Semináře Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 27. 3. 2024 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

V rokoch normalizácie bolo síce Československo jedna republika, ale z hľadiska pestrosti a intenzity disentu to boli dva svety. Jednoduchý kvantifikátor ako počet ľudí, ktorí podpísali Chartu 77, naznačuje priepastný rozdiel. Kým v Česku Chartu podpísali stovky ľudí, na Slovensku to bolo okolo štyridsať, a to ešte viacerí pridali svoj podpis až krátko pred Novembrom 1989 alebo išlo o Slovákov žijúcich v Prahe. V Bratislave existovalo viacero neoficiálnych spoločenstiev. Išlo skôr o voľné zoskupenia nezávislých umelcov, umelkýň, intelektuálov a intelektuálok, o vytváranie slobodného tvorivého priestoru, než o cieľavedomé formovanie politickej alternatívy (minimálne do polovice 80. rokov). K znakom „spoločenstva vzdoru“ patrila aj getoizácia, ktorá bola dôsledkom násilného vytlačenia týchto ľudí z oficiálnych štruktúr. Zároveň však bola aj slobodným rozhodnutím opustiť oficiálny priestor a dobrovoľne rezignovať na štandardnú kariéru. Príspevok predstaví feministické kritické čítanie rozhovorov s 10 aktérkami bratislavského spoločenstva vzdoru, ktorý odkrýva viacero špecifických aspektov rozprávania.

Hlavní vystupující: Oľga Gyárfášová (FSEV Univerzity Komenského v Bratislave)
Komentují: Kristina Andělová (ÚSD AV ČR) a Ondřej Holub (ÚSD AV ČR)

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 28. 2. 2024 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

V období mezi vypuknutím druhé světové války a únorovým převratem prošla česká společnost jednou ze svých největších existenciálních krizí. Živelně se přeskupovaly představy o těch Druhých i o sobě samém jako o národním společenství. Přednáška se zaměřuje na myšlenkový svět československých exulantů jako specifické skupiny, která měla prostor přemýšlet i o jiných než čistě existenčních otázkách. Poměr exulantů k Británii jako k novému modelovému druhému v sobě zrcadlí obavy, naděje i vize týkající se poválečného místa obnoveného Československa ve světě. Představa, že je možné dovézt si z exilu domů „to nejlepší“ z Británie – konzervatismus i sociální progresivismus – se po roce 1945 ukázala jako nebezpečná utopie. Jak mediální obraz Británie po válce překreslil komunistický tisk? A jak mohla anglofilie vypěstovaná exulanty umést cestu do náručí Sovětského svazu? Přednáška představuje nové poznatky týkající se transnacionálního posunu doleva v období druhé světové války a modelového typu vztahování se k druhému, jehož hrozby pro společensko-politický vývoj jsou v humanitních i sociálních vědách stále podceňované.

Hlavní vystupující: Johana Kłusek (IMS FSV UK)
Komentují: Stanislav Holubec (HÚ AV ČR) a Jan Váška (IMS FSV UK)

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 31. 1. 2024 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

V roce 2022 vydalo nakladatelství Fraus badatelskou učebnici dějepisu Soudobé dějiny pro 9. třídu ZŠ. Učebnici, která cíleně opouští konvence žánru, vytvořil tým didaktiků z Ústavu pro studium totalitních režimů ve spolupráci s poradci z historické a učitelské obce. Soubor tří knih a digitální dílny HistoryLab se dočkal mezinárodního ocenění, ale čelil též ostré kritice v ČR. Již druhým školním rokem se učebnice používá na školách. V rámci semináře se pokusíme o komplexní reflexi této snahy o změnu výuky dějepisu, přičemž zohledníme nejen přístup autorského týmu, ale též nezávislou perspektivu historičky soudobých dějin, učitelky a didaktika dějepisu. Příběh badatelské učebnice otevírá řadu otázek. Jak a proč měnit výuku soudobých dějin? V čem spočívá přínos badatelského přístupu k výuce dějepisu? Proč se učebnice stala předmětem sporů a o čem tyto debaty vypovídají? Jak nová učebnice funguje v praxi?

Vystupující: za autorský tým učebnice Kamil Činátl (FF UK), Václav Sixta (FF UK)
Komentují: Adéla Gjuričová (ÚSD AV ČR), Tamara Nováková (Gymnázium Říčany), Václav Kaška (FF MUNI)

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 11. 10. 2023 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

“Socialist legality” was the guiding principle of domestic law in East-Central Europe after 1945. Following the Soviet model, it was supposed to be an alternative to the liberal rule of law, as well as to older 19th-century ideas of formal legality, and provide revolutionary order and justice beyond private interests and due process technicalities. However, throughout East-Central Europe, it attained various forms: politicians, legal elites, and other actors interpreted this principle very differently in order for it to serve particular goals. This paper considers “socialist legality” a “tainted concept”, marked by its past violent uses, but flexible enough to serve different ideological goals. Within the broad East-Central European context, this paper focuses on Poland and uses a historical-sociological lens to analyse public and academic discussions around “socialist legality”, including scholarly interventions by Stanisław Ehrlich (1907-1997), the academic supervisor of Jarosław Kaczyński, leader of the incumbent Law and Justice party. It shows how beginning in 1956, “socialist legality” was used by legal elites to justify judicial review and other institutions of the traditional legal state (Rechtsstaat), how it strengthened the Polish legal elites’ formalist-dogmatic approach and influenced their trajectory after 1989, as well as after 2015.

Vystupující: Jakub Szumski (Friedrich-Schiller-Universität Jena) a Naum Trajanovski (Uniwersytet Warszawski), komentují: Zdeněk Kühn (PF UK) a Klára Pinerová (TU Dresden / ÚSD AV ČR).

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 13. 9. 2023 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Z technických důvodů neobsahuje záznam kompletní diskuzi.

Zdůrazňování role oběti, jež čerpá z (více či méně oprávněného) pocitu nespravedlnosti a křivdy, či dokonce odkazuje ke konkrétním zločinům, se stává v současnosti hojně využívaným politickým nástrojem, napříč Evropou i v USA. Ve střední a východní Evropě se tento vzorec úzce pojí s politikou paměti, komunistickou minulostí a válečnou zkušeností. Efektivně jej využívají především autoritářské a populistické diskurzy. Svým emocionálním nábojem dovedou bez velkého úsilí mobilizovat společnost a zároveň pracují s jednoduchou zkratkou, která binárním rozdělením společnosti na „my a oni“ legitimizuje postoje většiny. Ta je prezentována jako dobrá, vždy stojící na správné straně. Jsou tyto narativy společností skutečně přijímány? Pokud ano, proč tomu tak je? Hledání odpovědí na tyto a další otázky bylo hlavním cílem semináře.

Navzdory odlišnému kontextu lze v srbské i české paměti nalézt společné motivy pocitu ublíženosti, které souvisejí s geopolitickou pozicí „malého“ státu a s dějinnou zkušeností podloženou skepsí vůči mocnostem. Hlavní přednášející nejprve nastínila některé základní rysy politiky ublíženosti a zaměřila se na perspektivy a východiska českých a srbských studentů, mezi nimiž prováděla empirický výzkum. Prokazatelná přitažlivost schematického a viktimizačního pojetí kolektivní paměti otevírá možná překvapivou charakteristiku mladé generace v obou zkoumaných zemích.

Vystupující: Jessie Barton Hronešová (University College London)
Komentují: Adéla Gjuričová (ÚSD AV ČR, v. v. i.) a Jakub Eberle (ÚMV)

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 26. 4. 2023 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR

Americký program civilní obrany je předmětem četných parodií. Fráze „duck and cover“ se zapsala do povědomí milionů Američanů, kteří se ve školách účastnili pravidelných cvičení. Stejnojmenné instruktážní video pro děti parodoval v jednom z prvních dílů i seriál South Park. Drtivá většina dosavadních historických prací program redukuje právě na materiály určené pro veřejnost a jejich dopad. Menší pozornost je věnována samotnému plánování a předpokladům, na nichž byla civilní obrana postavena. Je tak považována apriorně za nesmyslnou, což nechává mnoho nezodpovězených otázek. Na jakých předpokladech byl program postaven? Jak plánovači vnímali proveditelnost svých plánů? Jak se předpoklady měnily s rostoucí silou jaderných zbraní a schopností SSSR je proti USA nasadit? Jak civilní obrana zapadala do celkové strategické koncepce? Jak se toto všechno podepsalo na způsobu komunikace s veřejností a jaké cíle instruktážní videa, brožury a cvičení měly? Přednáška si klade za cíl odpovědět na tyto otázky především s využitím pramenů z Národního archivu ve Washingtonu a z archivů Trumanovy a Eisenhowerovy knihovny.

Vystupující: Jiří Pondělíček (IMS FSV UK), komentují: Michaela Šmidrkalová (MÚA AV ČR) a Jan Koura (ÚSD AV ČR – FF UK).

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 29. 3. 2023 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Koncept „národného komunizmu“ predstavoval na Slovensku 70. a 80. rokov hlavný legitimizačný prvok normalizačného režimu. Slovenskí národne komunistickí intelektuáli dve desaťročia obhajovali kombináciu reálneho socializmu a socialistickej federácie ako najlepší z možných svetov. Ich odmenou bolo privilegované postavenie a pozícia jediných oficiálnych ochrancov národných tradícií a kultúry. Pád komunistického režimu však ich postavenie výrazne ohrozil. Post-disidentské elity pristupovali k národným komunistom nepriateľskejšie ako k vysokým straníckym funkcionárom. Tí v reakcií na to podporovali a pomáhali formovať populistické a nacionalistické smery v slovenskej politike. Aktualizovaný národne komunistický program tak úspešne slúžil potrebám politických prúdov, ktoré sa stavali proti politickej hegemónii lídrov Nežnej revolúcie, ako aj technokratov plánujúcich ekonomickú transformáciu. Kontinuita medzi „národným komunizmom“ 80. rokov a „národným populizmom“ 90. rokov výrazne ovplyvnila priebeh a podoby slovenskej transformácie, a po rozpade Československa aj vytváranie slovenskej verzie „iliberálnej demokracie“.

Vystupující: Adam Hudek (ÚSD AV ČR), komentují: Kristina Andělová (ÚSD AV ČR) a Zdeněk Doskočil (Historický ústav AV ČR).

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.

Záznam z ústavního semináře v anglickém jazyce, který se uskutečnil 15. 3. 2023 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

V letech 1989–1991 představitelé států střední a východní Evropy pochopili, že svět se mění a že vztahy se Sovětským svazem, ukotvené prostřednictvím organizace Varšavské smlouvy, představují překážku pro úspěšnou adaptaci na nové mezinárodní uspořádání po skončení studené války. Instituce východního bloku byly na ústupu, ty západní naopak vykazovaly naději na zachování do budoucna. V této situaci se východoevropští politici souběžně snažili uspíšit zánik východních institucí a integrovat své země do institucí západních. Usilovali přitom o bezpečnostní garance (a pojistku proti případnému převzetí moci zastánci tvrdé linie v Sovětském svazu), ale především o ekonomický přínos. Tento proces započal ještě před dokončením přechodu k demokracii ve většině zúčastněných států a ve skutečnosti jej zahájila část původních komunistických elit, nikoliv výhradně noví prozápadní reformátoři. Na základě výzkumu v českých, maďarských, německých, polských a rumunských archivech přináší hlavní host semináře nové informace a novou interpretaci klíčových historických událostí – konce studené války a expanze západních institucí do bývalé sovětské sféry vlivu v Evropě – i jejich dopadů na současnou ruskou zahraniční politiku.

Hlavní host: Simon Miles (Duke University), komentují: Daniela Kolenovská (FSV UK) a Matěj Bílý (ÚSD AV ČR)

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 22. 2. 2023 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Cenzura, propaganda a omezený přístup k informacím patří k charakteristickým nástrojům vládnutí moderních autoritářských režimů, normalizační Československo nevyjímaje. Představy, které o fungování mediální komunikace v Československu osmdesátých let 20. století panují, jsou ale často velmi nekonkrétní. Zpravidla se omezují na blíže nespecifikovaný „tlak z vnějšku“ a zvnitřnělou autocenzuru, tedy intuitivní návod, jak v tomto prostředí obstát. O čem se ale vlastně psalo v oficiálním tisku pozdně socialistického Československa? Proč byl používán jazyk, jenž s odstupem času působí tak podivně? V jakých případech si oficiální konsenzus v autoritativním státě vynucovala represe a kdy stačilo spolehnout se na jemnější donucovací prostředky? To jsou některé z otázek, které se v rámci semináře budeme pokoušet zodpovědět. Hlavním východiskem výzkumu, z nějž bude představení tématu vycházet, je, kromě četby dobového tisku, podrobná analýza činnosti Federálního úřadu pro tisk a informace, který existoval od roku 1980 a doposud nevzbuzoval příliš velký badatelský zájem.

Hlavní vystupující: David Klimeš (FSV UK), komentují: Jiřina Šmejkalová (FF UK) a Martin Štefek (FF UK / ÚSD AV ČR)

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.

Záznam z ústavního semináře v anglickém jazyce, který se uskutečnil 14. 12. 2022 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve spolupráci s GWZO, Collegiem Carolinem a Německým historickým ústavem ve Varšavě.

Officially, there was no place for private entrepreneurs in state socialism. As „class enemies“, they were at best tolerated for a short period of transition to socialism. But theory and practice differed from each other and policies in the three countries took a different turn from early on. The most remarkable case among the three is the former GDR. Despite its reputation for being „orthodox“ in its policy-making, the GDR leadership never completely nationalized the private sector up until 1989 and private entrepreneurs in the late GDR belonged to the most privileged social group after high party nomenclature. In the lecture, the attitude of party leadership in the three countries to private entrepreneurship will be compared with a focus on late socialism and an emphasis on the GDR as „maverick“ country in this field among the state-socialist regimes.

Hlavní vystupující: Max Trecker (GWZO Leipzig); komentují: Adam Havlík (ÚSTR), Veronika Pehe (ÚSD AV ČR).

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 30. 11. 2022 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

V období druhé poloviny 20. století zaniklo v českých zemích několik stovek měst a vesnic, které byly vysídleny, administrativně zrušeny a v mnoha případech také zcela srovnány se zemí a vymazány z map. Podobný osud potkal ve stejné době rovněž kolem 90 obcí a osad na historickém území Moravy a Slezska. V semináři budou prezentovány výsledky a poznatky z mezioborového projektu historiků, krajinných ekologů a informatiků, kteří mapovali, zkoumali a dokumentovali vývoj sídel zaniklých zejména v pohraničních oblastech v pohoří Jeseníků, ale i na dalších místech moravského a slezského území od roku 1945 do současnosti. Seminář se pokusí nabídnout některé odpovědi na otázky po příčinách zániku těchto sídel, po osudech jejich posledních obyvatel i po dalším vývoji postižených lokalit. Vedle těchto otázek se bude seminář zabývat také současnou podobou a funkcí zaniklých sídel v krajině a na vybraných příkladech přiblíží „druhý život“ těchto míst.

Hlavní vystupující: David Kovařík (ÚSD); komentují: Karina Hoření (Instytut Slawistyki Polskiej Akademii Nauk), Matěj Spurný (ÚSD AV ČR/FF UK).

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.

Záznam přednášky Adama Hudka (ÚSD AV ČR) na téma "Normalizační kořeny rozpadu Československa", která se uskutečnila v rámci programu Týdne Akademie věd ČR ve čtvrtek 3. 11. od 16:00 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Rozdělení Československa je často vnímané jako událost, která přišla jako "blesk z čistého nebe". Mnohé klíčové předpoklady pro rychlý rozpad státu se však postupně formovaly už po dobu dvou dekád normalizačního období. Zásadní byl v tomto směru hlavně vývoj na Slovensku. Přednáška se zaobírá politickými, ekonomickými, sociálními a myšlenkovými trendy normalizačního vývoje, které po roce 1989 "pracovaly" ve prospěch rozdělení společného státu.

Adam Hudek, Ph.D. je vědecko-výzkumný pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Věnuje se otázkám intelektuálních dějin a dějin vědy v období socialismu a postsocialismu. Tématem jeho projektu je výzkum propojení nacionalismu a komunistické ideologie v Československu.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 2. 11. 2022 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Jen malé množství prací ze soudobých českých dějin věnovaných státnímu socialismu zohledňuje gender jako kategorii analýzy. Uvážíme-li význam „rovnosti pohlaví“ v komunistické rétorice i zanícené mediální a intelektuální debaty o významu feministického myšlení v českém prostředí v 90. letech 20. století, jeví se toto nelogické opomenutí jako promarněná příležitost zhostit se zásadního výzkumného tématu. Jestliže „emancipace“ a „rovnost“ byly tak silně přítomny v oficiálním diskurzu před rokem 1989 a ženy tvořily polovinu populace, neměly by tyto skutečnosti podnítit badatelský zájem o to, kde ženy byly, co dělaly a co říkaly? A z druhé strany, tratí tím česká historiografie něco, když genderovou perspektivu z dějin a tvorby paměti státního socialismu vynechá? První část prezentace zhodnotí stav genderové slepoty v české historiografii a zamyslí se nad jejími možnými příčinami a důsledky v kontextu dědictví, které státní socialismus zanechal společenským a humanitním vědám: dědictví expertízy, disciplinární legitimizace a epistemologie na jedné straně, a důsledky v podobě ztráty historického poznání, faktické nepřesnosti a vytváření falešného dědictví na straně druhé. Druhá, metodologická, část nabídne k diskusi přínos genderové perspektivy pro různé fáze výzkumného procesu a příklady tohoto přístupu v (české) historiografii.

Hlavní vystupující: Libora Oates-Indruchová (Universität Graz); komentují: Adéla Gjuričová (ÚSD AV ČR) a Stanislav Holubec (Historický ústav AV ČR).

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.

Záznam přednášky Jiřího Kociana (ÚSD AV ČR) na téma „Naděje a prohry československé demokracie 1945–1948“, která se uskutečnila v rámci programu Týdne Akademie věd ČR v úterý 1. 11. 2022 od 14:00 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

V květnu 1945 se Československo stalo zemí spadající do sovětské sféry vlivu, ve které byli domácí komunisté rozhodnuti se mocensky prosadit. Jejich moc posílila po volbách v r. 1946, obrat k napětí na domácí scéně i v mezinárodních podmínkách nastal v r. 1947. 20. 2. 1948 podali jako důkaz nesouhlasu s postupem komunistů ve vládě demisi ministři tří nekomunistických stran, čímž odstartovali komunistický převrat završený o 5 dní později. Tím uhasly naděje na obnovu demokracie v Československu.

Prof. PhDr. Jiří Kocian, CSc. je výzkumným pracovníkem ÚSD AV ČR. Působí též jako externí VŠ pedagog na Univerzitě Karlově v Praze a na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Odborně se zaměřuje na české a československé dějiny 20. století; autor prací a studií k dějinám politického systému po roce 1945.

Záznam panelové diskuse na téma „Výzkum doby covidové a postcovidové v interdisciplinární perspektivě“, která se uskutečnila v rámci programu Týdne Akademie věd ČR v pondělí 31. 10. 2022 od 16:00 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

V rámci vystoupení byly představeny nejnovější postupy a dosavadní výsledky bádání interdisciplinárního týmu složeného z výzkumných pracovníků a pracovnic tří ústavů Akademie věd ČR, který se z perspektivy historické, psychologické a sociologické věnuje reflexi prožívání a dopadů pandemie koronaviru na českou společnost.

Diskuse se zúčastnili Miroslav Vaněk (ÚSD AV ČR), Jana Wohlmuth Markupová (ÚSD AV ČR), Martina Klicperová-Baker (PSÚ AV ČR), Lucie Klůzová Kráčmarová (PSÚ AV ČR) a Radka Hanzlová (SOÚ AV ČR).

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 5. 10. 2022 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

27. listopadu 1952 odsoudil Státní soud Rudolfa Slánského a deset dalších prominentních straníků k trestu smrti v procesu, který byl protkán antisemitskými výpady. Jaké události a rozhodnutí vedly k tomuto procesu? Během semináře budou diskutovány první poznatky z připravované knihy, na níž se podílejí přednášející a Diana Dumitru (Georgetown University). Přednáška si rovněž klade za cíl vyprovokovat novou diskusi o vztahu poválečné Komunistické strany Československa k Sovětskému svazu v širším slova smyslu.

Hlavní vystupující: Kateřina Čapková (ÚSD AV ČR), Chad Bryant (University of North Carolina at Chapel Hill); komentuje: Ondřej Vojtěchovský (FF UK / ÚSTR).

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 22. 6. 2022 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Svoji roli ve formování veřejného povědomí o tom, co je demokracie a kapitalismus po roce 1989, sehrála i populární kultura. Z dnešního pohledu může komerční kinematografie 90. let sloužit jako relevantní historický pramen pro zkoumání představ, mýtů, stereotypů a kulturních praktik spojených s nástupem volného trhu a jeho doprovodnými společenskými fenomény. Seminář se tak zaměří na populární české, slovenské a polské filmové obrazy transformace a konkrétně na zobrazení soukromého podnikání. Zatímco v polské kinematografii převládala didaktická poselství o podnikavosti a osobní iniciativě pomáhající formovat aspirace nové střední třídy, česká a slovenská kinematografie nabízela ambivalentnější obrazy, vypovídající o pocitech překvapení, bezmoci či neschopnosti při setkání s volným trhem. Tyto rozdíly je třeba chápat v kontextu delších hospodářských dějin Československa a Polska, různých hodnotových asociací spojených se soukromým podnikáním před rokem 1989 i měnících se podmínek filmové produkce v těchto zemích.

Hlavní vystupující: Veronika Pehe (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.), komentují: Jaroslav Pinkas (Ústav pro studium totalitních režimů) a Jindřiška Bláhová (AMU).

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 27. 4. 2022 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Historiografie českého fašismu v meziválečném období je rozsáhlá a řada témat byla poměrně podrobně zpracována. Platí to i o rekonstrukci dějin nejvýznamnějšího československého fašistického hnutí, Národní obce fašistické. Velká část těchto prací je ovšem poněkud jednostranně empiricky orientovaná, přičemž konceptuální analýza povahy českého fašismu v dlouhodobém horizontu bývá opomíjena. To platí i o řadě důležitých otázek: Odpovídají klíčové charakteristiky českých a slovenských fašistických uskupení hlavním znakům fašistických skupin v zahraničí? Jaké zvláštnosti měla ideologie domácích fašistických skupin v evropském kontextu? Byl český fašismus opravdu fašismem? Právě tyto otázky v rámci semináře pojedná jeho host, Jakub Drábik, přičemž nastíní možné další směry výzkumu českého fašismu. Pozornost přitom zaměří především na jeho přehodnocení a další promýšlení z hlediska nejvlivnějších proudů současného výzkumu fašismu v širším kontextu, zejména tzv. „nového konsenzu“. Konkrétním východiskem výzkumu, o nějž se toto přemýšlení opírá, je přitom analýza ideologie Národní obce fašistické.

Hlavní host: Jakub Drábik (Historický ústav SAV), komentuje: Jakub Rákosník (Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK).

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 30. 3. 2022 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Skutečnost, že “spuštění železné opony” vyvolalo mohutnou migrační vlnu z Československa i dalších států východního bloku, je všeobecně známá. Podstatně méně je ale reflektován fakt, že i východní blok se stával útočištěm lidí s rozličnými motivacemi a životními osudy z nejrůznějších států světa, a že kulturní výměna probíhala napříč hranicemi obou mocenských bloků. O Praze padesátých let se dá hovořit jako o centru socialistického internacionalismu, a navíc je i místem, kde se zachovaly některé dlouho neznámé texty radikálně levicových Američanů a Afroameričanů. Jedním z nich byl například americký komunista Abraham Chapman, jenž žil v letech 1951-1963 pod jménem Abe Čapek a zprostředkovával americkou kulturu zdejší veřejnosti. Ačkoliv sám nebyl Afroameričanem, celoživotně se věnoval afroamerické literatuře a sestavil antologii poezie černošských básníků vydanou pod názvem Černošská poezie: světová antologie (Naše vojsko, 1958). Jeho osobní zkušenost poukazuje na dobové neshody, jakým způsobem rámovat afroamerickou poezii a měnící se vnímání konceptu rasy. Další ze sond, které budou předmětem semináře, se týká poezie a překladů Langstona Hughese a jejich vlivu na československou literární scénu v padesátých a šedesátých letech.

Hlavní hosté: Františka Schormová (UHK / Northumbria University Newcastle), komentují: Petr Vidomus (Katedra sociologie FF UK/ČRo) a Michal Jareš (ÚČL AV ČR).

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 23. 2. 2022 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Podíváme-li se na názvy dokumentárních filmů z let 1945 a 1946 (např. Budujeme na troskách, Na troskách vyrástá život, Země se vrací, Návrat k životu), je zřejmé, že chtějí zachytit (trans)formativní moment, v němž z traumatu válečné zkázy, v bilanci starého a budoucího, vzniká nová společnost. Poválečná vizuální kultura tak v letech 1945-55 vedle reflexe války přináší také vize moderní, technologicky, komunikačně a mezinárodně propojené společnosti. Seminář zprostředkuje poznatky mezinárodního výzkumného projektu Visual Culture of Trauma, Obliteration, and Reconstruction in Post WWII Europe (www.victor-e.eu), který zkoumá roli vizuální kultury, primárně nonfikčního filmu, v budování poválečné Evropy v letech 1944 až 1956. Na případových studiích pracovně-náborových kampaní a politiky vzdělávání vystupující představí metodologické možnosti vizuálně-historického výzkumu v nadnárodní perspektivě.

Hlavní hosté: Lucie Česálková (ÚSD AV ČR), Andrea Průchová Hrůzová (ÚSD AV ČR), komentují: Ivan Klimeš (FF UK) a Čeněk Pýcha (ÚSTR)

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil online 26. 1. 2022 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Impulsem k tomuto semináři bylo vydání knihy Z Prahy po Mnichovu: Diplomatické zprávy 1938–1940, která vyšla v češtině v r. 2021 jako první publikace George F. Kennana, více než půl století po svém anglickém vydání z roku 1968. Autoři úvodní biografické studie Jiří Ellinger a Vít Smetana přiblíží z různých perspektiv osobnost významného amerického diplomata, historika a intelektuála. Kennan se proslavil především jako autor tzv. doktríny zadržování komunismu z počátků studené války. Během svého dlouhého života však kromě působení v zahraniční službě ovlivnil americkou veřejnou debatu též jako úspěšný historik mezinárodních vztahů a veřejný intelektuál, který se svými názory v mnoha ohledech rozcházel s převažujícími směry americké debaty. Jako diplomat působící od sklonku září 1938 po dobu jednoho roku na americkém vyslanectví a později generálním konzulátu v Praze zachytil v sérii zpráv do Washingtonu neotřelým a často velmi překvapivým způsobem dramatické události na území Československa v době jeho rozpadu a počátků okupace. Kennan však až do února 1948 opakovaně ovlivňoval americkou politiku vůči Československu, přičemž zkušenosti nabyté v pomnichovském období měly pro jeho postoje a doporučení formativní vliv. 

Hlavní hosté: Vít Smetana (ÚSD AV ČR) a Jiří Ellinger (MZV ČR), komentáře: Jan Koura (FF UK) a Radka Šustrová (University of Cambridge/FF UK).

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 26. 11. 2021 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Politická moc v Československu po roce 1945 byla založena na radikálních příslibech národní jednoty, sociální rovnosti a politické participace všech občanů. Nově organizované národní výbory nahradily bezprostředně po osvobození starší správu a získaly výrazné pravomoci. Na místní úrovni tato změna vyvolala byrokratický chaos a odstranila instituce, které by mohly bránit nástupu diktatury komunistické strany. Současně ale poskytla občanům nové příležitosti podílet se na samosprávě svých obcí a zavedla politiku, která umožnila vesnickým komunitám do jisté míry odolávat tlaku státní moci na místní tradice a struktury neformální autority. Seminář se bude věnovat politickému životu a politické kultuře v poválečném období na Valašsku, které bylo regionem s výraznou identitou, specifickou historií a silnými místními vazbami.

Hlavní hosté: Mira Markham (University of North Carolina at Chapel Hill); komentář: Václav Kaška (FF MU, FF OU) a Jakub Šlouf (ÚSTR – Národní archiv); moderuje: Vítězslav Sommer.

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.

Záznam z ústavního semináře, který se uskutečnil 20. 10. 2021 v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Dnes již neexistující institut povinné vojenské služby v Československu a posléze i v samostatné České republice po dlouhá desetiletí utvářel výraznou individuální i kolektivní zkušenost mužské části zdejší populace. Projekt, který představí Jiří Hlaváček a Petr Wohlmuth se zaměřil primárně na pamětnickou reflexi tohoto fenoménu. V jeho rámci bylo pořízeno 100 orálně-historických rozhovorů s bývalými vojáky základní služby ČSLA, ČSA a AČR, sloužícími v letech 1968–2004. 

Vedle (mezi)generačních významů, které aktéři – pod vlivem oficiálního, zkušenostního a společenského diskursu – tomuto institutu retrospektivně (i současně) připisují, byl na semináři mimo jiné věnován prostor také dualitě armádního disciplinačního řádu (tj. paralelní existenci tzv. lampasácké a mazácké vojny), která se otiskla do historické subjektivity aktérů často velmi specifickým způsobem.

Hlavní hosté: Jiří Hlaváček (ÚSD AV ČR), Petr Wohlmuth (FHS UK); komentář: Rosamund Johnston (Universität Wien); moderuje: Veronika Pehe.

Pravidelný ústavní seminář se koná vždy poslední středu v měsíci od 16:00 ve studovně Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR ve Vlašské ulici v Praze. Program naleznete na našem webu www.usd.cas.cz.