastronomické budoucnosti

Gastronomie je odvětví plné výzev a inspirace, což dokazuje i příběh Petera Szamuhela, významné postavy v tomto sektoru. V našem podcastu jsme se bavili o počátcích jeho podnikání, důležitosti komunitního přístupu a neustálé adaptaci. Petr zdůraznil význam autentičnosti a tvrdé práce k tomu, aby se dosáhlo úspěchu.

,,Soustředit se na to, co milujeme a tvrdě pracovat, je receptem na úspěch."

Peter také mluví o inovacích ve svých projektech a o důležitosti kvality a hodnot v podnikání. Diskutovali jsme o tom, jak se přizpůsobuje různým typům akcí a o tom, co zákazníci v gastronomii hledají.

Čekají vás zajímavosti o:

• Počátečních výzvách a organickém růstu podniku
• Důležitosti spolupráce a týmové práce
• Přizpůsobení nabídky různým událostem
• Hodnotách a kvalitě v podnikání

Ambiciózní šéfkuchař, kterého znáte z Pohlreichova souboje restaurací, si prošel několika renomovanými restauracemi, aby nasbíral cenné zkušenosti. Teď se o ně podělí i s vámi.

Partnerem epizody je ⁠⁠Dotykačka⁠⁠ –⁠ Spolehlivý pokladní systém s platebními službami.

Známost další bohyně českého gastra, která se vyzná v surovinách, jde poslední dobou nahoru. Není divu, řeší do hloubky to, co zásadně ovlivňuje kvalitu českého gastra. Studovala Českou zemědělskou univerzitu, Fakultu přírodních a potravinových zdrojů, obor Kvalita produkce. Anička je mediátor dvou světů, pole a talíře. Podporuje mladé startupisty. Zkoušela podnikat s vývary. Nyní kombinuje práci pro několik firem s foto příběhy. Povídali jsme si o surovinách, o masu i o tom, jak se vyvíjí téma "beyond meat" kategorie v Čechách. Jaké jsou bariéry a na čem se daří oborově spolupracovat. Jaké jsou v Čechách hlavní asociace a zástupci. Anička patří k dalším ženám v gastru, které jsou vidět, které budují témata, která jsou pro gastro každým dnem zásadnější.

Olomoucká scéna pustila do Prahy kometu, která nejen, že je žena, ale tvoří trendy v přístupu k vegetariánské a veganské kuchyni. Mé díly s ženami v gastru dostaly nový rozměr zejména po poslední Lukášovo Hejlíkovo Velké Žranici. Miluška dokazuje, že i s šarmem, ženským citem, jemností a elegancí se dá fungovat v machistickém a egoistickém českém gastru, a že by se ženy rozhodně neměly bát v něm pracovat. Jak vidí ženy a muže v kuchyni? Je to podobné jako s trendem vegetariánství, bezlepku či veganství. Byly to trendy malé a mnozí se jim smáli. Nyní jsou to trendy citelné, valí se světem a mnozí do nich naskakují, jelikož za čas by mohli stát mimo hru.

Půjčím si popis z Gourmet academy, kde má Miluška kurzy: I přesto, že jste o ní možná ještě neslyšeli, patří Miluše Makó momentálně k hvězdám české gastroscény.  Pustila se totiž odvážně na tenký led vegetariánského a veganského vaření a začala za pochodu bořit všechny mýty o tom, že „bez masa“ znamená „nudně“. Její temperament, živelnost a autenticita jsou totiž nepřehlédnutelné a vryjou se vám pod kůži. Stejně jako neuvěřitelná jídla, která vaří a podává. Lépe bych to nepopsal. 

Z mého pohledu i dlouhodobě z pohledu diskusí o ženách v gastronomii. Jednak já sám jsem za svůj profesní život zažil spoustu šéfových, které byly fantastické, i moje manželka je vysokou manažerkou. Mezi výčepními se prosazují ženy a mění ten tuhý pivní svět. Už prostě nejsou devadesátá léta. Věřím v to, že trendům se musí pomáhat a vítat je s otevřenou náručí. Miluška ukazuje, jak nám ženy mužům otevírají v mnohém oči, kultivují nás, učí nás novým pohledům a přetváří za pochodu image gastronomického oboru, který zejména i díky mužům působí zbytečně tvrdě, krutě, egoisticky a zabedněně.

BESKY - VÍCE BOHYŇ PRO ČESKÉ GASTRO

Besky je raketa. Atomová elektrárna, jako když letadlo roluje na runwayi. Je jako dynamit a je hodně vidět. Není profesionál. Nemá ani zatím ambici se hrnout do podnikání. Neví vše a netají to. Ale co má, tak to je právě ten raketový pohon, jasný fokus, ambici, přes 100tis followerů na Instagramu a tím i velkou moc ovlivňovat hosty, kteří do gastra chodí. Chce mít jednou Království dortů. A ona ho mít bude. Besky není jediná, která "není z oboru" a přitom ho ovlivňuje více "než ti z oboru". Proto jsem s ní chtěl mluvit. Navíc Besky je krásná žena a při své práci umí skloubit eleganci přístupu, energii a image, kterou by české gastro tak moc chtělo a potřebovalo. Od Besky se učme, hezky pokorně a každý si najděme to své. Nebojme se bohyň a nebojme se těch, kteří nejsou z gastra, nebo těch, kteří se ke gastru dostali přes soutěž, kterou rádi "ti z oboru" s despektem sráží. Pojďme se učit od sebe navzájem a pojďme pomoci tomu, aby české gastro mělo více bohyň...

Do byznysu vplul ihned po revoluci a v gastru je od roku 1984. Má za sebou přes 70 realizovaných gastro provozů. Jako jediný rozšířil svoji síť restauračních konceptů do vícero krajských měst. Jako první spustil loajalitní program. Jako první prošel úpisem akcií na burze. Má za sebou raketové vzestupy i pády z výšek. Někdo ho vnímá trochu jako Enfant terrible, mnozí ho mají za jednoho z nejvlivňějších podnikatelů divokého rozvoje českého gastra. Co Honzovi nelze upřít je to, že když mluví, tak to má "koule". Jeho život a přístup je na film. Zná snad každého v Čechách. Přesto je toto jeho PRVNÍ PODCAST. Podcast o příběhu, který už se zažít nedá. Zajímavé povídání zejména pro ty, kteří chtějí růst. Povídání pro ty, kteří "veslují v podnikatelské řece", a kteří se rozhodli jít a žít gastronomický příběh. Dnešní doba je úplně jiná a jiná bude, ale v mnohém, o čem Honza mluví, budou ty příběhy podobné.

Patrik možná není nejznámější kuchař v Čechách, ale jeho život v rondonu by vydal na několik knížek a možná i film. Přitom jeho úžasná skromnost je to, co ho nejlépe popisuje. Tento podcast je mým vánočním i novoročním dárkem všem mým posluchačům a fanouškům. Patrik strávil 10 let po boku světové kuchařské špičky Eckarta Witzigmanna, je dlouholetým členem akademie Paula Bocuse, získal sám jako nejmladší kuchař Německa michelinskou hvězdu, napsal přes 50 knih, včetně dvou nejslavnějších, jedné o lanýžích a druhé, podle které se v Německu učí kuchaři vařit. Spoluvlastnil více než 30 restaurací a vytvořil více než 200 gastronomických konceptů, od malých po ty největší. Jeho podpis najdete v restauracích, v saloncích na letištích po celém světě, ale třeba i v retailu. A já mám to štěstí, že je i mým společníkem v naší nové konzultační společnosti BC21, přes kterou sdílíme gastronomické know-how teď i v Čechách. Patrik je jeden z hlavních důvodů, proč mě gastronomie neskutečně baví. Být s ním znamená prožívat gastronomický sen. Jeho know-how je tak hluboké, že ho nikdy nepojmu, ale je krásné vidět, když gastronomie dává komplexní smysl. Jak se pozná dobrý kuchař, jaké Patrik vidí trendy, proč je zajímavá soutěž Bocuse d'Or - kterou mimochodem bude Patrik podporovat nově i v Čechách, a vůbec, jak vypadá život v profesionální gastronomii? Poslechněte si a nechte se inspirovat do nového roku, do kterého vám přeji hodně štěstí!

Data v gastronomii nejsou jen EET. EET je jedna z 200 funkcionalit pokladního systému. Pokladní systémy skrývají poklady v podobě datových vhledů a výstupů, pomocí kterých gastronomové mohou lépe řídit své podnikání. A nejen gastronomové, ale i dodavatelé. Vláďa řídí firmu Dotypos, dceřinou firmu Dotykačky ČR. S Vláďou často pracujeme dohromady, děláme novinářské Gastro Talks a probrali jsme, co podnikatelé s daty dělají, co nedělají, a kde jsou ty největší příležitosti do budoucna pro gastro podnikatele. Jaká jsou největší klišé, jaké panují obavy a nesmyslné mýty. Pokladní systém je jako řídit lepší auto a řídit ho lépe. Prostě dojedete dál a rychleji. Těch, kteří to dělají stejně jako před lety, těch je stále hodně. Věřím ale, že po tomto podcastu mnoho podnikatelů svůj přístup změní, nebo se minimálně nad ním zamyslí…

Ještě, než si dám dva měsíce prázdnin, moc rád sdílím díl s mým kamarádem Milanem Bartošíkem, kterému nikdo neřekne jinak než HUGO. Rozumí vínu, zvláště tomu rakouskému a německému, ale i moravskému. Je to prototyp SLOVANA a je s ním neskutečná sranda, když ho potkáte. Čas s ním strávený je vždy zážitek. A jeho příběh má mnoho poloh a je obdivuhodný. Vybudoval firmu a najezdí snad nejvíc kilometrů ze všech vinařů. Jeho vína se pijí v nejlepších českých restauracích. Má zapálení a úroveň jeho servisu zákazníkovi je ojedinělá. Žije, pracuje, směje se. Hugouška chcete poznat. Nejen, že díky němu proniknete více do vína, ale obohatí vás i svým přístupem a znalostmi. Buď jako dodavatel vína, nebo v jeho sklípku ve Velkých Bílovicích. Mnozí se vína přestanou bát a zamilují se do něj. Je to v pravdě boží člověk a znát ho, to je jako vyhrát sportku. Poznejte Huga a užijte si prázdniny!

Lukášova cesta ke známé Vinohradské restauraci Nota Bene byla klikatá, stejně jako jeho mládí a zkušenosti, které na té cestě posbíral. Má osobitý přístup a ta cesta je jeho. Co si myslel, když mu bylo dvacet, jak se dostal ke gastronomii, co si o ní myslel. Co dělal v Kamýku a jak vznikl koncept Nota Bene. Jak si vybírá suroviny a vůbec, jak to dělá a jak myslí. Lukášovo cesta je hodně inspirativní v tom, jak si vyšlapal, jak si sám udělal a je jasný, že Lukáš do českého gastro světa ještě s něčím přijde, ta jeho cesta nemá konec...

Richard je úkaz českého gastra. Nejen tím, že je to inženýr, ale zejména svým přístupem k vlastnímu rozvoji, k vlastní kariéře, k psychologii vztahů nebo vlastnímu leadershipu. Jeho cesta do kuchyně byla trochu klikatá, ale jakmile na ní nastoupil, tak se mu vše plní. Nyní šéfuje konceptu, kterému asi málokdo věřil (ten pocit dobře znám:-)), ale realita je naopak. V hotelové restauraci ZEM v krásném novém hotelu Andaz v Praze se nezastaví a ZEM krásně vibruje. Způsob, jakým Richard mluví o svém přístupu a svojí dosavadní kariéře je jasnou inspirací pro všechny, kteří možná chtějí, ale zatím přešlapují na místě. Za úspěchem se musí jít, je třeba ho promýšlet, a vědět, co chcete. Musíte chtít být lepší a být připraveni tomu pár věcí obětovat. To Richard umí velmi dobře. Proto bude jednou hvězda české gastronomie. A už se jí pomalu stává... 

Aleš je chodící encyklopedií nejen o vývoji v Budvaru za posledních 30 let, ale i encyklopedií o vývoji minipivovarů a minipivovarnictví v Čechách. Dělá to už od 90. let a patřil k prvním českým pivním "geekům" dlouho před tím, než se z minipivovarnictví a řemeslných piv stal megatrend. Proč v ležáku poznáte každou chybičku a proč je to královská varianta každého pivovaru. Aleš zná asi každého minipivovarníka v Čechách a nejspíše každý zná jeho. Aleš a rozvoj Budvaru v posledních letech je důkazem toho, že i státní podnik umí rozdávat radost, sdílet profesionální know-how a podporovat rozvoj toho, co je pro Čechy snad to netypičtější na světě. Český pivovarnický odkaz...

Tohle je povídání o budoucnosti projektů, a nejen v gastronomii. S Lukášem sdílíme vášeň pro koncepty a inovace a od Lukáše uslyšíte, co je důležité dělat, sledovat a budovat, abyste byli úspěšní. Tedy, pokud chcete být lídry trendů a né jen slepě kopírovat. Budování trendu možná začíná lehce náhodně a leckdy v garáži nebo staré továrně, ale v určitý moment se to musí překlopit do profesionálně řízeného systému. Alespoň se na tu cestu musíte v určitém bodu vydat. Ona nikdy nekončí. Punk prostě v určitém bodu končí a ti, kteří si zachovají kreativní duši a naučí se profesionálně řídit velké věci, ti to teprve jsou schopni překlopit do další úrovně. A Lukáš má všechny předpoklady, aby se mu to povedlo a stal se opravdu velkým esem české konceptové scény, která, kromě gastra, skloubí kulturu, osobní rozvoj a zábavu. Takovým lidem je radost fandit a pracovat s nimi. 

Never give up. Kdyby se rozhodl čepovat pivo a prodávat hamburgery, měl by to v Táboře podstatně lehčí. To ale tento životní dobrodruh nemá ve své DNA. Bez hlubší znalosti gastro zákonitostí se pustil na konceptově vyhraněnou cestu a jde po ní v potu i když prší a nevidí její konec. Mohl to mít lehčí. Ale pak by z Tábora bylo jen další, gastronomicky nudné město plné průměru a toho "co lidi chtějí". Objevil pro hosty svět naturálních vín, spolčuje se s kolegy restauratéry pro lepší gastro život na jihu Čech, řídí renesanci kapra jako unikátní součásti české gastronomie a peče chleba, za který mu na ulicích děkují lidé. Honza je gastro bojovník, který tlačí české gastro do lepších a originálnějších poloh, a tím inspiruje ostatní. Nejtěžší to mají právě inovátoři a leadeři, ale ti pak mají ten největší vliv na ostatní, i když je samotné to stojí hodně sil. Poslechněte si upřímný rozhovor o tom, jak těžké je čechy odtrhnout od průměru...

Dělat kvalitní gastronomii v Praze je jednodušší, než na menším městě. I podruhé jsem se vydal za hranice Prahy a z dálnice D5 jsem sjel do Hořovic a potkal se s Hedvikou Koželuhovou, majitelkou krásné restaurace NA KRÉTĚ. Krétu jsem sledoval již delší čas a překvapovala mě, často jsem lajkoval jejich posty. Moc se mi líbilo, co a jak to dělají. A když Krétu navštívíte, vidíte, že za Krétou stojí tým, který gastro umí a chce ho dělat dobře. A umí ho i s pokročilým konceptovým detailem, s moc hezkou vizí, kterou uměli udržet i během covidu. Naopak je vidět, že covid jim dodal sílu a energii. Kréta si odehrála svůj úvodní boj za kvalitu na malém městě. A ten boj vůbec není jednoduchý. Příběh majitelů je pozoruhodný. Manželé, kteří začali své podnikání před mnoha lety se školním a firemním gastrem. Přechod do restauračního byznysu se jim podařil skvěle a pokud můžete, sjeďte z Dé5 do Hořovic také, stojí to za to!

Být 60 minut s panem Jiskrou a povídat si o gastronomii, to je zážitek sám o sobě. Tolik energie, umu a vášně pro obor gastronomie nenajdete často. Zejména mladí kuchaři by si příběh a povídání pana Jiskry poslechnout. Jak on sám říká: "dávej pozor a ukradni všechny zkušenosti, co můžeš". I on se učil od starých gruntových šéfkuchařů. Projel kus světa, šéfoval. A hodně se i angažoval v výchově českých kuchařských talentů. Společně se svým týmem U Jiskrů inovuje a to, jak se se svým zájezdním hostincem poprali s dopady covidu je obdivuhodné. Tento příběh je hodně hutný a jsem rád, že si jej nyní konečně můžete poslechnout...

Petr má v gastru mezi svými kolegy výbornou pověst. Kohokoliv se zeptáte, tak nejčastější odpověď je: "Výborný kluk", pak taky, že opravdu, opravdu umí omáčky:-)). Aby ne, i když chtěl být původně automechanikem po svém otci, rozhodl se naštěstí jinak a vydal se na dráhu kuchaře. Vyučil se v pražském Hotelu InterContinental a rychle přivoněl ke kvalitní gastronomii. Prošel Flambée, štacemi U Závoje, v Piano Nobile a Terra,  Villou Richter, známou Chagall’s a tak dále. Ví, umí, zná. Opakuje kvalitní gastro zas a znova. A zas a znova se učí v restauraci ZAS A ZNOVA. Poslechněte si Petra a jeho story. Poslechněte si, co chystá a nechte se inspirovat. 

Nestudovali gastro. Přišli k němu, skromně, s vizí, pracovitě. A vítězí. Pochopili, že nemá smysl dělat průměr a jen to "co mají lidi rádi". Ostatní jim radili "jak to mají dělat", možná se jim i potají smáli. Ale teď se naopak smějí tihle sympatičtí kluci a řítí se dynamicky dopředu. Podrželi je rodiče a hosté pochopili, co znamená kvalita, a že stojí za to si jí užít. Na vlně českého gastra teď jede jeden moc pěkný surf a všichni mu fandí. Poslechněte si a pochopíte proč...

Vinograf jako brand v covidu zafungoval. "Covid nás postihl, ale taky nám otevřel dvěře k novým věcem...". Klára Kollárová a Kateřina Holnová z Vinografu. Báječný rozhovor s báječnými dámami, které s vínem umí divi, jsou velmi pracovité a ukazují mnohým v této době cestu. A nejen ve svých "kamenných" provozech, ale hodně v onlinu. A nejen v e-shopu, ale i v komunikaci. Jak funguje sommelier na telefonu, co je challenge eshopu a jak si udržet v podnikání s vínem unikátnost? Poslechněte si a dejte si k tomu sklenku dobrého vína...

Honzu neznáte moc z novin ani Facebooku. Nereprezentuje masu a dlouho nereprezentoval ani maso. Je to typický průkopník trendů, protože je sám žije. Estrella byla veganská, nyní pomáhá Swimu a věří v ghost kitchens. Kombinuje ingredience jako nikdo. Vybudoval a vedl ikonickou ESTRELLU. V gastro světě stojí vysoko a má příběh, který nebyl lemován jen úspěchy. Ale úspěch si zaslouží. Za svoji skromnost a za vliv, který měl na hosty a nyní i na vícero gastronomů, kteří objevují potenciál kreativní, šťavnaté, zdravé kuchyně. Honzu musíte objevit, je jako "schovaný drahokam", a když ho objevíte, není cesta zpátky. Honzův příběh je příběh, který bude rezonovat v mnoha hostovských duších a jeho vliv na české gastro docení až historie. A ten je obrovský, to je jasné už teď, a je to vliv, který nekončí, naopak...

Mirka Kalinu si mnoho z nás pamatuje z vícero gastronomických provozů, formátů a stylů, i televizních pořadů. A každý, kdo z nás Mirka během let poznal nebo potkal, je to jako potkat Jardu Jágra na ledě. Výborné bruslení, tvrdá střela, pořád úsměv na tváři a neskutečné zapálení. Mirek nikdy nebude čekat na lavičce, až k němu přijde příležitost sama, jde po ní a bije se na poli českého gastra neúnavně, střílí góly, oslavuje je, férově bere porážky a dělá lidem radost. S Mirkem, chcete pracovat, jíst, nebo pít dobré víno. Poslechněte si energií nabitý ledoborec, pro kterého není žádná výzva překážkou...

Na tenhle díl jsem se dlouho těšil. Přiznávám, že je trochu sobecký, ale když vidím ty fronty aut a lidí, kteří míří na Šumavu, tak mě zároveň fascinuje, že gastro na Šumavě svoje možnosti zatím nevyužívá. Je tam několik skvělých míst, ale mohlo by jich určitě být více. Co za tím je? A naplní Richard výzvu z podcastu, že se bude #WELOVESUMAVA už věnovat naplno? Bude muset... Protože to dělá skvěle! Fantasticky. Co se #welovesumava povedlo za poslední roky je uznáníhodné. Naplno využívají mocná sociální média a dělají skvělé akce. Moderně, lidsky, autenticky, s vášní. Kdyby Richard dělal gastro, byl by velmi úspěšný. Dejte si kávu a poslechněte si, kam kráčí gastro na Šumavě, a kde jsou jeho možnosti. 

Už jen energie, kterou uslyšíte vás nadchne. Tomáš je tváří úkazu z Beskyd, resortu Valachy. Prošel si Prahou, zahraničím, gastro zná zleva, zprava, ví hodně o vínu, sám je vyučený kuchař. Kotvu našel daleko od Prahy. A je šťastný. Aby ne. Vede resort, kam směřuje mnoho aut s pražskou poznávací značkou. Řídit tak velký provoz, to prostě nemůže dělat člověk, který spoléhá na náhodu, nebo o gastru ví málo. Nemůže to dělat někdo, kdo na sobě nepracuje. Nemůže to dělat někdo, kdo nemá srdíčko, kdo nemá drive a ambice. Tohle všechno Tomáš Blabla má. A kdyby bylo v českém gastru více podobných Tomášů, tak se nám všem bude v Čechách lépe trávit dovolená, bude se nám lépe jíst, lépe pracovat, lépe podnikat...

V mládí se uměl tvrdě bránit, a umí to doteď. Má přirozeně podnikavého ducha. ve slavném rodu a gastronomii zažil v rodině. Dostal se ke gastru a chce v něm zůstat, i přes covid. Moc se s věcma nemaže, přesto je to velký sympaťák, alespoň pro mě. Protože je ryzí, umí vlétnout do kuchyně, když je třeba, nebo napsat premiérovi. Umí letět vysoko, ale být nohama na zemi. Je to gastro válečník a kéž by i další měli tolik energie jako on. Tohle není typický gastro podcast, tohle tanková gastro střela z Merkavy. Díky Aarone a "MAKE JOSEFOV ALIVE AGAIN", please...

"Od prvního dne, kdy jsem vkročil do Miyabi, kde jsem začínal, jsem věděl, že japonská a asijská kuchyně je moje budoucnost". Položil se do sushi a japonské kuchyně tak, jako nikdo v Čechách, jako málokdo v Evropě. Vyhrál mezinárodní soutěže, má respekt Japonců. Do Yamata asi nepůjdete každý den, ale osloví vás tak, že to bude nezapomenutelný zážitek. Poslechněte si příběh velkého profíka, po kterém zcela určitě dostanete chuť na skvělé sushi:-)

Veronika. Přišla do gastra před covidem. Přišla z reputačně i přístupem odlišného světa, z Vodafonu. Má ráda strukturu, profesionalitu, umí poznat, když někdo nemluví pravdu na pohovoru a ví, jak se rozvíjí tým, školí, jak budovat ve firmě nástupce, jak odměnit výkon. A v gastru pořád je, a má ho ráda. Povídali jsme si o tom, jací lidé v gastru jsou, jaké mají slabé a silné stránky. Jaké lidi potřebujeme, a jací lidé budou potřeba do budoucnosti. Jak se odhodlat ke změně a nebát se v gastronomii růst, jak přejít a chtít profesionální prostředí pro svojí práci, a že dobrý výkon s úsměvem na rtech není iluze. Je jasné, že nás toto téma trápí hodně, a proto je třeba o něm mluvit a hledat řešení...