Skip to main content
Sylva sylvarum

Sylva sylvarum

By Petr Sourek
Podcast z podrostu o/Odolné společnosti připravuje Petr Šourek.

Sylva sylvarum znamená něco jako hustý les, prales, hluboký hvozd. Naše podcastová série se tak jmenuje podle Baconova compendia z roku 1627. Právě v hustém podrostu Baconových poznámek, spisů a zápisků se poprvé anglicky vyskytne pojem resilience v moderně fyzikálním, přírodovědném smyslu. Resilience – pružnost, schopnost odolávat tlaku – je tak pojem starý jako experimentální věda. Ale teprve v posledních letech se mluví o odolnosti měst, lidí, společností...
Where to listen
Google Podcasts Logo

Google Podcasts

Pocket Casts Logo

Pocket Casts

RadioPublic Logo

RadioPublic

Spotify Logo

Spotify

Věda se vyhýbá experimentům
Tlak na rychlost a výsledky nutí vědce jít na jistotu. Vzniká konformní kultura vědeckého konsensu. "Když budete zkoumat pět let slepou uličku, tak jste u hodnocení v pěkném průšvihu," říká psycholožka Kateřina Machovcová. "Obáváme se toho z hlediska socializace nastupující vědecké generace," dodává její kolegyně, socioložka Kateřina Cidlinská: "systémy hodnocení vědy u nás nemáme dlouho, jsou staré dvacet let, ale pro mladé jsou už normou."  Jak z toho ven? Kateřina Cidlinská a Kateřina Machovcová se na to ptaly přímo vědců, kteří své kolegy hodnotí. Fyzik Bohuslav Rezek je jedním z nich. Klíčem jsou podle něj lidé s dostatečným rozhledem v oboru, kteří vědí, do jakého kontextu číselné ukazatele zasadit: "Pokud vědu budou hodnotit lidé, kteří ten rozhled a vizi nesdílí, tak to nemůže fungovat." Podporovat musíme nejen vynikající badatele, ale také podhoubí, ze kterého se špičková věda rodí. "Musíme dělat trochu všechno," říká Bohuslav Rezek, "abychom byli vůbec schopni přijmout objevy a produkty ze zahraničí a poučit se z nich - abychom nekupovali za zlato korálky."
27:52
June 03, 2022
Zelený Velryb
Nad knihou Marka Coeckelbergha Zelený Leviatan debatuje Petr Šourek s filozofem Martinem Ritterem, který o knize napsal recenzi. S hrozbou klimatické krize ožívá Hobbesův Leviathan jako metafora silného státu. Státní autorita lidi zásadně omezuje a kontroluje. Stát to přitom dělá v jejich zájmu.  Bude mít nový, zelený Leviatan podobu umělé inteligence, která bude lidi ponoukat ke společnému dobru? Směřuje lidstvo ke globální algokracii či kreditnímu systému čínského střihu? Nebo najdeme novou podobu svobody? Existuje zelený liberalismus?
29:20
May 03, 2022
Mít kde se na sebe naladit
Potřebujeme místa, kde se na sebe můžeme naladit, říká kulturní teoretička Blanka Maderová. V hospodě můžeme věci bezpečně probrat. Potkávájí se v ní a mísí různé skupiny lidí. Bez tohoto míšení demokracie končí.  Co se stane, když se nepotkáváme, řeší Eliška Syrovátková, poradkyně pro pozůstalé: "Mám velký nárůst lidí, kteří přišli o teenagera nebo mladého dospělého sebevraždou." Víc než zavřené školy poškodila mladé lidi absence volnočasových aktivit, společného pohybu a chráněného času. O míšení společnosti si povídáme nad mixážním pultem: Blanka Maderová remixuje píseň Give it All, kterou letos nahráli společně s Nicholasem Coolidgem ve studiu Faust. 
27:01
December 13, 2021
Odolná republika podle Masaryka
Inteligence je ohrožená představou vlastní důležitosti. Zblbne a zalehne do zákopů štvavých kampaní. Taková je Masarykova analýza moderní společnosti. TGM byl outsider, říká historik idejí Milan Hanyš z Masarykova ústavu Akademie věd. Zvenku pozoroval, jak snadno vzdělanci podléhají konformismu, groupthinku.  K diagnóze společnosti Masaryk využíval beletrii, připomíná literární historička Lucie Merhautová. S románovými hrdiny TGM polemizuje jako se živými lidmi. Masaryk chce pochopit jejich charaktery. Literatura mu nabízí jedinečný vhled do lidského nitra. "Marnivý slaboch, který se opičí po druhých" - to je Masarykův antihrdina. Pozor na hysterické elity v záchvatu morální paniky, které nás ženou do zákopů! Varujme se velkých hesel, vyzývá Masaryk: buďme konkrétní. 
25:48
October 27, 2021
Krize ve spirále kontroly
S filozofkou Alicí Koubovou a socioložkou Annou Durnovou hovoří Petr Šourek o resilienci ve světle dvou jejích protikladů - krize a snahy všechno kontrolovat.  Je to filozofický punk, říká Alice Koubová, mluvit místo o rozvratu, krizi a problémech o něčem afirmativním - o resilienci. Základní ontologická situace člověka je ambivalence a nejistota. Resilience znamená neutíkat před tím, že nemáme svůj život a svět pod kontrolou, říká Alice Koubová.  Chováme se tak? Kultivujeme resilienci, nebo se naopak dostáváme do spirály kontroly?  "Hygienická prověřenost jde ruku v ruce s prověřeností kulturní," komentuje současné dění Anna Durnová. Prohlásili jsme spontánní masovou kolektivitu moderních společností za nebezpečnou? Máme to nově i "vědecky potvrzeno"? Anna Durnová: "Začneme žít ve více kontrolovaných komunitách mezi "prověřenými"  lidmi? Omezení kontaktů a společenské propustnosti tu s námi v dávnější minulosti už bylo a může se klidně vrátit, nikoli proto, že je to dobrý prostředek zvládání pandemie nebo jiné krize, ale protože si vzpomínáme, že to vlastně fungovalo a teď se zase naskytla příležitost to společensky etablovat."  
26:40
October 15, 2021
Připravenost selhala, ať žije připravenost!
I když selže, zvítězí. Co to je? ... "Je to mašinérie - stroj, který dává pokaždé stejnou odpověď: musíme víc nacvičovat, musíme důkladněji zmapovat, kde jsou naše slabá místa, musíme nahromadit větší hmotné rezervy pro případ nouze, dělat víc základního výzkumu nebezpečných virů přenosných na člověka," říká o připravenosti Andrew Lakoff, antropolog vědy, který působí na University of Southern California. S ním a s Terezou Stöckelovou, socioložkou vědy ze Sociologického ústavu AV, hovoří Petr Šourek o sporném původu pandemie. Unikl vir z laboratoře, která nás měla připravit na pandemii? Byl by to paradox, který nás nutí k zamyšlení nad celým režimem připravenosti.    
22:34
September 09, 2021
Česká odpověď na covid odporovala principům resilience
To říká Tomáš Petříček, bývalý ministr zahraničí. Politici obcházeli instituce krizového řízení, zanedbávala se zpětná vazba. Tomáš Petříček odmítá představy, že krizí projdeme s nulovým rizikem. Snaha vyhnout se riziku a dosáhnout absolutní bezpečnosti zvýší negativní dopady na celou společnost. Odolnost neboli resilience má jiné cíle. Podle Tomáše Petříčka nám pomáhá přizpůsobit se proměnlivým podmínkám, aniž bychom museli radikálně překopat svůj způsob života.  Resilienci budeme potřebovat, říká ředitelka hnutí DUHA Anna Kárníková, protože změnu klimatu už zcela neodvrátíme a budeme se muset adaptovat. Možná si pro to mezitím najdeme jíné slovo. Anna Karníková upozorňuje: resilienci se nepodařilo naplnit konkrétním mocenským významem - není jasné, kdo má co kvůli resilienci dělat. Resilience je termín stejně gumový a neoperabilní, jako býval jeho předchůdce - udržitelný rozvoj. Podle Anny Karníkové patří oba vysloužilci do politického šrotu.  Podcast Sylva sylvarum připravuje Petr Šourek, který má rád politiku a lidi kolem ní.  Sylva sylvarum je podcast z podrostu Odolné společnosti. Odolná společnost je interdisciplinární projekt Akademie věd, který  zkoumá  resilienci – pružnost a odolnost společnosti v krizových  situacích.
24:36
August 06, 2021
Co tě nezabije
To tě posílí! – automaticky doplňujeme, ani nevíme, kde se v nás to moudro vzalo. Původ slavného aforismu nám přiblíží Jiří Starý z Ústavu germánských studií Filozofické Fakulty Univerzity Karlovy. A pokud vás trocha romantické filozofie nezabije, vrhněte se posíleni do ohně! S Vladimírem Mikešem, odborníkem na stoiky z Filozofického ústavu Akademie věd, se pokusíme rozhořet svůj oheň tak, aby nás jen tak něco nesfouklo.   Podcast Sylva sylvarum připravuje Petr Šourek, který je přesvědčen, že trocha filozofie a historie nikoho nezabije.  Sylva sylvarum je podcast z podrostu Odolné společnosti. Odolná  společnost je interdisciplinární projekt Akademie věd, který  zkoumá resilienci – pružnost a odolnost společnosti v krizových  situacích. Sylva sylvarum znamená hustý les, prales, hluboký hvozd. Podcastová série se tak jmenuje podle Baconova compendia z roku  1627. Právě v hustém podrostu Baconových pokusů a spisů se poprvé anglicky vyskytne pojem resilience v moderně fyzikálním, přírodovědném smyslu. Resilience – pružnost, schopnost odolávat tlaku – je tak pojem starý jako experimentální věda. Teprve v posledních letech se ale mluví o odolnosti měst, lidí, společností.
21:15
July 07, 2021
Co je to resilience?
Resilience je odolnost materiálů – říká Luděk Heller z Fyzikálního ústavu Akademie věd. Resilience znamená postavit se po pádu opět na nohy, říká americký filozof Joe Grimm Feinberg. Slovo resilience se v češtině uchytí, odhaduje Petr Kaderka z Ústavu pro český jazyk – žádné takové slovo zatím nemáme, které by v sobě spojovalo významy odolnosti a pružnosti. V prvním díle zvukově unikátního podcastu Sylva sylvarum jde Petr Šourek po stopách resilience. Kde se to slovo vzalo a co může znamenat? Že jste ho ještě neslyšeli? Za 25 minut budete vědět víc.  Sylva sylvarum znamená něco jako hustý les, prales, hluboký hvozd. Naše podcastová série se tak jmenuje podle Baconova compendia z roku 1627. Právě v hustém podrostu Baconových poznámek, spisů a zápisků se poprvé anglicky vyskytne pojem resilience v moderně fyzikálním, přírodovědném smyslu. Resilience – pružnost, schopnost odolávat tlaku – je tak pojem starý jako experimentální věda. Teprve v posledních letech se mluví o odolnosti měst, lidí, společností ... Sylva sylvarum je podcast z podrostu Odolné společnosti. Odolná společnost se jmenuje interdisciplinární projekt Akademie věd, který zkoumá resilienci – pružnost a odolnost společnosti v krizových situacích. Podcast připravuje Petr Šourek – rozhlasový autor a obdivovatel Francise Bacona.     
24:51
June 17, 2021