Podcasty Retro Nation

Je tady poslední díl Wolfcastu na téma Nelehké soužití software a hardware. Michal Rybka se v poslední části podcastu zabývá vývojem technologií práce se zvukem a novými trendy v oblasti kvantového programování a hardwaru pro umělou inteligenci.

Rozebírá se dynamika mezi softwarem a hardwarem, která často vytváří zajímavý cyklus inovací. Jako příklad slouží vývoj technologií práce se zvukem, který začal v softwaru, přešel k hardwarové akceleraci a nakonec se opět vrátil k softwaru. Prvotní přístup využíval jednoduché přepínání stavů reproduktoru, avšak s postupem času se objevily specializované čipy, které byly schopny vydávat zvuk nezávisle na procesoru. Dalším krokem byly zvukové karty, jako například Sound Blaster, které nejen přinesly nové syntézy zvuku, ale také komplexní efekty a možnosti.

Společně s Martinem Vaněm se podíváme na nové trendy v oblasti kvantového programování a hardwaru pro umělou inteligenci. Wolf také zmiňuje technologie jako memristory a jejich potenciál v oblasti paměťových technologií. Závěrem podcastu jsou položeny otázky týkající se role hardwaru a softwaru ve vědě a technologii, vlivu uzavřených a otevřených systémů a výzvách při pokračování v odkazu vědců jako von Neumann.

Jestli se rozzlobíme, uděláme podcast s Kubou Červinkou z Nekonečného Labůža!

Ve třetím dílu Wolfcastu „Nelehké soužití software a hardware“ se Michal Rybka podrobně zabývá třemi klíčovými oblastmi matematiky a informatiky: funkcionální analýzou, von Neumannovou algebrou a teorií mřížek.

Funkcionální analýza zkoumá vlastnosti a strukturu funkcí a operátorů, zejména normované prostory a Hilbertovy prostory, což má zásadní význam v matematice, fyzice a inženýrství. Von Neumannova algebra, pojmenovaná po slavném matematikovi Johnu von Neumannovi, představuje speciální typ algebry s aplikacemi v teorii operátorů a kvantové mechanice. Dále se díl zaměřuje na teorii mřížek, která se zabývá uspořádáním prvků v mřížce a má široké uplatnění v matematice a informatice.

Druhý odstavec se věnuje technologickému dědictví Johna von Neumanna v oblasti hardwaru a algoritmů. Jeho práce ovlivnila vývoj počítačových architektur, jako je Von Neumannova architektura a Harvardova architektura, a přispěla k vytvoření základů moderního hardware. Von Neumannova práce rovněž přinesla významné algoritmické inovace, včetně vynálezu merge sort algoritmu. Tento díl Wolfcastu poskytuje komplexní pohled na důležité myšlenky a příspěvky Johna von Neumanna, které formovaly moderní počítačovou technologii.

Simulátory chození jsou poměrně mladý žánr, přes pár dávných pokusů vznikl až v roce 2012 s úspěchem hry Dear Esther. Velmi rychle se ovšem etabloval a získával si komunitu, v polovině dekády už pojem „walking simulator“ znal kdekdo a první žánrové kousky začínaly sbírat herní ocenění i maximální recenze.

Hudba je nedílnou součástí žánru, dokonce v něm hraje větší roli než jinde. Tajemství, temnota, nejistota, ale i klid nebo hezké vzpomínky, s tím vším simulátory chození pracují a hudba v nich zásadním způsobem pomáhá umocňovat zážitek. Proto aktuální Retro noty věnujeme právě tomuto originálnímu žánru a jeho hudební stránce.

Druhý díl série „Nelehké soužití software a hardware“ hlouběji zkoumá historii výpočetní techniky. Od antického mechanismu a Charlese Babbage přes islámské matematiky, jako byl al-Khwārizmī, až po Alana Turinga s jeho myšlenkami na spočitatelnost.

Příběh pokračuje s Turingovým konceptem Church-Turingovy teze a jeho prací na „Busy Beaver“ odhalující bariéru mezi spočitatelným a nespočitatelným.

John von Neumann, významný matematik a otec počítačové vědy, přinese unikátní pohled na práci a přínos od matematiky po vojenství.

Tohle je pořádná věc! Horor Věc na nás zanechal nesmazatelné stopy.

Můžu věřit, že nejsi infikovaný? Taková věta měla nedávno zcela jiný význam, než ve filmu Věc od Johna Carpentera. Tam značila nedůvěru v kolegu, který může ale nemusí být ovládaný vetřelcem z jiné planety. Právě ve Věci (1982) jsme pochopili ubíjející nestvůrnost izolace a nedůvěry. Vědci na antarktické základně se pod vlivem událostí odcizují a nesnáší, přitom musí táhnout za jedno lano, pakliže mají mít vůbec nějakou šanci přežít. A jak tenhle skvost hororového a survivalového žánru ovlivnil Pavla, Honzu a Marka? To si poslechněte v našem podcastu. 

Tomb Raider je bez přehánění legendární série, která svého času posouvala hranice akčních adventur. Její příběh ale připomíná filmové drama: od snového startu přes pád až na samé dno se Lara Croft nakonec dokodrcala až do náruče Square Enix, jejichž reboot konečně vrátil sérii zašlou slávu.

Tak jako jsou rozmanitá prostředí (a kvalita) jednotlivých titulů, tak se od sebe liší samotné soundtracky. Od klasické hudby po ethno, od netradičních nástrojů po elektroniku, všechno v některém Tomb Raiderovi zaznělo. Měly soundtracky stejnou kvalitu jako samotné díly? Nebo naopak – nezachraňovaly svou kvalitou od úplného průšvihu a neustupovaly do pozadí, když vynikal samotný obsah? Za ty roky už můžeme říct, že v Tomb Raider to bylo od všeho trochu. A proto se na téma podíváme blíž v tomto díle podcastu Retro noty.

První díl série na téma „Nelehké soužití software a hardware“ zkoumá příchod Windows 11 a s ním spojené hardwarové požadavky, které posílají do penze mnoho starších zařízení.

Ponoříme se do konkrétních technických aspektů spojených s Windows 11, včetně UEFI vs. BIOS, bezpečnostních prvků jako Secure Boot a důležitosti TPM 2.0. Dále se vydáváme na filozofické dobrodružství, zkoumající dualismus těla a duše od starověkých Egypťanů přes Platóna a Aristotela až po moderní neurovědu.

Prozkoumáváme analogii mezi tělem a duší jako metaforou pro vztah hardware a software a připomínáme si významnou postavu von Neumanna.

Nový podcast o filmech, které nás na celý život poznamenaly.

Star Wars jsou věčné. Snad žádná jiná filmová značka nedoprovází dospívání tolika generací. Ani nám se nevyhnula. V novém podcastu si budeme povídat o tom, co pro nás znamená původní trilogie, jak ji chápeme a – jestli vůbec – se nějak podepsala na tom, jak vnímáme svět kolem sebe. Ke stolu jsme si sednuli ve třech. „Artefaktáře“ Pavla a Honzu doplnil „defragář“ Marek Bílek. Ve svých přístupech ke kultovní trilogii se názorově mírně liší, všichni ale souhlasí s tím, že původní trilogii provází Síla.

V posledním dílu série „Vynálezci, inovátoři, revolucionáři a pábitelé“ Michal Rybka a moderátor Martin Vaňo zkoumají fascinující oblast strojové kreativity a inovací. Diskutují o úspěších evoluční umělé inteligence v oblasti výtvarného umění a překladů, a také o otázkách, které generativní umělá inteligence před lidstvo klade.

Postaví tvůrčí schopnosti lidí proti strojové inteligenci, zkoumají, zda je AI nástrojem pro multiplikaci lidského výkonu nebo zda nás od fundamentů odtrhuje.

Závěr epizody nás zavede do diskuse nad otázkami, zda chceme více tvořivých jednotlivců, jak rozvíjet a odměňovat kreativitu, a zda jsme připraveni přistoupit k genetickým manipulacím či pěstování kontrakultury jako prevenci degenerace do „společenské harmonie“. Rovněž budeme zkoumat, jak integrovat umělou inteligenci do kreativních odvětví a jak čelit anti-technickým a anti-kreativním hnutím. Připojte se k nám a společně přemýšlejme o budoucnosti kreativity v době technologických inovací!

Street Fighter, Mortal Kombat, Tekken, to je jen zářivá špička masivního ledovce jménem bojové hry.

Jde o jeden z nejstarších videoherních žánrů vůbec, protože první tituly se objevily už téměř před půl stoletím. Byly sice prkenné, měly daleko do toho, co dnes v rámci hratelnosti vnímáme u bojovek jako standard, ale položily základy fenoménu, který byl v branži výrazný po dalších pětadvacet let.

Je pravda, že po roce 2000 zažily bojovky strmý sešup popularity a dnešní tituly jsou jen matným odleskem dřívější slávy. Za těch téměř padesát let jsme však dočkali řady jedinečných titulů, které se zapsaly do srdcí hráčů – a taktéž nabízely specifický hudební doprovod. Soundtracky, jaké zní v bojovkách, a platí to jak pro ty stařičké tak současné, mají svá specifika. Proto si je představíme blíže v tomto dílu podcastu Retro noty.

Ve čtvrtém dílu série „Vynálezci, inovátoři, revolucionáři a pábitelé“ Michal Rybka podrobně rozebírá výzvy spojené s akademickým prostředím a zdůrazňuje ekonomické aspekty vyššího vzdělání.

Wolf společně s moderátorem Martinem Vaněm přináší pohled na neviditelné problémy vysokoškolského systému, včetně kompetitivního prostředí a dilemat vyučujících.

Inspirativní příběh geniálního chlapce Laurenta Simonse pak ukazuje, jak se školství umí flexibilně přizpůsobit a poskytnout podporu na míru, zejména pro nadané jednotlivce.

Odkazy na videa zmiňovaná v povídání:

Why Jung Hated Philosophers:

Logické či puzzle hry jsou tak široký žánr, že jej prakticky nejde zmapovat v jednom ani pěti podcastech. Vydal by na knihu.

Od AAA titulů jako Portal 2 po absolutně indie hříčky programované ve volném čase studenty, za vším najdeme jasný záměr: potrápit mozkové závity a odměnit hráče dobrým pocitem z vyřešené hádanky.

I tento žánr má ovšem své zásadní tituly, které už se dají v podcastu přiblížit snadněji. A taktéž mají tyto zásadní puzzle kousky specifické soundtracky. Někdy jde o výraznou muziku, jindy ambientní podklad, bez výjimky se však odlišují od toho, co v běžné herní produkci zní. Tady má totiž hudební doprovod stimulovat myšlení, nikoliv šponovat nervy nebo udávat tempo. Proto jsme se na ty nejzásadnější soundtracky podívali v tomto dílu podcastu Retro noty.

Ve třetím dílu série o vývoji a kreativitě Michal Rybka nahlíží na pasivní destrukci společnosti, kdy některé skupiny, přestože nejsou jejími nepřáteli, zneužívají její ochranu a prostředky.

Společně s moderátorem Martinem Vaněm nahlídneme na výjimečnou situaci v Izraeli a jeho sociální podporu ortodoxních věřících. Další téma se zaměřuje na potenciální fanatismus a jeho dopady na technologie, včetně internetových filtrů či „košer telefonů“. Podíváme se na vztah fanatismu a extrémního postoje k politice.

Druhá část epizody se zabývá nebezpečnou separací vědeckých elit a diskutuje o problémech spojených s demokracií a zastupitelskou demokracií. Zaznívá otázka, zda věří elity v demokracii, a přichází se zkušenostmi historie, včetně příkladů „písařských republik“. V epizodě je rovněž probírána nutnost kontrakultury a inovátorů, kteří přinášejí změnu prostřednictvím svého přesvědčení a nápadů.

Odkazy z povídání: „Bit-con-nééééééct!“ https://www.youtube.com/watch?v=yIL9wLxG01M astragalomancie – TALLER JUEGOS FUNERARIOS "HUAIRU NUMISMÁTICO": https://www.youtube.com/watch?v=Eb6y_ZF8h0E

Mario je bezpochyby jedna z nejslavnějších postaviček herní historie. Však s ním vyšlo už přes dvě stě titulů! A protože jsme se nedávno dočkali dvou novinek, remaku Super Mario RPG a Super Mario Bros. Wonder, přišel ideální čas si na kníratého instalatéra posvítit.

V tomto díle podcastu se zaměříme na novější hry z posledních generací konzolí, kdy se objevila nejen řada spin-offů a pokusů o inovaci série, ale taktéž v Nintendu zvolili jiný přístup ke skládání hudby. Soundtrack k Mariovi, to se na dlouho rovnal Koji Kondo. Jak to dopadlo, když zmíněný klasik přestal hrát hlavní roli a přenechal svou pozici mladším sekáčům? Inu, poslechněte si to s námi.

Druhý díl Wolfcastu o vývoji zkoumá zajímavé aspekty historie, válek a kultury.

Proč válka nedonutila Řím inovovat? Michal analyzuje vztah mezi armádou, financemi a úspěchem, přičemž se zaměřuje na překvapivá vítězství menších, ekonomicky skromnějších armád.

Dále se podíváme na rozdíly mezi patriarchátem a matriarchátem, zkoumajíce jejich vliv na válčení a reprodukci. Přiblížíme si vzestup Západu a pád kalifátu, s důrazem na profil Al-Ghazaliho a jeho vliv na společnost. Na opačném pólu než Al-Ghazaliho stojí Ibn-Rushd a jeho role v podpoře ženské emancipace.

Odkazy na videa z povídání:

Terminátor je kult. Sci-fi film z osmdesátek nabídl napínavou podívanou a jeho pokračování ze začátku devadesátek patří mezi ty vzácné případy, kdy „dvojka“ může být minimálně stejně kvalitní jako původní dílo. Není proto divu, že hry ze světa Terminátora vycházely jako na běžícím pásu.

Bohužel, až na výjimky šlo o průměrné a často bohužel podprůměrné tituly ždímající populární značku. Na druhou stranu, původní filmová hudba postavená na syntezátorech byla ideální pro adaptaci do videoher a je zajímavé sledovat, jak se s překlopením do tehdejších počítačů a konzolí skladatelé poprali.

Často přišli s novými nápady a i po letech dokázali nabídnout výtečný soundtrack, z něhož běhá mráz po zádech, i když jsme tu slavnou melodii slyšeli stokrát. Proto jsme se na toto téma zaměřili v tomto dílu podcastu Retro noty.

Kde je hranice mezi vědou a pseudovědou, funkční metodou a sugescí? Co to je inovace a odkud se bere? Co nás tlačí vpřed a co nás naopak brzdí?

Spider-Man je populární komiksový superhrdina a dnes už nedílná součást popkultury. Není proto divu, že se ve videohrách objevoval už v dřevních dobách celého oboru.

Tehdy šlo samozřejmě spíš o jednorázové hříčky limitované technickými možnostmi, o to lépe se však na Spider-Manovi ilustruje postupná evoluce až k dnešním AAA titulům.

Zajímavé také bylo, jak Marvel se značkou pracoval, protože hry se Spider-Manem před rokem 2000 byly dost odlišné od toho, co vycházelo v novém miléniu. Jak k této změně došlo? Byl to plynulý vývoj nebo došlo i na nějaká škobrtnutí? A jak se změnila hudba, která v takových titulech vždy patřičně dokresluje atmosféru? O tom všem si povíme v tomto dílu podcastu Retro noty.

A je tady finále! Michal Rybka a Martin Vaňo uzavírají čtyřdílnou sérii povídání o energii.

Začínat nebudeme ničím menším než Velkým třeskem – jak vlastně vznikla teorie, o kterou se opírá věda již drahno let? Podíváme se dále na zoubek Dysonově sféře a jiným podobných konceptů.

Wolf následně vyargumentuje, proč dost možná nežijeme v Temném lese a povídání uzavře shrnutím s predikcí budoucího vývoje lidské civilizace ve vztahu k energii.

Video o Velkém třesku, o němž Michal v podcastu mluví najdete zde: https://www.youtube.com/watch?v=3Illx0WkCxU

Starfield bezpochyby patřila mezi nejočekávanější hry letošního roku. Nakonec se z toho vyklubal tak trochu Skyrim nebo Fallout 4 ve vesmíru, ale ono to vůbec nevadí.

Bethesda hry tohoto typu umí a ve Starfieldu se jen posunula k největšímu a nejambicióznějšímu projektu, na jakém zatím dělala.

Nedílnou součástí kouzla Starfield je jeho soundtrack. Na něm dělal Inon Zur, jemuž jsme se už v Retro notách věnovali. O své práci na Starfield se ale rozpovídal v několika rozhovorech a řekl dostatek zajímavých myšlenek na to, abychom se ke skladateli vrátili a tentokrát se podívali jen na jeho hudbu ke Starfield. Od francouzské trubky po symfonický orchestr, od pustých planet přes obří města až po otevřený vesmír, všechno v té muzice je a v novém dílu Retro not si o tom popovídáme.

Poslechněte si předposlední díl ze série povídání o energii, tentokrát zaměřený zejména na účinnost.

Michal Rybka ve třetím díle Wolfcastu ze série o energii dokončí rozbor obnovitelných zdrojů energie, přičemž se tentokrát dostaneme i k speciálním konceptům solárních elektráren na orbitě či orbitálních válečných zbraní, využívajících k ničení odraz slunečního záření.

V části věnované účinnosti si popovídáme o adiabatických počítačích, tajích vědeckého oboru se zajímavým názvem spintronika či tzv. balistické výpočetní techniky. Na závěr si připomeneme slavnou Kardašovovu škálu, podle níž jsme ještě teprve nulovou civilizací – o co jde a proč nejsme už alespoň civilizací typu 1? Dozvíte se v tomto Wolfcastu!

Bytefest je festival starých počítačů, který se pořádá v Praze řadu let. Nepředstavujte si ale odosobněnou výstavku ušmudlaných osmibitových počítačů s informačními cedulkami napsanými fontem velikosti 4.

Bytefest je živá akce, u počítačů visí hrozny zájemců, hrají na nich hry, anebo obdivují, jak se dají staré kusy vytunit k moderní použitelnosti. Stačí se zeptat a zahrajete si staré kusy na v Československu nejoblíbenějších strojích jako je ZX Spectrum, Commodore 64 a Atari, ale také na Amigách a starých konzolích. Kromě obvyklých podezřelých jsou k vidění legendy jako SGI Indigo a obskurity, u kterých už nikdo neví, k čemu jsou.

Michal Rybka ve druhém díle povídání o energii pokračuje kapitolou o elektrárnách!

Jaký výkon mají největší elektrárny na zeměkouli a v jakých zemích se nachází? Možná vás stejně jako Wolfa překvapí, kde všude a hlavně v jakém množství se spaluje mazut nebo nafta.

Společně s moderátorem Martinem Vaněm se podíváme na zoubek OZE, neboli Obnovitelným zdrojům energie. Jaké jsou jejich reálné výhody a jaké naopak přináší nevýhody, o tom všem a ještě mnohém dalším uslyšíte v tomto podcastu.

Garry Schyman patří, dalo by se říct, ke staré škole. Rozhodně jde o jednoho z nejstarších skladatelů, jací se v Retro notách objevili.

Herní kompozici totiž vystudoval v době, kdy byl herní průmysl ještě v plenkách nebo spíš ve svém pravěku. Však taky Schymanovi, původním povoláním filmovému skladateli trvalo, než se do her pustil.

Když se tak konečně stalo, pustil se do toho ovšem naplno. Je podepsán pod takovými kousky jako Bioshock, Middle-Earth: Shadow of Mordor, Destroy All Humans nebo Guild Wars 2, a kousek té své staré školy, výpravné orchestrální kompozice, přinesl do branže v době, kdy se v tom řada jeho kolegů teprve rozkoukávala. Letos sedmdesátiletý Schyman je nezastavitelný, pořád skládá, a tak se od něj nejspíš ještě nějaké další kouzelné kompozice dočkáme. Jeho dosavadní kariéru si prozatím připomeneme v tomto dílu podcastu Retro noty.

Poslechněte si úvodní díl Wolfcastu, ve kterém se podíváme na zoubek energii. Popíšeme si obecné principy, zejména na zákon o zachování energie, entropii a termodynamiku.

V sekci o účinnosti si srovnáme příkon lidského mozku (ano, skutečně!) s běžnými elektrickými spotřebiči a mimo jiné si vysvětlíme, proč nám dnes přijde normální připodobňovat lidský mozek k počítači.

Příběh Austina Wintoryho se nepodobá ničemu, co jsme zatím v Retro notách slyšeli.

Sice byl odmalička geek, ale o muziku nejevil zájem, a když už na to konečně přišlo, neplánoval stát se herním skladatelem. A přesto se tak stalo, ale proč bychom to teď prozrazovali, když o tom vyprávíme šířeji v podcastu!

Wintory složil hudbu k několika slavným hrám jako Assassin's Creed: Syndicate nebo Destroy All Humans, výrazně se podepsal i pod nezávislou hrou Journey. Celou svou kariéru zůstával rozkročený mezi středním proudem a nezávislou herní scénou, zároveň neváhal i po studiích dál občas něco složit do studentských projektů. Proto jsme se rozhodli celý jeho fascinující příběh odvyprávět v tomto dílu Retro not.

A je tady poslední díl ze série Wolfcastů o augumantacích a virtuální realitě!

Podíváme se na zoubek nedávno oznámené novince od Applu – brýlím Apple Vision Pro. Vyjde Applu to, o co se ostatní firmy dosud marně snažily? Co vlastně můžeme od těchto brýlí očekávat a co je na nich jedinečné? Dozvíte se v podcastu!

Závěr bude patřit pestré diskuzi Michala Rybky s Martinem Vaněm o budoucnosti augumentované a virtuální reality. Mají Meta s Metaversem či Apple s Vision Pro vůbec šanci? K čemu nám bude virtuální realita dobrá a chceme ji vůbec? To a mnohem více uslyšíte v tomto Wolfcastu.

Nestává se často, že by za sebou soundtrack nějaké hry měl takový příběh, aby vydal na samostatnou epizodu podcastu. V případě Red Dead Redemption, která se nedávno dočkala portu na konzole Switch a PS4/PS5, to ovšem platí dokonale. Čtrnáct hodin hudby, patnáct měsíců práce a otevřenost autorů, kteří svým vyprávěním dali nahlédnout až k sobě do kuchyně, totiž do studia, to se jen tak nevidí.

Dojde na Smashing Pumpkins, spaghetti westerny, metody pokus - omyl, nejistou společnost Rockstar, která si i navzdory zkušenostem zkusila něco nového, ostřílené profesionální muzikanty i amatéry, kteří se náhodou dostali do studia a stejně dostali příležitost zazářit. To všechno, a ještě mnohem více, vypráví nový díl pocastu Retro noty.

V pokračování Wolfcastu o VR a augumentačních zařízeních dojde řeč na Oculus či na ambiciózní plány Marka Zuckerberga s Metaverse.

Povídání otevřeme přehledem augumentačních katastrof: řeč bude o skryté kameře v Google Glass, díky které se nošení brýlí na různých místech zakazovalo, nebo mobilní hře Pokémon Go, se kterou je v přímé souvislosti spojováno několik desítek až stovek úmrtí a vyšší desítky tisíc dopravních nehod.

Dále se podíváme se na několik známých značek výrobců brýlí pro virtuální realitu, jako jsou HTC s headsetem Vive, Sony s PlayStation VR, či Oculus a jejich pohádkově úspěšný příběh s Johnem Carmackem v hlavní roli. Odtud už vede jen krůček k Marku Zuckubergovi, který má monstrózní plán vytvořit pro svět virtuální Metaverse. Jaké jsou šance, že by projekt mohl být úspěšný? I o tomto mnohém dalším si budou povídat Michal Rybka a moderátor Martin Vaňo.

Might & Magic je dnes už kultovní značka, o tom není pochyb. Řadě retronautů se jistě například třetí Heroesy či šestá Might & Magic vryly hluboko do paměti.

Mimo tyto dvě RPG a strategické série ovšem vyšla řada dalších titulů nesoucích jméno Might & Magic, a dnes je řada z nich zapomenuta. Částečně proto, že zkrátka stály ve stínu hlavních titulů značky, zároveň je ale třeba přiznat, že z velké části šlo o nepovedené kousky.

Dark Messiah of Might & Magic ještě obstojí a jde i po letech o zábavnou záležitost. Ale vzpomene si někdo na Warriors of Might & Magic? Nebo na vykostěné Heroesy pro Playstation 2? A co ta řada mobilních her a webovek, stály či stojí za pozornost? O tom všem si povíme v tomto dílu podcastu Retro noty.

Pokračování povídání o augumentačních zařízeních a virtuální realitě – tentokrát si zaostříme na armádu a první herní periferie.

Michal Rybka nám představí historii armádního využívání technologií – neopomeneme přitom helmy augumentující zrak pilotů stíhaček nebo taky profesionální simulátory od Bohemia Interactive.

V povídání se společně s moderátorem Martinem Vaněm dostane i na první herní VR helmy, jako byly Forte VFX1 a Nintendo Virtual Boy. A přirozeně neopomineme velké problémy, které technologie měla – migrény či zvracení, které v hráčích vyvolávala.

Tim Follin není úplně typický skladatel. Celý život se považuje především za programátora a vývoji zvuku zasvětil většinu své práce v herní branži.

Už v patnácti letech měl na kontě první hry a z jeho tehdejší hudby je i dnes cítit, že technické rezervy vyvažoval teenagerovským elánem. Jeho kompozice sahají od ZX Spectrum přes Commodore 64, NES, SNES i první PlayStation po domácí počítače, ale okolo milénia se místo skládání naplno ponořil do technického vývoje.A protože se vždycky považoval za programátora, nikoliv za muzikanta, když se nakonec do branže před pár lety naplno vrátil, věnoval se vývoji indie her, které si mohl od základů sám vytvořit, včetně hudebního doprovodu. O Timu Follinovi, svérázném samorostu, jaký nemá mezi herními skladateli obdoby, je nový díl podcastu Retro noty.

Michal Rybka vypráví o tom, co je to augumentace a virtuální realita – kde to všechno začalo a proč lidi jiná verze reality tak moc přitahuje.

Augmentace a augmentovaná realita jsou různé věci a v tomto díle si rozebereme oba pojmy. Vydáme se do historie za fascinujícími vynálezy a myšlenkami lidí, jako Vannevar Bush či Ivan Edward Sutherland.

Rozebereme si stereoskopii v souvislosti s lidskou biologií a od historických stereoskopických zařízení se plynule dostaneme až do současnosti – k boomu, jež tato technologie zažila, spojeného s vydáním filmu Avatar režiséra Jamese Camerona z roku 2009.

Herní skladatelé jsou různí. S odborným vzděláním i samouci, hudebníci každým coulem či lidé, kteří se ke komponování dostali až v průběhu práce v oboru. Doyle W. Donehoo patří k těm posledně jmenovaným. Do herní hudby se vrhl až po dvaceti letech programátorské práce.

O to jistěji ovšem od začátku jeho hudba zněla a vyhnula se klasickým nejistým krokům debutujících hudebníků. Velmi rychle si v oboru získal jméno a začal se specializovat na jeden žánr: sci-fi strategie, a to především ze světa Warhammeru. Nevěnoval se samozřejmě jenom jim, jeho poslední práce je například na novince ze světa Vetřelců nazvané Aliens: Dark Descent. Krásně ovšem na jeho celém díle můžeme sledovat, jak autor zabývající se jedním žánrem dokáže svůj tvůrčí rukopis vybrousit k dokonalosti, ale nevyhne se ani rutině. O tom všem je tento díl podcastu Retro noty.

Poslechněte si čtvrtou, závěrečnou část povídání Michala Rybky o umělé inteligenci.

Poslední díl bude filozofický. Společně s moderátorem Martinem Vaněm se zamyslíme nad otázkami, zda-li lidstvo přežije evoluci umělé inteligence, nebo se mu podaří AI ochočit a udělá si z něj sluhu. A je vůbec možné, aby se nám nad ní podařilo udržet vládu, bude-li mnohonásobně schopnější, než my sami?

Téma se rozvine v řešení problému právní subjektivity, byť v současné době AI – podobně jako zvířata – práva žádné nemá. Ale to se může jednoho dne změnit. A jelikož je Michal technooptimista, rozvine se na závěr diskuze o potenciální koexistenci člověka a umělé inteligence. Důvodů, proč by to mezi námi a roboty mělo ve výsledku dobře fungovat, je kupodivu více než dost!

Olivier Derivière je mezi herními skladateli zvláštní úkaz. Jeho tvorbu byste poznali na první poslech, stejně jako hry, ve kterých zazněla.

Tento francouzský skladatel totiž velkou část kariéry strávil prací na titulech balancujících na pomezí nezávislých kousků a her od středně velkých studií.

Obscure, Life is Strange, oba díly A Plague Tale, Vampyr nebo The Council, to jsou všechno hry, které možná nesbíraly maximální hodnocení v recenzích a ani zdaleka se nedočkaly komerčních úspěchů srovnatelných s tříáčkovými konkurenty, každá z nich je ovšem nějakým způsobem natolik zajímavá, abyste si zážitek z hraní odnesli na hodně dlouho. A stejně dlouho vám v uších bude znít Derivièrova hudba.

Poslechněte si pokračování Wolfcastu o umělé inteligenci – tentokrát na téma filozofie a eliminace pracovních míst. 

Michal Rybka nás provede názory na AI od několika významných osobností, jako jsou Geoffrey Hinton, kognitivní psycholog a počítačový vědec podepsaný pod Google Brain, skeptický filozof Noam Chomsky, který AI nevěří, nebo také český kybernetik Jan Romportl.

V závěru povídání se Wolf společně s moderátorem Martinem Vaněm podívá na téma eliminace pracovních míst – kdo je skutečně umělou inteligencí ohrožen a kdy změny na pracovním trhu očekávat.

Upíři se ve hrách objevovali od samého herního pravěku. Proto jsme se k nim vrátili i ve druhém dílu tematického podcastu Retro noty.

Tentokrát se zaměřuje na vampírské hry po roce 2000, kdy se situace na scéně (i trhu) trochu změnila. Upíři masivně pronikli do populární kultury, z filmů jako Blade nebo Od soumraku do úsvitu se stal kult, vycházely jednorázové blockbustery jako Van Helsing a podobným způsobem upíři pronikali i do herní oblasti.

Upíří tituly nebyly už jen hororové experimenty nebo žánrové vyhranění, staly se součástí středního proudu a v několika ohledech v něm dominovaly, jak například dokázal úspěch BloodRayne. A hlavně, jde o období, kdy se do širšího povědomí dostala značka Vampire the Masquerade. Té vděčíme za Bloodlines, jedinečnou lahůdku, na kterou dodnes řada lidí vzpomíná. Nejen o tom je tento díl podcastu Retro noty.

Pokračujeme v naší cestě za poznáním umělé inteligence – ve druhém díle Wolfcastu o budoucnosti AI se budeme bavit o nejnovější verzi ChatGPT a speciálním hardwaru.

Dozvíte se, jak se model GPT-4 vyrovná s překladem, programováním a lingvistikou. Jaké jsou jeho limity a možnosti... a nebo taky, jestli by se mohl stát kvalifikovaným sommelierem.

Michal Rybka s moderátorem Martinem Vaněm vás následně provedou specifickým hardwarem, který by další vývoj AI mohl akcelerovat: dozvíte se o světelných čipech nebo fotonické kvantové informatice.

Tajemství Oslího ostrova a Vietcong jsou pokládány za důležité tituly tuzemské herní historie. Každá hra sice z jiného důvodu, ale obě mají stejného autora – Jarka Koláře.

ten se do vývoje vrhnul už na střední škole v první polovině 90. let minulého století a od 2D adventur se propracoval až k 3D světům a spolupráci s Petrem Vochozkou a Illusion Sooftworks (Hidden & Dangerous, Mafia). Právě s ním spojil své studio Pterodon a poskytnul tak základ pro 2K Czech. O všech těchto hrách, událostech, ale také o svých aktuálních názorech na herní svět povídá Jarek v našem podcastu.

Jarka trvalo dostat do studia Retro Nation pěkných pár let. Nakonec se to podařilo, mimojiné i kvůli tomu, že měl Jarek pracovní cestu z Brna do Prahy.

Ve Wolfcastu zaměřeném na AI si Michal Rybka a Martin Vaňo zaspekulují nad tím, jak bude vypadat přicházející AI revoluce – další v řadě po revolucích PC, internetu a mobilech.

V prvním díle bude řeč o nedávné historii, kdy si téma zasadíme do kontextu vývoje od 70. let minulého století, načež se dostaneme do současnosti, kde si rozebereme modelování a jak se liší od jedné vícevrstvé neuronové sítě. Povíme si o tom, jaké jsou výzvy a rizika spojená s vývojem obecné umělé inteligence (AGI), jež vykazuje známky neplánovaného chování a dokáže lhát.

Upíři jsou ikonické hororové a popkulturní postavy. Logicky se tak objevují i ve videohrách. Někde jen dobarvují děj, jindy na nich stojí celý titul. Vzhledem k tomu, že upíři byli v popkultuře už desítky let a další stovky jsou součástí lidové slovesnosti, do herního průmyslu pronikly už na konci 70. let v éře němých textovek.

Jak se rozvíjela herní branže, docházelo na větší a výpravnější upíří kousky. Castlevania, Blood Omen, řada her se slavným hrabětem Drakulou v hlavní roli. Až na výjimky měly společné prvky: hororovou atmosféru, potemnělé prostředí a taktéž soundtrack inspirovaný klasickými upířími filmy. Začátky tohoto fenoménu od samého herního pravěku do roku 1999 mapujeme v tomto podcastu Retro noty. A pokračování do současnosti už na nás cení zoubky v dalším dílu.

Lukáš Medek v českém herním vývoji působí již dlouhou dobu. Jako výtvarník je autorem grafické podoby her především od CBE Software, tedy J.U.L.I.A.: Among the Stars a Someday You‘ll Return. Vedle toho se podílel na Last of Oricru, řadě menších projektů a v současnosti funguje jako výtvarný ředitel ve studiu PixelAnt Games. V podcastu pro Retro Nation vysvětloval, jakým způsobem grafika pro hry vzniká, jaké triky se na hráče používají a takké, co všechno se vlastně do herní grafiky počítá.

A pak všechny další reality. Lukáš je lektorem pro zájemce o pozici na grafiky. Setkává se s běžnými problémy, které pomáhá studentům řešit. I k tomu se v našem povídání dostane.

Poslechněte si třetí a poslední díl Wolfcastu o historii miniaturizace IT.

V tomto díle se zaměříme na vývoj kapesních počítačů, které se snažily naplnit vizi osobního a přenosného zařízení pro komunikaci a tvorbu. Michal Rybka spolu s Martinem Vaněm si poví o tom, jak se kapesní počítače vyvíjely od prvních pokusů v 80. letech, jako byl Psion Organiser nebo Amstrad PPC512, až po moderní zařízení z 90. let a počátku nového tisíciletí.

V podcastu uslyšíte také to, jak se tyto počítače lišily od dnešních smartphonů a tabletů a jaké zařízení dneška má k Dynabooku nejblíže.

Resident Evil 4 bývá považován mnohými hráči za nejlepší díl série. A protože je venku čerstvě jeho remake, krásně se nabízí srovnání obou her. Je na něm totiž poznat, jak se vyvinula dopředu nejen grafika nebo herní mechaniky, ale i možnosti zvukového a hudebního doprovodu.

Akustika prostředí, dynamika soundtracku nebo aranžérské trendy, to všechno se během dvou dekád posunulo a Capcom se s remakem RE4 neveze jen na vlně nějakých technických standardů. Jeho zvukový tým v řadě případů experimentuje s novými možnostmi a můžeme říct, že minimálně pro hororový žánr nové standardy přímo vytváří. Minimálně si s hudbou a zvukem umí vyhrát víc než řada jiných současných tvůrců herních hororů. A právě o tom všem budou tyto Retro noty. Zhasněte světla, zesilte zvuk, tenhle díl doporučujeme poslouchat ve tmě...

V dalším díle trilogie povídání o miniaturizaci IT se podíváme na kalkulačky nebo českého Ondru!

O tom, jak se HP35 měla Hewlettovi vejít do kapsy u košile, specialitách japonských počítačů nebo též první generaci ultraportables si bude Michal Rybka povídat s Martinem Vaněm ve svém Wolfcastu. Nezapomene si rýpnout do historie značky Tesla, konkrétně se podívá na zoubek mikropočítačům Ondra, které světlo světa spatřily v 80. letech minulého století.

Na řeč o hrách, filmech, hudbě a obecně o tom, že život není krásný, jsme si do podcastu pozvali Martyho Pohla.

Marty Pohl, známý také jako Řezník, je proslulý především jako hudební a filmový tvůrce, nositel Zlatého Slavíka a autor série Martyho frků. Kromě toho také vydal sedm freeware dílů adventur Život není krásný a letos se chystá vydat díl osmý. Je to retro? Je, protože první díl vydal už v roce 2002. Je doopravdy takový herní fanda? Zeptejte se Duke Nukema, kterého má vytetovaného na předloktí. Některým nemusí být jeho tvorba po chuti, ale Martymu se rozhodně nedá upřít, že za svou maskou skrývá tvůrčí osobnost.

V podcastovém pořadu Popkult si Marek Bílek za moderátorským mikrofonem zve hosty, kteří mají přesah z herní kultury i do jiných odvětví a naopak. Společně s nimi hledá média, která je na jejich cestě za tvorbou vlastních her/knih/filmů ovlivnila a inspirovala.