FForum Filozofické fakulty Ostravské univerzity

Mnoho slovenských zájemců o studium na vysoké škole neví, že jen kousek za jejich hranicemi se jim nabízí možnost studia na Ostravské univerzitě. Naše studentka Natálie, která na Ostravské univerzitě studuje angličtinu, francouzštinu a fyziku v tomto podcastu popisuje, jak se jako Slovenka o Ostravské dověděla, jak se v cizím městě a na české univerzitě cítí, jaké se jí nabízejí možnosti ubytování, kulturního vyžití, jaké jsou její zkušenosti se studiem i vyučujícími. „Přihlášení na Ostravskou univerzitu bylo snadnější a vlastně i levnější než na Slovensku…svého rozhodnutí rozhodně nelituji a Ostravskou doporučuji všemi deseti,“ říká. Poslechněte si celý podcast o studiu na Ostravské univerzitě.

Až 60 % studujících na českých vysokých školách nedokončí své studium. Čísla propadovosti studujících jsou napříč obory vesměs obdobná a vyšší než v okolních zemí OECD. Zeptali jsme se proto našich studujících, konkrétně Katky, Ondry, Jindry a Honzy, co je vedlo či by je mohlo vést k předčasnému ukončení studia. V tomto podcastu jsme se snažili společně identifikovat hlavní příčiny předčasného ukončení vysokoškolského studia i najít cestu, jak by se dalo propadovosti studujících zabránit, popřípadě ji eliminovat na nezbytné minimum. Co tedy studujícím nejvíce vadí či je vede k ukončení studia? Poslechněte si náš nejnovější podcast.

Vyzkoušet si studium v zahraničí může každý student Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Ne každý ale takové šance využije, a to je škoda. V tomto podcastu nám dvě studentky popíšou své zkušenosti se studijního pobytu v Kielu a v Soluni v rámci výměnného studijního programu Erasmus+. I ony se totiž bariéry, změny prostředí i studijní náročnosti. Jak jejich pobyt dopadl, si můžete poslechnout právě v tomto podcastu věnovaném studiu v zahraničí v rámci programu Erasmus+.

O své dojmy a zkušenosti se podělila studentka Katka, která v rámci svého doktorského studia vyrazila na tři měsíce do Německa, konkrétně na univerzitu v Kielu. Druhým hostem podcastu je také studentka Katka, ale bakalářského stupně studia, ona si zvolila univerzitu v Soluni. Obě studentky hovoří o tom, jak odlišné je studium v zahraničí, s jakými obavami se potýkaly, jak probíhal administrativní proces, co je čekalo v prvních dnech pobytu, i to, jak je samotné změnil pobyt v zahraničí. Pokud vás zajímají autentické zážitky našich studentek ze studijního pobytu v zahraničí, poslechněte si tento podcast.

Málokdo ví, že jsou to Filozofické fakulty, které připravují studentky a studenty na profesi středoškolského učitele/ky. Zeptali jsme se našich studentek učitelství, co by je mohlo odradit od záměru učit na střední škole, co je na učitelství přitahuje, na co se těší a čeho se obávají a zda je vysoká škola dokáže dostatečně připravit na dráhu středoškolské učitelky. Poslechněte si, co si naše studentky myslí, jak by podle nich měla vypadat příprava učitelů a učitelek a s jakými očekáváními vstupují do praxe.

Studium psychologie na Ostravské univerzitě není jen o studiu. Katedra psychologie a Filozofická fakulta OU nabízí řadu dalších možností, jak se naše studentky a studenti mohou v rámci studia dále realizovat, rozvíjet a zvyšovat své kompetence nad rámec běžného studia. Co přesně naše studentky a studenti podnikají, aby byli co nejlépe připraveni na praxi, nám sdělily dvě studentky psychologie Helena a Hanka. V tomto podcastu nám pootvírají dveře do studentského života studujících na ostravské katedře psychologie.

Se začátkem války na Ukrajině lze předpokládat, že zájem o studium ruského jazyka bude klesat. Přitom ruština je jediným jazykem, kterým se často dokážeme dorozumět s lidmi prchajícími před válkou. Jaké jsou zkušenosti našich studentů ruského jazyka z přímé pomoci ukrajinským uprchlíkům? Právě studenti a absolventi ruštiny byli prvními, kdo dokázali podat účinnou pomoc díky jazyku, s nímž se dorozumívali s uprchlíky, dokázali vyslechnout a zprostředkovat jejich problémy, potřeby a zážitky. Během velmi krátké doby se podařilo sestavit skupinu dobrovolníků různých národností, kteří byli ochotni tlumočit přímo v terénu – na nádražích a střediscích pro uprchlíky. S našimi studenty – dobrovolníky jsme si povídali o podobách pomoci, o zkušenostech i příbězích, s nimiž se během své pomoci setkávali. O své jedinečné zkušenosti se s námi podělili vyučující katedry slavistiky Viktoryia Vaida a její studenti Veronika a Anton.

Zveme k poslechu dalšího podcastu Filozofické fakulty Ostravské univerzity, tentokrát na téma učitelská profese. Dá se na první pohled poznat dobrý učitel? „Být učitelem je možná více umění než profese,“ myslí si Miroslav Slowik, didaktik, hispanista a absolvent Filozofické fakulty a společně s moderátorem a didaktikem literatury v jedné osobě Martinem Tomáškem dále rozvíjí myšlenku, jakým způsobem by vysoké školy měly přemýšlet při přípravě budoucích učitelů. Jak mohou nejen univerzity, ale i střední školy vytvářet inspirativní a bezpečné prostředí pro jejich další rozvoj a jak mohou přispívat k inovacím ve výuce. Hosté hovoří o tom, proč se studenti učitelství nesmí bát otevřeně mluvit o faktorech, které je při studiu brzdí a odvádí od učitelské profese. Proč by se studenti měli aktivně podílet na své vlastní výuce už během studia a sami co nejvíce učit. Přejeme příjemný poslech.

V posledním podcastu Filozofické fakulty Ostravské univerzity se zaměříme na připravenost studentů středních a vysokých škol odolávat dezinformacím a mediální manipulaci. Slavoj Tomeček a David Černín z katedry filozofie připravují v rámci projektu Technologické grantové agentury metodickou příručku a modelové hodiny pro učitele středních škol, které by učitele měly inspirovat a ukázat jim, jak lze postupovat, aby u svých žáků podporovali kritické myšlení a schopnost odhalovat dezinformace a manipulaci v mediálním prostoru. Čeho si je třeba všímat a jak se orientovat v množství mediálního, často velmi protichůdného, obsahu? Existují nějaká obecně platná pravidla, která nám pomohou kriticky myslet? Naši hosté vysvětlují, jak vzniká obraz minulosti, jakou roli v interpretaci dějin sehrává věda, proč neustále opakujeme stejný historický narativ a proč se nezamýšlíme nad tím, jak vlastně vzniká. Právě kritický přístup k interpretaci dějin může být klíčem k tomu, jak kriticky přemýšlet nad současností. Žáci nebyli a nejsou vedeni k tomu uvažovat, jak a za jakých okolností předkládaný narativ či obraz minulosti vznikl. To by se mělo podle Slavoje Tomečka a Davida Černína změnit. Podle nich by se žáci měli už na základních školách sami naučit rekonstruovat minulost a učit se kritické analýze pramenů.

Zamýšlí se také nad tím, proč historikové neradi nabízejí historické paralely v souvislosti s přítomností. Skutečně platí rčení, že historie se stále opakuje a lze v minulosti hledat poučení pro současnost? V podcastu rovněž odhalují, jak se tedy lze vyznat v množství informací, které často nenabízejí jednoznačné odpovědi, jaká rizika na nás čekají, pokud se v dnešním komplikovaném světě domáháme jednoznačných závěrů a pravd. Není to věda, která by nabízela jistotu, protože právě její podstatou je neustálá pochybnost. Jak se tedy orientovat a neztratit ve změti výroků, názorů, polopravd, lží a zaručených pravd, když ani věda nenabízí jednoznačnou odpověď? „Je důležité, aby si lidé uvědomovali, jaké jsou hranice a limity našeho poznání světa, aby se s nimi naučili zacházet a žít, a pak teprve budou schopni bránit se jednoduchým výkladovým rámcům světa, jednoduchým a hotovým odpovědím,“ uvádí na závěr Slavoj Tomeček. Srdečně zveme k poslechu.

Jak různá opatření proti šíření nemoci covid 19 ovlivnila vzdělávání v České republice? V médiích se hodně diskutuje o dopadu na děti a studenty základních a středních škol. Méně se však už hovoří o studentech na vysokých školách. Zeptali jsme se studentů Filozofické fakulty Ostravské univerzity, jak se změnila výuka během covidu právě u nich. Jak si jejich pedagogové a oni sami poradili s přechodem na online výuku? A může být online výuka plnohodnotnou alternativou k běžné prezenční výuce? Jaká v ní studenti vidí pozitiva a jaká negativa s sebou online výuka přináší? Naším podcastem necháváme nahlédnout do problémů dnešního vysokoškoláka. 

Další díl seriálu Na co jsme zapomněli se tentokrát ohlíží za kulturou během pandemie. Kdo všechno se podílí na celém kulturním průmyslu a jaké profese jsou přímo či nepřímo ohroženy restrikcemi přiblíží studenti Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Tentokrát moderuje historička umění Daniela Rywiková z katedry dějin umění a kulturního dědictví. Jako hosta si kromě studentů přizvala také kolegu Tomáše Koudelu – kurátora, spisovatele a proděkana pro vnější, vnitřní komunikaci a tvůrčí činnost z Pedagogické fakulty OU. Společně rozkryjí, jak ekonomicky významný je celý kulturní segment a o co všechno přicházíme v okamžiku, kdy jsou pozastaveny koncerty, divadla, galerie ale třeba i knihovny. Jak absence kultury ovlivňuje nejen samotné interprety i konzumenty ale i všechny další profese, které s kulturou nějak souvisí. Bude zase kultura tou samozřejmou součástí našeho života? Budeme si jí více vážit? Poslechněte si, jak to vidí nastupující generace.

Třetí díl seriálu Na co jsme zapomněli se věnuje sociálním nerovnostem ve společnosti. Studenti Fakulty sociálních studií a Filozofické fakulty Ostravské univerzity si všímají, kde a v jaké podobě se projevují. Do jaké míry všechna opatření proti šíření nemoci covid 19 prohloubila sociální nerovnosti a koho se opatření nejvíce dotkla, kdo byl jimi nejvíce zasažen a jaké mohou mít důsledky. Zveme k poslechu podcastu o sociálních nerovnostech, viděno očima nastupující generace.

Studenti Filozofické fakulty Ostravské univerzity se zamýšlí nad tím, jak dezinformace vznikají, kdo je jimi nejvíce ohrožen a proč. Odpovídají na otázku, zda by měla existovat cenzura sociálních sítích, či jak odhalit dezinformaci, jak odlišit pravdivou zprávu od dezinformační zprávy či hoaxu. Učí náš vzdělávací systém dostatečně kriticky myslet? Umí mladí lidé pracovat s informacemi, zajímají se o svět kolem sebe? Zjistíte v našem podcastu Na co jsme zapomněli aneb dezinformace. Pořadem provází Petr Kopecký z katedry anglistiky a amerikanistiky FF OU. 

Existuje široká paleta lokálních i globálních problémů – klimatických, společenských atd., které se během pandemie zasunuly do pozadí. Většinou se k nim vyjadřují lidé zralého věku, politici, vědci, ale nás zajímá, co si o nich myslí mladí lidé, kterých se tyto bobtnající problémy v budoucnu dotknou nejvíce. Světové ekonomické fórum ve své poslední zprávě uvádí, že nejrizikovější faktor, jemuž bude lidstvo čelit, je deziluze mladých. V našem podcastovém seriálu se pokusíme zjistit, jak velkou deziluzi pociťují mladí lidé, co považují za největší problémy dneška, ať už jsou spojené s pandemií nemoci covid 19 či nikoli. Právě na to se ptají svých studentů a studentek děkan Filozofické fakulty OU Robert Antonín a děkanka Fakulty sociálních studií OU Alice Gojová.

Dopady čtvrtého lateránského koncilu na české země nebyly doposud zpracovány. O výjimečnosti knižní novinky historiků Filozofické fakulty Ostravské univerzity hovoří dva z pěti autorů - odborník na středověk Robert Antonín a historička umění Daniela Rywiková. V čem je tato publikace jiná, jaké změny se v českých zemích udály po čtvrtém lateránském koncilu a proč si lateránský koncil zaslouží pozornost i v dnešní době?