MAPPA VYSÍLÁ

„Naším cílem je nabídnout návštěvníkům širokou škálu programů a aktivit.“ přibližuje budoucí fungování Centra digitalizace, vědy a inovací – stavby známé jako Černá kostka, Andrej Harmečko. Ten působí jako ředitel příspěvkové organizace, která bude mít provoz celého domu na starosti. Zároveň přiznává, že se bude dům a jeho náplň vyvíjet. „Poptávka veřejnosti určí, jak bude dům fungovat a jaké aktivity si zaslouží větší pozornost.“

„Když uvnitř probíhá koncert, rozehraje se i fasáda objektu.“ vysvětluje architekt Kamil Mrva propojení interiéru a exteriéru nové budovy Fakulty umění na Černé louce. Mluvili jsme i o dalších aspektech stavby, která spoluvytváří City Campus Ostravské univerzity. Věnovali jsme se i projektu rekonstrukce výdušné jámy v Dolních Vítkovicích. Ten hodnotí rodák z Kopřivnice a uznávaný tvůrce jednoduše: „DOV byla výzva!“

„Nejtěžší je pamatovat si, kde přesně vede v zasněženém městě chodník a jakou má trasu. Pod 5 centimetry sněhu totiž není vidět," upozorňuje na jedno z úskalí zimní údržby muž, jehož firma se stará o celý městský obvod Poruba. Kromě někdy úsměvných úskalí údržby, jsme mluvili o pravidlech pro odklízení sněhu nebo o tom, jakou techniku je třeba využívat, aby byly chodníky a cesty co nejčistší v co nejkratší době. 

„Jsem smutný, že u nás nevznikají velké a zajímavé projekty," komentuje současnou českou architektonickou scénu redaktor a popularizátor Adam Štěch. "Daří se ale architektuře menších měřítek", dodává a oceňuje, kolik takových projektů vzniká z iniciativy soukromých investorů. Mluvili jsme také o potřebě kvality, významu popularizace nebo o stavbách, na které můžeme být pyšní. 

„Od začátku jsme komunikovali se zástupci památkové péče a společně vymezili, co chránit a co ne," popisuje rekonstrukci výsypníku uhlí nacházející se uprostřed Dolní oblasti Vítkovic Antonín Šimčík, jeden z lidí stojících za proměnou industriální památky v nové ostravské kreativní centrum. „Vnější plášť jsme mohli opravit soudobými technologiemi a o to více energie pak napnout k uchování autentických interiérů," doplňuje historik, který vedl Slezské zemské muzeum a podílel se na vzniku pobočky Národního zemědělského muzea v Ostravě. Mluvili jsme i tom, co Futureum nabízí návštěvníkům, jak přistupuje k tvorbě expozic a jaké další ambice má.

Třetí epizoda z naší minisérie přináší pohled města, které je zadavatelem projektů pro rozvoj veřejné zeleně i její údržby. Hosté Marie Tvrdá a Dalibor Lička z odboru strategického rozvoje města Ostravy se věnují přípravě i realizaci „zelených“ projektů. V rozhovoru přibližují, jak Ostrava přistupuje k modrozelené infrastruktuře, jaká partnerství v této oblasti rozvíjí a kde se inspiruje. Povídali jsme si také o konkrétních záměrech, které se ve městě aktuálně dokončují nebo již fungují. Díl je pozvánkou do přírody, upozorněním na výsadbu uprostřed města i ukázkou toho, jakou pozornost město rozvoji zeleně věnuje.

„Nemůžeme do budoucna vyloučit, že stromů ve městech bude díky enormní zátěži ubývat," varuje Jiří Poulík, arborista, odborník na stromy a péči o ně. "Musíme hledat správné druhy odpovídající dnešnímu klimatu a dalším vlivům," dodává a upozorňuje, že je třeba počítat s proměnou zeleně ve městech a průběžnými náklady na péči o ni. Zazněla i konkrétní doporučení, jak k městské zeleni správně přistupovat. Věnovali jsme se také tomu, jak hledisko bezpečnosti ovlivňuje přístup ke kácení.

„Různí členové týmu vnímají různé priority. Výsledek je pak mix a zdravý kompromis mezi přístupy různých profesí," popisuje Daniela Davidová, krajinářská architektka z MAPPA, spolupráci napříč odbornostmi. Mluvili jsme také o projektech, na kterých se aktuálně podílí nebo významu modrozelené infrastruktury pro zdravý rozvoj měst. 41. díl je zároveň začátkem minisérie o zeleni ve městech i kolem nich. S několika hosty se pokusíme nabídnout různé pohledy na toto téma a ukázat, jak komplexní může být.

„Nemá smysl dělat dům, který je mezníkem v architektuře, ale ve kterém se blbě bydlí," poodhaluje své vnímání staveb architekt, divadelník a performer David Vávra. Mnozí jej znají díky pořadům Šumná města a Šumné stopy, ale povídali jsme si i o výstavách, kde prezentuje své kresby a s nimi spojené zážitky. V energickém rozhovoru zmínil některé své stavby a povídali jsme si o kvalitě a posuzování české architektury. Jak je pro nadšeného vypravěče typické, nešetřil vtipem a nadsázkou.

„Černou louku dneska degraduje absence plánu a takřka všudypřítomné parkování," shodují se Martina Mikócziová a Pavel Řihák, členové týmu, který v MAPPA zpracoval novou vizi rozvoje této plochy v bezprostřední blízkosti centra Ostravy. Mluvili jsme o místech pro nové budovy, popsali, kam se stávající atrakce Černé louky mohou přesunout, a přiblížili, jaký charakter by měla mít nově vzniklá centrální plocha zeleně. „Věříme, že to bude místo mnoha kulturních a společenských aktivit, na dohled centra a zároveň kousek od řeky Ostravice i nově vzniklého campusu Ostravské univerzity," dodávají. 

Elektromobilita je téma, které víří veřejnou diskuzi. Má své fanoušky i odpůrce. Věříme, že změny, které přináší, ovlivní města a jejich tvář, a proto jsme oslovili Radovana Burkoviče, popularizátora dopravních prostředků poháněných elektřinou, aby zodpověděl nejčastější otázky. Budeme mít dostatek energie? Jsou elektromobily cenově nedostupné? A jak je budeme nabíjet před domem? Dozvíte se při poslechu podcastu MAPPA vysílá!

„Měl jsem obavu, jak se povede zapojit místní komunitu,“ upřímně komentuje začátek svého projektu Pavel Svozil. Se sousedy proměnili prostor za svým bytovým domem a dodnes jej udržují a doplňují. Alice Zelníčková Brůnová zase společně s dalšími členy místního Sokola revitalizuje prostor bývalého koupaliště v Plesné. S oběma jsme mluvili o zkušenostech s programem Tvoříme prostor, jejich motivacích proč proměňovat své okolí, i doporučeních pro další možné zájemce o účast v programu. Ten dává veřejnosti možnost proměnit část veřejného prostoru podle představ svých i představ místní komunity.

„Když jsme viděli dnešní stav místa, nedovedli jsme si představit, co bychom zde dělali,“ přiznávají Tomáš Minarovič a David Zatloukal, autorské duo ateliéru míza architekti, který stojí za vítězným návrhem proměny druhého největšího parku v Ostravě. „Nově bude srdcem místa kulturní louka, prostor za budoucí stavbou filharmonie,“ dodávají autoři, se kterými jsme mluvili o přístupu ke kácení, nových stavbách v parku i různých atmosférách, jakými by jeho jednotlivé části měly na návštěvníky působit.

„Zdánlivě nevábné jsme chtěli překlopit ve vábné!“ přibližuje architekt Martin Náhlovský přístup, který se svým týmem uplatňoval při návrhu rekonstrukce ikonického domu v centru Ostravy. Provedl nás po stavbě, která od sklepa po střechu získá novou náplň. Bude zde restaurace, v části najdou místo nové kanceláře, pod zemí vznikne hudební klub. Při poslechu se také dozvíte, jaký osud potká kultovní schodiště a jaké změny se dočká střešní světlík. Netradiční díl je audio prohlídkou a zároveň pozváním k návštěvě. Znovuotevřená Ostravica za ni bude stát!

„Umístění na vyvýšené plato vymezilo stavbě prostor v rámci neutěšeného veřejného prostoru sídliště," popisuje návrh kostela sv. Ducha v Zábřehu architekt Marek Štěpán. „Rozvíjel jsem geometrii kruhu, respektive elipsy, v rámci které návštěvník postupně přechází z vnějšího světa dovnitř. Systém otvorů je sochařský princip postupného vykrajování a odjímání,“ doplňuje tvůrce, který se sakrální architekturou zabývá dlouhodobě, ačkoliv to rozhodně není jeho jediné téma. Epizoda navazuje na předcházející díl, jehož hostem byl architekt Filip Musálek, spoluautor proměny okolí kostela. S Markem Štěpánem jsme si povídali o architektonických soutěžích nebo jeho vztahu k mrakodrapům.

„Při navrhování okolí kostela jsme chtěli místo logicky propojit s dalšími významnými body a plochami. Úkolem bylo pomoct jeho přehlednosti a vytvořit podmínky pro všechny aktivity, které se zde mají odehrávat,“ říká architekt Filip Musálek, člen studia Mňau, které zpracovalo vítězný návrh nové podoby okolí kostela sv. Ducha v Ostravě. „Zamýšlená vodní plocha má plnit více úloh včetně zlepšení mikroklimatu místa. Specifický mobiliář propojuje svými tvary okolí a kostel samotný,“ vysvětluje vizuálně atraktivní a možná kontroverzní prvky návrhu. V rozhovoru jsme nezapomněli probrat ani další úspěchy mladého ateliéru z Brna a jejich zkušenosti se soutěžemi a následným vývojem takto vybraných projektů.

„Díky širokému zapojení veřejnosti jsme si sáhli na pomyslný tep města,“ říká Jiří Hudec, specialista strategického plánování působící na Magistrátu města Ostravy. Hudec spolu se svými kolegy před lety připravil a dodnes neustále rozvíjí strategický plán města a jeho zastřešující značku fajnOVA. Dodává, že i díky podnětům od lidí všech generací plán není jen o růstu, ale především o kvalitě života v Ostravě optikou řady různých měřítek.

„V Ostravě jsme potkali svérázný a osobitý kontext,“ popisuje architekt Jiří Weinzettl pocity, které v něm a jeho spolupracovnících město vyvolávalo, když začínali pracovat na proměně části ulice 28. října před plánovanými stavbami nového koncertního sálu a vědecké knihovny. „Budoucí podoba a funkce tohoto místa musí převážit nad jeho minulostí", dodává. Čerstvý držitel letošní České ceny za architekturu nám také přiblížil oceněný vlastní rodinný dům nebo své zkušenosti na pomezí architektury, urbanismu a řízení města.

„Urbanisté pokládají otázky a my ‚dataři‘ odpovídáme", přibližuje původně geografka způsob spolupráce mezi jednotlivými odborníky v ostravském Městském ateliéru prostorového plánování a architektury. „Musíme se vzájemně učit, nebát se nelehkých úkolů a využívat potenciál, který data mají. Nesmíme také zapomenout jejich význam vysvětlovat veřejnosti i odborníkům", dodává.

„Ostrava je láska,“ říká Elena, která stojí za grafickým řešením 8. vydání netradičního průvodce po městě. Tereza, Pavel i Jan, členové týmu, který mapu vytvořil, doplňují, že si v ní každý najde něco nového a dosud neobjeveného, bez ohledu na to, jak dlouho v Ostravě žije. 29. díl podcastu přibližuje koncept USE-IT mapy, vznik jejího aktuálního vydání a kouzla Ostravy, která turistům ale i místním ukazuje.

„Chtěl jsem, aby dílo bylo symbolické a lidské," říká Jan Lörincz alias Bogy. Pro serpentinu nad Ostravskými Bazaly připravil mural o velikosti 1 300 m2 a použil na něj vlastní speciálně vyrobené pigmenty. „Bylo to troufalé, ale byl jsem zároveň přesvědčený, že je to správná cesta," komentuje své rozhodnutí ostravský rodák. V rozhovoru vedeném hned vedla díla samotného jsme se pokusili vysvětlit jeho koncept a přiblížit proces vzniku. Nezapomněli jsme na Honzovu cestu k umění obecně, ke graffiti, ani na jeho vášeň v tvorbě pigmentů a barev.

„Přál bych si, aby Černá louka byla plnohodnotnou součástí centra města,“ říká ředitel stejnojmenné městské společnosti Jan Šumbera. Doplňuje, že by se její parková plocha měla lépe propojit s řekou Ostravicí a pomyslně i se vzdálenějším Slezskoostravským hradem, který je dnes také pod správou jeho organizace. Tento díl doplňuje různorodé aktivity MAPPA vztahující se k Černé louce. V současnosti ateliér pracuje na aktualizaci plánů rozvoje území. V podcastu zazní také názory tří běžných návštěvníků místa, kteří se s námi podělili o to, jak jej vnímají.

„V minulosti řada měst z finančních důvodů nemohla realizovat velké projekty, a tak dnes mnohdy bojujeme se setrvačností a obavami," uvádí Tomáš Hradil, starosta Krnova, jeden z důvodů proč se města a jejich představitelé bojí architektonických soutěží. „Ve skutečnosti je ale třeba si věci hlavně odpracovat a postupně se učit řemeslu," dodává a zmiňuje že to platí pro spolupráci s architekty, participaci nebo prosazování architektury a urbanismu do volebních projektů."

„Díky kapacitním komunikacím v jiných částech města, nemusí být ostravská městská třída místem tranzitu." uvádí základní předpoklad pro plánovanou proměnu ulic 28. října a Opavská architektka Zuzana Paclová. V MAPPA se podílí na přípravě koncepce této významné třídy. Dodává, že je třeba vizi rozvoje města promítnout do prostoru a připravit nástroj, díky kterému půjde sjednotit zájmy města, městských obvodů i soukromých subjektů. „Čeká nás maraton diskuzí, který pomůže koncepci naladit tak, aby zohledňovala potřeby co největšího počtu lidí i velkých hráčů v území."

„Náměstí potřebuje energii." shodují se Martin Materna a Jiří Mika, kteří se svými kolegy uspěli v soutěži o budoucí podobu náměstí Edvarda Beneše. Zároveň doplňují, že Nádražní ulice je plná různých rozšíření a nepravidelností, a tak v tomto schématu chtějí pokračovat i v případě plochy po bývalém Německém domě. „Vnímáme to jako přednost. Z chyby se stal systém, který ulici podporuje." dodávají.

„Inovace i současné technologie předbíhají legislativu." říká Josef Laža, když mluví o problémech, které dnes trápí dopravu ve městech. Netradiční epizodu jsme nenahrávali ve studiu, ale na chodnících Ostravy, v tramvaji, na sdílením kole a během parkování v centru města. S dopravním inženýrem, který se v Městském ateliéru prostorového plánování a architektury podílí na projektech rozličných měřítek, jsme vyzkoušeli kolik různých podob může mít doprava ve městě.

„Oproti západu máme skluz." říká geograf Jiří Pánek, když hodnotí schopnosti českých měst správně zapojovat občany do plánování. Podotýká, že schopnost komunikovat a být transparentní si municipality již osvojily. „Participovat se ale zatím daří spíše těm větším a zkušenějším." doplňuje. Nemluvili jsme ale jen o současnosti. Dostalo se i na to, jaké novinky mohou do participace vnést digitální technologie a jak je pro spolupráci s veřejností správně využívat.

„Ostravě se daří, aby měla platný územní plán včetně jeho průběžných aktualizací." říkají architekt a vedoucí odboru územního plánování Cyril Vltavský a jeho kolegyně Hana Paclová. „Požadavek na změnu může podat každý občan a my musíme všechny náměty vyhodnotit a posoudit." uvádějí. Celý proces pak označují jako snahu o vstřícnost kombinovanou s dodržování všech platných limitů a ohledem na smysluplný a udržitelný rozvoj Ostravy. Stejně tak všechny zájemce vybízejí, aby se s návrhem změny seznámili, ať už online nebo osobně. „Dveře jsou u nás vždy otevřené, i v této době. A jsme rádi, že lidé za námi opravdu chodí." shodují se.

„Frýdek-Místek je už dnes 15 minutové město." říká jeho městský architekt, Ondřej Zdvomka. „Jen ho musíme udělat pohodlným 15 minutovým městem." dodává rodák z Bohumína, který úkol pomoct „metropoli Podbeskydí" přijal před 4 lety a bere ho jako výzvu. Je přesvědčený, že města našeho regionu trápí stejné problémy jako životní prostředí nebo kvalita veřejného prostoru a obohacují je stejné klady. Právě ty je třeba posilovat a vyzdvihovat. „Na nich je třeba pracovat! Ne se zabývat jednotlivými malichernými problémy, jejichž řešení kvalitu života ve městě stejně nezlepší." apeluje Zdvomka.

„Stále se jedná o bydliště střední třídy." zdůrazňuje architekt a pedagog Michal Kohout, když mluví o sídlištích. „Nebojme se být radikální, ale vždy mějme jasnou celkovou koncepci. Pak nebudeme tříštit síly ani finance." naznačuje možný směr transformace sídlištní zástavby, která tvoří významnou část českého bytového fondu.

"Očekáváme mnoho, slavného architekta, a ještě mnohem více." prozrazovali návštěvníci před začátkem přednášky a debaty jejichž hostem byl americký architekt Steven Holl. Speciál podcastu MAPPA VYSÍLÁ tentokrát nepřináší rozhovor, ale stručné ohlédnutí a postřehy návštěvníků, které jsme na akci zaznamenali.

„Dnes nás a naše města nejvíce pálí voda a teplo," upozorňuje krajinná ekoložka Tereza Aubrechtová. Přiblížili jsme, jak mohou lidé svým chováním přispět k udržitelnému klimatu i jak plánovat a spravovat města, aby bylo jejich životní prostředí příjemné a lákavé. „Klima je systém a k otázkám s ním spojeným proto rovněž musíme přistupovat systematicky," dodává.

"Chceme naplnit sny klientů a přinášet jednoduchá a reálná řešení.“ popisuje svůj tvůrčí přístup architekt Radim Václavík. V první části rozhovoru mluvíme o dvou ostravských realizacích, přístavbě Paláce kultury a sportu ve Vítkovicích a revitalizaci Komenského sadů. Druhá část přináší zamyšlení nad potřebou stavět a rozvíjet město postupně a uměřeně. "Kdo přepálí začátek, může vyhrát, ale častěji ani nedoběhne." dodává architekt, který je zároveň vášnivým běžcem.

"Chceme naplnit sny klientů a přinášet jednoduchá a reálná řešení.“ popisuje svůj tvůrčí přístup architekt Radim Václavík. V první části rozhovoru mluvíme o dvou ostravských realizacích, přístavbě Paláce kultury a sportu ve Vítkovicích a revitalizaci Komenského sadů. Druhá část přináší zamyšlení nad potřebou stavět a rozvíjet město postupně a uměřeně. "Kdo přepálí začátek, může vyhrát, ale častěji ani nedoběhne." dodává architekt, který je zároveň vášnivým běžcem.

"Kdo dokáže jít po kulturním zážitku domů a s nikým o tom nemluvit?“ říkají v mírné nadsázce hosté diskuze o významu propojení kulturního zážitku a místa, kde se koná. Paula Sodomková mluvila o proměně, kterou Kalerie s čupr uměním Saigon přinesla zapomenutému domu v Mariánských Horách, Marta Pilařová vzpomínala na snahu, s jakou chtěli zachránit průmyslovou historii, Honza Rušaj přiblížil, jak se Pecha Kucha Night Ostrava s každým vydáním nomádsky stěhuje po městě a Šimon Kořený prozradil, jak místo ovlivnilo nabídku kino-baru Etáž. Mluvili jsme ale i o pozici, kterou kultura ve společnosti má a kterou by si zasloužila, i o místech v Ostravě, která by si naopak zasloužila více kultury.

"Kdo dokáže jít po kulturním zážitku domů a s nikým o tom nemluvit?“ říkají v mírné nadsázce hosté diskuze o významu propojení kulturního zážitku a místa, kde se koná. Paula Sodomková mluvila o proměně, kterou Kalerie s čupr uměním Saigon přinesla zapomenutému domu v Mariánských Horách, Marta Pilařová vzpomínala na snahu, s jakou chtěli zachránit průmyslovou historii, Honza Rušaj přiblížil, jak se Pecha Kucha Night Ostrava s každým vydáním nomádsky stěhuje po městě a Šimon Kořený prozradil, jak místo ovlivnilo nabídku kino-baru Etáž. Mluvili jsme ale i o pozici, kterou kultura ve společnosti má a kterou by si zasloužila, i o místech v Ostravě, která by si naopak zasloužila více kultury.

A kolik to stojí a bude stát? Bonusová část přináší odpověď na možná nudnou, ale zároveň nutnou otázku. Odpověď to ale není jednoduchá, má mnoho aspektů a nese s sebou řadu dopadů v místech, kde bychom to možná nečekali.

"Viadukty se možná nemusely ve své době líbit, ale byla to prozíravá řešení.“ připomíná odborník na hospodaření s vodou Jiří Vítek. „I dnes musíme být pokorní a pochopit, že zeleň je blahodárná a bez rozumného nakládání s vodou se můžeme stát závislými.“ Mluvili jsme o tématu modro-zelené infrastruktury z mnoha úhlů pohledu, diskutovali odborný i laický přístup k němu a neopomněli ani otázku souladu s dalšími prvky veřejných prostranství.

"Ostrava za sebou měla řadu kauz a trápení, uvádí ke vzniku Okrašlovacího spolku jedna z jeho zakladatelek Ilona Rozehnalová. "Postupně se pak z malých věcí vyvinuly velké a to třeba i pamětní desky nebo výtvarné soutěže na umělecká díla."

Bonusový díl na téma participace a její využití ve strategickém plánování.

"V budoucnu budeme mít mnohem více času na spolupráci s veřejností a kreativní práci," věří odborník na strategické plánování Dan Konczyna. "Nebudeme muset složitě získávat data, ta budou dodaná jako komplexní celek a na městech bude, jak je co nejlépe využít." Mluvili jsme i o rozvoji plánování u nás, přelomových milnících historie i energii, kterou nám může dát pohled zpátky a srovnání s přítomností.

"Stavební zákon by se především neměl pořád měnit, pak mu budeme rozumět," myslí si architekt Jan Malík, který je od roku 2018 starostou Příbora. "Nesmíme se bát riskovat, i chyby nás posouvají kupředu," doplnil k debatě o architektonických soutěžích, veřejných zakázkách i práci úředníků.

"Chtěli jsme dosáhnout výrazu městského paláce a přitom použít minimum prostředků," vysvětluje architekt a spoluautor návrhu nového parkovacího domu za ostravskou katedrálou Marek Chalupa. "Nyní se těšíme na veřejnou diskuzi a následující spolupráci," dodává. Mluvili jsme i o roli městských organizací typu MAPPA, KAM nebo IPR a očekáváních, která od nich architekti mají.

"Sociální bydlení není zdarma a nedeformuje trh s nemovitostmi." opravuje některé mýty jeho metodik na Magistrátu města Ostravy a pedagog Ostravské univerzity Marek Mikulec. "Ostrava má v otázkách spojených s bydlením docela dobře našlápnuto, ale stejně máme pořád spoustu plánů a ambicí." Mluvili jsme o zahraničních inspiracích i metodách, které mohou pomoci lidem udržet si bydlení a nespadnout na pomyslné dno.

"Umění ve veřejném prostoru má mít mnoho rovin!" je si jistý sochař Lukáš Dvorský. "Záleží na vlastních nárocích, ale pokud bude mít konkrétní dílo rád aspoň jeden člověk, už je to úspěch. Zavděčit se všem je strašně těžké," dodává. Přiblížil nám také svou cestu k sochařství, mluvili jsme o jeho přístupu k tvorbě a samozřejmě jsme nezapomněli ani na nově dokončený památník obětem střelby ve Fakultní nemocnici Ostrava.

"Na VŠB budeme brzy mít univerzitní muzeum!" říká architektka a pedagožka Eva Špačková. Zároveň dodává, že potenciál univerzitních sbírek je nesmírný.  Mluvili jsme také o participaci a jejím využívání u nás. "Spolupráce s veřejností by měla fungovat po celou dobu projektu. Třeba i během realizace"

"Práce na Vizi prostorového rozvoje Ostravy je nikdy nekončící proces," říkají její spolutvůrci, urbanisté Zuzana Paclová a Pavel Řihák. V aktuálním díle našeho podcastu přibližují, jakou formu Vize má, jak vznikala, jakých principů se drží, a jak ji bude možné využívat. Shodně tvrdí: "Je to nástroj pro převádění strategií do prostoru, jaký žádné jiné české město nemá."

"I když jsem se v Ostravě narodil, pořád ji nerozumím", přiznává fyzický geograf Jan Lenart. Mluvil zároveň o některých méně známých místech našeho města a přiblížil, jaké novinky chystají společně s lidmi okolo festivalu Pestré vrstvy.

"Když vidím, že by se něco mohlo dělat lépe, začnu bojovat," říká architektka a dlouholetá pedagožka Milena Vitoulová. Přiblížila nám také, jak se vyvíjel její vztah k Ostravě a prozradila, kolik odvahy bylo potřeba k návrhu kruhových poslucháren v kampusu VŠB.

„Obyvatel Ostravy má zodpovědnost za celý Moravskoslezský kraj, myslí si Tomáš Hudeček, host třetího dílu podcastu MAPPA vysílá. Mluvili jsme o jeho akademickém působení, přenášení politických zkušeností do praxe i radách pro Ostravu, kde už několik let žije: „Musí být vytrvalá a trpělivá!“