Podcasty Retro Nation

Třetí díl naší antické trilogie uzavřeme videohrami ze starověkého Říma.

Řadě lidí samozřejmě hned naskočí v hlavě Rome: Total War, a není divu, jelikož tato strategie byla perfektní a nadčasová. Našli bychom ale řadu další titulů, které někdy právem, jindy neprávem skončily v propadlišti dějin nebo mimo radar herního mainstreamu: The Forgotten City, Ryse: Son of Rome a řada dalších.

Jejich hudební doprovod se lišil úplně stejně, jako se od sebe žánrově lišily jednotlivé kousky. Pojďme se tedy vypravit do historie, vyrazíme do římských paláců i hlubokých lesů divoké Británie.

Pokračujeme v odhalování skutečné povahy kvantových počítačů.

Dozvíte se, proč nejsou jen „rychlejšími“ verzemi těch klasických, ale spíše zcela odlišnou třídou strojů, které excelují jen v určitých typech úloh. Probereme, proč kvantové počítače klasické nikdy zcela nenahradí, jaké výzvy stojí v cestě jejich praktickému nasazení a proč je jejich konstrukce tak náročná a drahá.

Vysvětlíme, jak fungují qubity, proč jsou kvantové jevy tak neintuitivní a jakou roli hraje kolaps vlnové funkce. Zjistíte také, jaké další experimentální typy počítačů se dnes zkoumají a proč budoucnost možná patří specializovaným strojům, nikoliv jednomu univerzálnímu řešení.

Doporučené odkazy:

Nacházení nových her s Davidem Vávrou.

Ano, víme, že vás možná zmátlo jméno – ale tohle není ten architekt! Tenhle David je herní vývojář, nadšenec do RPG, bývalý vývojář v Charles Games i Warhorse a momentálně producent mobilních her v Geewa. V rozhovoru s Pavlem Dobrovským mluví David o tom, jak ho definovaly hry jako Prince of Persia, Wolfenstein nebo třeba Baldur's Gate II. Probírají, proč jsou české hry tak jedinečné a přijde i na to, jak mobilní hry mění pohled na design, proč má smysl věnovat čas menším indie titulům, a proč občas trpíme u příběhů velkých AAA her. 

Pamatujete si ten film z roku 1982 jménem Ostré komando? Ne? A co Běžec po ostří? Taky ne? Není se čemu divit. Některé názvy filmů je prostě lepší nepřekládat. Stejně jako je někdy lepší nepoužít ani název knihy, podle které film vznikl.

No posuďte sami – šli byste na film, který by se jmenoval Sní androidi o elektrických ovečkách? Prostě a jednoduše: Blade Runner je kult. Jenže která verze? Existuje jich hned několik a každá má výrazně odlišný konec. Otázky, samé otázky... A věřte, že i když se ve studiu opět sejdeme čtyři, na všechny odpovědi nepřijdeme. Na některé filmy je totiž i hodina málo. Příjemný poslech vám přejí čtyři ze čtyř replikantů.

V novém díle Retro not pokračujeme ve výpravě do helénského světa. Starověké Řecko inspiruje vývojáře už desítky let. A zatímco minule jsme se podívali na ty nejslavnější kousky a nejzajímavější indie tituly, nyní přišel čas vypíchnout tituly, které zůstaly tak trochu mimo radar. A samozřejmě si z nich poslechneme muziku.

Dojde na akčárnu podle filmu 300, budovatelské strategie, výpravu za Zlatým rounem i velmi originální argentinskou hru s filosofem v hlavní roli. Něco jsou AAA tituly, které skončily v propadlišti dějin, povíme si naopak i o pixelartových hrách, které navzdory času nezestárly a pořád stojí za zahrání, a tím naše výprava ani zdaleka nekončí.

Kvantové počítače znějí jako technologie budoucnosti — revoluční, téměř magické stroje, které jednou přepíšou zákony výpočetní techniky. Jenže když šéf Nvidie Jensen Huang prohlásí, že komerčně využitelné kvantové počítače možná nepřijdou ani za 20 let, způsobí tím výprodej akcií a hlavně dost zásadní otázku: proč to pořád nefunguje? V prvním díle nové série se podíváme na to, co jsou kvantové počítače doopravdy, proč je tak těžké je postavit a proč nestačí jen chtít.

Doporučené odkazy:

Musíme změnit svoje metody, skončila idylická doba kapesních krádeží a znásilnění. Jasný?

Fantomas je tady! Panikařte! Nebo radši ne. Dokud se na scéně neobjeví komisař Juve se svou třetí rukou, jsme všichni v relativním bezpečí. Trilogie Fantomas úspěšně balancuje mezi detektivkou a komedií s pověstným francouzským humorem. A přitom se původně jedná o temnou beletrii, ve které je náš maskovaný padouch opravdový zlotřilec toho nejhrubšího zrna. Jenže když na scénu nastoupí Louis de Funès, nemůžete čekat, že i pod maskou lze zachovat vážnou tvář.

Jak vzpomínáme na dnes legendární trilogii s Jeanem Marais ve slavné dvojroli? Proč je česká verze lepší než originál, která Fantomasova technologická vychytávka je ta nejvychytanější a co Fantomas skrývá pod maskou? Poslechněte si další díl z řady podcastu Naše filmy.

Jak vnímá staré hry autor Intelektuála, Choking Hazardu a Ďáblovy sbírky.

Marka Dobeše většina diváků Retro Nation dobře zná. Stojí za kultovním kraťasem Byl jsem mladistvým intelektuálem, ale také za vymazleným českým zombie filmem Choking Hazard. Markova stopa vede i do televizního a filmového byznysu, ale o tom se v podcastu nebavíme. Mnohem víc se soustředíme na hry, které Marka ovlivnily (mnoho jich nebylo, ale byly to ty zásadní!) a na jeho dráhu nezávislého filmaře, která vyvrcholila snímkem Ďáblova sbírka. Nechybí v něm nacisté, agenti Vatikánu anebo tak trochu zmatená parta českých hledačů záhad.

VIDEO VERZE JE DOSTUPNÁ NA NAŠEM PATREONU PRO PŘEDPLATITELE

Loňský titul Indiana Jones and The Great Circle mnoho hráčů překvapil a nadchl. Bylo to dobrodružství přesně v duchu filmů s odvážným archeologem a příběh občas překonával i některé (poslední dva) snímky. A tak teď, když „Velký kruh“ vychází i na PlayStation, nastala ideální doba ohlédnout se za tituly s Indym v hlavní roli.

Některé se staly kultovními, na jiné se zapomnělo. Další se dočkaly zajímavých milníků či zápisu do Guinnessovy knihy rekordů, jiné jako herní adaptace Indyho selhaly. Pan Jones je s námi ve hrách už přes čtyřicet let a za tu dobu se proměnila jak herní branže, tak možnosti a trendy. Ale Indy byl vždycky svůj, díky čemuž jsme se dočkali i několika legendárních kousků zejména na poli point and click adventur. Nejen o nich bude řeč v tomto díle Retro not.

V pátém díle se vydáváme do hlubin vesmírné komunikace! Deep Space Network (DSN), nenápadná, ale klíčová infrastruktura NASA, zajišťuje spojení s meziplanetárními sondami už od roku 1958.

Jak funguje síť obřích antén rozesetých po světě? Jak se navazuje kontakt se stroji, které míří miliony kilometrů do neznáma? A co dělat, když potřebujete aktualizovat software na palubě sondy letící k okraji Sluneční soustavy? Podíváme se i na historické operace, včetně dramatické záchrany Apolla 13, a porovnáme DSN s dalšími globálními komunikačními sítěmi.

Nezůstáváme však jen u NASA – sledujeme i ruskou, čínskou, indickou a evropskou konkurenci. Jak probíhá interplanetární internet? Jak se posílají příkazy robotickým průzkumníkům na Marsu? A jak vypadá digitální bezpečnost v kosmu, kde i hacking satelitů není jen sci-fi? Připravte se na fascinující cestu do zákulisí vesmírné komunikace, kde každý bit musí překonat světelné roky.

Já jsem Wolf a řeším problémy!Nicméně Wolf se k nám dneska nepřipojil. Místo něj ale do studia zavítal strejda Radar, aby s námi poklábosil o jednom z nejlepších filmů historie, který on viděl minimálně pětasedmdesátkrát (pak už to přestal počítat). Ještě aby ne, když jsme věnovali společný večer klábosení o Pulp Fiction!

Tarantinovo veledílo je stopadesátiminutový film, o kterém, jak sami uslyšíte, by se dalo mluvil hodiny a hodiny. Která z historek z podsvětí byla pro náš vývoj nejdůležitější, co bylo v tom kufříku, čí byla zbraň, kterou Butch našel ve své kuchyni, a proč si v Liberci neobjednávat koktejly? To vše a mnohem víc se dozvíte v tomto dílu podcastu Naše filmy.

Antické Řecko fascinovalo umělce od pradávna. V literatuře, výtvarném umění i hudbě. A logicky s rozvojem herní branže inspirovalo i vývojáře.

Dnes máme nespočet titulů odehrávajících se ve starověkém Řecku, ať už historicky věrné strategie nebo rubačky plné mytických potvor. God of War, Age of Mythology, Hades, Assassin's Creed Odyssey, jedna pecka vedle druhé, a to jmenujeme jenom pár, o kterých je v tomto díle Retro not řeč.

Jak si skladatelé soundtracků vedli? Jaký přístup zvolili? Velice rozmanitý – od filmové epiky až po tradiční lidové nástroje. V něčem to Řecko uslyšíte více, v něčem bohužel méně, ale i tak vás čeká příjemná cesta do světa bájí a pověstí. 

Ve čtvrtém díle Wolfcastu na téma „Počítače a vesmír“ se zaměříme na Starlink – ambiciózní projekt společnosti SpaceX, který slibuje přinést vysokorychlostní internet i do těch nejodlehlejších koutů světa. Jak funguje jeho unikátní síť satelitů na nízké oběžné dráze? Jaké technologické inovace umožňují stabilní spojení s pohybujícími se družicemi? A proč je jeho latence srovnatelná s klasickým pozemním internetem? Prozkoumáme, jak Starlink využívá pokročilé antény s řízením fázového posunu, jak probíhá nasazování satelitů pomocí raket Falcon 9 a jakým způsobem systém optimalizuje přenos dat mezi stanicemi a oběžnou dráhou.

Nejde ale jen o technologii – podíváme se i na ekonomiku Starlinku, jeho cenovou politiku a budoucnost v kontextu globálního internetu. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody oproti tradičním geostacionárním satelitům? Jaká je jeho role v telekomunikačním průmyslu a jaký dopad může mít na rozvoj vzdálených regionů? A co plány na meziplanetární komunikaci, například síť kolem Marsu?

Tento díl Retro not bude tak trochu výjimečný. Justin Bell (někdy uváděný jako Justin E. Bell) za sebou nemá totiž nijak zvlášť dlouhou kariéru herního skladatele.

Spíš naopak, věnoval se zvuku, pak se zhruba na dekádu chopil skladatelské taktovky... a zase se vrátil k práci se zvukem.

Ale co všechno za těch deset let stihl! Fallout: New Vegas, Pillars of Eternity, The Outer Worlds, Grounded, Tyranny... samá když už ne pecka, tak minimálně pozoruhodná hra. Bell se během krátké skladatelské kariéry etabloval jako výtečný skladatel soundtracků do RPG her, ale rozhodně u nich neskončil. Proto tento díl Retro not věnujeme právě jeho pozoruhodné, byť ne moc košaté práci.

Tak pozor, čeládko. Řekl jsem póóózor! A vy Pfaffenbachu přestaňte zírat jak leklá ryba. A kde je zas Mrtvola Thompson? Aha, támhle pod žebříkem sbírá střepy z rozbitého zrcátka, když se lekl černé kočky, která mu přeběhla přes cestu. Dnes Vás, vy mizerové, čeká nejostřejší mise v dějinách amerického letectva, která v nejlepším případě skončí zničením továrny na jaderné zbraně. Pokud ji netrefíte, máte dva náhradní cíle: lékárnu a střední školu. Vést vás bude Topper Harley, eso všech es, jen mu nepřipomínejte jeho otce, ať se zas nezhroutí a nepošle k zemi další stíhačku. Nemohl by si dovolit další splátku v podobě deseti dolarů týdně, jako u té poslední. A pozor, ať neuklouznete po rybě. Útočí ve dvou. Copak jste nechodili do školy?

Michal Rybka s Martinem Vaněm se tentokrát ponoří do fascinujícího tématu rychlosti světla.

Je to jen o fotonech, nebo se tu skrývá něco hlubšího? Jak souvisí maximální rychlost s kauzalitou a strukturou samotného časoprostoru? A co kdyby byla nekonečná – mohl by vesmír vůbec existovat?

Podíváme se na limity fyziky a jaké problémy s rychlostí světla řešíme už na oběžné dráze. Prozkoumáme i satelitní komunikaci, včetně systému Inmarsat, který pomohl pátrat po zmizelém letu MH370.

Přidejte se k nám a zjistěte, proč je světlo nejen rychlé, ale i překvapivě pomalé!

Není to tak dávno, co jsme v pátečním Artefaktu věnovali pozornost kultovnímu psychologickému hororu v podobě druhého dílu série Silent Hill. Je tedy ještě něco, co bychom si ke hře mohli říct? Rozhodně ano!

Pojďme tentokrát opustit historii vývoje a podívat se blíže na jednotlivé aspekty hry – postavy, prostředí, monstra, emoce a motivy. Je toho skutečně mnoho, co stojí za diskusi. A přesně to jsme udělali s jedním z našich dlouholetých patronů, Milanem Vlasákem, který nedávno Silent Hill 2 dohrál. Jako správný Retronaut ovšem nesáhl po nedávno vydaném remaku, ale po původní PC verzi.

David Wise nezačínal jako typický herní skladatel, do oboru se dostal vlastně trochu náhodou díky práci v hudebninách. Ale tak už to holt v osmdesátkách chodilo, že stačil talent, nadšení a občas i ta náhoda a během pár týdnů jste byli naplno v branži. Což nijak nesnižuje jeho zásluhy, které jsou obrovské.

Známé jsou hlavně jeho melodie pro Donkey Kong Country, ale komponoval i hudbu do Wizards & Warriors, Battletoads a řady dalších her. Vlastně toho stihl za svou kariéru složit víc než řada jeho kolegů. Proto si jeho práci představíme blíže v tomto dílu podcastu Retro noty.

Profesor Henry Walton „Indiana“ Jones Junior, dlouhé jméno na podpis, ale o to větší hrdina se za ním skrývá!

Kdo by nemiloval dobrodruha s hravým úsměvem, který přes víkendy vymetá hrobky a bojuje s nácky, zatímco v pracovní dny stojí za katedrou? Dobyvatelé ztracené archy z roku 1981 odstartovali fenomén hledáčů pokladů napříč celou populární kulturou. Existovala by Lara Croft bez Indyho? Nebo Nathan Drake? Jaké jiné téma by zpracoval František Fuka ve svých textových adventurách? A hlavně proč se jedná o krásnou trilogii a nikdy, opakujeme nikdy, nebyly natočeny žádné kvalitní pokračování?

Nevynecháme ani starší i tu nejnovější herní instanci, knihy, komiksy a jediné, co opravdu zapomeneme zmínit, je hudba. Tak si nezapomeňte zabalit bič, na hlavu narazit klobouk a v teplé kožené bundě s námi vyrazit do sluncem zalitého Egypta.

Druhý díl série „Počítače a vesmír“ vás zavede do světa přesného měření času, kde nahlédneme do problémů cirkadiánních rytmů i technologických výzev.

Proč je přesné měření času důležité nejen na lodích a v letadlech, ale i pro fungování moderní společnosti? Jak se měřila rychlost světla? Podíváme se i na rané satelitní komunikace, ambiciózní projekty jako Project West Ford a první pokusy o odrazy signálů od Měsíce.

Díl zakončíme fascinujícími příběhy o prvních geostacionárních satelitech a náročném soupeření o místa na orbitě. Připojte se a nechte se unést fascinujícími souvislostmi mezi časem, prostorem a technologiemi, které nás formují!

Odkazy z povídání:

Co má společného Perseus, Medúza, Olejník a Kraken? Ani jeden z nich není titán (promiň, Honzo, ale tvoje titanové implantáty se nepočítají). Za lživým názvem se ovšem skrývá nádherná filmová podívaná z roku 1981.

Inspirace řeckými bájemi sice místy pokulhává, ale plně ji vynahrazují filmové triky ze stáje Raymonda Harryhausena. Kdo by si nevzpomněl na létajícího Pegase, roztomilého Bubu nebo znetvořeného Caliba? A komu nepřeběhne mráz po zádech při pomyšlení na tragické, ale o to děsivější, prokletí Medúzy? Zavzpomínejte s námi na jedno z mála (a možná to jediné!) kvalitní filmové zpracování řecké mytologie.

V prvním díle série „Počítače a vesmír“ se vydáváme na cestu historií propojení technologií s kosmem.

Počínaje prastarými civilizacemi, které si díky pozorování oblohy položily základy vědy, zkoumáme hluboký vliv astronomie na matematiku, náboženství a kulturu. Babylonští hvězdáři sestavovali první hvězdné katalogy, jejich šedesátková soustava nám zůstala dodnes. Řekové, jako Hipparchos, položili základy moderní astronomie – od měření precese až po první trigonometrické tabulky. Jejich myšlenky přetrvaly, ať už díky mechanickým zázrakům jako stroj z Antikytéry, nebo poetickým polemikám mezi vědci a básníky, jakými byli Hipparchos a Aratos.

Astronomické nástroje, jako astroláb, se staly nejen pomocníky v navigaci a výpočtech, ale také symboly propojení vědy a duchovna. Například islám využíval přesná měření pro rituály modliteb. Arabský učenec Abd al-Rahman al-Sufi navázal na řeckou tradici a vytvořil hvězdný katalog, který obsahoval první zaznamenaný popis galaxie mimo Mléčnou dráhu. Toto propojení mezi praktickým využitím, spiritualitou a vědeckým bádáním představuje fascinující příběh lidského zkoumání vesmíru, jenž se přirozeně spojuje s moderními technologiemi, jako jsou satelitní systémy.

Rayman je dnes už legendární značka a jedna ze slavných postaviček videoherní historie. Asi bychom neřekli, že se na něm Ubisoft „udělal“, ale minimálně byl jedním z trháků společnosti. Ovšem ne vše se povedlo.

Ve stínu hlavní série stojí široká škála spinoffů, z nichž si některé, jako třeba Raving Rabbids, udržely popularitu dodnes. Ale věděli jste třeba, že měl Rayman i golfovou hru nebo závody motokár? A měl vlastně při tak široké škále nějakou svou typickou hudbu či dvorního skladatele? O tom bude tento díl Retro not.

Jste připoutání? Pilotuje Denise Richards, takže to bude pořádná jízda!

V tomto díle podcastu Naše filmy se totiž podíváme na klasiku z roku 1997 Hvězdná pěchota. Jak moc je (ne)podobná své knižní předloze od Roberta A. Heinleina, čím je důležitá scéna ve sprše a máme radši Dizzy nebo Carmen?

Režisér Paul Verhoeven měl za sebou akční spektákly v podobě RoboCopa nebo Total Recall, když si vzal na paškál zmíněný román. Z toho militarismus, propaganda a politická satira teče proudem. Krásní lidé v uniformách, filmové efekty od tvůrců Jurského Parku a v kontrastu s tím pokulhávající scénář, béčkové hlášky a naturalistické zpracování válečné vřavy? Není divu, že se tento rozporuplný snímek stal kultovní záležitostí a svým tématem rezonuje i po dlouhých 27 letech od premiéry.

Michal Rybka s Martinem Vaněm přichystali závěr epické série s názvem Velké oči. Tentokrát prozkoumáme cloudovou herní platformu Google Stadia, která slibovala, že změní způsob, jakým hrajeme, ale místo toho se z ní stala jen prázdná vzpomínka. Nahlédneme také na retro konzoli Atari VCS, která chtěla navázat na svou slavnou historii, ale zůstala jen za výlohou obchodu.

Podíváme se na technologické dilema současnosti: nový zápas x86 proti ARM. Navrch přidáme srovnání nejnovějších AI asistentů, které slibují revoluci ve způsobu, jakým pracujeme – ChatGPT versus Copilot. Michal a Martin nám ukáží, proč technologické sny selhávají a co nás možná čeká v blízké budoucnosti. Poslechněte si poslední díl ságy Velké oči a nechte se vtáhnout do světa neúspěchů.

Série Dragon Age letos slaví patnácté výročí. Zatímco první tři díly od sebe oddělovalo pouhých pět let, na čtvrtý díl Veilguard jsme si museli počkat celou další dekádu. Kromě těchto čtyř titulů ovšem vyšlo několik dalších spinoffů, na které se dříve či později, většinou však po právu zapomnělo.

Tak jako se vyvíjela série, vyvíjel se i její hudební doprovod. Mohli jsme v ní zaslechnout téměř všechno, od temných smyčců Inona Zura po dunivou elektroniku Hanse Zimmera. A taktéž trochu bokem stojící hospodské či bardské písně, které skladatelé komponovali ve spolupráci s přizvanými zpěváky. Je toho zkrátka hodně, co se o hudbě Dragon Age dá vyprávět. A proto jí věnujeme tento díl Retro not.

Michal Rybka s Martinem Vaněm pokračují v krasojízdě. V tomto díle Velkých očí se podíváme na odvážné projekty, jako je telefonická herní konzole Nokia N-Gage, mohutný mediální hub Sony PSX nebo kriminální legenda Gizmondo. Uslyšíte o boji těchto konzolí proti času, trhu i vlastní reputaci. Prozkoumáme také osudy Kinectu od Microsoftu, zařízení, které dokázalo v rekordním čase prolomit prodejní příčky, jen aby později spadlo na okraj zájmu. A co Nintendo Wii U, jež slibovalo revoluci, ale nedokázalo překonat úspěch svého předchůdce? Povídání uzavřeme ohlédnutím za katastrofou jménem Ouya. Přidejte se k nám a osvěžte si bolestivé vzpomínky!

A na vlně nostalgie se povezeme i tento měsíc. Také vás od dětství pronásledují noční můry o topícím se koni Artaxovi v bažinách smutku, o po očku hledící sfinze nebo o příliš přátelském knihkupci? Naopak rádi vzpomínáte na psovitého rychlodraka Falka a zpomaleného kamenožrouta? Nebo vás již dětská fantazie opustila a nahradila ji všudypřítomná nicota? Ne? Tak jste tu správně! Nekonečný příběh, jeden z nejdražších filmů německé kinematografie, vyvolává mnoho otázek i po letech, a proto jsme se v podcastu sešli rovnou ve čtyřech, abychom filmové zpracování sotva poloviny původní knižní předlohy rozklíčovali. Dojde na německé ponorky, děsivě špatná pokračování i Campbellovu cestu hrdiny.

Batman, jeden z nejslavnějších superhrdinů a ikonická popkulturní postava. Temný rytíř mydlící padouchy hlava nehlava. A taky hlavní postava řady videoher vydávaných napříč už pěti dekádami.

Byly časy, kdy Batman prodal všechno, stačilo na to nalepit jeho netopýří logo – od jogurtů po oblečení. Jenže co ty hry s Batmanem? Byly to zajímavé kousky nebo spíš sázely na značku?

Na to neexistuje jednoduchá odpověď. Máme totiž vynikající Arkham sérii od Rocksteady, ale i celou řadu průměrných devadesátkových mlátiček vydávaných spíš jako marchandisingový doplněk k filmům než jako samostatné a sebevědomé tituly. Proto si v tomto díle podcastu Retro noty prosvištíme historii her s Batmanem v hlavní roli a poslechneme si řadu zajímavých soundtracků. Protože ona i ta batmanovská hudba je fenomén sám o sobě.

Tato epizoda se zaměřuje na několik neúspěšných herních konzolí z 90. let, přičemž prvním příkladem je Sega 32X z roku 1994. Původně zamýšlená jako levná vstupenka do světa 32bitových her, Sega 32X doplatila na to, že byla uvedena na trh jen krátce před vydáním nové generace konzolí. Sega Saturn byla totiž hned v následujícím roce připravena k uvedení, a kvůli tomu vývojáři ani hráči neměli o 32X velký zájem. Přestože měla dva 32bitové procesory a vykreslovala 3D grafiku, trpěla slabou knihovnou her a nízkým zájmem veřejnosti. Sega musela konzoli rychle zlevnit a nakonec ji doprodala s výraznou slevou.

Další příklady selhání zahrnují například Apple Bandai Pippin – což byl spíše multimediální počítač než herní konzole, který se kvůli vysoké ceně a špatné marketingové strategii se neprosadil – nebo i již zmíněnou Segu Saturn. Virtual Boy od Nintenda pak nabídl zajímavou, ale neergonomickou 3D technologii, která vedla k nepohodlí uživatelů, zatímco Sega Dreamcast, ačkoliv technologicky vyspělá, byla uvedena na trh příliš pozdě, což znamenalo její zánik pod tlakem konkurence, zejména PlayStation 2.

Bjørn Lynne už se sice herní kompozici nějaký ten pátek nevěnuje, tedy alespoň ne jako skladatel. I tak za sebou nechal ale výraznou stopu spjatou především se synťákovým a MIDI zvukem devadesátkové scény.

Mezi jeho nejslavnější kousky patří bezpochyby série Worms, ale podílel se například i na Alien Breed 3D, obou dílech Seven Kingdoms a řadě dalších titulů, z nichž bohužel většinu už zavály písky času. A protože tu máme nově vydaný remaster Worms: Armageddon, přišel ideální čas tomuto geeky seveřanovi věnovat podcast Retro noty.

Vzpomínáte na doby, kdy jste netrpělivě čekali na další číslo Levelu nebo Excaliburu? V novém díle podcastu Talk to... se vrátíte do těchto zlatých časů herní žurnalistiky! Pavel Dobrovský si do studia pozval Petra Bulíře, dlouholetého člena redakce Levelu a legendu české herní scény, aby společně zavzpomínali na éru, kdy objevovali počítačové hry, na které se nedá zapomenout.

Důvodem pro tento speciální rozhovor byl Petrův nedávný článek „Padesátka Petra Bulíře“ publikovaný v časopise Level. K oslavě svých 50. narozenin Petr vyjmenoval 50 her, které ho v životě nejvíc ovlivnily.

V rozhovoru se proto probírají nezapomenutelné tituly jako Dune 2, Dungeon Master nebo Outcast, ale také, jak se herní svět za těch 30 let změnil. Proč dnes hry nemají stejné kouzlo jako dřív? A jak se žilo v době, kdy se informace o hrách šířily v tištěných magazínech a ne na internetu? Pokud máte rádi staré hry, tenhle díl je pro vás jak dělaný.

Ponořte se do nostalgie s Honzou Olejníkem a Michalem Zoubkem v dalším díle podcastu Naše filmy, kde tentokrát vzpomínají na legendární Krotitele duchů. Připomenou si, jaké to bylo, když tenhle kultovní film viděli poprvé, a podělí se o své osobní zážitky, které s ním mají spojené. Pokud jste s Krotiteli vyrůstali nebo je objevili později, tenhle podcast vás vrátí zpátky do doby, kdy duchové ovládli naše obrazovky a srdce.

Ve čtvrtém dílu Velkých očí se podíváme na fenomén nepřiměřených očekávání ve světě videoher. Na první pohled se zdá, že úspěchy ve hrách jsou na dosah ruky, ale realita je často zcela odlišná. Většina her, které se dostanou na trh, čelí obchodním neúspěchům. Analýzy ukazují, že jen malé procento her dosahuje prodejů, které jsou potřebné k pokrytí nákladů na jejich vývoj. Tento díl zdůrazňuje důležitost „game autopsy“ – analýzy herních neúspěchů –, která může být sice depresivní, ale zároveň nesmírně užitečná pro každého, kdo touží po kariéře ve vývoji her.

Podcast se rovněž věnuje významným selháním v historii videoherních konzolí. Od ambiciózních, ale neúspěšných projektů jako Fairchild Channel F, přes nekonkurenceschopný Amstrad GX4000, až po neslavně známý Philips CD-i. Diskutujeme o technologických inovacích, které se nedokázaly prosadit, a o špatných obchodních rozhodnutích, která vedla k pádu významných hráčů na trhu, jako byla společnost Atari. Tento díl je fascinující exkurzí do světa videoherních konzolí, které i přes obrovské ambice skončily v zapomnění, a ukazuje, jak vysoká očekávání mohou vést k obrovským zklamáním.

Když se řekne Star Wars, všichni si představí velkolepé melodie Johna Williamse. Nová hra Star Wars Outlaws, podobně jako například seriál Mandalorian, ovšem dokazuje, že se hudební doprovod dá uchopit úplně jinak a pořád to bude znít jako hudba z milované předaleké galaxie. 

Je to zásluhou Wilberta Rogeta II., který se na hrách ze Star Wars universa podílel už dvě dekády nazpět. Jeho příběh a kariéra krásně ilustrují, jak barvitou dráhu může herní skladatel mít. Někdy dělal v týmu, jindy sólo, pokaždé ale trochu jinak a teprve v posledních letech se dostal do pozice výrazného skladatele. Proto jsme mu věnovali tento díl podcastu Retro noty. A jeho příběh tím zdaleka nekončí, vzhledem k nízkému věku se od něj bezpochyby dočkáme dalších skvělých melodií!

V tomto díle Michal Rybka a Martin Vaňo rozebírají fascinující technologické projekty, které sice vypadaly skvěle na papíře, ale v reálném světě bohužel nedosáhly očekávaného úspěchu. Od ambiciózní technologie SPOT od Microsoftu, která měla přinést revoluci v přenosu dat pomocí FM signálů, až po modulární telefon Project Ara od Googlu, který sliboval nekonečnou možnost upgradu. Oba projekty se však ukázaly jako příliš dobré na to, aby uspěly v praxi, a dnes jsou připomínkou toho, jak nepředvídatelný může být svět technologií.

Dále se Wolf s Martinem podívají na další nezdařené inovace, jako byl grafický čip Nvidia NV1, jehož pokus nahradit trojúhelníky kvadratickými texturami téměř zničil Nvidii, nebo procesor Itanium od Intelu, který měl být revolucí, ale skončil jako jeden z největších propadáků v historii technologií. Připojte se k nám a objevte příběhy o tom, jak vysoká očekávání mohou vést k velkým zklamáním.

Aneb když si z dalekých cest chcete přivézt opravdu velký suvenýr. 

Nedovezený vytěžený náklad z dalekých světů, zničená přepravní loď a pobryndaný ubrus. A za vše může jeden kocour. Z tohoto popisku byste asi nepředpokládali, že se budeme bavit o kultovním Vetřelci z roku 1979. Pavel Dobrovský a Marek Bílek spolu rozebírají, jak vznik Vetřelce ovlivnil tvorbu žánrů sci-fi, hororu a samozřejmě her. 

Nezapomeneme zmínit H.R. Gigera, Ridleyho Scotta, Dana O'Bannona nebo třeba Alien Breed. V čem byl Vetřelec z roku 1979 tak děsivý, že i po dlouhých pětačtyřiceti letech vám nedává spát? Na to možná neodpovíme, ale rozhodně řekneme, proč nedává spát nám. 

Retro noty 106: Chris Huelsbeck – maestro osmibitové a šestnáctibitové éry

Německý skladatel Chris Huelsbeck patří mezi ta méně známá jména mezi současnými herními skladateli, ale nenechte se zmást. Je to legenda. Jeho hudba totiž na konci osmdesátek a začátku devadesátek měla tempo, jakému se vyrovnal málokterý evropský skladatel. A jeho melodie pro sérii Turrican vstoupily do historie.

Měl poměrně široký záběr, od osmibitových hopsaček až po klasiku Star Wars: Rogue Squadron. Po roce 2000 ale pomalu mizel ze scény a dnes už se herní hudbě věnuje jen nárazově. Proč? I na to přijde v tomto díle Retro not řeč.

Pokračování série Wolfcastu na téma nepřiměřených technologických očekávání. Druhý díl se zaměří na Apple Watch Edition, které měly být pokusem Applu vstoupit do segmentu luxusu s hodinkami za $10,000, avšak tento pokus přinesl spíše zklamání než úspěch. Probereme také neúspěchy virtuální reality, které i přes počáteční nadšení stále čelí zásadním překážkám a omezenému zájmu uživatelů.

Vedle toho se zaměříme na fascinující a komplikovaný svět audio DRM, který prošel mnoha změnami a konflikty mezi hudebním průmyslem a uživateli. Od první úspěšné žaloby proti přehrávači MP3, přes prolomení DRM na iTunes až po konečný úpadek DRM modelů ve prospěch otevřenějších hudebních služeb. Tato epizoda přináší nejen pohled na to, jak technologie ovlivňují naše životy, ale i na to, jak se trh neustále mění a přizpůsobuje novým realitám.

Černobyl je velké téma. Mnozí z nás mají v paměti legendární S.T.A.L.K.E.R. nebo viděli výborný seriál z produkce HBO. Herní vývojáři kupodivu Černobyl nevyužívají tak často. Možná je to specifikou prostředí, možná to téma automaticky svádí k určitému mystickému až hororovému žánru, ale her z Černobylu není tolik, abychom ukrajinský region mohli považovat za nějaké populární herní dějiště.

Nicméně těch pár kousků, které na toto téma vyšly, stojí za pozornost. Jejich kvalita je sice poněkud kolísavá, rozhodně jde ale o originální tituly nebo ukázkové zástupce žánrů jako survival horor. A ta muzika? Jeden soundtrack zajímavější než druhý! Lehce hororová, lehce mystická, fantaskní i futuristická hudba. A právě proto si Černobyl jako téma zaslouží celý nový díl Retro not.

Čórtův hrád! Tam strašá! Jajajaj, tam strašá! A přesně to, co se odehrálo na tajemném hradě v Karpatech bude dnes rozebírat Pavel Dobrovský, Honza Olejník a Michal Zoubek. Společně si posvítí na putování hraběte Felixe Teleke (nikoliv Tölökö), zlotřilé plány ďábelského barona Gorce, i na vynálezy šíleného profesora Orfanika.

Tajemství hradu v Karpatech je jedním z klenotů české kinematografie, na který se určitě nikdy nezapomnělo. My vám ho tedy nebudeme připomínat, ale milerádi se podělíme o to, co máme na téhle klasice tak rádi. A možná se i dozvíte něco, co jste vůbec netušili!

V prvním dílu nové série Wolfcastu, nazvaném „Velké oči aneb nepřiměřená očekávání“, diskutují Michal Rybka a Martin Vaňo o situacích, kdy technologická očekávání výrazně předčila realitu.

Michal Rybka se zaměřuje na blížící se vlnu zákaznické AI a opakované pokusy Microsoftu uspět s Windows on ARM, připomínající katastrofu Windows RT. Wolf zdůrazňuje, že nejen technická, ale i psychologická omezení ovlivňují, co zákazníci přijmou. Problém je často v tom, že ambice výrobců se výrazně rozcházejí s realitou trhu. Epická selhání, jako například Apple AirPower nebo Google Glass, ukazují, že ne každá inovace je automaticky úspěšná.

Dále se rozebírají příklady z historie technologií, jako například Microsoft Kin, který neuspěl kvůli špatné implementaci a interním korporátním bojům, a Dvorak Simplified Keyboard, která nepřinesla očekávané zlepšení efektivity a byla příliš nákladná na přeškolení uživatelů. Podobně Google Glass čelily negativním reakcím veřejnosti kvůli obavám o soukromí, což vedlo k jejich stažení z trhu.

V Retro notách často narážíme na profesionální skladatele, kteří do branže přišli buď jako protřelí profící, jako čerství absolventi nebo se vypracovali interně z pozice vývojáře. Ale aby se do herní kompozice pustil profesionální muzikant, natož jezdící po světě s klubovou kapelou, takový příběh se vidí málokdy. 

A Stuart Chatwood je přesně takový týpek. Jeho kapela The Tea Party si na klubové scéně v devadesátkách získala slušné jméno a její originální mix alternativního rocku s exotickými nástroji inspiroval vývojáře z Ubisoftu, aby právě Chatwooda oslovili kvůli práci na soundtracku připravovaného Prince z Persie. No a nakonec si sedli tak, že se klubový muzikant stal dvorním skladatelem celé série. Jeho životní příběh si můžete poslechnout v tomto díle podcastu Retro noty. 

Závěrečný díl naší série se zaměřuje na definici toho, kdo je dobrý učitel, a přináší příběhy šesti významných pedagogů, kteří svými metodami a přístupem změnili svět vzdělávání.

Jaime Escalante, který odmítl snížit nároky na výuku matematiky na nízkoúrovňové střední škole v Los Angeles, ukázal, že i ti nejméně privilegovaní studenti mohou dosáhnout úspěchu, pokud jsou správně vedeni a motivováni. Anne Sullivan, učitelka hluchoslepé Helen Keller, dokázala naučit svou žákyni komunikovat a tím otevřít dveře k vyššímu vzdělání, což bylo tehdy považováno za nemožné. Palestinská učitelka Hanan Al Hroub získala Global Teacher Prize za svou práci s dětmi traumatizovanými násilím a prosazování vzdělání jako cesty k míru. Booker T. Washington, zastánce vzdělání pro černošské obyvatelstvo po emancipaci, byl prvním vedoucím Tuskegee University a podílel se na budování vzdělávací infrastruktury na jihu USA. Kakenya Ntaiya, která podstoupila ženskou obřízku výměnou za možnost vzdělání, nyní vede školu v Keni, která bojuje proti této praxi a podporuje vzdělání dívek.

Přestože každý z těchto pedagogů měl unikátní přístup a čelil různým výzvám, spojuje je víra v sílu vzdělání a odhodlání překonat překážky. Dnes je populární Montessori metoda, která vznikla jako nástroj pro integraci sociálně a jinak znevýhodněných dětí, ale její aplikace se změnila v elitní vzdělávací program pro bohaté rodiny. Metoda podporuje individuální potřeby dítěte, samostatnost a nezávislost, senzorické a praktické učení a respekt k přirozenému vývoji dítěte. Přestože Montessori metoda neklade přímý důraz na technické vzdělání, ukazuje, že kvalitní vzdělání může otevřít dveře a dát prostor talentu, což potvrzují úspěchy jejích absolventů, jako jsou zakladatelé Googlu nebo Amazonu. Tímto dílem uzavíráme naši sérii o tom, jak vzdělání a učitelé mohou měnit životy a budoucnost.

Tentokrát jsme ke třem mikrofonům zasedli ve složení Pavel Dobrovský, Honza Olejník a Michal Zoubek, abychom si popovídali o filmu Terminátor z roku 1984.

Mnoho z vás tuhle pecku nejspíš zaznamenalo prostřednictvím VHS kazet, ať už těch pokoutně šířených, tak těch z videopůjčoven. Arnie se tu po Barbarovi Conanovi představuje opět ve vrcholné formě a netradičně si střihne roli záporáka. Co pro nás tenhle film znamenal, a jak na něj vzpomínáme, to se dozvíte v našem retro filmovém podcastu Naše Filmy.

Arkádové automaty jsou ikonické přístroje provázející nás už od herního pravěku. V kolika filmech už jsme viděli děti, teenagery i dospělé řádit v arkádových hernách? Prsty na nohou ani rukou by nám nejspíš nestačily. Často se říká, že s příchodem domácího hraní padla na arkády krize, ale opak je pravdou. Fungují dál a lákají nové a nové generace hráčů, aby vhodili pár mincí.

I dnes si můžeme zahrát arkády včetně moderních titulů i posledních dílů klasických sérií. TIme Crisis, House of the Dead, Street Fighter... a nabídka je mnohem širší. Existují arkádové Halo, Mario Kart nebo třeba „západní“ taneční Dance Dance Revolution. O všech zmíněných kouscích, a nejen o nich, bude řeč v aktuálním díle podcastu Retro noty.

Pojali jsme jej jako takového průvodce tím zajímavějším v současných arkádových hernách, na které můžete přes léto či během dovolené snadno narazit. Tak vzhůru do poslechu a určitě pak nějaký automat vyzkoušejte, zlatá éra arkád je sice pryč, ale pořád umí zabavit!

Třetí díl Wolfcastu s názvem „Generační příprava: Jak se IT učí a jak se inkorporuje ve společnosti?“ se zabývá vývojem výukových a domácích počítačů od 70. let do současnosti.

Michal Rybka a Martin Vaňo diskutují nové vzdělávací pomůcky, jako jsou Montessori pomůcky pro zlomky a mechanický Turingův stroj Turing Tumble. Rozebírají také historické elektronické stavebnice, například Logitronik, Kyber 1 a Minilogik, a porovnávají je s moderními stavebnicemi jako Voltík a Arduino. Dalším tématem jsou první domácí počítače, jako Sinclair ZX81, Commodore 64 a Atari 800, a jejich role v edukaci. Dále se věnují školním počítačům, například československému IQ-151 a slovenskému PMD 85, které byly navrženy specificky pro vzdělávací účely, a jejich výhodám a nevýhodám.

V závěru se podcast zaměřuje na současné digitální generace, které vyrůstají obklopeny chytrými zařízeními, ale často nerozumí základním principům IT technologií. Zmiňuje problém digitální negramotnosti v Česku, kde 1,5 milionu lidí nemá přístup k počítači nebo internetu a další miliony mají potíže s IT. Diskutuje se také o potřebě vzdělávacích nástrojů, které by pomohly překonat tuto mezeru ve znalostech. Rybka a Vaňo upozorňují na důležitost pochopení základů výpočetní techniky i pokročilých IT technologií pro budoucí generace a potřebu inovativních přístupů ve vzdělávání.

The Elder Scrolls Online slaví deset let od vydání a navíc po roce přichází s novým velkým rozšířením Gold Road. Ideální chvíle ponořit se hlouběji do soundtracku této onlinovky, protože za ty roky nabobtnal do obřích rozměrů a v mnoha bodech odkazuje k hudbě starých The Elder Scrolls her. 

Celé to obří kvantum hudby má na svědomí Brad Derrick, zvukový ředitel vývojářské společnosti Zenimax. Během let o své práci rozdal slušnou řádku rozhovorů, v nichž prozradil i několik zajímavých detailů, které v Retro notách ještě nezazněly. Pojďte se s námi ve stodruhém dílu podcastu ponořit do Tamrielu, kouzelného světa The Elder Scrolls.

Smrt je jenom začátek! Zábavná dobrodružná jízda se všeříkajícím názvem Mumie vstoupila do kin – a teď se podržte – před 25 lety! V květnu 1999 v USA, u nás následovala premiéra v srpnu. Poprvé jsme se tehdy setkali s šaramantním darebákem Rickem O'Connellem, půvabnou Evelyn i démonickým Imhotepem, a i když si o filmu tehdy kritika nemyslela nic úchvatného, postupem času se z Mumie stal miláček obýváků – takový ten pohodový film, který má pro každého něco. Akci, napětí, dobrodružství, horor, ale i vtip a romantiku.

Jak na Mumii vzpomínáme 25 let po vydání? To, a mnohem více, se dozvíte, když si naladíte podcast Naše filmy. Tentokrát k mikrofonům kromě Pavla a Honzy zasedl i Michal Zoubek, kterého můžete znát jako autora Levelu, kam už pěkných pár let píše recenze, témata i rozbory Early Access her. A imho (haha) má k filmu rozhodně co říct!