ODPOSLECH | investigace.cz

O tom, jak vyhrál Peter Pellegrini volby a proč nikdo v kampani neudělal žádnou velkou chybu si povídal Josef Šlerka s politickým komentátorem Arpádem Soltészem a volebním sázkařem Michalem Sirovým.

Vyhrál Pellegrini volby díky venkovu? Opravdu se nedalo odhadnout, že účast ve volbách bude tak velká? A ovlivní výsledky slovenských prezidentských voleb následující volby do Evropského parlamentu u nás či na Slovensku?

Kreslená postavička Spongebob s rozšířenými zorničkami, lysohlávky, kytky marihuany, nejrůznější bílé krystaly anebo třeba nápis „Marocký hašiš v Evropě, pospěšte si, než to skončí.“

I takovou podobu můžou mít reklamy, které si drogoví dealeři platí na komunikačních sítích společnosti Meta. Jedno kliknutí vás dovede na místo, kde si můžete objednat drogy často až k sobě domů.

Tématu se věnovala redaktorka Barbora Šturmová. Rozhovor s ní vedl Petr Gojda.

Představte si honosný obchodní dům v Moskvě, který je plný stánků se zbraněmi. Je podzim roku 2023, zmiňovaný obchodní dům se jmenuje Gostinyj Dvor a právě v něm probíhá zbrojařský veletrh Orëlexpo. Mezi zbraněmi, které jsou na veletrhu k vidění, jsou i výrobky západních značek – např. italské Beretty, finských značek Sako a Tikka nebo České zbrojovky.

V rámci projektu Testování hranic AI zveřejnil datový analytik a redaktor investigace.cz Josef Šlerka falešné video Václava Klause zhotovené v řádu minut na volně dostupných nástrojích generativní umělé inteligence. O jeho přesvědčivosti a o nepřipravenosti řady diváků svědčí vlna reakcí, které do redakce přišly. Jaké výzvy nám přináší dnešní technologické možnosti i doba, ve které autenticita ustupuje míře diváckého zaujetí? Josefa Šlerky se v Odposlechu ptal Petr Gojda.

V Česku už půl roku platí zákon o ochraně whistleblowerů. Jeho smyslem je chránit oznamovatele protiprávního jednání na pracovišti. Zákon byl schválen v červnu a platit začal v srpnu loňského roku, po zhruba desetileté snaze podobný zákon prosadit.

Co všechno se v Česku s přijetím nového zákona změnilo, o tom si s Hanou Čápovou povídal Jiří Slavičínský.

Spyware je zbraň, která by měla být prodávána pouze vládám. Špionážní programy by se měly používat jen v případech ohrožení národní bezpečnosti, při potírání terorismu nebo organizovaného zločinu. Přesto se spyware využívá proti novinářům a politické opozici po celém světě, byť se jedná o hrubé porušování lidských práv. Jednou ze společností, které spyware vyrábí, je severomakedonská firma Cytrox. Její ředitelkou, právně zodpovědnou za firmu vyvážející špionážní software Predator, byla až do loňského léta penzistka z České republiky. Dokud ji reportérka Zuzana Šotová nenavštívila, své funkce si zřejmě nebyla vědoma.  

Ukrajinský rodák a majitel několika evropských i světových pasů Dmitrij Strešinskij se jako pašerák zbraní vyprofiloval už za války v Jugoslávii v 90. letech. Dnes vlastní továrny na zbraně po celém světě, a když zrovna nemůže legálně vyvážet své pušky z USA, dopraví je z Běloruska. Jeho pistole se od nedávna vyrábí také v Karlových Varech. Kariéru muže, jehož politické styky a obchody se dají vysledovat jak na Západě, tak v Rusku, Azerbajdžánu či Kazachstánu, popisuje v Odposlechu Kristina Vanbender. Připravil Petr Gojda.

„Nelegální činnost páchaná na volně žijících druzích zvířat a rostlin, tzv. wildlife crime, (…) se stává klíčovým prvkem nadnárodního organizovaného zločinu,“ píše ve své lednové zprávě Česká inspekce životního prostředí. Interpol a Světová celní organizace proto od roku 2017 každoročně vyhlašují tzv. Operaci Thunder, jejímž cílem je toto nezákonné obchodování s ohroženými druhy zvířat a rostlin zastavit. Do Operace Thunder se zapojilo celkem 133 zemí světa a mezi nimi i Česko. O výsledcích této operace i o tom, jakých podob může wildlife crime nabývat a jaké problémy přináší, si s Barborou Šturmovou povídal Jiří Slavičínský.

Fotbalové stadiony v Bosně a Hercegovině rekonstruuje česká firma. Zpochybňované výběrové řízení vyhrála díky slíbené rychlosti stavby, kterou ale sama nedodržela. Majitelé firmy v minulosti obchodovali s odsouzeným šéfem makedonských tajných služeb a dopomohli k balkánským akvizicím zbrojaře Strnada. Bosenská prokuratura zatím vyšetřuje. O kauze, jejíž české souvislosti pomáhala bosenským novinářům odkrývat, mluví v Odposlechu Zuzana Šotová. Ptá se Petr Gojda.

V posledním letošním Odposlechu se můžete setkat takřka s celou naší redakcí. Jaké kauzy nás letos nejvíc bavily a co bylo nejpřekvapivější? O své práci za poslední rok mluví v anketním podcastu Zuzana Šotová, Josef Šlerka, Kamila Plzáková, Kristina Vejnbender, Veronika Divišová, Barbora Šturmová, Jaroslav Formánek, Mahulena Kopecká, Marie Wichterlová a Hana Čápová. Ptal se Petr Gojda.

Navzdory sankcím Evropské unie se do Česka stále dostává běloruská ocel. Přišli na to běloruští novináři z redakce Flagštok ve spolupráci s redakcí investigace.cz.

Reportérka Kristina Vejnbender v rozhovoru s Jiřím Slavičínským přibližuje, jak pátrání po stopách sankcionované oceli probíhalo.

Politik, který dlouhá léta popírá lidský podíl na globální změně klimatu, z ničeho nic vystupuje v úplně opačné roli, přitom za použití svých typických rétorických figur. Aktuální možnosti deepfake testoval Josef Šlerka při generování projevu Václava Klause. Komentář nabízí v Odposlechu, který s ním natáčel Petr Gojda. Jaká nebezpečí s sebou přináší možnosti umělé inteligence na poli manipulace veřejným míněním a kyber zločinu?

Ficův kabinet vládne již s důvěrou parlamentu a všechny jeho kroky nasvědčují tomu, že pokračuje v přebírání moci na Slovensku závratným tempem. Zároveň se příliš nezajímá o to, zda jedná v souladu se zákonem či ne. Myslí si to slovenský novinář a politický komentátor Arpád Soltész, s nímž jsme první měsíc nové vlády probírali v našem podcastu. Mimo politická témata posluchačům nabízíme i základní přehled o tom, jak dnes vypadá slovenská mediální krajina a proč se renomovaný novinář rozhodl opustit svou rodnou zemi.

S novinářem a politickým komentátorem Arpádem Soltészem si povídal redaktor a datový analytik investigace.cz Josef Šlerka.

Software Pegasus dokáže otevřít váš mobilní telefon a nejenom si přečíst zprávy, ale také nahrávat vaše hovory nebo dokonce zapnout vám mikrofon v kapse. Nástroj na odhalení závažné trestné činnosti – nebo hračka v rukou jednotlivců sledujících své politické cíle?  V Projektu Pegasus jsme přede dvěma lety informovali o některých skandálních zneužitích této kybernetické zbraně z Izraele. Zatímco Bidenova administrativa v USA zakázala používání softwaru, evropské vlády se k takovému kroku neodhodlaly a debata o evropské regulaci stále probíhá.

Ve dnech, kdy evropská komise finalizuje přípravy Zákona o svobodě médií si s redaktorkami Hanou Čápovou a Kristinou Vejnbender povídal Petr Gojda o tom, jak bude zákon vypadat i o tom, proč je důležité chránit soukromí novinářů.

Uniklé dokumenty z několika kyperských právnických a konzultačních firem ukazují, jak tento evropský ostrov napomáhal ruským oligarchům v ukrývání jmění a obcházení evropských sankcí i po počátku ruské agrese vůči Ukrajině. Nadnárodní novinářský projekt ICIJ a Paper Trail Media nazvaný Cyprus Confidential odhaluje tajné převody majetků Romana Abramoviče nebo jeho bývalých byznys partnerů Alexandra Abramova a Alexandra Frolova, ale i tajné dohody syrské ropné společnosti o nákupu materiálu z USA nebo financování německého novináře šířícího proputinovský pohled na svět. Z České republiky na projektu Cyprus Confidential spolupracovala exkluzivně investigace.cz. 

Proč má Kypr pověst pochybného finančního centra? Co jsou offshorové firmy? Proč si je lidé zakládají? A je to trestné? Čím jsou zajímavé úniky dat z daňových rájů?   

S redaktorkami investigace.cz Zuzanou Šotovou a Kamilou Plzákovou si o tom v další epizodě podcastu Odposlech investigace.cz povídal Jiří Slavičínský.

Stejně jako v celé Evropě, i v Česku přibývá množství velmi kvalitního kokainu. Kromě tradičních evropských mafií ho do Evropy nově vozí mexické kartely. Tyto skupiny na dopravě kokainu do Evropy začaly spolupracovat a drogu sem teď vozí po tunách.

Představte si, že uzavřete roční nájemní smlouvu, aniž byste viděli byt, který si chcete pronajmout, nebo se přímo setkali s jeho majitelem. Právě takový postup Ministerstvo vnitra požaduje po cizincích, kteří přijedou do Česka. Potvrzení o zajištěném ubytování je nutnou podmínkou k tomu, aby mohl v Česku člověk podat žádost o vízum. Místo, na němž se cizinec chystá bydlet následující rok, musí ministerstvu vnitra nahlásit dokonce ještě před příjezdem do Česka. A v případě, že se tento člověk přestěhuje na novou adresu, má tři dny na to, aby tuto informaci osobně nahlásil Cizinecké policii.

Takto vzniklý problém s pronájmem bytu v Česku pomáhají cizincům řešit takzvaní obchodníci s adresami. Ti za pár tisíc korun ročně vystaví žadateli o vízum dokument, který potvrzuje, že má dotyčný kde bydlet. Jenže ve skutečnosti tento cizinec kde bydlet nemá. Podobnou službu se rozhodla skoro před dvaceti lety využít i naše reportérka Kristina Vejnbender, pocházející z Kazachstánu. Právě ona se tématu obchodu s adresami podrobně věnuje.

Galina Timčenko pracuje jako ředitelka největšího ruského opozičního média v exilu Meduza. Její telefon byl 10. února 2023 infikován špionážním softwarem Pegasus.

Tento izraelský spyware je klasifikován jako zbraň. Přístup k němu údajně mají mít pouze vlády zemí, jež neporušují lidská práva. V okamžiku, kdy se útok odehrál, byla Galina Timčenko v Německu. Dlouhodobě však kvůli přístupu ruské vlády k nezávislým novinářům žije v lotyšském exilu.

O tom, že její telefon byl napaden, se Galina dozvěděla až o půl roku později, a to jen díky tomu, že jí společnost Apple poslala upozornění týkající se útoku „nevládních hackerů“. Stejnou zprávu letos obdržela i celá řada dalších ruských novinářů v Evropě.

Kam se po nedávných volbách bude slovenská politika posouvat a jak se promění  vliv různých zájmových a ekonomických skupin, jsme probrali se slovenským novinářem a komentátorem Arpádem Soltészem. Podle jeho názoru se pravidla politické hry na Slovensku změnila. Fico není zavázaný oligarchům a za svůj úspěch vděčí spíše populismu a sobě. Podle Soltésze slovenští politici v posledních letech nedodržují demokratická pravidla - nerespektují nezávislost soudní moci ani presumpci neviny. Volbou Igora Matoviče před třemi lety dali voliči průchod volání po pomstě, nikoliv po spravedlnosti, což pomohlo ke znovuzrození Roberta Fica. K čemu jeho návrat povede, se dozvíte v dnešním díle podcastu Odposlech.

Po začátku ruské invaze na Ukrajinu opustila Rusko řada nezávislých novinářů a novinářek i opozičních aktivistů. V evropských zemích hledali úkryt a možnost svobodně pokračovat ve své práci. V poslední době se ale množí zprávy o útocích na exilové novináře – od výhrůžek až po možné případy otrav. Jsou dnes ruští exiloví novináři v Evropě v bezpečí? A co mohou evropské státy pro jejich bezpečnost udělat? Na situaci exilových novinářů se podíváme s Kristinou Vejnbender, redaktorkou investigace.cz, která za původním textem stojí.

I přes sankce EU a USA se propagandistickému webu NewsFront stále daří úspěšně šířit prokremelskou propagandu a dezinformace v jedenácti jazycích po celé Evropě. Novináři z mezinárodního týmu odhalili, že na obsahu webu se podílejí lidé z celé Evropy - od člena německé krajní pravice až po srbské aktivisty či bývalého maďarského diplomata. Často zadarmo a z ideologických důvodů. Přestože byl NewsFront označen za nástroj ruských tajných služeb, pořád nachází cesty, jak pokračovat ve své činnosti. Do jaké míry a jak se dají regulace obejít? A jací lidé jsou ochotni šířit dezinformace zadarmo? Na tyto otázky se snažíme najít odpověď s novinářkou Karin Kőváry Sólymos, jednou z členek mezinárodního investigativního týmu, který se webem NewsFront zabýval.

Jaká úskalí i radosti skýtá audio novinařina? Po třech letech Odposlechů pro vás chystáme několik změn. Zařizujeme nové nahrávací studio, připravujeme sérii inovativních znělek i audiočlánky, náš tým posílí nové tváře respektive hlasy. Za rubrikou Odposlech od jejího začátku stál vyjma ostatních členů redakce především Lukáš Nechvátal, který se rozhodl dát si od novinařiny pauzu. A protože Odposlech je trochu jako jeho dítě, tuto epizodu věnujeme právě jemu. Co ho baví na zvuku? Zda jej něco překvapilo za těch 120 dílů podcastu? A který z nich měl největší úspěch?

Rozhovor s bývalým redaktorem investigace.cz Lukášem Nechvátalem vede jeden z našich nových moderátorů Petr Gojda.

Jak bydlet doma je název bytových družstev, které v současnosti vlastní více než 100 rodinných domů či bytů po celé České republice. Často je družstva vykupují od lidí s finančními potížemi. V reklamním videu jim slibují pomoc a snadné řešení jejich tíživé situace. Proč se pak ale musí někteří obyvatelé bytů narychlo vystěhovat? Co je s jejich domy teď? A dá se bránit exekucím a zároveň nepřijít o své bydlení?

Rozhovor s redaktorkou investigace.cz Barborou Šturmovou.

AI neboli inteligentní strojové učení proniká čím dál tím víc do života obyčejných lidí. Nástroje typu ChatGPT používají i zaměstnanci navzdory zákazům nadřízených pro svou práci, a často tak dosahují lepších výsledků. V investigativní žurnalistice není využívání umělé inteligence nic nového. Jak se ale konkrétně dá využít umělá inteligence, když přijde na investigativní žurnalistiku? V investigativní žurnalistice není užití umělé inteligence nic nového. Jakým způsobem se dá využívat umělá inteligence v kontextu investigativní žurnalistiky? Jaké problémy mohou novináři očekávat? A je možné, že umělá inteligence nahradí investigativní novináře úplně?

Rozhovor s datovým analytikem Josefem Šlerkou.

Organizovaný zločin nerespektuje hranice států. To naštěstí ale ani my, investigativní novináři. Díky přeshraniční spolupráci můžeme odhalovat dopady světového organizovaného zločinu na Českou republiku. Takovou spolupráci napříč hranicemi nám umožňují mezinárodní novinářské sítě, jako je například Organised Crime and Corruption Reporting Project, neboli OCCRP, které slouží nejenom jako platforma pro setkávání a kooperaci novinářů z téměř celého světa. A nejen to, OCCRP také poskytuje novinářům po celém světě vzdělávání, zajišťuje jejich jak právní, tak osobní bezpečnost a určuje trendy pro budoucnost investigativní novinařiny. V čem mají mezinárodní novinářské organizace výhodu oproti těm policejním, jako je například Interpol? Jak investigativní novináři pomáhají měnit svět? A jaké výzvy čekají na investigativní novináře v příštích desetiletích?

Rozhovor se spoluzakladateli OCCRP Drewem Sullivanem a Paulem Raduem. V češtině je uslyšíte prostřednictvím Tomáše Sýkory a Václava Vohlídala - Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Investigace.cz publikovala letos v zimě sérii článků o dánském náboženském hnutí Dům Otce, neboli Faderhuset, které se na podzim roku 2016 přestěhovalo do Česka. O komunitu, která si koupila několik nemovitostí na severu Čech, se zajímají dánské i české úřady kvůli jejímu přístupu k výchově dětí. Po dotazech, co si o vyšetřování myslí, ale členové Faderhuset svorně mlčí. Navíc se momentálně zbavují dvou ze svých českých nemovitostí a vysoce postavení členové společenství údajně odjeli na dovolenou do Jižní Afriky. Co všechno se za posledního půl roku v Domě Otce změnilo? Co nového jsme se o něm dozvěděli my? A jaké jsou další plány tohoto nového náboženského hnutí v Česku?

Rozhovor s redaktorkou investigace.cz Mahulenou Kopeckou.

-

Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Na sociální síti Telegram vzkvétá obchod s bankovními účty a doklady totožnosti potřebnými pro zřízení účtů na finančních platformách jako Paypal nebo Revolut. V nabídce jsou také české identity a české bankovní účty. Obchodníci lákají takzvané „muly na peníze“ – tedy lidi, kteří prodávají kopie svých dokladů nebo rovnou hotové bankovní účty – na desítky až stovky eur za jednu registraci a několikanásobně dráž je pak obratem přeprodávají zájemcům. Tyto účty se často používají k praní špinavých peněz a nově i k obcházení protiruských sankcí. Na kolik mě cizí identita vyjde? K čemu mi bude? A kdy používáním cizích účtů porušuji zákon?

Rozhovor s redaktorkou investigace.cz Kristinou Vejnbender.

-

Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Se sociologem Danielem Prokopem o tom, že lidé vydávají čím dál větší část svého příjmu na bydlení. Příspěvek na bydlení by podle něj měl víc zohledňovat reálný nájem v místě. A také to zda jsou lidé chudší nebo bohatší, kolik jím po zaplacení bytu zbyde. Z bytu použitelných k nájmu by se měla bez ohledu na to, zda jsou pronajaté nebo ne, odvádět daň z příjmů, přičemž za příjem by se považovala cena obvyklá v lokalitě. Platíme za bydlení víc, než bychom měli? Jak by se měla změnit daň z nemovitosti? A vystěhuje se Praha na venkov?

Rozhovor Hany Čápové se sociologem Danielem Prokopem.

-

Korupce v Ukrajině bují také během války. Když středoevropští farmáři protestovali proti dovozu levného obilí z Ukrajiny, netušili, že nežádají nápravu oficiální ukrajinské exportní politiky. Obilí v minimální hodnotě přes deset miliard korun do Evropy totiž během posledních dvou let doputovalo v rámci obrovského mezinárodního podvodu. Zneužití byli též pacienti nemocnice v Brně, a to jako nastrčení ředitelé fiktivních společností. Stovky rumunských, maďarských i českých firem nyní vyšetřuje ukrajinská prokuratura. Vyšetřovatelé mají za to, že firmy posloužily k vývozu obilí bez jakýchkoliv dokumentů a také k vyhýbání se daňovým povinnostem. Jak se z brněnských pacientů stali ukrajinští obilní magnáti? Koho napadlo verbovat ředitele společností v léčebně? A vědí, že napomáhají neplacení daní a pravděpodobně i praní špinavých peněz?

Rozhovor se šéfredaktorkou investigace.cz Pavlou Holcovou.

-

Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Byla by to podívaná jako z akčního filmu. Útěků z vězení, kde si odpykává pětadvacetiletý trest za obchod s kokainem, srbský narkobaron Zoran Jakšić naplánoval několik. Napřed chtěl utéct během fingovaného převozu do nemocnice, pak si nechal vykopat do věznice tunel a jeho poslední plán zahrnoval použití těžkých zbraní a vrtulníku. Vyplývá to z tajné zprávy peruánské policie, kterou investigace.cz nedávno získala. Jak se plánuje útěk z vězení? Vypadá stejně jako ve filmech? A kolik drogových kartelů je potřeba k osvobození srbského narkobarona?

Rozhovor se šéfredaktorkou investigace.cz Pavlou Holcovou.

Propojení majetku, politiky a mediálního vlivu. Expremiér Andrej Babiš za to byl kritizován Evropskou unií. Na regionální úrovni předvádí něco podobného Stavební bytové družstvo Krušnohor na Mostecku. Pod názvem Sdružení Mostečané Mostu ovládalo osm let tamní radnici, v rámci privatizace si přihrálo městské byty a se třiadvaceti tisíci družstevníky se stalo největším družstvem v Česku. Tomuto konglomerátu přitom vládne pevnou rukou jediný muž, František Ryba. Jak se z Krušnohoru stalo nejenom největší družstvo v České republice, ale také jeden z největších vlastníků nemovitostí v České republice? Proč to prochází téměř bez povšimnutí? A jaké má bydlení v Mostě vyhlídky do budoucna?

Rozhovor s reportérkou investigace.cz Hanou Čápovou.

-

ŠIZO, neboli „štrafnoj izoljator“, česky znamená samotka. V cele o velikosti 2,5 krát tři metry strávil ruský opoziční politik Alexej Navalnyj už více než 160 dní. Přesnou kopii této cely dovezl a minulý týden nainstaloval na pražském Staroměstském náměstí Navalného tým v čele s jeho novou šéfkou, investigativní novinářkou Marií Pevčich. Těsně před zahájením výstavy skupina publikovala zjištění, že rodina Putinova zbrojaře Borise Obnosova má v Praze nemovitosti za miliony. Bude mít kauza nějaké reálné dopady? Co najdete na tzv. Seznamu šesti tisíc? A jaké má Alexej Navalnyj vyhlídky do budoucna?

„Ukrajinské ozbrojené síly a nacistické jednotky v Mariupolu úmyslně zabíjely civilisty.“ nebo „Ukrajinský nacionalismus se začal pěstovat v 90. letech minulého století.“ Tak zní úryvky z „osvětových“ letáků, které si podle našeho zjištění nechalo přeložit do češtiny Ruské středisko vědy a kultury v Praze. Takzvaný Ruský dům je provozován ruskou státní agenturou Rossotrudničestvo, která se loni dostala na evropský sankční seznam kvůli šíření prokremelské propagandy. Proč se sankce nevztahují také na Ruský dům? Proč si ho dlouho nikdo nevšímal? A jaká je budoucnost Ruských domů rozesetých po Evropě?

Rozhovor s reportérkou investigace.cz Kristinou Vejnbender.

-

Na Slovensku zbývá pět měsíců do předčasných parlamentních voleb. A zatímco v Česku proběhla v rámci festivalu Jeden svět premiéra dokumentárního filmu Kuciak: Vražda novináře a diváci nestačili žasnout, do jakého stavu se Slovensko dostalo, podle předvolebních průzkumů to vypadá, že nejenže se Slovensko vrací do doby před vraždou, ale že tentokrát bude situace ještě daleko horší. Jak dopadne Slovensko po volbách? Vrátí se korupční chobotnice, která byla po vraždě Jána a Martiny odhalena? A co by se muselo stát, aby se demokracie na Slovensku vzchopila?

Rozhovor se slovenským komentátorem, spisovatelem a spoluzakladatelem Investigatívneho centra Jána Kuciaka Arpádem Soltészem.

-

V dnešní době jsou sociální sítě prostorem pro šíření dezinformací, konspirací a populistických manipulací. I přes narůstající aktivitu platforem jako Telegram zůstává v tomto směru Facebook nejvlivnějším prostředím. Existují na něm skupiny, které přitahují desetitisíce lidí, šíří obsah relativizující válku v Ukrajině a podporují proruské postoje. Navíc se v těchto skupinách vyskytují falešné profily, které jim opticky zvyšují popularitu. Jaké největší dezinformační skupiny v Česku působí? Kdo za nimi stojí? A co ze šíření dezinformací a konspirací mají?

Rozhovor s reportérkou investigace.cz Gabrielou Jezberovou a datovým a mediálním analytikem Josefem Šlerkou.

-

Jegor Lesnoj je ekologický aktivista a bloger z Irkutska, který miluje potápění v bajkalské ledové vodě a na sociálních sítích vybízí k aktivní ochraně sibiřské přírody. Ihned po napadení Ukrajiny dal najevo svůj nesouhlas s válkou. Jeho následný příběh odvyprávěla režisérka Anna Winzer ve svém dokumentu Mladí Rusové na útěku. Film byl představen na letošním festivalu Jeden svět. Jak ovlivnil nesouhlas s válkou v Ukrajině jeho život? Jaký mají život ruští disidenti v zahraničí? A proč Jegor nedorazil na český dokumentární festival osobně? 

Rozhovor s ruským blogerem, ekologickým aktivistou a odpůrcem Putinova režimu Jegorem Lesnojem, kterého dabuje Lukáš Nechvátal.
-

Třetí duben je důležitým novinářským výročím, a to především pro Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů, zkráceně ICIJ, jehož jsme jako investigace.cz součástí. Třetího dubna roku 2016 totiž došlo k prvním odhalením v kauze Panama Papers, mezinárodním novinářském projektu založeném na bezprecedentním úniku informací z panamské advokátní kanceláře Mossack Fonseca. Zveřejněno bylo více než 11,5 milionu dokumentů, které se týkaly více než 214 tisíc offshorových společností a skandál zasáhl mnoho prominentních osobností, včetně politiků, celebrit a podnikatelů z celého světa. Třetí duben je ale také datum, kdy byla v roce 2013 publikována úplně první investigace ICIJ týkající se daňových rájů, označovaná jako Offshore Leaks či „Tajemství na prodej“. Jak se v malém týmu pracuje na velkých věcech? Mění novináři svět k lepšímu? A mohou svůj zdánlivý boj s větrnými mlýny vyhrát?

Rozhovor se zakladatelkou a šéfredaktorkou investigace.cz Pavlou Holcovou.
-

Ruská invaze do Ukrajiny trvá už více než rok. A přestože finanční sankce uvalené na Rusko, včetně například odpojení země od mezibankovního systému SWIFT, by měly zastavit tok peněz mezi Ruskem a evropskými státy, ve skutečnosti se tak nestalo. Jedním ze způsobů obcházení sankcí je také takzvaná hawala - mimobankovní bezhotovostní systém převodu peněz používaný v současnosti převážně v islámském světě. V Rusku a Evropě fungují stovky nelegálních směnáren, které takto umožňují převádět peníze ze sankcionovaných zemí do Evropy a obráceně. Jak hawala funguje? Kolik peněz i přes sankce mezi Evropou a Ruskem putuje? A kdo jsou čeští směnárníci?

Rozhovor s reportérkou investigace.cz Kristinou Vejnbender.

-