Pátečníci

Počátky raketové techniky byly dosti divoké a nebezpečné. Přesto z nich nakonec vyrostly kosmické programy, které nás dovedly až na Měsíc. Určitě stojí za to si připomenout dobu, kdy se budoucí konstruktéři svému okolí jevili jen jako hrstka bláznů se sebevražednými sklony.

Přednášející Petr Tomek je novinář, spisovatel a popularizátor vědy se zálibou v komentování společenského dění, propagaci a popularizaci kosmonautiky, futurologie, nezávislého filmu, hédonismu a steampunku. Jako novinář působil v redakci časopisu VTM Science později v roli šéfredaktora v redakci elektronického literárního časopisu Lemurie. Zatím mu vyšly tiskem tři knihy – Ztracený Měsíc, o tom, proč nebyli lidé čtyřicet let na Měsíci, Ateista - soubor textů vztahujících se, nepřekvapivě, k ateismu, a populárně-vědecká miniatura Láska, sex a vesmír. 

Záznam pátečnické přednášky ze 7. 2. 2020 na téma: Kepler u Tychona - osudové setkání v dějinách vědy. Před 420 lety ve čtvrtek 3. února 1600 se na zámku v Benátkách nad Jizerou poprvé setkal tváří v tvář nejlepší astronomický pozorovatel tehdejší epochy Tycho Brahe s jejím nejlepším matematickým teoretikem Johannem Keplerem. Bylo to osudové setkání, které významně přispělo ke zrodu moderní matematicky formulované přírodovědy. Popíšeme okolnosti tohoto setkání, přiblížíme oba hlavní protagonisty, jejich díla a osudy, odvíjející se na pozadí přelomové doby i společenského a kulturního kontextu rudolfínské Prahy.  

Krátká přednáška o velké změně ve vnímání naší doby. Před jakými výzvami stojíme a jak víme o tom, že se svět mění? Proč už nelze citovat dystopické vize jakými byla Orwellova kniha 1984 nebo Huxleyho Konec civilizace? V čem se svět změnil a jakou roli v něm hraje jednotlivec?

Přednášející Sebastian Chum se několik živí jako publicista a překladatel, dlouholetý přednášející a komentátor. Studoval antropologii, fandí polytopickému myšlení a humanismu.

Podíváme-li se na historii střetů vědy a víry hlouběji, zjistíme, že u jejich zrodu nestály spory o náboženská dogmata. Proč vadili právě Galileo, Bruno a Darwin, zatímco Newton a Galvani nikoliv? Jaký typ střetů lze čekat v budoucnosti? Přesune se kolbiště na půdu humanitních oborů? A nakonec možná nejobtížnější otázka: za jakých podmínek se může i z vědeckého skepticismu stát svého druhu víra?

Milan Petrák je absolventem ČVUT, datovým analytikem, jakož i autorem knihy Skrytá autorita: Iracionalita a dav v člověku (Dybbuk, 2011), románu Výrobce osudů (Triton, 2007) a zhruba padesátky publikovaných povídek.

Daniel Kahneman, psycholog, držitel Nobelovy ceny za ekonomii, v knize seznamuje se dvěma systémy, které řídí to, jak přemýšlíme a jak se rozhodujeme. Systém 1 je rychlý, intuitivní a emocionální. Systém 2 je pomalý, váhavý a logický. Kniha nabízí pohled, jak přemýšlíme, a přitom odhaluje, v kterých situacích můžeme a kdy naopak nesmíme věřit své intuici (Systém 1) a také kdy a jak čerpat z přínosu pomalého myšlení (Systém 2). Obsahuje i poznatky o tom, jak vznikají naše rozhodnutí v pracovním i osobním živote – a hlavně, jak se vyvarovat chyb.

Petr Wawrosz *1968 je odborný asistent na Vysoké škole finanční a správní, zabývá se teoretickou ekonomií, vztahem ekonomie a práva, institucionální ekonomií.

Vymírání druhů máme obvykle v mysli spojená se znaménkem minus. Co může být horšího než když nějaký nádherný druh, nota bene celý taxon, vymizí z povrchu zemského? Z hlediska evoluční biologie se ovšem jedná o nevyhnutelnou konstantu, která umožňuje rozvoj života, jak jej známe. Co způsobuje vymírání? Střídají se periody drastického vymírání v historii života pravidelně? A žijeme my sami v průběhu hromadné extinkce, nebo naopak urychlujeme evoluci? Všechny tyto otázky, které dnes rezonují mezi biology, se pokusíme v přednášce zodpovědět.  

Přednáší: Jan Toman, vědecký pracovník Katedry filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřuje se zejména na problémy evoluční a teoretické biologie, zejména teorii zamrzlé evoluce a další moderní přístupy v evoluční biologii. Je autorem monografie Pohlavní rozmnožování optikou evoluce, kterou na začátku roku 2015 vydalo nakladatelství Academia.

Složitost kombinatorických úloh a P versus NP problém. P vs. NP je dnes jeden z nejznámějších matematických a informatických problémů. V přednášce se pokusím vysvětlit proč tomu tak je, proč se zdánlivě speciální problém může stát centrálním a dokonce populárním problémem. To není otázka pouze historická, ale rovněž aktuální například při diskusi o důležitosti matematiky.  

Podobně jako vynález parního stroje před dvěma sty lety nastartoval průmyslovou revoluci, tak i moderní elektronika a komunikační technologie by nemohly vzniknout bez základních objevů kvantové fyziky, o které se opírá například i celý polovodičový průmysl - od prvních tranzistorů, přes Váš oblíbený kávovar, až po dnešní nejvýkonnější počítačové procesory. Mimo své zjevné praktické využití také kvantový popis světa zásadním způsobem ovlivnil náš náhled na povahu hmoty, fyzikálních jevů a na zákony, kterými se obojí řídí. V této přednášce se proto pokusíme společně porozumět motivaci pro samotný vznik kvantové teorie, představíme si její hlavní myšlenky, několik zajímavých důsledků a nastíníme pár nevyřešených otázek. 

Jednu z oblastí výzkumu, která by bez kvantové fyziky nemohly vůbec vzniknout a přitom dnes již má intenzivní praktické využití, představuje právě supravodivost. Co to je supravodič, jak zhruba funguje, jestli má opravdu nulový odpor, kde se se supravodiči setkáme a co (ne-)můžeme od supravodivých materiálů v dohledné době čekat si povíme v druhé části této přednášky, která bude doplněna experimenty se supravodiči chlazenými kapalným dusíkem.  

RNDr. David Schmoranzer, Ph.D., je zaměstnancem Katedry fyziky nízkých teplot, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Z široké oblasti problematiky fyziky nízkých teplot se věnuje především studiu kryogenních kapalin, zejména supratekuté fáze izotopu 4He. V pražské Laboratoři supratekutosti se zaměřil především na výzkum přechodu k turbulenci v normálním a supratekutém 4He v proudění vyvolaném oscilujícími tělesy, např. křemennými ladičkami, nebo různými drátky či disky. Ve stejných pracovních tekutinách také zkoumal kavitaci a akustické jevy, zejména pak bilanci mezi odporovou silou viskózní a akustickou.  Další informace: www.superfluid.cz

Molekulární techniky již umožnily přečíst genovou mapu nepřeberného množství živých organizmů. V počtu i typu DNA cihel jsou si člověk, myš, háďátko a rostlina velmi podobné. Naše domy však mnohdy fungují zcela odlišně. Má dávnověká představa o vědomí, inteligenci či duši rostlin oporu v poznatcích moderní vědy? A které? Jsme či nejsme -  jedna rodina?  

Přednáší: Prof. RNDr.Opatrný Zdeněk, CSc. (Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK v Praze).

BDSM je oblastí, která dosud zůstává opředena řadou mýtů a iracionálních představ. V přednášce se budeme věnovat vymezení tohoto pojmu a jeho limitům z hlediska odborného uchopení, dále souvislostem s menšinovými sexuálními variacemi, jako je např. sadismus a masochismus, a podíváme se na to, jaká je realita častých představ, které se o BDSM tradují a jak se k nim staví věda.  

Zdeňka Pospíšilová, absolventka jednooborové Psychologie FF UK a Studia humanitní vzdělanosti na FHS UK. Středem jejího profesního zájmu jsou témata osobního rozvoje, vztahů, intimity a sexuality. Přes deset let se zabývá problematikou sexuálních variací, oblastí BDSM a D/s vztahů o nichž také přednáší a publikuje. V současné době působí mimo vlastní poradenskou praxi jako psycholožka na SPŠS a OA v Kladně a v Dětské a dorostové ambulanci Ada+ Kladno. I nadále se věnuje studiu, konkrétně oboru Lékařská psychologie a psychopatologie v rámci doktorského studia na 1. LF UK. Zde se v rámci svého výzkumu zabývá sexuálními charakteristikami osob, které provozují sadomasochistické aktivity.

Přednáška bude obsahovat úvod do problematiky možnosti a způsob vzniku altruismu jako biologického jevu, kooperaci u zvířat, vztah altruismu k lidské morálce, jakož i reflexi filosofických a společenskovědních  interpretací morálky jako výhradně kulturního fenoménu.

Třetí a závěrečný díl třídílného cyklu, v němž se zaměříme na výběr deseti fyzikálních principů, jejichž objev byl natolik zásadním, že změnil naše chápání přírody. Uvidíte jakou roli hrají ve fyzice symetrie, jaká je souvislost času a prostoru, hmoty a energie nebo jaké aplikace mohou mít kvantové „podivnosti“, kterých se dopouštějí částice mikrosvěta.

Druhý díl třídílného cyklu, v němž se zaměříme na výběr deseti fyzikálních principů, jejichž objev byl natolik zásadním, že změnil naše chápání přírody. Uvidíte jakou roli hrají ve fyzice symetrie, jaká je souvislost času a prostoru, hmoty a energie nebo jaké aplikace mohou mít kvantové „podivnosti“, kterých se dopouštějí částice mikrosvěta.

První díl třídílného cyklu, v němž se zaměříme na výběr deseti fyzikálních principů, jejichž objev byl natolik zásadním, že změnil naše chápání přírody. Uvidíte jakou roli hrají ve fyzice symetrie, jaká je souvislost času a prostoru, hmoty a energie nebo jaké aplikace mohou mít kvantové „podivnosti“, kterých se dopouštějí částice mikrosvěta.