Podcast pro neziskovky

S Martinou Břeňovou, ředitelkou Nadace OSF, si povídáme o naplňování strategických vizí v organizaci, o leadershipu, o tom, jak získat a jak si udržet špičkové lidi. Třeba na pozici CFO. Řídit organizaci je umění, které nedostal do vínku každý. Chce to cit, empatii a občas odvahu přiznat svému týmu, že se mi něco vážně nepovedlo. I to dělá z manažerů lídry. Pozice ředitelky je lonely job, jak říká Martina. Kde brát sílu a jak se neustále zlepšovat? To se také dozvíte, když si tuto epizodu poslechnete až do konce.  

Proč je to důležité: Naší společnosti chybí kvalitní manageři, lídři. Pro růst společnosti je ale potřebujeme. Nemusí jimi být nutně jen lidé s vlohy, je to řemeslo, které se lze naučit. Z rozhovoru s Martinou se dozvíte mnoho zajímavých vhledů do práce s lidmi i do do strategického uvažování o rozvoji organizace. 

Kdo je Martina Břeňová: Martina se celý svůj profesní život pohybuje v občanském sektoru. Velmi cenné zkušenosti získala v Nadaci Avast, před časem převzala po Robertu Baschem Nadaci Open Society Fund a posouvá ji srdnatě kupředu.  

S Martinou Neradovou si povídáme o telefundraisingu. O tom, jaké je jeho místo ve fundraisingovém mixu neziskovky a také o tom, jak ho dělat lidsky a s úsměvem. Komunikace s dárcem přes telefon totiž může být příjemným rozhovorem pro obě strany. Pojďte na to s námi chytře. Jak? Za telefon posaďte motivované kolegy (callery), nabrífujte je, poskytněte jim odpovídající nástroje (ne, excelovou tabulku s telefonními čísly tím vážně nemyslíme). Věnujte jim maximum pozornosti, jsou totiž hlasem vaší organizace. A především, pusťte si tuto epizodu podcastu, dozvíte se více:-) Proč je to důležité: Telefundraising přímou cestou k dárci. V několika málo minutách dostáváte šanci říct si o dar a vyslechnout si okamžitou zpětnou vazbu. Dobře připravený telefonát může být jedním z vašich nejkonverznějších fundraisingových nástrojů. Kdo je Martina Neradová: Začínala v Amnesty International ČR. Nejprve s peticí v ruce oslovovala v Praze kolemjdoucí, poté se přesunula za telefonní sluchátko do role callerky, aby svou cestu organizací završila na pozici koordinátorky péče o dárce. Postupem času si vypracovala svůj autentický systém práce. Z něj aktuálně těží na volné noze, mimo jiné právě jako konzultantka telefundraisingu.

S Petrou Drahoňovskou si povídáme o tom, jak se neziskový sektor staví k odměňování svých zaměstnanců. Jak je možné, že je průměrná mzda v nezisku hluboce pod tuzemským průměrem? Jak to změnit z pohledu jednotlivce nebo z pohledu organizace? Je začátek roku a mnoho z nás si dává předsevzetí. Co kdyby jedním z nich bylo domluvit si u zaměstnavatele lepší plat? Není to sci-fi? A co když to nemusí být buď a nebo. Co když si lze domluvit nefinanční benefity, pružnější pracovní dobu, která nám umožní si přibrat malý pracovní úvazek navíc. Nebo vzdělávání, které zlepší naši pozici na trhu práce. A až krize skončí, budeme připraveni roztáhnout křídla a letět!
Proč je to důležité: Kdo by nechtěl být odměňován lépe. Nebo alespoň adekvátně dnešní době. Průměrný plat v neziskovém sektoru je 27 tisíc Kč což, uznejte, není mnoho. Děláme svou práci s láskou, vidíme v ní smysl. To ale neznamená, že bychom si jí neměli vážit. Kdo je Petra Drahoňovská: Petra se věnuje kariérovému koučinku a poradenství a osobnímu online marketingu. Pomáhá s designem kariérových produktů a kariérových portálů. Střídavě pracuje z Čech, Mexika či Guatemaly.

Představujeme vám třetí epizodu speciálu Do smrti dobrý, aneb skutečné příběhy z domácího hospice, natočenou ve spolupráci spolku CRM pro neziskovky a domácího hospice Girasole z Hustopečí.
Našimi hosty byli ředitel Girasole Miloslav Prchal a lékařka břeclavské paliativní ambulance Iveta Dicko. Tentokrát nesdílíme příběhy pozůstalých, ale využijeme hned dvou odborníků za mikrofonem a vysvětlíme si více do detailu, o čem paliativní péče je a jak se jí v současnosti v Česku daří. Na závěr opět lehce zaútočíme na vaše city, a to jednou extra službou, kterou poskytuje klientům Girasole pan ředitel osobně. Povíme si, jak probíhá plnění posledních přání.
O speciálu: Ve třech epizodách vás prostřednictvím silných příběhů pozůstalých a sdílených zkušeností odborníků seznámíme s činností domácích hospiců. Našimi hosty budou klienti domácího hospice Girasole, kteří se starali o své blízké a vedle nich odborníci na paliativní péči. Společně vám dáme nahlédnout do toho, jak domácí hospic funguje a s čím může pomoci.
Za finanční podporu děkujeme Jihomoravskému kraji, poskytl ji v rámci projektu Zdravotnická osvěta v oblasti paliativní péče.

Představujeme vám druhou epizodu speciálu Do smrti dobrý, aneb skutečné příběhy z domácího hospice, natočenou ve spolupráci spolku CRM pro neziskovky a domácího hospice Girasole z Hustopečí.
Našimi hosty byly paní Petra Krůzová, která pečovala o svou nevyléčitelně nemocnou maminku a zdravotní sestra Iva Matějková, která společně s domácím hospicem podala pomocnou ruku. Čeká vás silný pozitivní příběh o láskyplné péči a také o smíření se smrtí.
O speciálu: Ve třech epizodách vás prostřednictvím silných příběhů pozůstalých a sdílených zkušeností odborníků seznámíme s činností domácích hospiců. Našimi hosty budou klienti domácího hospice Girasole, kteří se starali o své blízké a vedle nich odborníci na paliativní péči, lékaři nebo zdravotní sestry. Společně vám dáme nahlédnout do toho, jak domácí hospic funguje a s čím může pomoci.
Za finanční podporu děkujeme Jihomoravskému kraji, poskytl ji v rámci projektu Zdravotnická osvěta v oblasti paliativní péče.

S Dagmar Goldmannovou z organizace Via Clarita si povídáme o filantropii v Česku, o vývoji, současnosti i o nových trendech. Zaměřujeme se na velké dárce, kterým Via Clarita poskytuje filantropické poradenství. Zlehka nahlížíme do zákulisí a dozvídáme se, jak se pracuje na tom, aby jejich peníze pomáhaly ve společnosti opravdu efektivně.
Proč je to důležité: S růstem ekonomiky vyrostli v Česku opravdu velcí mecenáši, úspěšní lidé, kteří si z různých důvodů přejí být prospěšní. Mít dobrý úmysl však zpravidla nestačí. Pomáhat opravdu efektivně je umění, které si nezadá s uměním řídit miliardovou firmu.
Kdo je Dagmar Goldmannová: Dagmar vede sedm let organizaci Via Clarita. Kultivuje české filantropické prostředí v těch nejvyšších patrech.

Představujeme vám první epizodu speciálu Do smrti dobrý, aneb skutečné příběhy z domácího hospice, natočenou ve spolupráci spolku CRM pro neziskovky a domácího hospice Girasole z Hustopečí.
Našimi hosty byli pan Alois Jakeš, který pečoval o svou ženu Anežku a doktorka Svatava Štefanová, která společně s domácím hospicem podala pomocnou ruku. Čeká vás silný pozitivní příběh naplněný láskou a věrností až do posledního okamžiku.
O speciálu: Ve třech epizodách vás prostřednictvím silných příběhů pozůstalých seznámíme s činností domácích hospiců. Našimi hosty budou klienti domácího hospice Girasole, kteří se starali o své blízké a vedle nich odborníci na paliativní péči, lékaři nebo zdravotní sestry. Společně vám dáme nahlédnout do toho, jak domácí hospic funguje a s čím může pomoci.
Za finanční podporu děkujeme Jihomoravskému kraji, poskytl ji v rámci projektu Zdravotnická osvěta v oblasti paliativní péče.

S Radkou Bystřickou si povídáme o průzkumu stavu digitalizace českého neziskového sektoru. Na jaře letošního roku ho provedlo Sdružení VIA s partnery a na konci prázdnin k němu vydalo přehlednou brožuru s výstupy. Obojí najdete na jejich webu a především v této epizodě našeho podcastu. Ukázali jsme na zásadní digitální bolístky české nezisku a pojmenovali cesty, kterými se lze vydat k lepším zítřkům:-)
Proč je to důležité: Neziskový sektor je dlouhodobě podfinancovaný. Digitalizace je jedním ze způsobů, jak mu ulevit. Digitální řešení totiž zásadním způsobem zvyšují efektivitu práce, ať už v provozních záležitostech, tak například ve fundraisingu a v řízení vztahů s dárci.
Kdo je Radka Bystřická: Radka a její tým ve Sdružení VIA šetří organizacím čas a peníze, pomáhají jim zavádět efektivní technologie a procesy. Průzkum stavu digitalizace českého neziskového sektoru provedlo Sdružení VIA již podruhé, tentokrát mezi více jak šesti sty organizacemi.

S Petrou Drahoňovskou si povídáme o tom, jak budovat osobní značku. Nastíníme si, co to vlastně osobní značka je a proč bychom na ní měli chtít pracovat. Poradíme, jak na to v offline či online prostředí a jaký volit pro ten který kanál obsah. Co je zajímavé, vezmeme to nejen z pohledu jednotlivce, ale i z pohledu neziskové organizace. Víte že lze dosáhnout win win situace, kdy zaměstnanec budující svou osobní značku prezentuje i vaši neziskovku? Je to docela fajn synergie, když víte, jak na to:-)
Proč je to důležité: Může to být nástroj pro váš kariérní růst, může to dokonce pomoci v boji se syndromem vyhoření. Budujte svou osobní značku, pomůže vám rozpoznat, v čem jste dobří, co v sobě můžete rozvíjet, jak neustrnout na jednom místě.
Kdo je Petra Drahoňovská: Petra se věnuje kariérovému koučinku a poradenství a osobnímu online marketingu. Pomáhá s designem kariérových produktů a kariérových portálů. Střídavě pracuje z Čech, Mexika či Guatemaly.

S Olgou Běhounkovou ve třicáté třetí epizodě našeho podcastu zavítáme na akademickou půdu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Olga zde působí na Katedře andragogiky a personálního řízení a věnuje se tématům spojeným s moderními trendy ve vzdělávání a v osobním rozvoji zaměstnanců. Bavili jsme se především o tom, jak se vzdělávat a růst v dynamicky měnícím se světě, který se vyznačuje obrovskými možnostmi, ale i zahlceností. V podcastu se dozvíte, jak se k tomu postavit jako jednotlivec nebo jako vedoucí týmu. Zmíníme velké množství konceptů, které lze s trochou dobré vůle přenést i do vaší praxe:-)
Proč je to důležité: Neziskové organizace mnohdy spoléhají na "srdcařství" svých zaměstnanců. Nezapomínejme ale na prostý fakt, že i tito srdcaři musí platit složenky. Zkvalitněte jim jejich práci, motivujte je k výkonům, k rozvoji a tím i k vyšší efektivitě. Dost pravděpodobně to vaši neziskovku posune směrem k vyšší efektivitě a lepším možnostem, jak své zaměstnance ocenit.
Kdo je Olga Běhounková: Olga je odborná asistentka na Katedře andragogiky a personálního řízení FF UK. Kromě výuky samotné koordinuje odborné praxe studentů a kurz celoživotního vzdělávání Trendy v řízení lidí – Současnost a budoucnost HR. Olga je členkou redakční rady časopisu Firemní vzdělávání. Svému oboru se věnuje již 20 let.

S Honzou Staňkem ve třicáté druhé epizodě našeho podcastu nahlédneme pod pokličku fundraisingového týmu Domova svatého Josefa Oblastní Charity Červený Kostelec a rozebereme si jejich úspěšný růst posledních let. Díky Salesforce CRM dokázala tato organizace vyrůst ze čtyř až pěti vyfundraisovaných milionů na dvacet. Za pětinásobným růstem prostředků se však skrývá podstatně menší nárůst v personální oblasti. CRMko činí charitu efektivnější, šetří jí čas a jak Honza říká, uvolňuje fundraiserům ruce od zbytečného balastu, umožňuje jim věnovat se naplno rozvoji vztahů s dárci.
Proč je to důležité: Neziskové organizace se dlouhodobě potýkají s omezenými rozpočty. Řešení tohoto problému nabízejí digitální technologie. Umožní vám lépe poznat své dárce, lépe komunikovat a efektivněji tak získávat prostředky. Investice do moderních technologií není zadarmo, ale přináší nástroj, který ve schopných rukou vynaložené peníze vrátí zpátky několikanásobně.
Kdo je Honza Staněk: Honza je v Domově svatého Josefa zodpovědný na fundraising a marketing. Do Oblastní charity Červený Kostelec nastoupil jako projekťák a výrazně se zasadil o vícezdrojové financování organizace. Zaměřil se na rozvoj vztahů s dárci za pomoci Salesforce implementovaného společně s CRM pro neziskovky.

S Michalem Rothem ve třicáté první epizodě našeho podcastu nahlédneme pod pokličku nástrojů umělé inteligence. Dozvíte se, jak nám mohou pomoci zvýšit efektivitu práce. Řekneme si, jaké konkrétní úkoly můžeme umělé inteligenci svěřit, jak správně definovat zadání a jaké výstupy lze očekávat. Kromě teorie jsme s Michalem probrali i ryze praktické příklady z jeho neziskové praxe budování projektu be more. Udělali jsme také úkrok stranou k debatě na téma AI jako strašák - nahradí jednou lidskou práci, máme se bát nebo můžeme klidně spát?
Proč je to důležité: Slovy klasika: Kdo chvíli stál, již stojí opodál. Umělá inteligence získala nevídanou pozornost světové veřejnosti díky firmě OpenAI, která na podzim loňského roku zpřístupnila prototyp svého chatbotu GPT-3. Zdá se, že se jedná o velice efektivní nástroj nabízející úsporu času mnoha profesím, nezisk nevyjímaje.
Kdo je Michal Roth: Michal působí jako Chief Technology Officer ve vývojářské firmě Creative Dock, pomáhá s IT Světu neziskovek a rozjíždí svůj vlastní neziskový projekt Bee more, který se zaměřuje na vzdělávání dětí z dětských domovů. Michal je velkým fandou moderních trendů, aktuálně experimentuje s nástroji umělé inteligence.

S Radkou Bystřickou ve třicáté epizodě našeho podcastu nahlédneme do správy a řízení procesů v organizaci. Dozvíte se, co jsou to vlastně procesy, k čemu slouží, jakých podob mohou nabývat, jak je tvořit a v jakých nástrojích a mnoho dalších užitečných rad. Radka prozradí, jak jsou na tom s procesy české neziskovky a na závěr dá tip na model, který může posloužit jako vzor pro implementaci procesů právě ve vaší organizaci.
 
Proč je to důležité: Dobře nastavené procesy organizaci šetří mnoho energie, času a tím i peněz, motivují zaměstnance a dobrovolníky, předcházejí konfliktům a frustraci ze špatně definovaných rolí. Přispívají tak k vysoké firemní kultuře organizace.
 
Kdo je Radka Bystřická: Radka a její tým ve Sdružení VIA šetří organizacím čas a peníze, pomáhají jim zavádět efektivní technologie a procesy. Správě a řízení procesů se Radka věnuje dlouhodobě. Podílela se na přípravě online kurzu o procesech pro Svět neziskovek.

Epizoda, která volně navazuje na loňskou sérii věnovanou fundraisingu. Společně s naším hostem Stanislavem Kutáčkem jsme si povídali o finančním řízení organizace, protože fundraising (umění přinést do organizace peníze) je s finančním řízením (uměním mít finance neustále pod kontrolou) bytostně spjat.
 
Zabývali jsme se pojmy rozpočet a cash flow. Nastínili jsme, jak je smysluplně řídit, abychom nejistotu přetavili v jistotu, že to dobře dopadne, přinejmenším po té finanční stránce. Pojmenovali jsme základní nástroje řízení rozpočtu a cash flow a vysvětlili, jak se liší manažerský pohled od toho účetního a k čemu je ten který dobrý. Kromě rozpočtování jsme si posvítili na tvorbu finanční strategie, podívali jsme se na základní zdroje financí od grantů až po správu nadačního jmění a řekli si, jak s nimi strategicky pracovat. Nezapomněli jsme na to, koho nesmíte nezapomenout pozvat na schůzku, až v organizaci začnete strategii tesat.
 
Na úplný závěr jsme si neodpustili malou pozvánku. Ale to už předbíháme. Přijemný poslech!

První epizodu roku 2023 jsme věnovali památkové péči, respektive osvětě, kterou v této oblasti šíří Aleš Kozák a jeho tým. Povídali jsme si o tom, jaké aktivity Alešův Institut pro památky a kulturu vykonává. Není toho věru málo, šíření dobré praxe prostřednictvím internetového portálu Propamátky (propamatky.info), stejnojmenného časopisu a řady odborných konferencí (nově ve formátu diskuzního salónu - velmi zajímavé, doporučujeme prozkoumat) je jádrem jejich práce.
 
Chod institutu je založen na principech sociálního podnikání. Aleš zaměstnává hendikepované kolegy a neustále vylepšuje procesy a nástroje uvnitř organizace. Z rozhovoru je cítit, že ho hledání nových digitálních aplikací baví a že je rád, když se celý tým posouvá k vyšší efektivitě. I když se tématu digitalizace věnujeme rádi, musíme přiznat, že v případě Aleše to není to hlavní, co mu v managementu organizace pomáhá. Jádrem je lidský přístup a i o tom je naše nová epizoda.
 
Z praktických věcí jsme nezapomněli probrat fundraising a financování, které je v případě Institutu pro památky a kulturu vzorně rozloženo mezi více pilířů. Pokud si epizodu pouštíte v době jejího uveřejnění, vězte, že obsahuje i jednu nabídku. V institutu totiž hledají fundraisera! Detaily opět najdete ve vašich sluchátkách, pokud si epizodu pustíte. Přejeme příjemný poslech!

V podcastu jsme se tentokrát zaměřili na to, jak s pomocí kultury a vzdělávání pozvednout úroveň jednoho konkrétního města či místa. Za příklad dobré praxe jsme vybrali Broumovsko, které má čerstvě našlápnuto stát se Evropským hlavním městem kultury pro rok 2028.
 
Možná znáte Agenturu pro rozvoj Broumovska a Honzu Školníka jako hybatele věcí v tomto regionu na česko-polském pomezí. My jsme si do podcastu pozvali ředitelku jedné z partnerských organizací APRB. Ptali jsme se Žanety Vávrové ze Vzdělávacího a kulturního centra Broumov na jejich program, na divadlo, koncerty, výstavy, akce pro místní školy, na Broumovské diskuze s prezidentskými kandidáty, rezidence, na to, co tyto aktivity přináší místní komunitě, jak se na ně shánějí partneři a jak se na ně shánějí peníze.
 
Bavili jsme se o mezinárodním přesahu směrem do Polska a na závěr také o COVIDu, který byl těžkou ranou pro kulturu v Česku. Věříme, že postup Broumova do finálového kola soutěže o Evropské hlavní město kultury věští blýskání na lepší časy pro kulturu u nás. Aktuálně je především důkazem, že to v Broumově dělají už mnoho let dobře a že mají na to uspět. Držíme palce a přejeme příjemný poslech!

V podcastu tentokrát uslyšíte hned dvojici hlasů. Naše hosty určitě poznáte, pozvali jsme Honzu Gregora a Lukáše Hejnu, kteří již oba Podcastem pro neziskovky prošli. Přenos zvuku ze zasedačky Nadace Via se podařilo zachytit lehce punkově, prosíme o shovívavost:) Věřte, že obsah za to stojí. Bavili jsme se o vzdělávání fundraiserů, síťování a spolupráci, o otevřených obzorech a o kurzu, kteří oba pánové vedou. V době, kdy rozhovor vznikal, již byla většina míst obsazena díky úspěšnému virálnímu videu. Viděli jste škrabošky? Pokud ne, zkuste si je vygooglovat nebo se mrkněte k pánům na Linkedin profily.
 
Každopádně Vám tento neformální a otevřený rozhovor vřele doporučujeme stejně tak jako setkání s Honzou nebo Lukášem při jakékoliv příležitosti. Baví nás, jací jsou praktici, jak o fundraisingu přemýšlí i to, co mají vše za sebou. Příjemný poslech přejeme.

V podcastu jsme přivítali druhého hosta ze Slovenska, první dámu Karpatské nadace Lauru Dittel. Karpatská nadace už téměř tři dekády pomáhá v regionu východního Slovenska. A Laura je po celou tu dobu u toho. Vyžil jsme jejích bohatých zkušeností v neziskovém sektoru a ponořili se s ní zpět do devadesátých let. Zeptali jsme se jí, jak to bylo s úplnými začátky nezisku na Slovensku, s érou Mečiarismu a posléze i s novou dobou.
 
Společně jsme ale otevřeli více témat. Srovnali jsme slovenské prostředí, speciálně východní Slovensko, s Českem. Bavili se o programových tématech, o fundraisingu i o tom, v čem je u našich sousedů tak specifický. Na závěr jsme si dovolili ohlédnutí zpět i několik vizí do budoucna. Přejeme příjemný poslech!

Bob Kartous je známý propagátor modernizace českého vzdělávacího systému. Dlouhou dobu působil v neziskové organizaci EDUin a o svém tématu se dodnes pravidelně vyjadřuje v médiích. Je mimo jiné autorem knihy No Future: Vezeme děti na parním stroji do virtuální reality?
 
Dnes působí Bob jako ředitel Pražského inovačního institutu, veřejně prospěšné organizace založené hlavním městem Prahou za účelem zvyšování inovačního potenciálu metropole. Společně jsme si povídali o tom, jak to celé souvisí se vzděláváním mladých lidí (prozradíme, že velmi), jak by to celé mělo podle Boba fungovat a co nám to v budoucnu může přinést. Nahlédli jsme i na roli neziskovek nebo třeba nás, rodičů. Protože to, co do našich dětí vložíme, se nám v budoucnu násobně vrátí… v dnešní dynamické době plné změn na trhu práce toto platí dvojnásob. Přejeme příjemný poslech!

Čestmír Horký v nezisku působí už osmnáct let, zamířil si to do něj rovnou po škole. Dnes je spjat s Nadačním fondem pomoci a charitativním crowdfundingovým portálem Znesnáze21. Oba subjekty vede. To mu ale nebrání v tom, mluvit velmi otevřeně o věcech, které cítí jako správné i o věcech, s kterými úplně nesouzní. A už vůbec mu to nebrání v tom, pomáhat osobně, jezdit na tábory se znevýhodněnými dětmi nebo sednout do auta a jet vyzvednout na polsko-ukrajinskou hranici rodinu v nouzi.
 
Čestmíra jsme se zeptali, co ho právě zaměstnává a hlavní energii rozhovoru zaměřili na téma crowdfunding. Nastínili jsme hlavní body, které Čestmír doporučuje všem, kteří chtějí být v crowdfundingu úspěšní. Zaměřili jsme se i na to, co rozhodně nedělat. A jako bonus na závěr jsme zmínili dnes často skloňované kryptoměny. V podcastu pro neziskovky v dárcovském kontextu, jak jinak. Přejeme příjemný poslech!

Je vysoce pravděpodobné, že tato zpráva v loňském roce zasáhla naprosto každého obyvatele Česka, který sleduje alespoň jeden seriózní zpravodajský kanál. Manželé Vlčkovi na jaře roku 2021 rozhodli podpořit dětskou paliativní péči částkou 1.5 miliardy korun. Prvním konkrétním krokem se stala koupě pražské usedlosti Cibulka, kde v příštích letech vznikne středisko poskytující paliativní péči potřebným dětem i komunitní služby jejich rodinám. Ruku v ruce s tím byla založena Nadace rodiny Vlčkových, která začala myšlenky manželů naplňovat. Do jejího čela se postavila Ivana Plechatá, bývalá ředitelka Domova Sue Ryder s bohatými zkušenosti z budování center obdobného druhu v Česku, ale i v zahraničí.
 
S téměř ročním odstupem od tohoto velkého filantropického počinu jsme se Ivany zeptali na to, co vše je potřeba udělat, když se na stůl položí tak astronomický obnos, aby se cíle začaly stávat realitou. Hovořili jsme o tom, kam chtějí dostat dětskou paliativní péči v Česku a v jakém horizontu. Hovořili jsme o tom, jaké nástroje na to bude potřeba použít. Současná situace je v Česku, podle Ivany, dobrá, a nadace má chuť přispět svou energií k tomu, aby se nadále zlepšovala, až na světovou úroveň. K tomu bude ale zapotřebí také šikovných a schopných lidí se zkušenostmi z nezisku. Součástí dnešní epizody je tak zcela nezvykle výzva: Pokud máte chuť být součástí (do doby vzniku této epizody) největšího filantropického projektu v Česku, ozvěte se do NRV. Nejdříve si ale pusťte epizodu, ať jste dobře připraveni:) Přejeme příjemný poslech.

Na tuto epizodu jste, milí posluchači, čekali skoro celý rok. Aniž byste o tom věděli:) Jirku Bártu z Nadace Via jsme oslovili loni na jaře a vyzvali jsme ho, ať přispěje do naší mozaiky rozhovorů o fundraisingu. Slíbil, že se ozve s velkým tématem… až přijde čas. A ten přišel právě teď. Velikost tématu určila číslovka 25. Přesně o tolik milionů by letos na jaře mělo narůst nadační jmění Nadace Via. Pokud vše dopadne, jak má, bude toto výsledek velké major donors kampaně. Jirka Bárta a tým nadace na ní pracují poslední zhruba dva roky.
 
Že jste nic takového nezaznamenali? Není divu, o major donors kampaních většinou v éteru není vůbec slyšet. Až v závěrečné fázi se pustí do médií... například že nadaci do jmění přibyl jeden celý bitcoin. To už možná proběhlo kolem vás. Důvod je zřejmý, cílem je oslovit potenciální dárce face to face. Vést s nimi rozhovory, kultivovat vztah a ve správný čas je požádat o dar. Pro zajímavost, takovýchto rozhovorů v kampani Nadace Via proběhlo zhruba 180.
 
Jak taková kampaň vypadá uvnitř, co všechno je potřeba odpracovat a co bude dál (jaké jsou další vize Nadace Via) se už dozvíte, když si podcast pustíte. A nejen to. Využili jsme přítomnost Jirky Bárty, zavzpomínali jsme na historii let devadesátých a dozvěděli se třeba to, že kořeny Nadace Via sahají až k Václavu Havlovi. I to zazní v této epizodě. Příjemný poslech.

S dvacátou epizodou jsme se vypravili na Slovensko. Virtuálně. Spojili jsme se s Edou Marčekem a povídali si o jeho širokém pracovním záběru, o jeho zážitcích a zkušenostech. Kdo poslouchá náš podcast, zná Edovu práci ze zmínek našich předchozích hostů. A kdo se pohybuje v Česku nebo na Slovensku ve fundraisingu, zná Edu tuplem. Jednou z jeho nejviditelnějších aktivit je totiž CEE Fundraising Conference, akce, která svými kvalitami daleko přesahuje hranice vytyčené písmenky CEE (Central & Eastern Europe). „Energie sálající z účastníků konference překvapí nejednoho zkušeného fundraisera - přednášejícího ze západní Evropy. Hlad po poznání, chuť dosáhnout změny a ta energie, rádi se kvůli tomu za námi pak vracejí,” komentuje vynikající renomé Eda. Bohužel i na tuto akci v současnosti dopadá COVID pandemie. To nám však nezabránilo rozebrat její dopad na fundraisingovou scénu a její přínosy doslova do posledního šroubku.
 
Náplastí více než hodnotnou je však jiná akce, ve které Eda figuruje. Leaders of Tomorrow, mezinárodní vzdělávací program pro lídry občanské společnosti ve střední a východní Evropě. Koná se již od roku 2015 a prošla jím více jak stovka profesionálů z neziskového sektoru. Mentory programu jsou spolu s ním mimo jiné i Jan Kroupa a Jana Ledvinová, předchozí hosté našeho podcastu. A proč leadership a fundraising, Edo? „Fundraiser musí na svoji stranu získávat kolegy ze své organizace, motivovat je, přesvědčovat, že směr, který zvolili, je ten správný. Musí být leader, jen tak bude úspěšný” O tom, proč ještě je leadership klíčovou dovedností fundraisera, budeme hovořit ve druhé půlce dvacáté epizody.

V pořadí devatenáctá epizoda podcastu je věnována online & emergency fundraisingu. Povídání o online jsme s Lukášem Hejnou z Nadace Via plánovali už delší čas. V červnu se nám omluvil s tím, že ho čeká dobročinná aukce na Žofíně a tudíž kupa práce. To ještě netušil, co se stane vzápětí. Tornádo, které zpustošilo vesnice na jižní Moravě spustilo obrovskou vlnu solidarity. Nadace Via zareagovala okamžitě. Během několika desítek hodin na nadací provozovaném portálu darujme.cz na účtu pro Moravu svítila částka několika desítek milionů a to ještě nebyl konec. V den zveřejnění této epizody jsme na 235.7 mil. Kč. Sen nebo noční můra každého fundraisera? Poslechněte si sami, co nám k tomu Lukáš řekl. Kolik hodin spal, kolik lidí se na zprocesování pomoci podílelo, jak se na to dívá s odstupem času… Vše se dozvíte v druhé půli podcastu.
 
První půlka je o něco klidnější:) Seznámíte se s Lukášovým pohledem na online fundraising a nejen na něj. Došli jsme k tomu, že fundraising je jen jeden a že synergie všech kanálů je nejen žádoucí, ale i nutná. Jedna pozitivní zpráva na závěr: v online nemusí být vždy vše nadupané, občas i punkový přístup úspěchy slaví.

Touto epizodou našeho podcastu se pomalu vracíme k tématu fundraisingu. Ne však zcela. Za mikrofon usedla Blanka Majnušová (v době natáčení ještě Sigmundová:), ředitelka organizace Loono.
 
Blanka v Loono působila na pozici Business Development. Těsně před pandemickou krizí převzala ředitelské žezlo s úkolem stabilizovat a začít budovat vnitřní strukturu. Úkol vskutku zapeklitý s ohledem na to, co nastalo. Díky tomu, že organizace již delší dobu funguje remote a digitálně, dopadlo vše dobře. Tým je zvyklý pracovat na dálku, denním chlebem jsou digitální technologie. Po roce a půl od vypuknutí pandemie jsou silnější a odolnější, restrukturalizovali fundraising a pokračují v naplňování svých vizí.
 
S Blankou jsme se bavili o tom, jak organizace funguje, jak pracuje s tématy, jakým způsobem je komunikuje navenek, jaký mají dopad (reálně zachráněné lidské životy). Řeč byla o práci s lidskými zdroji (experty, dobrovolníky i placenými externisty), což je jeden z významných pilířů, díky kterým Loono může fungovat. Rozebrali jsme si fundraisingové kanály, které jsou opravdu pestré. Od dotací, přes placené semináře ve firmách, charitativní e-shop, crowdfunding a velké individuální dárce. Přejeme příjemný a inspirativní poslech!

Pozdně prázdninovou epizodu jsme věnovali umění leadershipu, tématu, které se nám v různých souvislostech v podcastu již objevilo. Rozhodli jsme se na něj více posvítit a do hledáčku nám padl Petr Lebeda, dlouholetý kouč a lektor. Trénink leadershipu je jednou z jeho častých zakázek. Firmy o téma mají velký zájem, a tak do něj Petr postupem času velmi dobře pronikl.
 
Zaměřili jsme se společně především na to, jak být dobrým leaderem. Jak se říká, učený z nebe nespadl, a tak i vedení lidí je potřeba pilovat. Inspiraci najdete v této epizodě. Řekli jsme si obecně co je a co není (dobrý) leadership. Bavili jsme se o tom, jaké má vlastnosti dobrý leader, jak je rozvíjet a jaké nástrahy na této cestě číhají.
 
Říká se, že lidé přichází do zaměstnání za zajímavou prací a odchází kvůli špatným šéfům. Co tedy dělat, když nejsem dobře veden? I z tohoto úhlu pohledu jsme se na téma podívali. A ani na obranu šéfů jsme nezapomněli. Leadeři bývají často pod velkým tlakem ze všech stran... jak se s tím vyrovnat je jedním z témat probíraných v závěru této epizody. Přejeme příjemný poslech!

Ve třetím díle fundraisingové minisérie je naším hostem Jan Kroupa, spoluzakladatel Českého centra fundraisingu, konzultant a lektor. V podcastu jsme zatím přivítali jen několik málo hostů, kteří mají autentickou zkušenost s počátky neziskového sektoru v Česku. Honza je jedním z nich a vůbec první, se kterým jsme si o tom popovídali. Pokud si podcast pustíte, uslyšíte, na jakých základech byl nezisk a fundraising v Česku stavěn. Jaké znalosti sem po pádu totality plynuly a odkud. Co nám to dalo do dnešních dní a proč na tom ve srovnání se Západní Evropou nejsme ve fundraisingu vůbec zle.
 
Honza Kroupa měl v devadesátých letech příležitost tlumočit přednášky a semináře zahraničních lektorů, kteří do Česka přijížděli. Tím, že byl téměř na všech a z principu všude musel dávat pozor, získal velké penzum znalostí, se kterými se rozhodl dále pracovat. Kromě vzpomínek na tři dekády neziskového sektoru v Česku jsme se společně zaměřili na péči o významné dárce. Prakticky. Řeč byla ve druhé půli o tom, kde je najít, jak s nimi hovořit, co a jak jim nabídnout. Bavili jsme se také o tom, jak to v Česku s velkými dary obecně vypadá a jaká je zde kultura darování velkých částek. Přejeme příjemný poslech!

Natáčení druhého dílu našeho miniseriálu rozhovorů s osobnostmi českého fundraisingu se zcela neplánovaně protáhlo. Stopáž je vydatnější, než obvykle. A je to dobře, protože náš host má zkušeností na rozdávání. Jana Havlenová strávila neuvěřitelných dvanáct let a devět měsíců ve fundraisingu organizace Sue Ryder. Ještě před tím zde však krátce působila jako dobrovolnice. Za tu dobu se vypracovala do nejužšího vedení a hlavně vytvořila fungující fundraisingové soukolí de facto na zelené louce.
 
Své zkušenosti Jana nyní promítá do své práce lektora na volné noze. Až si tuto epizodu pustíte, uslyšíte velké množství postřehů na téma, jak budovat a rozvíjet. Nezapomeneme však ani na ty, kteří jsou v organizaci na fundrasing sami a mají možnosti omezené.
 
Bavíme se o strategiích a vizích, o tom, kde brát inspiraci, jak pracovat s lidmi (ať už se svým šéfem nebo se svým týmem). Řešíme, jak postavit funkční tým a kde jsou klíčové okamžiky při práci s lidmi. Ve druhé půlce probíráme práci s dárci. Přidáme několik praktických rad, jak si říct o dar s grácií profesionála. Na závěr se zamýšlíme nad tím, co chybí neziskovkám v Česku a na co by se měly v nadcházející dekádě zaměřit.
 
Je toho opravdu hodně, vřele však doporučujeme poslouchat až do konce. Příjemný poslech!

Rozhovor s Míšou Krunclovou ze Sportovního klubu vozíčkářů Praha se nese lehce ve slavnostním duchu. SKV Praha totiž letos (tzn. v roce 2021) oslaví krásných třicet let existence. A to si pište, že tohle kulaté jubileum řádně oslaví. Jak konkrétně se dozvíte od Míši, když si pustíte náš rozhovor.
 
Co se ale dozvíte především? Jak vypadá sportování s handicapem, co všechno tito sportovci potřebují pro to, aby se mohli na chvíli vymanit z rutiny všedního dne a jakým překážkám čelí. Nemají to lehké, avšak doba se mění a za těch třicet let se mnohé posunulo k lepšímu. I handicapovaný sportovec může dnes sednout na handbike nebo dokonce třeba kormidlovat jachtu
 
Na závěr si budeme povídat o tom, jak můžete hadnicapované sportovce podpořit... třeba i tím, že si s nimi půjdete jako asistenti zasportovat. Věřte, že si u toho slušně máknete. Příjemný a inspirativní poslech přejeme!

Po kratší odmlce se s podcastem vracíme zpět. Přinášíme vám miniseriál rozhovorů s osobnostmi českého fundraisingu. Téma jsme zvolili z několika důvodů. Tak především, umění fundraisingu je, ať chceme nebo ne, životně důležité pro správný chod organizace. Bez peněz a dalších zdrojů lze cíle organizace naplňovat jen velmi obtížně… pokud vůbec.
 
A je tu ještě jeden důvod pro naši volbu... tím je jedna z předešlých epizod s Honzou Gregorem. Honza a fundraising zatím suverénně vedou naše interní žebříčky poslechovosti. A tak jsme si řekli: jen houšť.
 
Prvním hostem miniseriálu je Jana Ledvinová, dlouholetá dobrá duše organizace Tereza a dnes především ředitelka Českého centra fundraisingu. Bavili jsme se spolu o jejím pohledu na fundraising, na fundraisery a jejich roli v organizacích obecně i zcela konkrétně. Řešili jsme, jak jsou fundraiseři začleněni do organizační struktury neziskovek, co se od nich zpravidla očekává, co by se od nich v ideálním případě očekávat mělo a jak jim k tomu udělat ideální podmínky. Nechybí Jany pohled na práci s dárci, ať už jimi jsou individuální dárci či firmy. Příjemný poslech!

Pavel Humpolec má zkušeností na rozdávání. Projekty v IT řídí více jak deset let. Přičichl k široké škále projektů z různých oblastí. Jen ten nezisk se mu zatím vyhýbá. I do neziskové praxe však měl, alespoň v roli konzultanta, šanci nahlédnout. V rozhovoru tuto zkušenost nevynecháme
 
S Pavlem se bavíme o projektovém řízení. Rozebíráme ho do posledního šroubky z různých úhlů pohledu. V této epizodě najdete dobré rady, jak postupovat, když projekt  řídíte, jste jeho zadavateli nebo budoucími uživateli. Dozvíte se, čeho se vyvarovat a jak postupovat, abyste se dostali do zdárného konce kvalitně, v požadovaném čase a za požadované peníze.
 
Bavíme se o tom, že chyby a změny jsou součástí života a je důležité je umět zapracovat do procesu přípravy projektu. I o tom, jak je důležité vyslechnout všechny aktéry, především pak ty, kteří budou s výsledným řešením pracovat. Zní to jako samozřejmost? Věřte, že v praxi tomu tak rozhodně není.
 
Na závěr se dotkneme úskalí neziskových projektů a dáme pár tipů, jak se s jejich specifiky vyrovnat. Přejeme inspirativní poslech.

Babeta Schneiderová je velmi energická žena. Bez přehánění. Ve své profesní kariéře úspěšně spojuje princip, který ve Velké Británii označují jako Business-Driven, s neziskovými ideály. Co si pod tím představit? To se dozvíte v jedenácté epizodě podcastu.
 
Babeta začínala jako uklizečka v síti hotelů a hostelů YHA právě ve Velké Británii a postupně se vypracovala do vysokých manažerských pozic. Tato síť je přitom jednou z největších neziskovek v UK. Zaměřuje se na pomoc dětem ze sociálně slabých rodin. A Babeta měla to štěstí stoupat v její hierarchií v době, kdy nejvyšší vedení organizace otáčelo kormidlo směrem k byznysovému myšlení při zachování všech dobročinných ideálů.
 
Sluší se dodat, že velmi úspěšně.
 
Babetu možná znáte z loňské první pandemické vlny, kdy v médiích proběhla informace, že síť hotelů BOHO (kterou v té době vedla), ubytuje lidi bez domova. A pokud běháte, možná jste již zaregistrovali Adventní běhání... stojím za ním rovněž Babeta. O tom, jak vybudovat skupinu pěti tisíc followerů a vybrat milion na dobrou věc, se bavíme v druhé části podcastu. Tato poslední aktivita neušla pozornosti Nadaci Karla Janečka, která Babetě udělila v roce 2019 cenu Laskavec.
 
Příjemný poslech

Martin Půlpán je respektovaným odborníkem na kybernetickou bezpečnost. Působí mimo neziskový sektor, avšak jeho téma je natolik aktuální, že jsme jej nemohli nezařadit na náš playlist. Ostatně, pokud právě čtete tyto řádky, týká se mnohé z toho, o čem si v rozhovru podíváme, i vás.
 
V Podcastu pro neziskovky již několikrát padlo, že online komunikace a pohyb v online prostředí obecně se českých neziskovek týká čím dál tím více. Jednou z extrémně důležitých věcí, na kterou by neměly zapomínat, je bezpečí.
 
Martin Půlpán začínal v oboru informačních a komunikačních technologií již v devadesátých letech při škole. Od roku 2010 působí na trhu se společností net-pointers a zaměřuje se právě na téma kybernetické bezpečnosti. Společně jsme se bavili o reálných hrozbách, které číhají na uživatele internetu, o zodpovědném přístupu nebo digitální hygieně chcete-li. Zmínili jsme nástrahy sociálních sítí, fake news a takzvaná deep fakes - hrozbu budoucnosti. Hledali jsme společně naději, které nám podle Martina svitne v momentě, kdy začneme podstatně více energie a peněz investovat do implementace moderních trendů ve vzdělání.
 
Kromě pohledu z výšky v rozhovoru přinášíme zcela konkrétní tipy. Jak si vytvořit bezpečné heslo, jak se bezpečně připojovat na veřejné wi-fi, jak se bezpečně pohybovat po sociálních sítích. Na přetřes přišla i na nedávno medializovaná kauza týkající se změny podmínek ochrany osobních údajů společnosti WhatsApp. Více se dozvíte v této epizodě podcastu.
 
Příjemný poslech.

Honza Gregor je výraznou osobností českého nezisku. Jeho tématy jsou individuální fundraising a budování vztahu s dárci. Mimo to je aktivním hledačem synergie uvnitř neziskového sektoru i mezi neziskem, byznysem a státní správou. V rozhovoru jsme do hloubky rozebrali dva pojmy fundraising a filantropie. Honza na tyto dvě oblasti nahlíží komplexně, vnímá je v širokých souvislostech. Zamýšlí se nad tím, co všechno jsou v organizaci ZDROJE (v jeho pojetí zdroje nerovná se pouze finanční prostředky). Bavili jsme se o tom, jak dobře vykonávat roli fundraisera v organizaci, jak je důležité vydefinovat si dopad neziskovky a srozumitelně ho odprezentovat dárcům. Moderátor se přiznává bez mučení, že ho myšlenky jeho hosta velmi bavily:-)
 
S Honzou jsme probrali jeho práci v Koalici za snadné dárcovství i v Nadaci Neziskovky.cz. Vzpomněli jsme jeho působení v Hnutí DUHA a Nadaci VIA. Dostali jsme se i k bilancování - bavili jsme se o tom, jak vnímá svůj obor optikou dneška i zpětně za posledních dvacet let. Jak se vyvíjely české neziskovky, co je v uplynulých dvou dekádách formovalo, jak se popasovaly s nutností zvýšit podíl financování formou individuálního dárcovství, jak zareagovaly na aktuální (on-line) trendy.
 
Přejeme příjemný poslech.
 
P.S. za fotografii děkujeme Rastislavu Blaškovi a Slovenskému centru fundraisingu:)

Epizoda, ve které poprvé zpovídáme rovnou dva hosty naráz, Andreu Krchovou z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty a Kristýnu Titěrovou ze Společnosti pro příležitosti mladých migrantů META. Rozhovor uveřejňujeme k Mezinárodnímu dni migrantů.
 
S Andreou a Kristýnou jsme se bavili o tématu migrace, které je staré jako lidstvo samo. Pokusili jsme se tomuto tématu dostat pod kůži a zjistit, jak daleko je v tomto případě realita od mediální zkratky, která v posledních letech zaplnila stránky novin a zpravodajských portálů. Řekli jsme si, kdo je vlastně migrantem. Už to je velmi důležité pro pochopení aktuální situace. V drtivé většině jsou to totiž lidé, kteří k nám přicházejí za prací z východu, z Ukrajiny, Vietnamu a z dalších zemí a obsazují pracovní pozice, které by jinak naší ekonomice bolestně chyběly. Jak moc, se ukázalo na jaře při prvním lockdownu. Mohou to ale být i Češi, kteří se vrací po delším pracovním pobytu ze zahraničí zpátky domů.
 
Druhou část rozhovoru jsme věnovali těm nejzranitelnějším osobám celého migračního soukolí. Těmi jsou samozřejmě děti vytržené ze svých rituálů a potřebných jistot.
 
Jak se jim daří na českých školách bez patřičných jazykových znalostí, jak na ně je (ne)připraven český vzdělávací systém, jak se na celou problematiku dívají učitelé a Ministerstvo školství a jak k cizojazyčným dětem přistupují v zahraničí… Na tyto otázky jsme hledali v této epizodě odpovědi. Zda jsme je našli, posuďte, prosím, sami.

Petr Machálek je v současné době především facilitátor, konzultant a lektor. Věnuje se tématům strategického plánování, fundraisingu a advokační činnosti. Pomáhá neziskovým organizacím, nejvíce se přitom zaměřuje na první ze tří zmíněných oblastí. Provádí neziskovky celým procesem vzniku strategického plánu od prvních úvah (nebo přesněji od vyhodnocení předchozího plánu – má-li organizace nějaký) po adopci, čili přijetí a naplňování strategického plánu zaměstnanci a vedením. Bavili jsme se i o tématech fundraisingu a advokační činnosti. O advokační činnosti dosud nebyla v našem podcastu zmínka. Touto epizodou to s radostní napravujeme a doplňujeme další střípek do mozaiky know-how neziskového sektoru.

Na závěr jsme se dotkli i osobní roviny. Petra jsem se zeptal na jeho poměrně neobvyklý koníček… týká se cestování a otevírání nových horizontů. Ale o tom už více v podcastu. Příjemný poslech.

Zdeněk Mihalco je ředitelem Nadace Via, pod kterou spadá největší česká online fundraisingová platforma Darujme.cz. Neziskovky tuto platformu využívají pro aktivní komunikaci svých projektů, dárcovských výzev a dalších aktivit. A nejen neziskovky, Darujme je nástroj vhodný i pro jednotlivce, kteří se rozhodnou podpořit ve svém blízkém či širokém okolí vybraný neziskový projekt. Darujme využívají i velké firmy pro své CSR aktivity a vhodné je rovněž pro obecní sbírky. Se Zdeňkem jsme platformu Darujme.cz rozebrali na kousky a pak zase složili tak, abyste o ní věděli úplně vše.

Bavili jsme se o tom, jak platforma funguje v praxi, jak pomáhá českému nezisku, kolik peněz se přes ni letos protočí a hlavně, jak to udělat, když chci s její pomocí realizovat úspěšný projekt… odpovědi přesně na tyto otázky najdete v následujících šedesáti minutách. Dotkli jsme se i obecnějších témat jakými jsou filantropie v Česku a v zahraničí nebo vlivu COVIDové krize na fungování nezisku v Česku.

Věra Ondřichová vystudovala žurnalistiku a mezinárodní vztahy na Univerzitě Karlově v Praze. Komunikace a vztahy s veřejností jsou jejím celoživotním tématem. A to jak v profesním, tak v soukromém životě. Věra pracovala jako tisková mluvčí nebo specialistka PR v Junáku, Městské knihovně v Praze a na rektorátu Univerzity Karlovy.

V posledních letech se Věra intenzivně věnuje projektu PR Akademie, kde pracuje s neziskovými organizacemi, vzdělávacími institucemi a knihovnami na zlepšení jejich komunikace na média, klienty, dárce, města, státní správu a další. Na Akademii si k sobě zve odborníky na sociální sítě, provádí posluchače světem médií skrze praktické příklady a mediální cvičení. Důležitým prvkem je networking. Díky Akademii tak vzniká komunita PR a marketingových specialistů v nezisku, která sdílí své know-how a navzájem si pomáhá.

V této epizodě najdete velmi intenzivní instantní návod, jak nalinkovat komunikační mix organizace, na co rozhodně nezapomenout a čeho se rozhodně vyvarovat. Vřele doporučujeme pro všechny, kterým vztahy s veřejností nedají spát.

Hanka Malíková je ředitelka nevládní neziskové organizace Fairtrade Česko a Slovensko, která u nás bdí nad realizací myšlenky spravedlivého obchodu – Fairtrade. Poskytuje informační servis, pomáhá s certifikací, komunikuje toto téma široké veřejnosti. Neziskovka je součástí celosvětové sítě Fairtrade International.

S Hankou jsme si povídali o principech Fairtrade. O tom jak Fairtrade pomáhá lidem v Latinské Americe, Africe a Asii, o tom, jak nám Evropanům přináší možnost volby. Volby produktu, jehož původ je certifikovaný a jehož výrobní proces je opravdu férový. Dozvíte se o pravidlech Fairtrade, jak jsou nastavena a jak je zajištěna kontrola nad jejich dodržováním.

Druhá část rozhovoru je věnována marketingu a komunikaci organizace Fairtrade Česko a Slovensko. Pojem Fairtrade se totiž v Česku dostává čím dál tím více do popředí. Produkty se zelenomodrou pečetí dnes najdete ve velkých řetězcích ve velmi pestrém a širokém sortimentu. Jak se toho Hance a jejímu týmu podařilo dosáhnout? A lze to použít jako inspiraci do vlastní praxe? Rozhodně doporučuji náš rozhovor doposlouchat až do konce.