Noc vědců

Rozhovor studenta VŠCHT Praha Stanislava Gajdoše s profesorem Wannerem o vodě.

Desertification/land degradation is increasing, and that the problem can be tackled by involving local people, 'guiding' them slowly, but firmly, towards better land use, and through planting trees, and shrubs, herbs, grasses. An overall development approach that should comprise more than technical solutions.

Interview of moderator Bc. Ondřej Votinský with prof. dr. ir. Patrick Van Damme, Dean of the Faculty of Tropical AgriScience, CZU Prague.

Ryby rodu karas mají ve vodách České republiky velice bouřlivou historii, původním zástupcem je karas obecný, který dříve osídloval spodní úseky řek a záplavové tůně. V současné době můžeme ve vodách ČR pozorovat i jiné karase, zatímco původní karas obecný je na ústupu tak drastickém, že je v současné době prohlášen za kriticky ohroženého.

Rozhovor moderátora Adama Cardy s Ing. Milanem Gottwaldem z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze.

Už vás někdy napadlo, jak se dokázala Lassie vrátit domů či jak se během první světové války dokázali psi ve válečném území dostat se vzkazem ke spřátelené jednotce? Psi totiž dokážou vnímat magnetické pole Země a efektivně jej používají pro orientaci a navigaci.

Rozhovor moderátora Adama Cardy s Ing. Kateřinou Benediktovou, Ph.D. z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.

Obnovitelná energie je stálé větší téma. Sluneční záření patří mezi uhlíkově neutrální zdroje elektrické energie. Fotovoltaika představuje přeměnu slunečního záření na elektřinu pomocí fotovoltaického jevu.

Rozhovor moderátora Adama Cardy s prof. Ing. Martinem Librou, CSc. z Technické fakulty ČZU v Praze.

Světlo nestárne, ale využít rychlost světla nedokážeme. Stárneme víc u moře nebo na horách? A jak je to u černé díry? Text Dr. Jiří Svoboda, Astronomický ústav AV ČR. Namluvil Vladislav Slezák.

Praha jako evropské centrum astronomie. Tycho Brahe, Johannes Kepler, Albert Einstein pracovali na poznání vesmíru právě v Praze. A pak je tu Československo s fenoménem lidových hvězdáren. Autor textu Ing. Štěpán Kovář, Česká astronomická společnost. Namluvil Vladislav Slezák.

Přesný čas v minulosti určovaly hvězdárny. Vzpomínáte na oznamování pravého poledne v Praze mávnutím praporu a výstřelem z děla?  Že ne? V pořádku. Dnes je to stejně jinak. Autor textu Ing. Štěpán Kovář, Česká astronomická společnost. Namluvil Vladislav Slezák.

Jak moc je vesmír v čase neměnný? Jsou stálice opravdu stálice? A míří zemská osa neustále k Polárce? Vesmír jako dynamický systém proměňující se v čase, to je dnešní pohled na svět kolem Země. Text Dr. Soňa Ehlerová, Astronomický ústav AV ČR. Namluvil Vladislav Slezák.

Každý obor má svou časovou škálu. Někdo zkoumá děje ve zlomcích sekundy, astronomové pak v milionech a miliardách roků. A jaké to přináší těžkosti? S čím se musíme vyrovnat? Dozvíte se v krátkém čase tohoto podcastu. Text Dr. Soňa Ehlerová, Astronomický ústav AV ČR. Namluvil Vladislav Slezák.

64 roků - je to dlouhá nebo krátká doba? Poslechněte si dějiny kosmonautiky ve dvou minutách, pravda, ve velké zkratce s vytyčením těch hlavních událostí. Zajímavě a stručně. Autor textu Milan Halousek, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Namluvil Vladislav Slezák.

Moderní velkoměsta by nemohla vzniknout a fungovat bez účinné kanalizace a čištění svých odpadních vod. Praha si to uvědomila právě včas v době, kdy se z ospalého provinčního města upadající monarchie měnila v její průmyslové centrum a posléze i v hlavní město nového státu – Československa. Díky rozhodnutím a umu našich předků máme v Praze nejen dodnes fungující stokovou síť, ale i jednu z prvních čistíren odpadních vod na evropském kontinentě, kterou postupně nahradily další dvě modernější. Komplex těchto tří čistíren odpadních vod tvoří dnes evropský unikát v oblasti sanitárního inženýrství.

Rozhovor studenta VŠCHT Praha Jakuba Meda s profesorem Wannerem o vodě.

Jak robotizace pomohla zvládnout nápor na testování Covid-19 vysvětlí Mgr. Jakub Mrázek, vedoucí oddělení Zdravotního ústavu Ostrava přímo z laboratoře molekulární biologie.
Zaposlouchejte se do jeho podcastu.

Máš rád roboty, dobrodružství, příběhy o dětech, co mají mnohem víc rozumu než dospělí nebo řešení nejzáhadnější záhad? Čteš rád? Tak to si poslechni povídání o knihách, ve kterých jsou hlavními hrdiny roboti. Můj brácha robot, Nejmocnější robot Rickyho Ricotty, Projekt robot a další. Poslechni si povídání až do konce a čeká tě překvapení.

Podcast si připravila ZŠ Hradská z Humpolce.

Nekonečně hravá a hravě nekonečná "tragédie záměny" Karla Čapka

„A teď byste mně mohli říci, co vlastně budeme dělat...“
Ptá  se Busman, jeden z ředitelů R.U.R. – továrny na výrobu robotů. Nemá  smysl si nalhávat, že 100 let po vzniku slavné hry odpověď známe.  Nezbývá než si otázku znovu a znovu klást.
Tématem sametového podcastu Jany  Cindlerové je nekonečně hravá a hravě nekonečná tragédie (komedie?)  záměny, kterou Karel Čapek kdysi zasáhl celý meziválečný svět. A která z  mnoha důvodů stále láká, drásá, burcuje, inspiruje. 
Jak ji můžeme vnímat dnes?  A jak ji lze interpretovat?

Budou bezdomovci jednou sbírat po městě plasty místo kovu? Recyklujeme v Česku dobře a dostatečně? Jak do třídění odpadů vstupuje umělá inteligence? Má smysl pít z plechovek radši než z plastů, nosit nákupy v papírových taškách, nebo vymývat kelímky od jogurtů? Přemýšlíte při nákupech o ekologii, nebo spíš o líbivosti obalu? Znáte chemickou recyklaci? Tolik zajímavých myšlenek padlo z hlav dvou odborníků na plasty, recyklaci a cirkulární ekonomiku, profesora Marka Koutného z Ústavu inženýrství ochrany životního prostředí a Ing. Radka Holubáře, manažera technologií a rozvoje společnosti Greiner.

Vize známé z kultovních filmů jsou pro nás již dávno běžnou realitou. Digitální asistenti a umělá inteligence nám ulehčují život, stávají se nejen našimi pomocníky, ale také společníky. Kde stojí hranice jejich lidskosti? Nahradí někdy sociální kontakt s druhými lidmi? A jak chytrá jednou může být umělá inteligence?

O hlasových asistentech a jejich možnostech promluvil doc. Ing. Roman Šenkeřík, Ph.D. z Fakulty aplikované informatiky UTB ve Zlíně.

Sociální sítě, pro některé denní chléb a droga, pro jiné zbraň nebezpečnější než celá armáda. Jak algoritmy a technologie v této oblasti ovlivňují naše chování? Jak design ovlivňuje závislost? Odkud a jak často sociální sítě těží naše data? Uvědomujeme si hodnotu svého soukromí? Co kyberšikana, digitální gramotnost, či odposlech?

O dilematu sociálních sítí se rozpovídal pedagog UTB ve Zlíně vyučující Digitální komunikaci, a spoluvlastník reklamní agentury, PhDr. Tomáš Šula, Ph.D.

V podcastu několikrát zmíněný a doporučený dokument Social dilema najdete na Netflixu.

Podcast o dronech, dracích, letadlech, lodích stejně tak jako o výzkumu v Súdánu, sedimentech se zbytky reziduí antidepresiv v českých nádržích, vyhlášení nové oblasti UNESCO v Čechách a rozvoji technologií pro současnou společnost.

Přednášející: doc. Ing. Jan Pacina, Ph.D.

Moderuje: Radek Timoftej

Focused on the dynamic, yet unstable environment for collaborating agents/robots, robot soccer (robot football) is a constantly developing area of science. It joins various seemingly incompatible areas such as research into multi-agent systems, real-time camera images processing, controlling of individual robots, avoiding obstacles, route planning and mutual cooperation of robots in the playing field. Not infrequently, methods of machine learning are also applied.

Both robot and human soccer (football) aim for prevailing over opponents by scoring more goals. However, to achieve victory, the team have to cooperate, adapt and react. But this is far from easy, since the opponents aims for the same goal.

Lecturer: Ing. Václav Svatoň, Ph.D.

Hosted by: Kristýna Prokešová

Roboti jsou skvělá věc, ušetří lidem robotu, jsou neúnavní, rychlí, pohotoví a časem asi budou i inteligentní. Přispívají a budou významně přispívat i k naší bezpečnosti, ať už je to v dopravě, v průmyslových procesech, nebo i v ochraně majetku a dalších činnostech. Každý velký objev však s sebou přináší nová rizika, mnohdy ve formě „černých labutí“, neočekávaných efektů. A ukazuje se, že roboti mohou k bezpečnosti nejen přispívat, ale také ji ohrožovat. Vyvstávají proto otázky, zda se roboti a jejich nehmotný sourozenec, umělá inteligence, nemohou obrátit proti nám. A to buď nepředvídatelným selháním systémů, nebo násilím formou inteligentních zbraňových systémů. Ale také ovlivněním naší duše natolik, že dojde k ohrožení lidské podstaty jedinců i soudržnosti celé společnosti, která pak bude následovat příkladu tzv. „myšího ráje“. Roboti se tak mohou stát namísto pomocníků existenciální hrozbou. A je na nás, na lidech, jakou cestu nastoupíme.

Přednášející: prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc.

Moderuje: Jiří Šíma

Jak vzniklo slovo robot a jak se vyvíjely představy o robotech v literatuře i ve skutečnosti? V čem je unikátní Čapkova hra R.U.R. a jaký ohlas vzbudila? Jak odvěký strach z technologií ovlivňuje radikální pohled na stereotypní zobrazení robotů? V debatě se zaměříme na motivace, které formovaly naše představy o robotech tak, jak je známe dnes. Poslechněte si program Moravskoslezské vědecké knihovny.

Přednášející: Mgr. Pavlína Tassanyi

Moderuje: Jiří Šíma

Žijeme v době technologického obratu, který bývá označován jako čtvrtá průmyslová revoluce. Dosah působení moderních technologií už dávno přesáhl oblast výzkumu, vývoje a výroby a zcela ovládl veřejný a soukromý život do té míry, že si přívlastek 4.0 vysloužila celá společnost, založená na propojení technologií, lidí a dat. Vyvíjejí se technologie rychleji, než naše schopnost je efektivně využívat? Povede robotizace k nezaměstnanosti a sociálnímu napětí nebo k emancipaci člověka od rutinní práce? Budeme mít více volného času a neomezené možnosti seberealizace? A jsme na to připraveni?

Přednášející: Mgr. Petra Kowaliková, Ph.D. a Mgr. Roman Rakowski, Ph.D.

Nacházíme se v mezidobí před masovým rozšířením nové a zásadní technologie, kterou jsou pokročilé autonomní inteligentní systémy a platformy umělé inteligence (Artifical Intelligence, zkratka AI), vyvíjející se v čase pomocí vlastního učení z dat. Nikdo nezná skutečný potenciál, který v sobě strojové učení a AI skrývají. Nechat algoritmy řídit autonomní vozidla (driverless car), je jako uběhnout Bostonský maraton. Vytvořit zcela autonomní systém AI je z hlediska etiky jako pilotovaný let na Alfa Centauri. Nicméně i přesto žijeme ve světě algoritmů. Dnes jsou algoritmy v každém koutku civilizace a jsou neodmyslitelnou součásti našeho každodenního života. Kdyby každý algoritmus náhle přestal pracovat, byl by to konec světa, jak ho známe. Potřebujeme etiku pro umělou inteligenci? Budou se někdy algoritmy pokročilé AI rozhodovat eticky autonomně? V přednášce se pokusíme odpovědět na tyto zásadní otázky a zamyslíme se, jak tato nová aliance vznikla, vyhovuje-li nám tento mezi-svět a kam se pravděpodobně bude dále vyvíjet.

Přednášející: prof. Mgr. Tomáš Hauer, Dr.

Moderuje: Jiří Šíma

Už jsme o nich slyšeli mnohokrát. Nanoroboti, miniaturní mašinky schopné manipulace s atomy. Někteří nás jimi děsí v rámci dystopických představ o kontrole lidstva na molekulární úrovni. Někteří je použijí k vymalování utopické společnosti, ve které budeme moci „spolknout chirurga“, který cíleně odstraní nádor či jinou chorobu zevnitř. Jak daleko ale skutečně jsme v jejich vývoji? Jakým výzvám čelí jejich konstruktéři? A k čemu by nám skutečně mohli být?

Přednášející: Mgr. Oldřich Motyka, Ph.D.

Moderuje: Ing. Klára Drobíková, Ph.D.

V současné době potkáváme roboty různých tvarů a velikostí na každém kroku. Některé nám pomáhají s úklidem a vařením, s řízením auta, ovládáním moderní domácnosti, některé za nás vyrábějí výrobky a počítají složité úlohy. Roboti však existují i v největší globální počítačové síti Internet a to na místech, kde byste si jich ani nevšimli. Co jsou virtboty, někdy jen „boty“, a jaká je jejich úloha v kybernetickém světě? Některé nás chrání, jiné útočí, když mapují naše chování na sociálních sítích nebo řídí naše případné investice do virtuálních měn. Jak vypadá blízká budoucnost virtuálních robotů a můžeme ji nějak ovlivnit?

Přednášející: Ing. Filip Řezáč, Ph.D.

Moderuje: Jiří Šíma

Fotbal robotů je neustále se rozvíjející vědní oblastí, která se zabývá nejistým a dynamickým prostředím pro vzájemně spolupracující agenty – roboty. Spojuje mnoho zdánlivě různých zájmových oblastí, jako například výzkum multi-agentních systémů, zpracování obrazu z kamer v reálném čase, ovládání či řízení samostatných robotů, plánování cest a vzájemnou kooperaci robotů na herním poli, vyhýbání se překážkám. Mnohdy se v něm uplatňují i metody strojového učení. Samotný cíl robotického fotbalu je stejně jednoduchý jako ve fotbalu skutečném, a to zvítězit nad soupeřem vyšším počtem vstřelených branek. K výhře je však nutná co nejlepší možná spolupráce všech týmových hráčů, snaha se přizpůsobit a reagovat na soupeřovu herní strategii. To však samozřejmě není tak snadné, jak se může zdát, protože soupeř se očividně snaží dělat totéž.

Přednášející: Ing. Václav Svatoň, Ph.D

Moderuje: Kristýna Prokešová

Jak funguje zemědělský stroj pro 21. století? Firma Ullmanna ve spolupráci s IT4Innovations vyvíjí chytrý zemědělský stroj, který dokáže nahradit člověka při jedné z nejnáročnějších činností v zemědělství – odstranění plevele z pole. Díky kamerám a strojovému učení rozpozná plodinu od plevele, který poté odstraní. A to vše bez použití chemických postřiků, což umožní vypěstovat plodiny plně ekologicky. Jeden takový stroj dokáže nahradit práci až šedesáti lidí s motykou. To pomůže vypěstovat mnohem více zdravých biopotravin a zároveň i sníží jejich cenu.

Přednášející: Ing. Jakub Beránek a Ing. Martin Ullmann

Moderuje: Jiří Šíma

Jakou roli hraje robotika a technika ve školním a mimoškolním vzdělávání? V jakém věku je vhodné začít? Stavba robota nebo robotického vozítka je během na dlouhou trať, ale děti a studenti se při práci učí, aniž by si to uvědomovali. Trénují představivost, jemnou motoriku, trpělivost, poznávají základy algoritmizace, mechaniky, programování, 3D tisku. Ale učí se i často neoblíbenou matematiku! Vtip je v tom, že trochu jinak než ve školních lavicích. Poslechněte si program Moravskoslezské vědecké knihovny. 

Přednášející: Ing. Michal Řepka, Ph.D.

Moderuje: Jiří Šíma

Svět robotů je rozmanitý a pestrý. Robotizace proniká do dalších a dalších oblastí našeho života, některé provozy fungují bez zásahu člověka. Ale co tvoří samotnou podstatu robotů? Jsou vyrobeny ze součástek, a ty z materiálů, které musí splňovat stále náročnější požadavky. Základem všech materiálů jsou suroviny. Průmysl 4.0, ani žádný průmysl v budoucnosti nemůže fungovat bez surovin. A ty musí obstarat člověk, vyhledat zdroje, zvážit jejich dostupnost, získat je a dovézt na místo zpracování. Nestačí to zvládnout jen technicky. Důležité jsou i ekonomické úvahy, sledování perspektivy jednotlivých komodit, vývoje cen, těžeb významných producentů u nás i ve světě.

Přednášející: doc. Ing. Michal Vaněk, Ph.D. a Ing. Igor Černý, Ph.D.

Moderuje: Jiří Šíma

Převezmou práci účetních a daňařů roboti? Máme se obávat automatizace a digitalizace v účetní a daňové oblasti? Na příkladech vám představíme novinky a trendy v tomto rychle se rozvíjejícím oboru. Odborníci z praxe předvedou ukázky reálných softwarů, které využívají během své práce.

Přednášející: Ing. Jan Brhel a Mgr. Lucie Tížková

Moderuje: Jiří Šíma

Zamyšlení nad možnými důsledky rozsáhlého nástupu robotů do výroby v relativně blízké budoucnosti.

Kniha Robot 100: Sto rozumů obsahuje vědeckofantastické drama R.U.R. s podtilulem Rossum's Universal Robots v původním znění, kde se poprvé objevilo slovo robot, a pohled na toto 100 let staré Čapkovo dílo očima 100 osobností. Editorkou knihy je Doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D., která pracovala na disertační práci v Laboratoři chemické robotiky a nyní pracuje na Ústavu chemického inženýrství VŠCHT Praha.