Ekonomický server FinTag.cz

„I když jsme teprve na začátku tohoto vývoje, podle mě jsme už vstoupili do fáze technologické ekonomiky,“ říká v podcastu FinTag asset manažer společnost Amundi John O‘Toole. A nejen to, Česku doporučuje euro.  

Podle něj platí, že vždy, když se odstraní rozdílové náklady a země se skrz měnu stane součástí něčeho většího, přinese to mnoho výhod.

„Jsem z Irska. A když si vzpomenu na dobu, kdy jsem vyrůstal, měli jsme irský punt, tak jsme říkali libře. V našem jazyce to byl punt. A naším největším obchodním partnerem bylo Spojené království. Let z Dublinu do Londýna tehdy stál asi 400 liber [cca 11 900 Kč]. Dnes stojí asi 600 eur [cca 15 200 Kč]. Nemůžu tedy tvrdit, že euro způsobilo pokles cen, ale můžu tvrdit, že máte velkou výhodu, když jste součástí bloku s jednotnou měnou.“ říká na přímou otázku, zda by si Česko polepšilo, pokud by přijalo euro John O’Toole.

https://www.fintag.cz/2024/02/29/mit-euro-je-jen-dalsi-maly-krok-rika-asset-manazer-john-otoole/

Euro nabízí podle něj výhody. Jako jednu z nich jmenuje jednu centrální banky s hlavní měnovou politikou v Evropě. Podle něj platí, že vždy je výhodnější být v klubu, než být mimo něj.

V podcastu FinTag hovoří John O’Toole hovoří i ekonomice a vývoji na finančních trzích. Upozorňuje na to, že hlavním tahounem mezi akciovými tituly jsou akcie technologických firem. I když jsou jejich akcie podle mnohých analytiků nadhodnocené, podle asset manažera Amundi to má svůj důvod.

„Aniž bychom si toho třeba úplně zřetelně všimli, vznikl technologický svět, který je odlišný, oddělený a odlišný od toho, co stále ještě považujeme za reálnou ekonomiku. Ostatně i proto trhy a investoři přistupují k technologickým akciovým titulům, technologickému sektoru, jako k výsadnímu odvětví. Stává se totiž hlavním hnacím motorem finančních trhů,“ vysvětluje.

https://www.fintag.cz/2024/03/10/eu-je-vydana-na-milost-cenam-energii-usa-jsou-nezavisle/

Co se týče aktuální geopolitické situace, která přímo dopadá na obchody na burzách, uvádí, že je bohužel extrémně těžké cokoli předvídat. / Více na www.fintag.cz !!!

Náměstek ministra financí Marek Mora v podcastu FinTag říká, že vládní úsporný balíček přinese státnímu rozpočtu 150 miliard korun navíc. A loňský růst příjmů rozpočtu o 290 miliard korun označil za poměrně výrazný. 

Za výrazným růstem příjmů státního rozpočtu v loňském roce podle Marka Mory stál zejména lepší výběr daní z příjmů právnických, ale i fyzických osob. A svou roli v tom sehrála i inflace.

„A bohužel firemní sektor k té inflaci přispěl tím, že si zvýšil své marže, což se projevilo právě ve výběru daně z příjmů právnických osob,“ uvedl.

Celkové příjmy státního rozpočtu 2023 dosáhly 1,914 bilionu korun. Meziročně stouply o 17,8 procenta. Výdaje činily 2,203 bilionu korun. Proti roku 2022 se zvýšily o 11 procent. Celkový schodek státního rozpočtu za celý loňský rok činil 288,5 miliardy korun.

Vyšší příjmy o 290 miliard korun

Stát měl loni meziročně vyšší příjmy do státního rozpočtu o 290 miliard korun. Výdaje z rozpočtu pak vzrostly o 218 miliard korun. Obavy z toho, že mimořádný růst příjmů udrží i letošní státní rozpočet, který například počítá s růstem příjmů jen o 12 miliard korun, Marek Mora nemá.

„Vládní konsolidační balíček letošní rok ovlivní na příjmové straně vyšší daní pro právnické osoby z 19 na 21 procent. A o 0,6 procenta se zvednou odvody na sociální pojištění. To budou ty největší položky na straně příjmů, které letos narostou,“ vysvětlil.

I očekává i změnu trendu v oblasti spotřeby domácností. Což by mělo pomoci zvýšit inkaso daně z přidané hodnoty. Právě ta v daňovém výnosu státního rozpočtu má největší podíl.

„Zde očekáváme, že v roce 2024 začnou růst reálné příjmy obyvatelstva. Tím vzroste spotřeba, a to se projeví ve výnosu této daně. Ty ostatní daně zůstanou na vysokých úrovních, kde podle mě byly, ale tam ty prudké nárůsty, jako byly loni, už neočekáváme,“ říká v podcastu FinTag.

Úsporný balíček přinese zhruba 150 mld. Kč navíc

Náměstek Marek Mora hodnotí loňské zvýšení příjmu státního rozpočtu jako... Více na FinTag.cz

„Pan premiér je určitě nejsilnější část celé té vlády, takže s ním se mi spolupracuje výborně. Je to sečtělý, inteligentní, rozvážný člověk,“ říká v podcastu FinTag ekonomický poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček.  

A pokračuje: „Samozřejmě, že kvalita těch ostatních členů vlády není tak vysoká jako kvalita pana premiéra. Ale s mnohými lidmi z té vlády se dá také velice dobře spolupracovat.“

Podle něj vláda Petra Fialy [ODS] prochází asi nejtěžším volebním obdobím v novodobé historii České republiky. Řešení problémů jí přitom komplikuje skutečnost, že se skládá z pěti stran. Proto se podle Štěpána Křečka, který jinak působí jako hlavní ekonom společnosti BHS, často až příliš dlouho hledají řešení problémů, na kterých se shodne všech pět vládních koaličních stran.

„Když se ale podíváme na ty výsledky vlády, tak ty jsou fakticky velice dobré,“ tvrdí Štěpán Křeček s tím, že příští rok snad už odpadne i jeden z největších problémů Česka, jímž je vysoká inflace.

Mezi úspěchy vlády Petra Fialy řadí Štěpán Křeček zvládnutí konce pandemie covidu bez ztrát a zbytečné zátěže lidí. Dále to, jak se vláda vypořádala s energetickou krizí. A hlavně oceňuje, jak se postavila k ruskému vpádu na Ukrajinu.

„Celá Evropská unie oceňuje, že jsme se jako první spolu s Polskem zorientovali v tom konfliktu na Ukrajině. Že jsme věděli, co znamená Rusko. Že jsme se Rusku postavili a zformovali proti němu odpor,“ říká v podcastu FinTag Štěpán Křeček.

Podle něj bylo v této věci "hrozné" prvotní váhání Německa. Ale právě Polsko a Česko se staly zeměmi, které podle jeho názoru přiměly celou Evropskou unii k tomu, aby se postavila na správnou stranu.

„Zpětně nám dali všichni za pravdu. Myslím, že ta zahraniční politika se velice povedla. Celé to české předsednictví byl velký úspěch. V Bruselu na to všichni dodnes vzpomínají velice dobře,“ tvrdí Štěpán Křeček.

Za úspěch vlády dále považuje i to, že se pustila prostřednictvím svého takzvaného konsolidačního balíčku do stabilizace veřejných rozpočtů. Ostatně až příliš rozhazovačná politika státu v minulosti byla, spolu s covidem a Putinovou válkou, jedním z hlavních příčin inflace v Česku.

„Důsledky té inflační epizody jsou dramatické. Lidé přišli zhruba o třetinu úspor. Což nesou zvlášť velice těžce ti, kteří se celý život připravovali na penzi. Je to určitě nefér vůči úsporám lidí, co se tady stalo. A já tedy doufám, že se nic takového už opakovat nebude a ta inflace už v příštím roce vyprchá,“ tvrdí Štěpán Křeček.

I když v podcastu FinTag připouští, že konsolidační balíček zpomalí českou ekonomiku a může opět akcelerovat inflaci, tak podle něj půjde jen o krátkodobý efekt. Dlouhodobě konsolidační balíček inflaci naopak zkrotí, myslí si. Do ekonomiky totiž půjde méně peněz na dluh. Nižší přebytek peněz tak nepotlačí na další růst cen.

„Určitě jsou v balíčku i slabá místa, která se negativně projeví do peněženek lidí. Třeba, že se vrátí platba za obnovitelné zdroje energie. […] Lidé třeba toto nepřivítají. A ty ceny energií vzrůst mohou,“ popisuje poradce premiéra, co mají lidé čekat v příštím roce.

Také ale zdůrazňuje, že zrušení poplatků za obnovitelné zdroje bylo přechodné opatření po dobu energetické krize. Znovuzavedení platby by tedy nemělo nikoho překvapit. A zejména pak ne firmy, které tento krok hlavně kritizují.

„My jsme se stali ekonomikou, která je silně nároková. To se netýká jenom občanů, ale i firem. Mnohé z nich si zvykly na doping zvaný dotace. […] Firmy by měly uspět v tržním prostředí na základě svých kvalit, ale ne, že čerpají dotace,“ říká v podcastu FinTag.

Hlavní ekonom BHS a poradce premiéra vysvětluje i změny v dani z přidané hodnoty [DPH]. I přesto, že opozice tvrdí, že tyto změny zvednou ceny služeb a zboží a ministerstvo financí uvádí, že budou mít neutrální dopady do státního rozpočtu, Štěpán Křeček tvrdí, že na DPH stát vybere celkově méně peněz než letos. Také ale připouští, že některé položky významně zdraží.

„Nejcitelnější to bude asi u... Více na www.fintag.cz !!!

„Alfons Mucha byl všestranný umělec, jenž měl navíc tu schopnost, že své umění dokázal přetavit v něco, co se dalo komerčně použít,“ říká v podcastu FinTag člen investiční komise Portu Gallery a ředitel společnosti Mittrade Michal Čejka.

Právě společnost Portu Gallery, která zprostředkovává alternativní investice i do umění, nově zakoupila takzvanou sbírku Lendl, Fuxa, Mucha. Hodnota sbírky, která čítá bez dvou kusů všechny Muchovy plakáty, ale i přes dvě stovky dalších Muchových děl, se odhaduje na 250 milionů korun.

„K dílům Alfonse Muchy nezbytně získáte osobní vztah. V jeho dílech je spousta zjevných i skrytých symbolů. Najdete jich o to víc, když víte, co a kde máte hledat. Vždyť Mucha byl svobodný zednář, který v někdejším Československu dosáhl vůbec nejvyššího zednářského postavení,“ pokračuje Michal Čejka.

Právě Čejka jako člen investiční komise Portu Gallery, která je součástí investiční skupiny Wood & Company, doporučil koupi sbírky Muchových děl od Richarda Fuxy. Ten ji přitom zhruba před deseti lety koupil od tenisty Ivana Lendla. Sbírka vznikala, když Lendl svého času navštívil syna Alfonse Muchy Jiřího v jeho „všemi neřestmi" pověstném bytě na pražských Hradčanech. Právě tam mu podle Michala Čejky učarovaly plakáty Alfonse Muchy.

„U Jiřího Muchy koupil první plakát. A také je začal systematicky sbírat. Dnes sbírka zahrnuje 119 plakátů z celkových 121. Přičemž jeden je v jiné sbírce a není na prodej. O tom druhém chybějícím, který ve sbírce není, se neví, kde je,“ vysvětluje Čejka.

Chybějícím sběratelským kusem je plakát amerického klavíristy českého původu Rudolfa Frimla. Ve sbírce Lendl, Fuxa, Mucha ale nejsou jen plakáty. Richard Fuxa Lendlovu sbírku doplnil o dalších více než 200 děl Alfonse Muchy. Pomáhal mu v tom kurátor Karel Srb.

Portu Gallery Investments koupila sbírku Muchových děl s jasným záměrem, kterým je kolekci za tři až pět let prodat se ziskem. Zhodnotit ji chce nákupem dalších Muchových děl, ale i příjmem a renomé z chystaných mezinárodních výstav, jak FinTag potvrdil ředitel Portu Gallery Martin Jaroš.

„Při podrobném prozkoumávání té sbírky jsme si uvědomili, že se dostáváme k naprosto jedinečné sbírce na světě. A vlastně i největší sbírce, která je komerčně prodejná. Největší sbírku má samozřejmě Mucha Foundation. Tu má vnuk Alfonse Muchy John Mucha. Tato sbírka ale je ze své podstaty neprodejná. Do ní se vlastně jen nakupuje,“ vysvětluje v podcastu FinTag Michal Čejka.

Portu Gallery přitom nabízí podíl ze zisku na následném prodeji sbírky i široké veřejnosti. Symbolicky v den letošních oslav české státnosti, 28. října, nabídne případným zájemcům úpis podílů na vlastnictví sbírky od jedné koruny výše. Úpis poběží do 28. listopadu.

Cílová částka, kterou chce takto Portu Gallery získat, činí... Více na www.fintag.cz !!!

„Stagnující ekonomika v Německu se docela jistě promítá i do výkonu české ekonomiky. To, co mě naplňuje optimismem, je ale reakce německé vlády,“ říká v podcastu FinTag prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jan Rafaj.

Podle něj německá vláda na aktuální ekonomické problémy země okamžitě reaguje. Snižuje daně pro firmy, které se transformují. Odpouští jim poplatky za emisní povolenky a vybraným firmám nabízí významné dotace. V Česku se ale postupuje, jak říká v podcastu FinTag Jan Rafaj, docela opačně.

„Mně se nelíbí ta necitlivost vlády k českým a specificky českým firmám,“ říká s tím, že nechápe, jak si členové vlády a politici obecně dovolí kritizovat i úspěšné a solidní firmy za to, že vytvářejí zisky, z nichž státu odvádějí daně.

Podle Jana Rafaje Němci žijí v úplně jiném mentálním nastavení, než žijí čeští občané. Tvrdí, že v Německu stojí na prvním místě práce a ten, kdo ji poskytuje. Němci totiž dobře vědí, že pokud mají práci, a zejména tu dobře placenou, tak se nemusejí spoléhat na stát. A vědí to i tamější politici. Proto se místo přemýšlení o tom, jak zvýší dávky pro potřebné, starají o to, jak podpoří firmy, které by tyto potřebné zaměstnaly.

Blíže se vyjadřuje i ke konsolidačnímu vládnímu balíčku a dalším krokům vlády Petra Fialy [ODS]: „Mně se nelíbí, když vláda říká, že firmy vyšší daně z příjmů zvládnou. Ano, zvládneme dva procentní body u daně z příjmů navíc. Zvládneme i znovuzavedení poplatků za obnovitelné zdroje. Je to ale podobné, jako když vaříte tu pověstnou žábu v té vodě. Pomaličku budete přidávat na teplotě, až tu žábu nakonec uvaříte. Tedy, kde je ten konec? Kde je ta vize…?“

Vize Česku podle něj v mnoha oblastech stále chybí. Problém spočívá v trhu práce, podpoře výzkumu a vývoje, digitalizaci, a nyní hlavně v zaspání v oblasti energetické koncepce.

„Elektřina se do Česka dovážet bude. Tím, jak jsme zaspali v budování nových zdrojů, tak matematicky nevychází to, co si plánujeme ve spotřebě elektřiny a co jsme schopni vyrobit. Toto nastane někdy kolem roku 2030, ale může to být dříve i později. I kdybychom začali nyní s dostavbou Dukovan, vezme to roky,“ vysvětluje Jan Rafaj.

https://www.fintag.cz/2023/10/18/vlada-schvalila-konec-uhli-v-cechach-co-bude-dal-jiste-neni/

I proto by byl opatrný s politickými rozhodnutími typu zákaz využívání uhlí a spalování uhlí pro výrobu elektřiny. A nejde podle něj pouze o nedostatek nových zdrojů, které mají nahradit ty nevyhovující jak z hlediska technické životnosti, tak zelené politiky. Zanedbaná je celá energetika, tvrdí.

„My jsme dnes v situaci, že tu energii ani nedokážeme rychle nakupovat ze zahraničí. […] Ono to není o tom, že energii nakoupíte a v plechovkách dovezete. Musíte ji sem dostat přes přenosovou síť. A ta naše má už dnes velká omezení.

Energetika teď stojí na prvním místě... Více již 23.10. 2023 na www.fintag.cz !!!

„Jsme takzvaně v NERVu, že se ještě nemůžeme opřít o sbírku zákonů změn, které přinese konsolidační balíček,“ říká v podcastu FinTag zakladatelka firmy VOX Zdenka Vostrovská a dodává: „Do všech našich hard skills kurzů se totiž balíček propíše.“

„My potřebujeme změnit ty anotace, případně zařadit nějaké nové semináře. Ale nevíme do poslední chvíle, jak máme ty konkrétní vzdělávací programy postavit. A tím pádem je nemůžeme ani nabízet,“ vysvětluje Zdenka Vostrovská současnou situaci na trhu se vzdělávacími kurzy v daňové, účetní a auditorské oblasti.

Problém z hlediska implementace aktuálních změn podle ní vyvstává i u novely zákoníku práce, která proniká do mzdové problematiky.

„My oslovujeme, já tomu říkám, vyšší dívčí. To znamená nejnáročnější klientelu z řad daňových poradců, certifikovaných účetních, pracovníky finančních, mzdových, kontrolních oddělení ve firmách,“ říká Zdenka Vostrovská v podcastu FinTag.cz, koho všeho se vládní změny přímo dotknou.

Podle Zdenky Vostrovské, která loni prodala 60 procent své firmy, a do níž nastoupil nový management, se trh se vzděláváním v Česku atomizoval. Proces významně urychlila pandemie covidu a nástup nových technologií.

„Mnoho vzdělávacích společností přešlo na online výuku. A od našich externích lektorů jsem se dozvěděla, že si začali sami z bývalého dětského pokojíčku organizovat online vzdělávací kurzy sami na sebe,“ říká v podcastu FinTag Zdenka Vostrovská.

I její společnost VOX zareagovala na změny, které přinášejí nové technologie. Nabízí online vzdělávání, to hlavně u kurzů nepřesahujících 14 dnů.  A v některých případech, kdy ví, že lektor výuku zvládne, nabízí i kombinované vzdělávání.

„Ale z hlediska kvality jsou ošizení, jak ti, kteří jsou online, tak ti, kteří jsou fyzicky přítomní. To proto, že lektor musí vždy přerušit svůj výklad a dát prostor jak těm online, tak ale i těm fyzicky přítomným. Musím uznat, že je to náročná disciplína. Ne každý lektor to zvládne tak, aby klienti byli stoprocentně spokojení,“ vysvětluje Vostrovská.

Společnost VOX eviduje za dobu své více než 30leté existence přes čtyři tisíce lektorských karet. V letním a zimním semestru pracuje až se čtyřmi stovkami aktivních lektorů. Zdenka Vostrovská upozorňuje i na nový formát vzdělávacích videokurzů, které nyní „v záznamech prodává konkurence“. Podle ní jsou to ale i webináře, které berou klientelu firmám s klasickými vzdělávacími kurzy. Více na FinTag.cz !!!

Jan Hladík na pozici vedoucího ekonomické sekce, která čítá zhruba čtyři pracovníky, slouží zhruba rok. Předtím působil na obdobné pozici v Maroku. Ostatně srovnáním obou trhů začíná i rozhovor s ním v podcastu FinTag.cz.

Podle Jana Hladíka jím vyslovená definice amerického trhu znamená, že spotřeba domácností v USA je vysoká. A co se týče možností amerického trhu, charakterizuje je následujícími slovy: „To je trh o velikosti Číny, samozřejmě ekonomicky silnější. A je to zhruba o třetinu větší trh, než má Evropská unie.“

Tvrdí, že kterákoli česká firma dá veškerou svou sílu do toho, aby v Americe uspěla, dostává šanci „svézt se“ na 20 procentech celosvětové ekonomiky. A to se podle jeho slov vyplatí, i když vstupní náklady jsou vyšší než v jiných zemích.

„Česká firma, která uspěje na americkém trhu, má už otevřené dveře všude,“ říká v podcastu FinTag.cz Jan Hladík.

Českým firmám se podle něj vyplácí vstupovat na americký trh zejména pomocí akvizic amerických firem. Výhoda spočívá v tom, že nakoupená firma má již všechny potřebné certifikace k tomu, aby firma s českým vlastníkem mohla vyrábět ve Spojených státech.

„Důležitý je i trh práce. Levnější pracovní síla bude určitě v jižních státech než na Severu, kde jsou finanční centra,“ říká Jan Hladík a dodává, že z hlediska byznysu hrají důležitou roli i politické trendy v jednotlivých amerických státech.

Spojené státy podle něj zvládly finanční krizi v roce 2009 lépe než Evropa. A lépe než Evropa zvládají i postcovidové oživení. Evropská unie ale nadále patří mezi hlavní obchodní partnery USA. Následuje Kanada, Mexiko a za ním je v těsném závěsu Čína. Na druhou stranu i pro Evropu jsou Spojené státy druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem.

„Loni dosáhla obchodní výměna mezi Českou republikou a USA hodnoty 280 miliard korun. Akcelerovaly zejména zakázky v energetickém, farmaceutickém a obranném průmyslu. Bilance České republiky je o něco horší, je záporná, ale v úrovni jen jedné miliardy korun,“ vysvětluje Jan Hladík.

https://www.fintag.cz/2023/02/16/usa-daji-cesku-dalsi-penize-na-vojenskou-podporu-ukrajine/

Přičemž se vyhýbá odpovědím na otázky týkajících se akcelerace obranného průmyslu mezi Českou republikou a USA v důsledku války na Ukrajině. Problematika obranného průmyslu spadá pod vojenský úsek Velvyslanectví ČR ve Washingtonu, tvrdí. Naopak do jeho gesce patří obchod s LNG, respektive s jeho dovozem z Texasu.

Texas přitom představuje jako ideální vstupní bránu pro české firmy do Ameriky. Už třeba kvůli tomu, že tento americký stát je desátou největší ekonomikou na světě. Texaská ekonomika v roce 2022 dosáhla zhruba 2 bilionů amerických dolarů a svou velikostí se přibližně rovná ekonomikám Kanady, Itálie nebo Brazílie. Navíc se odhaduje, že v Texasu žije více než milion lidí s českými kořeny.

„Když byla v roce 1878 Ústava Texasu, tak byla napsána ve třech jazycích. Prvním jazykem byla angličtina, druhým španělština a třetím byla čeština,“ přidává zajímavost.

Dallas a jeho dvojče Fort Worth jsou centrem amerického obranného průmyslu. V této metropolitní oblasti, která je domovem pro bezmála osm milionů Američanů, mají výrobu přední světoví hráči, jako jsou Lockhead Martin, Bell nebo L3Harris. Jedná se o čtvrtou ekonomicky nejvýkonnější oblast v rámci USA. Největší texaské město Houston je známo díky svému středisku NASA a výcviku astronautů. Páteří ekonomiky je však energetika, a především ropný a plynárenský průmysl. Houston zůstává hlavním městem energetiky. Okolo 40 % místní ekonomiky je přímo, či nepřímo provázáno s ropným a plynárenským průmyslem.

Podle Jana Hladíka každý rok české firmy v Americe nakoupí společnosti za jednotky a někdy i desítky miliard korun. Více na FinTag.cz!!!

Daniel Tácha

„I to může být, že inflace v příštím roce klesne i na ta dvě procenta. Ale je otázka, zda se tam udrží a jak dlouho. Půjde o to, kde se usadí ten nový normál. A zda nebude vyšší, než jsme byli zvyklí,“ říká pro FinTag.cz exguvernér ČNB Jiří Rusnok.

Podle něj měla vláda Petra Fialy [ODS] přikládat inflaci v polovině loňského roku větší pozornost. Měla být aktivnější v úsporných opatřeních. Ale i dodává, že vysoká inflace není jen odpovědností vlády.

„Za tu inflaci můžeme všichni, “ říká Jiří Rusnok v podcastu FinTag.cz!

Vláda a centrální banka podle něj nejsou jediným "prvozdrojem" inflace v Česku. Ale jde i o otázku řešení, a tak podle exguvernéra Rusnoka měla centrální banka pod současným vedením razantně zvedat úrokové sazby i v druhé polovině loňského roku. Již tehdy bylo zřejmé, že inflace přichází a bude silná, říká.

Vyjadřuje se i k nedávné slovní přestřelce v médiích mezi premiérem Petrem Fialou [ODS] a guvernérem ČNB Alešem Michlem: „Podívejte se, každý hraje nějakou roli, ve které se ocitá. Já bych tomu střetu nepřikládal žádnou váhu. Je to komunikační a politická záležitost do značné míry.“

Ve střetu šlo o to, kdo je "víc zodpovědný za inflaci“. Zatímco centrální banku veřejnost kritizuje za „nicnedělání“ v druhé polovině loňského roku, tak vládu viní za slabost v hledání úspor už loni.

https://www.fintag.cz/2023/05/04/cesko-je-ve-slepe-ulicce-ukazal-stret-michla-s-fialou/

„Rozumím tomu, že vzhledem k politickému cyklu, prezidentským volbám, ta odvaha nebyla. Ale dneska vidíme, že to byla z makroekonomického hlediska chyba,“ odpovídá si.

Jiří Rusnok a kde se zrodila inflaceJiří Rusnok v podcastu FinTag.cz taktéž vysvětluje, jak je to s vysokou inflací v Česku. Ta se podle jeho slov „zrodila někde ve světě“. To znamená nejen u nás, ale také v zahraničí. Upozorňuje, že inflace není výhradně... / Více na FinTag.cz!!!

„Já si myslím, že Česká pošta je stále v podobném stavu, pořád dělá podobnou ztrátu. A tu ztrátu způsobuje možná špatné řízení, ale hlavně to, že poskytuje veřejnou službu. A tu službu, holt, stát musí zaplatit,“ říká Martin Pecina v úvodu podcastu FinTag.cz.

Tvrdí, že Česká pošta by mohla být zisková jen za předpokladu, kdyby měla z rozhodnutí státu monopol na ziskové činnosti. Pokud ho nemá, státu podle jeho názoru nezbývá nic jiného, než poštu dotovat.

Blíže se vyjadřuje i k chystanému rozprodeji nemovitostí pošty. Pochybuje o jeho prospěšnosti. Podle něj platí, že chce-li pošta šetřit, měla by rušit hlavně ty pobočky, v jejichž budovách platí nájem. Nikoli ty, které vlastní a nájem v nich neplatí.

„Pokud jsem se díval v Ostravě, které pobočky se budou rušit, tak jsou to ty pobočky, kde je pošta ve vlastním. A tak si myslím, že rozprodej majetku je jeden z účelů, proč se pobočky ruší. Tedy proto, aby se nemovitosti daly prodat. Rád se budu mýlit, ale zatím to tak vypadá,“ tvrdí.

Zároveň upozorňuje, že restrukturalizaci, kterou vláda odhaduje na osm miliard korun, pošta nejspíš zafinancuje z úvěru. Podle něj to značí úroky ve výši cca 700 milionů korun ročně. To za situace, kdy Česká pošta už jeden pětimiliardový úvěr splácí.

Drahé potraviny a dopady inflace...

Martin Pecina v minulosti působil i jako šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS]. FinTag.cz se ho proto zeptal, jak hledí na vtažení úřadu do aktuálních sporů ministra zemědělství Zdeňka Nekuly [KDU-ČSL] s maloobchodními řetězci ve věci drahých potravin.

„Já nerozumím tomu, jak je možné, že máme dražší potraviny než v Německu. Že je máme dražší než v Polsku, to ještě pochopím, ale že je máme dražší než v Německu, to mi hlava nebere. Takže asi nějaká porucha v tom tržním prostředí je,“ říká Martin Pecina.

Podle něj ale možná více než ÚOHS má větší páky na nápravu Ministerstvo financí ČR [MF ČR], které může zasáhnout do problému na základě zákona o cenách. Ať už MF ČR, nebo ÚOHS by do problému vysokých cen potravin v Česku podle jeho názoru zasáhnout měl.

Co se týče inflace, říká, že pro české firmy je o něco menší problém než pro domácnosti. A dodává, že „největší radost“ z inflace musí mít vláda, protože té "inflace v zásadě maže dluhy“. Z hlediska spolumajitele a ředitele firmy, která dodává technologie pro terminály a sklady pohonných hmot, pak upozorňuje na to, že vysoká inflace firmám způsobuje potíže hlavně v podobě vysokých úroků České národní banky [ČNB]. Ty totiž firmám zdražují úvěry v korunách.

„Proto jsem nevítal, byť si pana Jiřího Rusnoka vážím a je to, snad mohu říci, kamarád, když ČNB zvedala úrokové sazby. A naopak jsem byl rád, když nastoupil jako guvernér pan Aleš Michl. A řekl, že úroky zvedat nebude. To kvůli tomu, že nás jako firmy vysoké úroky a drahé úvěry drtí,“ vysvětluje.

V podcastu FinTag.cz se Martin Pecina vyjadřuje i k podnikání jako takovému. Poruchy v dodavatelských řetězcích se nyní podle jeho slov zmenšily, ještě loni ale byly katastrofické.

„Z lhůt v délce 14 dnů se staly lhůty dodání i v délce roku a půl. A to už je samozřejmě problém,“ tvrdí.

Byznys obecně, byznys s Čínou a Green Deal

Nepřímo se vyjadřuje k zahraniční politice České republiky vůči Číně. Tvrdí, že jeho firma o zakázku v Číně, kde má i svou vlastní pobočku, přišla.

„Já nemám problém s Tchaj-wanem. I on je náš obchodní partner, nakupujeme tam, ale zničit si ekonomické vztahy s Čínou je podle mě nesmysl,“ vysvětluje a dodává: „Naštěstí v Rusku jsme... / Více ne FinTag.cz!!!

„Americká ekonomika jde velice dobře. A to je ten problém, protože stěžuje práci FED v boji s inflací,“ říká v podcastu FinTag.cz Alec Murray, vedoucí portfoliových manažerů společnosti Amundi US se sídlem v Bostonu.

FED podle něj kvůli inflaci dál zvedne úrokové sazby. Výsledkem bude podle jeho slov hospodářská recese na konci letošního nebo začátkem příštího roku. Americké finanční trhy podle něj zatím počítají jen se zpomalením ekonomiky, přesto už se i na ni připravují.

„Inflaci bude chtít FED srazit již v letošním roce. Zaměstnanost se vyvíjí dobře, má k tomu tedy silnou pozici. Máme za sebou období silných stimulů ze strany vlád i centrálních bank. To je však pryč. Výsledek je, že dojde k větší diferenciaci těch aktiv, kterým se bude dařit, a kterým už ne,“ říká v podcastu FinTag.cz Head of Equity Client Portfolio Managers z Amundi US Alec Murray.

Měnová politika FED tak podle něj zůstane klíčová i v letošním roce. Úroky půjdou na hladinu pěti procent. Negativní dopady pocítí většina investičních aktiv a celá ekonomika, která na konci loňského roku rostla o 2,4 procenta. Což je podle Murraye solidní výsledek.

„Dopady politiky FED už nebudou tak silné jako loni. [...] Nesmíme ale zapomínat, že jdeme z dlouhé periody globalizace do další periody deglobalizace,“ dodává v podcastu FinTag.cz.

V něm se blíže vyjadřuje k celkové kondici americké ekonomiky a náhledu na nový protiinflační zákon Inflation Reduction Act [IRA], jehož důležitou součástí je i zákon CHIPS.

„V obou případech mají zákony za cíl zejména posílit nízkouhlíkovou ekonomiku a vývoj technologií a posunout výrobu zpět do USA z Číny. Zejména co se týče technologií jako jsou čipy, baterie a podobně. A to značí zlepšení soběstačnosti USA,“ říká.

Připouští, že IRA je samozřejmě kontroverzní pro Evropu, zejména v oblasti podpory elektroaut a výroby baterií. Odkazuje ale na současná jednání mezi USA a EU, jak věc řešit ke spokojenosti obou stran. V této souvislosti komentuje nedávné rozhodnutí AUDI otevřít v USA novou továrnu na výrobu elektroautomobilů.

https://www.fintag.cz/2023/02/24/audi-zvazuje-vyrobu-v-usa-chce-vyuzit-program-ira/

„Evropští výrobci automobilů, jako je BMW, již vyrábějí auta v USA. Zákon o snižování inflace poskytuje finanční pobídky k výrobě elektrických vozidel v USA. Zda jsou tyto pobídky dostatečné k tomu, aby přiměly evropské výrobce k výstavbě dalších závodů v USA, se teprve uvidí," tvrdí Alec Murray.

Podle něj je program IRA je ale velice dobrý pro USA. Jednak přivádí do USA nové... Celý text na FinTag.cz!!!

Zastropování cen energií, které poskytla česká vláda domácnostem i firmám je aktuálně na čtyřnásobku až pětinásobku cen před válkou na Ukrajině. Ceny energií ale klesají. Plyn a ropa se například letos v lednu na komoditních trzích obchodovaly o 20 procent níže než před začátkem konfliktu na Ukrajině. A například koncem minulého týdne [9.2.] se plyn TTF na burzách obchodoval dokonce 80 procent pod svými nedávnými maximy. Americký NATGAS se pak propadl téměř o 75 procent. A klesají i ceny elektřiny.

„Ano, stropy energií dané českou vládou jsou pod aktuálními cenami energií. Tedy mají určité limity a není tak jisté, zda firmám skutečně pomohou. Také je ale pravda, že stropy dávají určitou podporu všem firmám,“ říká v podcastu FinTag.cz Bohuslav Čížek.

Podpora podle něj spočívá ve stabilitě a předvídatelnosti trhu. Firmy mohou lépe plánovat, uzavírat zakázky. Když jsou s náklady na energie pod stropem, tak vědí, že nad něj nepůjdou. Bohuslav Čížek v podcastu srovnává i české stropy pro firmy s těmi německými.

„Současné ceny na komoditních trzích nám dávají určitou nevýhodu proti Německu. Ty ceny jsou nad stropem německým a pod stropem českým,“ vysvětluje, ale i dodává, že například v Rakousku nám zase závidí, že něco jako stropy energií máme.

Bohuslav Čížek v podcastu FinTag.cz dále uvádí, že v tuto chvíli nelze odhadnout, kolik firem stropy cen energií využije. Vzhledem k aktuálnímu vývoji zřejmě půjde o firmy, které uzavřely smlouvy s fixací na dodávky energií v loňském roce. Tedy v době, kdy poptávka evropských zemí po energiích vyhnala ceny do rekordních výšin. Více na FinTag.cz již 13.2.!!!

„Pracujeme s pobočkami Partners po celé republice, těch bude  zhruba 150. A v portfoliu skupiny Partners je zhruba 120 tisíc  domácností, které přes nás sjednaly minimálně pět finančních produktů. A  tak předpokládáme, že jsou s Partners spokojeni, přičemž my jim  nabídneme šestý produkt, banku,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz Marek Ditz.

Podle jeho slov těmto lidem běžný účet v Partners Bance zjednoduší  život, ale ani je v bance Partners nijak neuzavře. Naopak jim jejím  prostřednictvím skupina nabídne finanční produkty z celého finančního  trhu.

Partners Banka využívá stoprocentně cloudovou technologii. To je  zjednodušeně řečeno poskytování služeb či programů servery dostupnými  díky internetovým službám. Banka tak nepracuje s klasickými vlastními  datovými centry.

„To znamená, že nemáme jen jeden cloud, ale máme jich více. A  všechny klientské aplikace, ale i naše vnitřní aplikace běží na těchto  cloudech, které nám poskytují ty největší globální technologické firmy.  Přičemž tato cloudová řešení se nejen doplňují, ale i zastupují v  případě problémů,“ vysvětluje Marek Ditz s tím, že providery jsou firmy jako Amazon, Google, Microsoft, Oracle a další globální firmy.

Podle Marka Ditze to má své výhody: „Kdybychom volili klasická  datová uložiště, museli bychom už na samém začátku, protože plánujeme  rychlý růst, okamžitě platit za vysoké kapacity datových uložišť.  Požadavky na infrastrukturu, počítáme, nám přitom porostou řádově v  prvních dnech, týdnech a měsících po otevření banky o desítky až stovky  procent. V tomhle je ta cloudová technologie lepší, reaguje na reálné  požadavky, neplatíte za něco, co teprve přijde, jak by to bylo u  klasického datového úložiště. Tam bychom museli od začátku dimenzovat na  velký provoz. A za to samozřejmě... / Více na FinTag.cz!!!

„i&i Bio investuje do transferu technologií s velkým zaměřením na zdravotnictví. Vyhledáváme unikátní technologie, které pochází z české i zahraniční vědy. Vždy se snažíme zachytit něco nového, co je unikátní, něco, co by mohlo přinést velký benefit pacientům a také našim investorům,“ shrnuje filozofii fondu v podcastu FinTag.cz Jaromír Zahrádka.

Fond i&i Bio vznikl ve spolupráci EIF a již fungující společnosti i&i Prague při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR [ÚOCHB]. Do fondu spolu s dalšími soukromými investory vstoupila také dceřiná společnost Univerzity Karlovy Charles University Innovation Prague [CUIP]. Jde o uzavřený fond kvalifikovaných investorů, kde se prvotní investice v minimálním základu počítá v jednotkách milionů korun.

„Zvažujeme, že na začátku příštího roku uděláme ještě jedno upisovací kolo. Máme další zájemce o vstup do fondu. […] A v následujících letech, až budeme mít více rozinvestovaný i&i Bio, zřejmě otevřeme další obdobně zaměřené fondy,“ popisuje Jaromír Zahrádka.

i&i Bio má nyní za sebou jeden rok činnosti a další čtyři roky před sebou, kdy bude investovat a vyhledávat nové technologie. V dalších pěti až sedmi letech ze zainvestovaných společností vystoupí. Jedná se tedy o desetiletý fond s možností prodloužení na dvanáct až 13 let.

Fond aktuálně spravuje zhruba 47 milionů eur [cca 1,14 mld. Kč]. Prozatím investoval do 15 projektů. Z nich asi nejvýznamnější je investice do nového léku na onkologická onemocnění.

„Vývoj léčiv je dlouhý, náročný, drahý a poměrně riskantní proces. Od začátků, kdy se látka začne testovat na zvířatech až po uvedení na trh, je pravděpodobnost úspěchu deset a možná i pod deset procent. To záleží podle... Více na FinTag.cz!!!

„Doma i v zahraničí nepouštějte platební kartu z ruky. Využívejte, pokud možno, pouze bankomaty bank, nakupujte u ověřených obchodníků a placenou částku si vždy zkontrolujte,“ říká Irena Jandíková v podcastu FinTag.cz.

Klienty varuje před sdělováním údajů o platební kartě přes e-mail nebo SMS zprávou. Doporučuje si nastavit nižší limity na platební kartě, aby v případě jejího zneužití lidé nepřišli o vysoké částky. Očekávají-li vyšší útraty, limity si vždy mohou dočasně navýšit, říká. Důležité podle ní je i využívání takzvaného dvoufaktorového ověřování. To znamená, že klient potvrdí transakci SMS zprávou a ePinem nebo v mobilní aplikaci.

„Kontrola je důležitá. Lidé běžně platí platebními kartami, mobily, chytrými hodinkami. Berou to jako přirozenou součást svého fungování. Kontrola transakcí je může upozornit na to, že někde platili víc, než měli. Pokud na takovou nesrovnalost člověk narazí je potřeba ji řešit obratem přímo s obchodníkem nebo přes svou banku, dokud není pozdě,“ tvrdí.

Při platbách nákupů v zahraničí, ať už fyzicky platební kartou, nebo v e-shopech, klientům radí, aby si kartu ochránili pomocí blokace DCC [Dynamic Currency Conversion]. To znamená, že nebudou muset při platbě kartou v cizině volit, jakou měnu při transakci použijí.

„To je velice důležité, protože když v zahraničí při placení máte zvolit měnu, a zvolíte české koruny, tak často neznáte výši poplatků, ale ani směnný kurz, který banka obchodníka využije. Takže se doporučuje platit v měně toho daného státu. […] Nastavení blokace DCC v internetovém bankovnictví či aplikaci není nic složitého.,“ vysvětluje.

Spořicí účet 6,01% úrokem a běžný účet s 4,61% úrokem p.a.

V podcastu FinTag.cz Irena Jandíková shrnuje i nabídku Max banky u depozitních produktů pro osobní bankovnictví. Ty se skládají z běžného účtu Neo, spořicího účtu a termínovaných vkladů v korunách, eurech a dolarech.

„Na našem běžném Neo účtu nabízíme úrokovou sazbu 4,61 procenta ročně, na spořicím účtu klientům dáváme 6,01 procenta ročně. U termínovaného vkladu v korunách po dobu jednoho roku nabízíme sazbu ve výši 6,11 procenta ročně,“ popisuje.

V odpovědi, proč Max banka na běžném účtu nenabízí stejný úrok jako na spořicím účtu, když ani u něj neuplatňuje žádné limity nebo podmínky, se Irena Jandíková znovu vrací k otázce bezpečnosti.

„My dlouhodobě nabízíme... Více na FinTag.cz!!!

„To je dáno tím, že ne každý si dokázal představit, že když přijde velký vítr, tak jim to vezme celý dům. Lidé si pojišťovali maximálně střechu u svého domu,“ vysvětluje důvody nedostatečného pojistného krytí majetku v podcastu FinTag.cz Jan Matoušek.

nahrávka

K podpojištění dle jeho slov nechuť mnoha domácností v čase aktualizovat své pojistné smlouvy a svižný ekonomický růst v době před covidem a následná ještě svižnější inflace. Oba faktory vystřelily cenu nemovitostí do závraných výšin. Ale zdražil i stavební materiál a cena stavebních prací.

„Za to, za co jsem dům postavil před dvaceti lety už ho dnes nepostavím,“ vysvětluje Matoušek s tím, že jedinou obranou před podpojištěním je nastavení pojistných smluv, pojistného plnění, na reálnou hodnotu nemovitostí.

Loňská přírodní katastrofa na jižní Moravě vedla ČAP k analýze napříč celým trhem, jak vypadá nastavení pojistného krytí u pojištění českých nemovitostí.

„Ukázalo se, že jen třetina pojistných smluv je nastavena na správnou výši,“ říká Jan Matoušek.

To znamená, že většina pojištěných nemovitostí je podpojištěna. Dokonce u 15 procent z nich smlouva nemovitost kryje na méně než polovinu té... Více na FinTag.cz!!!

„Mým hlavním argumentem pro další zvyšování sazeb je náš mandát. To je cenová stabilita. Domnívám se tedy, že bychom měli dál usilovat o dosažení našeho cíle. A jím je nízká a stabilní inflace, 2% inflace, v co nejkratším možném čase,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz Marek Mora, proč hlasuje pro zvýšení sazeb, když je většina členů bankovní rady proti.

Podle něj přitom nejde jen o samotnou důvěryhodnost ČNB, ale i reálné dopady její aktuální politiky. Uvádí, že tím, že centrální banka sazby půl roku nezvýšila, ve finále jen prodlouží dobu, po kterou se s inflací bude Česko potýkat.

„Inflace se určitě snižovat bude, ale budeme tady s ní žít delší dobu. Vyšší inflace tu tak s námi bude o něco déle, než já bych si býval přál,“ vysvětluje.

To, že centrální banka sazby nezvyšuje a v létě si navíc ještě prodloužila horizont měnové politiky, Marek Mora interpretuje jako smíření se s déletrvající inflací v České republice. Podle něj by alespoň jedno zvýšení sazeb bylo namístě už kvůli... Více na FinTag.cz!!!

„Každá mimořádná daň je negativní, protože je neočekávána a narušuje kontinuitu hospodářského prostředí. Ale generálně chápu důvody pro windfall tax,“ říká v podcastu FinTag.cz někdejší člen představenstva ČSOB a šéf nově chystané banky Partners Marek Ditz.

Podle něj záleží na tom, kdo hodnotí oprávněnost uvalení windfall tax na vybrané tuzemské banky. Jinak ji dle jeho slov vnímají zástupci Ministerstva financí ČR [MF ČR] a jinak zástupci České bankovní asociace [ČBA].

„Já osobně koncept windfall tax nepovažuji za amorální. Považuji za oprávněné právo ministra financí prosazovat v těžkých dobách věci, jako je právě windfall tax,“ říká Marek Ditz v podcastu FinTag.cz, v němž ale i upozorňuje na to, že kontroverzní už podle něj je, že se daň z mimořádných zisků vztahuje jen na některé banky.

Podle něj by stejné podmínky na trhu měly platit pro všechny. Zároveň i vysvětluje to, proč si myslí, že MF ČR uvalilo daň z mimořádných zisků na energetické, těžařské, petrolejářské firmy a vybrané banky, ale už ne na další odvětví, které vydělávají na současné situaci definované vysokou inflací a geopolitickou nestabilitou.

„Tak třeba zákazníkem zbrojního průmyslu je sama vláda. A můj názor je, že se u windfall tax šlo hlavě cestou zdanit takové odvětví, která nejsou energeticky náročná. A to bankovnictví není,“ myslí Marek Ditz.

Doplňuje, že v případě bank není konstrukce windfall tax agresivní. Mnohem větší zásah do jejich fungování by podle něj mělo, kdyby vláda uvalila daň na objemy depozit. Což se například stalo po roce 2008, kdy vypukla finanční krize, na Slovensku.

„Tam se banky zdaňovaly ne podle zisku ale podle velikosti bilance, depozit. To je samozřejmě velmi negativní, protože to bere střadatelům úrok z kapsy. Banky pak nemají jinou možnost než převést náklady na vkladatele. Ať měly produkt ziskový nebo ztrátový, platily z něj daň,“ upřesňuje.

V podcastu FinTag.cz se Marek Ditz vyjadřuje i k nastavení daně z mimořádných příjmů na banky. Podle něj je správné, že se daň počítá ze stanoveného přebytku ze zisku. To je dle jeho slov ten nejmenší zásah.

„Na druhou stranu se můžu opravdu jen smát, že se daň se vypočítává jen z krátkého průměru. Přičemž ten významně ovlivňuje i covidový rok, kdy se mělo za to, že nám hrozí apokalypsa. Přičemž tento rok významně snižuje základ pro výpočet daně…,“ říká Marek Ditz.

Říká, že banky se nebudou snažit „z daně utéci“. Má to své racionální důvody. Daň je stanovena na 60 %, není to sto procent, a tak i 40% zisk je pro banky lepší zisk než žádný zisk. Jsou tu ale i další důvody.

„Banky z definice nemohou dlouhodobě vést ztrátové hospodaření, ale ani být na nule.... Více 12.12. na FinTag.cz!!!

„Nevím, kdo nabouchal do hlavy pravicovým politikům a pravicovým voličům, že se rozdávají státní peníze lidem, kteří je nepotřebují,“ tvrdí v podcastu FinTag.cz někdejší ministr financí a dnes řadový člen TOP 09 Miroslav Kalousek.

Podle něj tato politika ale brzy skončí, protože dříve či později dojdou peníze. Česko pak narazí „do zdi“, do níž dle jeho slov „jede naprosto spolehlivě“.

„O tomto riziku ví každý politik, ale žádný nemá odvahu ´zatáhnout za knipl´. No ale tím nárazem do zdi to skončí. Akorát, že pak to bude s takovými sociálními frustracemi, že to ohrozí systém demokracie jako takový. Naopak, když se ta zatáčka [snižování zadlužování] vybírá postupně, tak je to mnohem bezpečnější,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz.

Jakvyplývá z dalších slov Miroslava Kalouska, zatím to příliš nevypadá na to, že by "onu zatáčku" vybrala vláda Petra Fialy [ODS]. Ta totiž, jak uvádí, pokračuje v úplně stejných kolejích, které v minulých letech položili Andrej Babiš s Alenou Schillerovou [oba ANO].

„Zde nedošlo vůbec k žádné změně. Můžeme polemizovat o tom, že Babišova vláda by se za současné situace chovala ještě hůře, ale k žádné změně k lepšímu nedošlo. Je to úplně stejné,“ říká.

„Ano, jsem velmi zklamán, co se týče rozpočtové politiky. Tam vláda Petra Fialy nesplnila svůj slib, že dá tu výhybku na koleje, které položili Babiš se Schillerovou. Byly to velmi zásadní sliby. Zastavíme hrozivé zadlužování má vláda dokonce v programovém prohlášení jako prioritu číslo jedna. A já jako volič koalice, které má tuto slibovala, ale nic z toho nesplnila, ani nesmělé pokusy, jsem zklamán,“ dodává.

Miroslav Kalouska dál říká, že stejně jako se Babišova vláda při zadlužování České republiky vymlouvala na covid, vymlouvá se Fialova vláda na válku. Nevyvrací, že Babišova vláda měla mimořádné výdaje s covidem, stejně jako teď má Fialova vláda mimořádné výdaje s válkou. Mimořádné výdaje ale dle jeho názoru odezní s mimořádnou situací.

„Náš mnohem větší problém než mimořádné výdaje na covid nebo válku je takzvaný strukturální deficit. To znamená trvalý rozdíl mezi příjmy, které stát vybere od svých obyvatel, a výdaji, které poskytuje jako pravidelnou veřejnou službu. A ten rozdíl je obrovský. Činí přes 200 miliard korun. Já ho počítám kolem 240 miliardy korun,“ říká.

Situaci připodobňuje k hospodaření domácnosti. Ta, když se jí dle jeho slov rozbije pračka, a nemá peníze, půjčí si na nákup nové pračky. A to je mimořádný výdaj... Více ne FinTag.cz!!!

„Ukázalo se, že u preskripčních léků, které mají vyšší doplatky, se relevantní desítky procent jejich uživatelů snaží ušetřit tím, že užívají menší než předepsané množství léků, omezují dávkování,“ přibližuje výsledky výzkumu René Henc v podcastu FinTag.cz.

Upozorňuje i na další související zjištění. A sice, že problém v přístupu pacientů užívajících takzvaně vysokodoplatkové léky na předpis se koncentruje do úzké skupiny kategorií léků.

„Víme, že celou čtvrtinu celkového objemu doplatků, celkem 1,3 miliardy korun, tvoří jenom něco kolem 20 léků, patří mezi ně například glutidy nebo venofarmaka,“ říká s tím, že ta kombinace je do určité míry alarmující.

Při výzkumu analytici definovali 300korunový a vyšší doplatek za lék na předpis jako již výšedoplatkový. Došli ke zjištění, že přibližně 80 procent všech doplatků v této kategorii připadá pouze na šest léků. Ponejvíce jde o zmiňované glutidy [léky na diabetes, pozn. red.], léky na Crohnovu chorobu a léky na ředění krve. Mimo ně a vůbec v největším rozsahu to podle Hence platí pro zmiňovaná venofarmaka, tedy léky na žilní onemocnění.

„Číslem jedna bylo venofarmakum Detralex, za ten pacienti v roce 2021 zaplatili celkem 680 milionů korun,“ říká René Henc.

Za tento lék pacienti v lékárnách doplácejí přibližně 618 korun. Na trhu jsou podle něj dostupné i jiné léky se stejně účinnou látkou, ale i o více než polovinu nižším doplatkem.

Často i zbytečně vysoké doplatky za předepsané léky, jak ukázal výzkum, zasahují nejen peněženky pacientů v momentě úhrady léku, ale ovlivňují i přístup k nastavené farmakoterapii... Více na FinTag.cz!!!

V začátku podcastu FinTag.cz se Jaroslav Hanák vyjadřuje k aktuální situaci ve firmách z hlediska zvládání vysokých cen energií, ale i dalších problémů... Více na FinTag.cz!!!

„Externím investorům, kteří k nám přicházejí většinou přes investiční zprostředkovatele, nabízíme zpravidla prioritní, prémiové akcie. Díky nim získávají přednostní nárok na zisk z daného nemovitostního projektu. Výnos přitom garantujeme v daném pásmu, který schvaluje valná hromada akcionářů,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz Petr Krátký.

Naopak developeři, kteří se na fond obracejí s žádostí o peníze na své projekty, získávají takzvané výkonností akcie. Nemají tak nárok na garantovaný přednostní výnos. Také nesou vyšší míru rizika. Na druhé straně ale nemají zastropovaný zisk na svoji třídu akcií. Tomu všemu předchází analýza, zda je daný projekt vhodný pro takzvanou fondovou investiční strukturu. Pokud vše klapne, do věci vstupují externí investoři a banky.

„Uvedu to na konkrétním příkladu. Je tu developer, který má pozemky v hodnotě sto milionů korun. V plánu má na nich postavit projekt za miliardu. My mu řekneme – dobře, dejte ty pozemky do našeho investičního fondu, jako je Nemomax, a my vám za ně dáme výkonnostní akcie v hodnotě sto milionů korun. Pak jdeme na trh s prioritními investičními akciemi a říkáme externím investorům, je tady někdo, kdo má perspektivní projekt a má v něm sto milionů korun. Pojďte mu pákovým efektem doplnit kapitál, třeba dvě ku dvěma,“ vysvětluje Petr Krátký.

Když to se stane, developer má k původním sto milionům korun dalších 200 milionů fondového kapitálu pro projekt. S 300 miliony ekvity pak jde do banky pro úvěrové financování zbývajících 700 milionů korun na projekt. Více na FinTag.cz!!!

„Jsem ze Sýrie. Do Česka jsem přišel před třemi dny. U nás není práce, jídlo, válka zničila všechno. Hledáme nový život. V Česku je to dobré, velice dobré,“ říká v podcastu FinTag.cz.

„Dva měsíce jsem na cestě. Šli jsme přes Turecko, Řecko, Makedonii, Bulharsko, Srbsko, Maďarsko, Slovensko a Česko. Chodíme pěšky. Všechno pěšky. Cesta to byla těžká, ale policie v Česku nám pomáhá. Ale naopak s policií v Řecku, Turecku, Makedonii jsme měli mnoho problémů při vstupu do těchto zemí,“ vypráví Salah.

Na otázku, jak se dostane do Německa odpovídá, že neví, ale určitě zase půjde pěšky. Přesto je pro dosažení svého cíle odhodlaný: „Dnes, zítra, půjdu do Německa,“ říká jasně.

Vedoucí oddělení tisku Policie ČR Ondřej Moravčík na otázku FinTag.cz, zda si mají Pražané a návštěvníci hlavního města zvyknout na to, že blízké okolí hlavního nádraží aktuálně slouží jako kemp pro migranty ze Sýrie, kteří nemají peníze a trpí zanedbanou hygienou, odpovídá, že problém není na straně policie.

„Odpovědnost za osoby v okolí hlavního nádraží není na Policii ČR, nýbrž na obci. V tomto případě na hlavním městě Praha. Policie ČR v tomto případě může pouze posílit výkon služby v nejbližším okolí. Což děláme s maximální intenzitou a jakákoliv ´péče´ o uprchlíky a osoby pohybující se v okolí nádraží není v naší kompetenci,“ vysvětluje.

V podobném duchu pro FinTag.cz odpovídá vedoucí oddělení médií a tiskový mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman: „Situaci na Hlavním nádraží bedlivě sledujeme a řídíme se pokyny Policie ČR. Pan primátor je ostatně kvůli tomu v kontaktu s krajským ředitelem Policie ČR. […] Situaci je podle našeho názoru nutné řešit na úrovni České republiky a Ministerstva vnitra, což se snažíme iniciovat.“

Upřesňuje, že na pražském hlavním nádraží v současné chvíli nejsou uprchlíci, kteří pocházejí z Ukrajiny a Prahou pouze projíždějí, respektive tranzitují večerními vlaky. Co v dané věci činí Ministerstvo vnitra ČR [MV ČR], pro FinTag.cz sdělila Hana Malá z tiskového odboru ministerstva. Nejdříve vysvětlila, že situace na železniční stanici Praha hl. nádraží je důsledek... Více na FinTag.cz, včetně fotografií!!!

„Zde stát z podpory například docela vystoupal. A náš sociální systém není ani extrémně zneužívaný. Rozhodně není něco super zajímavého, žít v Česku na dávkách. A lidé, kteří to říkají, neví, co říkají,“ upřesňuje v podcastu FinTag.cz Daniel Münich.

V něm se zároveň ostře vyjadřuje k české podpoře firem, zejména té dotační: „U firem, když se podíváte na státní rozpočet a měl byste dobrý mikroskop, tak tam teče obrovské množství peněz pod nicneříkajícími názvy. Přitom jde o prachsprosté dotace skupinám, které si prostě našly svůj kanál. Často zaštítěný nějakou dobročinností, ale v konečném důsledku jsou to jen peníze navíc pro vybranou skupinu lidí.“

V úvodu podcastu FinTag.cz se člen Národní ekonomické rady vlády [NERV] vyjadřuje k zacílení současných podpor vlády nejen na zvládání vysokých cen energií. Podle něj je jen iluze, že vláda má nějaký kouzelný proutek, kterým odkouzlí negativní efekty války.

„Co vláda může udělat, je rozptýlit dopady války tak, aby nebyly koncentrovány na určité skupiny lidí nebo firmy. A zároveň může přenést část těch nákladů na budoucí generace. Ale je tam riziko, že tím přispěje k inflaci,“ vysvětluje.

Podle něj většina vládou schválených podpůrných opatření bezprostředně reaguje na okamžité potřeby. Za příklad dává zastropování cen energií, které odsouhlasila až v momentě, kdy se ceny plynu a elektřiny docela utrhly ze řetězu.

„Cena za tu rychlou reakci – musíme si uvědomit, že ten stát je pomalu se šinoucí letadlová loď, to není žádný rychlík – je plošnost. Plošnost je drahá, až neuvěřitelně drahá. […] A až teprve v tom druhém sledu vláda přijde... Více na FinTag.cz!!!

Podle něj investice do zdravotnictví v posledních letech prozatím zůstávaly spíše na okraji zájmu většiny investorů, kteří peníze raději dávali například do technologického sektoru. Do něj patří akcie společností, jako jsou Facebook, Apple nebo Alphabet [vlastník Googlu, pozn. red.]. To se však s růstem úrokových sazeb centrálních bank a očekávané ekonomické recesi podle Štěpána Hájka nejspíš brzy změní. A investoři, aby ochránili své peníze a zároveň je zhodnotili, přesunou své investice právě do hodnotových sektorů, kterým je právě zdravotnictví.

„Zdravotnictví je dlouhodobě taková kotva portfolia. Valuačně, hodnotově, to je takový držák,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz Štěpán Hájek.

Argumentuje tím, že sektor zdravotnictví, podobně jako energetický sektor, za poslední čtyři hospodářské krize na burzách nejenže nepropadl, ale peníze investorů dokonce zhodnocoval. Štěpánem Hájkem očekávaný přesun peněz do zdravotnictví pak v praxi přinese v blízké době nárůst hodnoty akcií farmaceutických firem, poskytovatelů zdravotní péče i lékárenských sítí. K čemuž ostatně dochází již nyní.

„Když se podíváme na ETF fondy investující do zdravotnictví, jako je XLV nebo VHT, tak to jsou ETF, které od začátku roku porazily ten hlavní akciový index S&P 500,“ říká s tím, že koncentraci kapitálu v sektoru zdravotnictví očekává v příštím roce, případně dvou letech.

V úvodu podcastu FinTag.cz se Štěpán Hájek vyjadřuje k aktuálnímu soudnímu sporu mezi společností Moderna a Pfizer a BioNTech. Moderna zažalovala Pfizer a BioNTech za to, že jí podle ní zcizily patenty na technologii mRNA. Tedy technologii, na které Pfizer a BioNTech postavil výrobu a úspěšný prodej své vakcíny proti covidu-19 Comirnaty.

„Soud s Modernou o vlastnictví mRNA technologie bude mít bezpochyby negativní dopad na akcie společností Pfizer a BioNTech. A pokud by spor nevyšel ve prospěch Moderny, pak to bude mít velice negativní dopad na PR Moderny,“ říká investiční analytik.

Upozorňuje, že růst akcií firem, které dodávaly vakcíny proti covidu, už zdaleka nebude takový, jako byl po roce 2021, kdy tyto firmy významně navýšily zisky.

„Ta politika jednotlivých států, jejich vlád, nebude už tolik tlačit na povinné booster dávky a povinné přeočkování. Už tam nebude takový tlak, který těm firmám umožní doručit takové tržby, jako v minulosti,“ vysvětluje a za příklad dává nedávný propad ceny akcií americké společnosti Novavax, která nenaplnila očekávání... Více na FinTag.cz!!!

„Kdyby v Česku byla jen polovina restaurací, co jich máme teď, vůbec nic by se nestalo,“ říká v podcastu FinTag.cz Tomáš Popp, který je mimo jiné i členem Národního týmu kuchařů a cukrářů AKC ČR.

V něm upřesňuje, že následující měsíce, které nebudou z ekonomického hlediska vůbec jednoduché, trh s restauracemi s největší pravděpodobností pročistí.

„Nikomu nic zlého nepřeji, ale to, že se u nás počet restaurací sníží, je, myslím si, už nezvratné. […] Bylo by to žádoucí už kvůli tomu, že celý gastronomický byznys se potýká s personální krizí,“ upřesňuje Tomáš Popp.

Jako trend pak uvádí proměnu mnoha restaurací v bistra, která jsou méně náročná na provoz. V podcastu FinTag.cz hovoří i o tom, jak vnímá konkurenci hotových jídel nabízených v supermarketech.

Podle Tomáše Poppa byly u nás obědy v minulých letech až příliš levné. Stály 60, 70, 80 korun. Ta doba je ale podle něj už dávno pryč. A současnost změny ještě urychlila. Stejně jako ostatní odvětví se i restaurace potýkají s rostoucími náklady na suroviny, energie, ale i pracovní sílu. To znamená, že většina z nich již zdražila a ještě zdraží.

„Můžete hledat úspory v provozu, můžete hledat úspory u dodavatelů, ale moc toho za současného situace nevymyslíte. Pro restaurace přitom není problém jen zdražování, ale obrovský problém je... Více na FinTag.cz již 10.8. 2022.

„Až na pár výjimek jsou tamější města bezpečná. A když bych to srovnal s Českem, tak tam nevidíte žebráky. A i ty cyklostezky tam budují vedle silnic a ne jako u nás, kdy namalují cyklopruhy na už tak těsné silnice pro auta,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz.

https://www.zdravezpravy.cz/2022/06/09/ceska-medicinska-aplikace-meddi-ziskala-cenu-siisdet/

Meddi hub tak nabídne aplikaci v Německu, Francii, Španělsku, Itálii. Aktivní ale už je v Řecku, Maďarsku a Slovensku. Jiří Pecina ale i dodává, že po šesti letech práce na firmě nyní dává velký pozor, aby "nepřepálil růst." Aby na úkor kvality produktu neupřednostnil další expanzi.

„Ono je samozřejmě velice příjemné otevírat nové trhy. Jsou tam noví nadšení lidé, které všecno strašně baví. Za dobu, co podnikám, ale také už vím, že právě teď je ta správná chvíle se věnovat i těm lidem, s nimiž jsme už šest, a kteří také už vědí, že ne všechno je jen  růžové,“ vysvětluje.

Jiří Pecina začal podnikat jako náctiletý. Se svou ženou Alenou vybudovali významnou sít autobazarů. Tu prodali v roce 2008 a odešli do USA, aby se po čase vrátili zpět do Česka. Jedním z důvodů byla i zhoršující se bezpečnostní situace v Americe. K telemedicíně a společnosti Meddi hub je ale přivedla až osobní zkušenost s českým zdravotnictvím.

„Byl jsem v nemocnici na ORL se svým synem. Viděl jsem, co všechno je zapotřebí vyplnit, než půjde na operaci s mandlí. Kolik papírů jsme museli donést, jak je ten administrativní proces komplikovaný a vysilující. A tak jsem přemýšlel nad tím, proč moje tehdy šestiletá dcera může v pohodě posílat fotky z dovolené babičce, ale já nemohu poslat sestře... Více na FinTag.cz!!!

„Momentálně teď, když si koupíte cizoměnový investiční produkt, který je měnově zajištěný, nebo si ho měnově zajistíte, tak například zajištění koruny vůči euru vám přinese 7% výnos. Teď, kdy Evropská centrální banka zvedla úrokové sazby o 50 bazických bodů, to sice bude o půl procenta méně, ale stále to bude 6,5 procenta,“ říká v podcastu FinTag.cz Petr Šimčák.

Tento výnos dle něj plní funkci rozdílu mezi úrokovými sazbami koruna vs. euro. A ten je teď vysoký ve prospěch koruny. Podobně to funguje u měnového zajištění koruny vůči dolaru. Tam je výnos 5%. To proto, že aktuální úroky amerického FEDu se pohybují od 1,50 až 1,75 procenta, zatímco úrokové sazby České národní banky jsou na sedmi procentech.

„V praxi to znamená, že pokud si někdo nyní zvolí podílový fond nebo ETF s měnovým zajištěním vůči euru a ten fond či ETF mu přinese výnos třeba osm procent, tak spolu s necelými sedmi procenty má na konci roku necelý 15% výnos,“ upřesňuje Petr Šimčák.

„Samozřejmě, pokud dál porostou úroky Evropské centrální banky a amerického FEDu a Česká národní banka už úroky zvedat nebude, tak ten výnos ze zajištění klesne,“ dodává.

V podcastu FinTag.cz Petr Šimčák charakterizuje i nové podílové fondy v nabídce Amundi. Jako první zmiňuje dluhopisový podílový fond. Ten investuje do českých státních dluhopisů. Amundi ho sice nabízí přes 20 let, ale nyní v jeho rámci vytvořil speciální třídu s nižším poplatkem za správu. Poplatek činí 0,60 procenta ročně do jednoho milionu korun.

„Proč? No, protože nyní došlo k masivnímu růstu úrokových sazeb. Tak i k masivnímu růstu výnosů, tudíž k velkému propadu cen u státních dluhopisů. A trh s českými státními dluhopisy teď nabízí zajímavou investiční příležitost. A my ji chceme nabídnou ve větší aktivitě,“ vysvětluje.

Dále zmiňuje nový tematický fond CPR Hydrogen. To je dle jeho slov čistý akciový tematický fond... Více na FinTag.cz!!!

Mimořádná valorizace penzí kvůli inflaci v Česku funguje tak, že nejvíce přidáno dostanou vždy ti s nejvyššími důchody. A naopak nejméně dostanou ti s nejnižšími penzemi. Což budí vášně vždy, když vláda prezentuje valorizaci penzí jako pomoc na zvládání zdražování.

„Valorizační vzorce při mimořádných valorizacích v průběhu roku mě jako ministrovi neumožňují dle zákona dát na vládu jiný návrh než na procentní zvýšení všem stejně. […] Jediná změna, kterou se chystám udělat, kde to dle zákona mohu udělat jinak, je první leden,“ říká v podcastu FinTag.cz ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].

Dle jeho slov totiž pouze prvního ledna může ministr práce a sociálních věcí vládě navrhnout zvýšení shodné základní částky pro výměru důchodů. Anebo může navrhnout jednorázovou valorizaci v částce, která bude pro všechny stejná.

„Ale v průběhu roku, kdy valorizujeme, protože zákon říká, že pokud míra inflace překročí pět procent od poslední valorizace, vláda musí valorizaci provést podle inflace. Takto hovoří zákon,“ vysvětluje.

Výše důchodů v České republice se dle jeho slov totiž striktně odvíjí od toho, jak aktivní byli lidé v produktivním věku.

„Výše důchodů je dneska čistá závislost na výši výdělků. A pak na době, po kterou člověk pracoval. Takto je náš systém nastavený desítky let,“ dodává.

Nízkopříjmoví penzisté dle něj ale mohou vždy využít podporu českého sociálního systému.

Zhruba dva měsíce již trvají jednání ministra Jurečky se zástupci odborů o navýšení platů zaměstnanců ve veřejné sféře. Ministr Jurečka říká, že jednání se významně posunula. A to rozhodnutím vlády o zvýšení platů zhruba 308 tisícům státních zaměstnanců od září letošního roku o deset procent. Připouští, že skupina lidí ve státním sektoru, kterým vláda zmrazila platy a peníze jim nepřidala ani v lednu, čítá 370 tisíc lidí.

„Stále tedy zbývá ta skupina těch 65 tisíc lidí. A tady to řešení stále hledáme. Plus se bavíme o těch dalších lidech, kteří pracují pro stát. Jako jsou učitelé, lidé v sociálních službách, ve zdravotnictví. A tady... Více na FinTag.cz!!!

„Předpokládáme, že 6,5 miliardy korun právě kvůli tomuto výpadku z daní získáme do rozpočtu rezortu dopravy jako náhradu toho výpadku,“ říká ministr dopravy Martin Kupka v podcastu FinTag.cz.

Co se týče příštího roku, cílem Ministerstva dopravy ČR [MD ČR] je dle jeho slov získat pro Státní fond dopravní infrastruktury [SFDI] alespoň takový objem peněz, jaký má Fond v letošním roce. Což je 127,6 miliardy korun. A možná i něco navíc.

„Vzhledem k tomu, že Správa železnic i Ředitelství silnic a dálnic budou dokončovat celou řadu zasmluvněných kontraktů, běžících staveb, budeme potřebovat ještě nějaký příspěvek navíc. A tak hledáme způsob, jak se k němu dostat. Případně načerpáme další úvěrové peníze,“ přibližuje plány ministr Kupka.

Podle něj SFDI dostane peníze navíc v příštím roce v řádu miliard korun. S kolika penězi ale bude Fond skutečně hospodařit, je v tuto chvíli, zdá se, stále velká neznámá. Skutečnost je, že minulá vláda schválila rozpočet SFDI pro letošní rok ve výši 130,6 miliardy korun. Vláda Petra Fialy [ODS] tuto částku již nyní ponížila o tři miliardy na zmíněných 127,6 miliardy korun.

„Snížení se týkalo především neinvestičních výdajů na opravy a údržbu. Finanční prostředky byly kráceny u příjemců Správy železnic, Ředitelství silnic a dálnic a Ředitelství vodních cest a krajům,“ uvádí v této souvislosti ředitel SFDI Zbyněk Hořelica v dokumentu SFDI “Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2022 a střednědobý výhled na roky 2023 a 2024“ z letošního března.

A nejen to. Dle jeho slov bude nutné pro roky 2023 a 2024 vyřešit v návaznosti na vývoj státního rozpočtu financování realizace investičních akcí. A trend nárůstu připravenosti zásadních dopravních staveb dle něj vyžaduje i nárůst finančních potřeb na realizaci těchto staveb. Jak ale vyplývá z jeho dalších slov o plánovaných penězích pro SFDI, potřeby se rozcházejí s realitou.

„Střednědobý výhled pro rok 2023 celkem činí 97,4 mld. Kč a pro rok 2024 celkem činí 90,6 miliardy korun. Je třeba zdůraznit, že je potřeba zajistit rostoucí trend rozpočtu SFDI. Ten je podmínka pro splnění cílů ve vztahu k výstavbě hlavní infrastrukturní sítě silnic a železnic,“ říká v dokumentu.

Podle ministra dopravy Martina Kupky jeho resort peníze pro SFDI na rozjeté i chystané investiční akce ale najde i v příštím roce. Tvrdí, že o tom již nyní intenzivně jedná s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou [ODS]. 

„Hledáme způsoby, aby investiční činnost běžela v nezměněném tempu,“ říká v podcastu FinTag.cz, v němž vyjadřuje předpoklad, že i v příštím roce bude SFDI hospodařit nejméně se stejnou částkou, s jakou hospodaří letos [127,6 mld. Kč].

„To bude určitě návrh, o kterém už teď jednám s ministrem Stanjurou. Ale, jak jsem již řekl, snažím se i jinými cestami o zajištění významných finančních prostředků na to, abychom začali i s dalšími stavbami,“ vysvětluje.

Škála možností, kde peníze vezme, je dle něj... Více na FinTag.cz!!! 

„Je to takový účet ´dva v jednom´. Jedná se o běžný účet, který díky svému úroku 4,01 procent ročně docela dobře funguje i jako spořicí účet. A i pro klienty s vyššími zůstatky platí tato sazba. Nejsou tam žádné limity, kolik peněz na účtu musí být. Prostě, co je na účtu, to úročíme sazbou 4,01 procenta,“ potvrzuje v podcastu FinTag.cz Irena Jandíková.

Zájem o účet Neo ze strany klientů podle ní dlouhodobě roste. Účet si sjednávají často i klienti jiných bank. Ti ho mají jako spořicí a převádějí si na něj své volné finanční prostředky, aby dosáhli na atraktivní úrok a zároveň měli své úspory rozprostřené napříč bankami. Podle Jandíkové je doba, kdy lidé využívají služeb jen jedné banky, dávno pryč.

„Spousta klientů využívá více bank. Má jednu hlavní banku, ze které směřuje a platí všechny své transakce a příkazy, pokud ale má někdo volné finanční prostředky, a nehodlá je investovat jiným způsobem, tak otevření účtu u jiné banky s atraktivnější nabídkou pro spoření je řešení. Zvlášť, když je jeho založení a vedení zdarma,“ vysvětluje.

I když na tuzemském bankovním trhu stoupají, zejména u menších bank, výrazně i úroky na spořicích účtech kvůli rychle rostoucím úrokovým sazbám České národní banky,  mnohé banky atraktivní úrok stále všelijak podmiňují. Jde například o povinné transakce platební kartou, využití investičních fondů a hlavně pak zastropování částky, na kterou se váže nejvyšší nabízený úrok. Touto cestou, jak říká Irena Jandíková, ale Expobank nejde.

„Ať už u nás máte uložené tisíce či miliony, sazba je pořád jedna. Což bohužel na našem bankovním trhu není obvyklé. A účet je i bez skrytých poplatků, platební karta Mastercard je bez poplatků, výběry z libovolných bankomatů v Česku i zahraničí kterékoliv banky jsou bez poplatků,“ říká.

Banka přitom nerozlišuje ani mezi svými stávajícími a novými klienty. 4,01% úrok získá každý. Avšak i v případě Expobank není vše jen „zalité sluncem“. Banka má pouze jednu pobočku, konkrétně pak v Praze.

„Ano, jsme malá banka s jednou pobočkou v Praze, ale proto klientům umožňujeme zřídit si účet na našich webových stránkách,“ říká Jandíková.

Podle ní to není potíž. Tvrdí, že u depozitních bankovních produktů jsou dnes online služby naprosto běžné. Klientům šetří čas. Upřesňuje, že jak zřízení účtu, tak ale i jeho zrušení je online. Banka dle jejích slov stejným způsobem nabízí... Více na FinTag.cz!!!

Stejně tak odmítá názor, že by obsluha státního dluhu byla výrazně levnější, pokud by mělo Česko euro. Naopak upozorňuje na to, jaké problémy aktuálně způsobují předluženým zemím eurozóny už jen informace ECB... Více na FinTag.cz!!!

Profesor Jan Pavel to tvrdí v podcastu FinTag.cz. V něm vysvětluje, že základní problém Česka spočívá ve zvyšujících se výdajích, pro které stát ale nemá zaručené příjmy. A proto pracuje dlouhodobě s deficitem státních rozpočtů. Potíž dle jeho slov nespočívá v tom, že stát přidá například učitelům, ale v tom, že to a mnoho dalšího dělá takzvaně na dluh.

„Totiž, i kdyby nebyla válka na Ukrajině, nebyla by inflace a ekonomika by se krásně vyvíjela, Česko by stejně každý rok hospodařilo s deficitem 220 miliard korun,“ vysvětluje Jan Pavel v podcastu FinTag.cz.

Dopady takzvané strukturální nerovnováhy veřejných financí jsou podle něj zřejmé. V první řadě se zvyšují náklady na obsluhu státního dluhu. To značí, jak roste dluh, rostou náklady na úroky z něj. Podle Ministerstva financí ČR teď dokonce o jednu miliardu korun měsíčně. A dále: V momentě, kdy se peněz nedostává pro rostoucí výdaje, první, kde vláda začne škrtat, jsou investice.

„A když škrtnete investice, podvážete ekonomiku. Ano, mnohé z investic jsou financovány z Evropské unie, to je štěstí, protože je to chrání, kdyby ale nebyly, myslím, že některé z důležitých investic, by vláda škrtla již teď,“ upřesňuje prof. Pavel.

Poslední a vážný problém pak je, že zvyšující se výdaje oproti příjmům, pokud nedojde ke změně, dříve či později skončí krachem celého systému. A jak říká prof. Pavel v podcastu FinTag.cz, ani tato vláda nepodniká žádné kroky, aby tomu zabránila.

Avšak zpátky k zaměstnancům ve veřejné sféře. Podle Jana Pavla je zhruba 22 procent zaměstnanců v Česku navázaných na veřejné rozpočty srovnatelných s počty těchto zaměstnanců v jiných evropských zemích.

„Když to číslo vztáhneme na zaměstnanost, tedy vezmeme proti tomu i osoby samostatně výdělečně činné, tak jsme někde na 17 procentech. A to je číslo zhruba v průměru Evropské unie. V tomto směru tedy nijak výrazně neulétáme ani na jednu, ale ani na druhou stranu,“ vysvětluje.

Podle něj počet státních zaměstnanců významně ovlivňuje i to, kolik lidí v daných zemích pracuje ve veřejném zdravotnictví. Přičemž v Česku pracuje ve zdravotnictví cca 220 000 lidí, z nichž velká část pracuje ve státních fakultních, městských a krajských nemocnicích.

„Ta hlavní masa zaměstnanců ve veřejném sektoru jsou tedy neúředníci. A asi nepřekvapí, že nejvíce lidí ve veřejném sektoru pracuje v regionálním školství. Těch je zhruba 250 tisíc. Těch klasických úředníků, kteří jsou pod služebním zákonem, je kolem 75 tisíc,“ říká Pavel.

Upřesňuje, že více než polovina z více než 930 tisíců zaměstnanců ve veřejném sektoru je nějakým způsobem napojena na státní rozpočet. Jde například o zaměstnance na úřadech, policisty nebo vojáky. Ale jsou to i zaměstnanci, kteří oficiálně spadají pod kraje, města a obce. To jsou úředníci a hlavně... Více na FinTag.cz!!!

Podle něj by v tomto hypotetickém případě následovala reakce ze strany Severoatlantické aliance [NATO] a zemí Evropské unie. V rámci NATO takovou situaci řeší článek pět Washingtonské smlouvy a v rámci Evropské unie pak článek 42 Lisabonské smlouvy.

„Já osobně ale tuto variantu považuji za velice nepravděpodobnou, protože ambice Ruska jsou dle mého názoru jiné než reálný útok proti zemím Severoatlantické aliance,“ říká v podcastu FinTag.cz akademický pracovník Oddělení vojenskostrategických studií Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany v Brně Zdeněk Petráš.

Zároveň ale i vysvětluje, že pomoc NATO a ostatních unijních zemí napadané zemi by vždy musel podmínit jednomyslný souhlas všech zemí daných uskupení. Do jejich rozhodování by ale už nikterak nevstupovala Organizace spojených národů [OSN]. Případná agrese Ruska směrem například ke Slovensku či Polsku by se pak podle něj přitom již i přímo týkala i Spojených států.

„Vzhledem k tomu, že USA jsou členem NATO, útok Ruska by byl problém i USA. Tedy by se neopakovala situace z I. a II. světové války, kdy USA vstoupily do války až ve chvíli, kdy ty byly prakticky rozhodnuty,“ upřesňuje.

Zdeněk Petráš se z logických důvodů v podcastu FinTag.cz vyhýbá přímým otázkám, které míří na reálnou kondici armád zemí EU. Podle něj by ale v případě hypotetického ruského útoku hrály důležitou roli zejména armády Německa a Francie. Zejména ty dle jeho slov mají kapacitu pro vojenskou intervenci i mimo své území.

„Armády menších zemí, jako je například Česko, Maďarsko nebo Slovensko jsou relativně poddimenzovány pro případ potřeby obrany vlastního území. Ale to i proto, že spoléhají na společnou obranu v rámci NATO,“ vysvětluje.

Říká, že v případě napadení některé ze zemí NATO či země EU ze strany Ruska by došlo k intenzivní mobilizaci minimálně v těch zemích, které by se staly cílem útoku. Přičemž mobilizace by zahrnovala jak vojáky a civilní obyvatelstvo, tak i přechod na takzvanou válečnou ekonomiku.

„Tedy nedívejme se na tu situaci tak, že dnes tedy máme nějaký vojenský potenciál naší armády a armád ostatních evropských zemí, jenž se nám v současné chvíli může jevit jako nedostatečný. […] Potenciál té absolutní mobilizace by byl totiž takový, že by jednotlivé země de facto nechaly všeho a soustředily se pouze na válečnou ekonomii. […] A z historie víme, že reakce států a obyvatelstva je taková, že se dokáží v případě ohrožení účinně postavit nepříteli,“ vysvětluje.

Znovu pak zdůrazňuje, že klíčovou roli by sehrály se svou vojenskou a materiální pomocí i Spojené státy.

Zdeněk Petráš v podcastu FinTag.cz dál říká, že jakkoli se aktuální pohled na kondici evropských armád ve srovnání s vojenskou kapacitou Ruska nemusí jevit jako uspokojující, zdání může klamat. Argumentuje přitom... Více na FinTag.cz!!!

Právě J&T Leasing v roce 2020 založila startup Rentalit, který nabízí operativní leasing na koncová IT zařízení malým a středním podnikům a živnostníkům. Podle Vlastimila Nešetřila služba šetří peníze těm, kteří tato zařízení potřebují mít plně funkční a moderní, zároveň za ně ale nechtějí vydávat každé dva nebo tři roky vysoké jednorázové investice. Potíž dle něj je, že mnoho firem a živnostníků u nás o takové možnosti vůbec neví.

„Ne, naše cílová skupina nemá dostatečné povědomí o tom, že si koncová IT zařízení může sjednat na operativní leasing. Byť ta současná situace, kdy firmy hledí na to, aby měly dostatek peněz na provoz a ubírají na investicích, této službě nahrává,“ říká v podcastu FinTag.cz Vlastimil Nešetřil.

Jiná situace podle něj panuje u firem, které již mají zkušenosti s operativním leasingem na auta. Anebo tuzemských firem, které mají matku v zahraničí, jež operativní leasing na koncová IT zařízení běžně využívá. Ty vědí, jak celá věc funguje a pronajmout si počítače a telefony, jim připadá minimálně jako volba hodná k zamyšlení. Další skupinou jsou podle Vlastimila Nešetřila živnostníci a podnikatelé se zaměstnanci.

„Vždy jde o velmi specifickou skupinu lidí. Jsou to například advokáti, daňoví a finanční poradci, marketéři, kreativci, realitní makléři, prostě lidé, kteří potřebují počítač a telefon, nechtějí ale investovat každé dva či tři roky do nového zařízení,“ vysvětluje.

Vlastimil Nešetřil v podcastu FinTag.cz říká, že lidé se zájmem o operativní leasing neuvažují v tom smyslu, že "něco přeplatí", ale v tom smyslu, že pronajmutím daných IT zařízení lépe uřídí své cash-flow. Peníze tak „šetří“ tím, že každé dva nebo tři roky nevydávají peníze na jednorázový nákup IT hardwaru.

Na otázku, jak vysoké jsou náklady na operativní leasing například u telefonu za 20 tisíc korun a počítače za 60 tisíc korun, pak odpovídá: „Telefon za 18 až 20 tisíc by zhruba, odhadem, vycházel na 800 korun měsíčně na dva roky. Za počítač ve výši 60 tisíc korun by měsíční úhrada byla asi dva až dva a půl tisíce korun.“

Celkem by tak operativní leasing u modelového příkladu jednoho počítače za 60 tisíc a telefonu za 20 tisíc korun vycházel na zhruba 3 500 tisíce korun měsíčně. S tím, že po dvou letech klient dostane nový telefon, po třech letech pak nový počítač. Zařízení si může nechat samozřejmě pojistit, v případě problémů dostane náhradní nejpozději do 48 hodin.

„Takže my říkáme, nenakupujte, ale pronajímejte. Navíc jsme schopni ta IT zařízení vzít už po roce zpátky. Naúčtujeme si administrativní poplatek, 1 500 až 2 000 korun, ale umíme to. Přičemž já velice intenzivně uvažuji nad tím, že bychom dali klientům možnost zařízení vrátit kdykoli. To proto, aby nepociťovali závazek na tři roky a neměli obavy z toho, co bude, když jim třeba podnikání nepůjde,“ říká Vlastimil Nešetřil.

Na začátku podcastu FinTag.cz se CEO J&T Leasing... Více na FinTat.cz!!!

„Ten rychlý růst zaměstnaných žen z Ukrajiny je dán přesnější evidencí jejich kvalifikací, praxí, preferencí. Zda mají ubytování, jak mají staré děti, zda jsou ochotny jít na rekvalifikaci. Úřady práce jim díky tomu dokáží již lépe zprostředkovat zaměstnání. Lépe spárují nabídku míst s poptávkou po práci,“ říká v podcastu FinTag.cz Jitka Hejduková.

Podle ní uprchlice z Ukrajiny ale i tak nedokáží vykrýt odchod zhruba 40 tisíc Ukrajinců z našeho trhu práce zpět do vlasti kvůli válce. To kvůli tomu, že se jedná o ženy.

Úbytek Ukrajinců na tuzemském pracovním trhu i přesto ale nevnímá jako fatální. Říká, že některé firmy, které působily na Ukrajině, ale i v Rusku, k nám přesunuly svůj byznys i se svými zaměstnanci.

„A mnozí z Ukrajinců, kteří u nás pracovali před válkou nelegálně, teď díky možnosti zažádat si o dočasnou ochranu u nás svou práci zlegalizovali," říká a okrajově i upozorňuje na to, že problémy s prací v Česku ale teď mají pro změnu občané Ruska.

Podle Jitky Hejdukové zaměstnavatelé pozitivně vnímají otevření pracovního trhu Ukrajincům. Trh se stál pružnější. Zdůrazňuje ale i to, že Česko by ho mělo více otevřít i lidem z dalších mimounijních zemí. Jako je například Indie, Mongolsko, Kazachstán, Moldávie či Filipíny. Firmy totiž stále bojují se nedostatkem pracovníků.

„Je chiméra si myslet, že uprchlíci z Ukrajiny volné pozice doplní. To nemůže fungovat. Už proto, že pozice, které my nejvíce poptáváme, jsou pozice dělnické a řemeslné. I když se určitá minorita žen z Ukrajiny třeba přeškolí a na tyto pozice nastoupí, stále jich nebude dost. A stále tu máme ubytek 40 tisíc Ukrajinců, mužů. A ty ženy s dětmi nenahradí,“ říká.

Struktura Ukrajinek z hlediska jejich pracovního zařazení je dle jejích slov různorodá. Jde o ženy vyučené, se středoškolským i vysokoškolským vzděláním. Na Ukrajině většina z nich dle ní pracovala hlavně jako administrativní pracovnice, zaměstnankyně bank, jako učitelky či pracovnice v sociálních službách.

„Ale i tady narážíme na problémy. Je to... Více Na FinTag.cz!!!

„Důležité je říci, že se jedná o fond, který je celoevropský, že  se nekoncentruje jen na vybrané regiony. Věříme, že o takový fond bude v  České republice zájem, stejně jako o strategii, kterou s ním razíme,“ říká v podcastu FinTag.cz Françoise de la Villeon.

Upřesňuje, že Realti cílí na několik typů trhů. Jde především o trhy s  dostatkem likvidity, jako jsou třeba Německo, Nizozemsko, Francie nebo  Španělsko. Tedy trhy, kde není problém kvalitní nemovitost rychle koupit  a i ji rychle prodat. A dále jde o trhy s potenciálem růstu a  zajímavými segmenty. To jsou dle něj například logistické nemovitosti v  Česku nebo Polsku.

„De facto ale cílíme na všechny trhy, které sledují nové trendy a  reagují na ně. Přičemž naší strategií jsou investice do exkluzivních  nemovitostí se špičkovými nájemci,“ upřesňuje de la Villeon s tím,  že přehled o evropském trhu správcům fondu poskytují také informace z  dalších investičních fondů skupiny Amundi.

Co se týče České republiky, tvrdí, že v hledáčku má fond především  nemovitosti na území Prahy. Avšak znovu upozorňuje, že fond není  typickým „českým nemovitostním fondem“, který by se specializoval pouze  na „jeden region“.

Françoise de la Villeon v podcastu FinTag.cz upozorňuje, že Realti zajímají všechny typy komerčních nemovitostí.  Tedy prostory kancelářské, logistické, rezidenční nemovitosti a obchodní  centra. Dále i nemovitosti, které slouží vzdělávacím a zdravotnickým  účelům. Dle něj ale vždy musí jít o nemovitosti ve špičkové kvalitě a s  kvalitními nájemci.

„Realitní fondy jsou vždy dobrou ochranou proti inflaci. Má to  ale podmínku, musíte mít nemovitosti s top nájemci. To jsou dnes takoví,  kteří zaplatí zvýšené nájemné o inflaci. A navíc ještě v časech krize,  toto je naše strategie,“ popisuje.

Jako příklad kvalitních budov uvádí moderní kancelářské budovy, které sázejí...  Více na FinTag.cz!!!

„Tato krize ale byla velice rychlá. To proto, že zasáhly jednotlivé vlády a centrální banky, které ekonomiku a finanční trhy podpořily. To, co zažíváme teď, je ale něco jiného. A to proto, že tu máme inflaci. To znamená, že ty centrální banky a vlády musejí sundat nohu z plynu. A musejí začít brzdit,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz Vladimír Holovka.

Podle něj to značí jediné. Rychlé oživení při ekonomických problémech, které s sebou přinesla pandemie covidu, se nyní nejspíš nezopakuje. A toho jsou si dle jeho názoru vědomi stávající i budoucí investoři.

„Naopak si myslím, že mnoho těch rizik máme ještě před sebou. Což se právě propisuje do nervozity na finančních trzích. Takže ta nejistota a volatilita tu s námi bude asi nějakou dobu,“ upřesňuje.

Ale je to právě volatilita na finančních trzích, která investorům a obchodníkům nabízí příležitosti k zajímavým obchodům. Avšak i zde, jak upozorňuje Vladimír Holovka, který je sám aktivním obchodníkem na trzích, není vše jen zalité sluncem.

„Musíme si nalít čistého vína. Překonat investováním a obchodováním v České republice nyní 14,2% inflaci, v budoucích měsících přitom ještě asi i vyšší, nebude vůbec jednoduché. Tedy si myslím, že ten boj s tou inflací dopadne tak, že budeme rádi, když její efekt alespoň nějak zmírníme,“ říká.

V podcastu FinTag.cz Vladimír Holovka dále vysvětluje, co stojí za rekordním růstem počtu nových klientů a zisku XTB v letošním 1. čtvrtletí. Důvod je dle něj prostý. Současná doba investování zkrátka přeje.

„Začalo to už za covidu, kdy přední stránky novin neplnily pouze informace o covidu, ale i o propadech finančních trhů, například z důvodu narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců. Do investování už tehdy ´naskákalo´ mnoho nováčků,“ tvrdí.

A ty, kteří i v té době zůstali k investování neteční, k němu dle něj přivedla rychle rostoucí inflace. Zatímco první „covidovou skupinu“ k investování dle jeho slov přivedly atraktivní příležitosti k investování, následující skupinu k němu přiměla inflace a snaha ochránit své úspory.

Ani tím podle něj ale zájem o investování nekončí. To proto, že se nyní významně změnily poměry pro něj v Česku hlavního konkurenta, kterým jsou reálné investice do nemovitostí. Spolu s drahými nemovitostmi a hypotékami i chudobě tuzemského realitního trhu investice do nemovitostí v posledních měsících totiž ztrácejí na dynamice.

Upozorňuje, že v Česku sice nemáme přesná čísla o tom... Více na FInTag.cz!!!

„Jde tedy o území prakticky od Charkova, přes Mariupol, strategicky důležité město, které představuje přístup do Azovského moře, až po Oděsu. [...] A to znamená, že v současné době se zdá, že ruské vedení by se mohlo spokojit s tím, že získá kontrolu ve východní části ukrajinského území.,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz Zdeněk Petráš.

Zároveň dodává, že i když Rusko uspěje, a ovládne východní část Ukrajiny, nemusí to znamenat, že ho bude mít plně pod kontrolou. Na daném území totiž dle něj docela jistě vznikne hnutí odporu proti okupantům a konflikt dostane podobu asymetrické války.

„Z čistě odborně vojenského hlediska si tedy myslím, že se na Ukrajině dostáváme do fáze opotřebovávací války. A to za situace, kdy agresor, v tomto případě Ruská federace, nemá dostatečný vojenský potenciál na to, aby získala plnou kontrolu nad územím východní Ukrajiny,“ upřesňuje.

Zdeněk Petráš tvrdí, že i když Rusko ovládne východní část Ukrajiny, ukrajinští obránci budou nadále útočit na strategické body ruských sil na Donbase. Což znamená, že ruská armáda nebude mít dostatek sil, aby na dobytém území zajistila plnou vojenskou kontrolu. A to znamená, že Rusko nebude moci dobytá území ekonomicky využít.

„V každé válce, byť se jedná o válku z ideologických či náboženských důvodů, je vždy přítomný ekonomický podtext. A Putin určitě nemá v úmyslu srovnat Donbas se zemí a vyhladit obyvatelstvo. To by nemělo žádný ekonomický efekt. A i ta současná agrese má za cíl, kromě těch politických proklamací, získat i ekonomický profit z dobytých území,“ vysvětluje Petráš.

Dodává, že ve chvíli, kdy ruský prezident Vladimir Putin zjistí, že není v jeho silách plná vojenská kontrola východní části Ukrajiny, ale i přesto bude muset doplňovat ztráty a síly, které mu způsobí ukrajinská armáda, aniž by z dobytého území ekonomicky těžil, vítězství je na straně Ukrajiny.

„Naprosto logicky – Putin a jeho administrativa nebude mít důvod... Více na Fintag.cz!!!

Z vysoké inflace těží hlavně státní rozpočet. A zdražování zdaleka není u konce. K vysokým cenám energií se přidají ještě podstatně vyšší ceny potravin. Nejen to říká v podcastu FinTag.cz hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. 

„Ceny potravin nám teď rostou téměř o sedm procent. Ale musíme počítat s tím, že jejich zdražování v následujících měsících zrychlí. Jasný a jednoznačný důvod, který je už vidět v cenách zemědělských výrobců a zpracovatelů, jsou vysoké ceny obilí,“ říká Petr Dufek. 

Zdražení potravin vysvětluje válkou na Ukrajině, která vnesla na trh s obilím nejistotu z hlediska prodejů letošní úrody. Není totiž jisté, zda Ukrajina a Rusko budou letos schopny dodat obilí v takovém objemu jako před válkou. Trhy se proto obávají nedostatku obilovin. 

„A toho jsou si samozřejmě vědomy všechny importní země. A to nám žene obilí nahoru. […] Tedy my v dalších měsících uvidíme ještě další zdražení potravin. A pokud jsme nyní na sedmi procentech, můžeme velmi snadno skončit i na 15 procentech,“ tvrdí v podcastu FinTag.cz Petr Dufek. 

V něm zároveň upozorňuje, že na aktuální inflaci vydělává především státní rozpočet. Vyšší ceny zboží a služeb navyšují i daně, které domácnosti a firmy státu odvádějí. 

„Pokud vám váš dodavatel energií pošle dvojnásobný účet za energie, tak vy odvedete také dvojnásobek daně z přidané hodnoty za tuto energii. Takže státní rozpočet z tohoto pohledu z inflace do jisté míry těží. On samozřejmě bude muset vydávat více peněz na důchody nebo sociální dávky. Ale to je ta výdajová strana. Z hlediska příjmů je inflace pro státní rozpočet pozitivem,“ vysvětluje. 

Kondice českých firem a automobilový průmysl 

V podcastu FinTag.cz se Petr Dufek vyjadřuje i k aktuální kondici českých firem. Dělí je do tří skupin. Dle jeho slov tu máme skupinu firem, které jsou na tom i nyní velice dobře. Mají zakázky a pozici, kdy mohou vyjednávat o cenách. Pak jsou tady dle jeho slov ale i firmy, které na tom jsou již tak zle, že jen doufají ve zlepšení situace. 

„Třetí skupinou jsou firmy, které mají zakázky, ale nemají silnou vyjednávací pozici. Tedy ukrajují ze svého zisku, investic, oddalují splatnost faktur. A takzvaně se protloukají tou současnou situací,“ říká. 

Malé a střední podniky jsou na tom podle něj o něco hůře než velké firmy. Pozice subdodavatelů velkých firem jim nedává příliš prostoru pro vyjednávání o cenách. 

„Avšak já si myslím, že ta současná situace, kdy enormně rostou ceny vstupů, doléhá na všechny ty typy firem stejně. Jde čistě o to, jak která firma má vlastní likviditu, finance na horší časy. A tam na tom budou lépe ty velké firmy,“ tvrdí. Více ne FinTag.cz!!!

Šéf Ukrajinské obchodní a průmyslové komory Gennadyi Chyzhykov bydlel v posledních letech na Ukrajině ve třech  domech. Kvůli ruské vojenské agresi už dnes nestojí žádný z nich.  Zmizely spolu ruskými raketami.

„Je velký rozdíl, když máte dům a bydlení, a pak ho náhle nemáte,“ říká a dodává, že špatné zprávy v těchto dnech dostal od svého bratra a matky.

„Volali mi, že Rusové bombardují jejich město, že musejí rychle pryč,“ vysvětluje a dodává: „Válka není film, je velice reálná.“

Upozorňuje na posunutí významu slova konflikt. Konflikt je podle něj  něco docela jiného než to, když jedni shazují bomby na města, zatímco  druzí se skrývají ve sklepích.

„Sám jsem s rodinou strávil v podzemí sedm dní. A v konfliktu jsem přímo tam s nikým nebyl,“ tvrdí.

Gennadyi Chyzhykov poskytl po včerejším [29.3.] setkání se zástupci  českých firem na půdě Hospodářské komory ČR, mezi kterými nechyběli ani čeští zbrojaři, redakci FinTag.cz krátký podcastový rozhovor. V něm si cení podpory, které se Ukrajině  dostává od Evropské unie a Severoatlantické aliance [NATO]. Na přímou  otázku, zda by mělo NATO na Ukrajině vyhlásit bezletovou zónu,  odpovídá, že by postačily i protiraketové a protiletecké systémy. Což  dle jeho názoru ale neznamená, že by se NATO na Ukrajině nemělo  angažovat více.

„Ukrajinská armáda je velice silná. Tím jsme překvapili ruskou  armádu. My ale bojujeme za naší zemi, za naše lidi, za naši svobodu. Ale  je obtížné bojovat s jednou z největších armád světa, když ta má  všechno potřebné vybavení, ale vy nemáte pod kontrolou vzdušný prostor. A  to je ten kritický moment, protože protivník vám pak ničí bombardováním  vaše města a zabíjí vaše lidi,“ říká v podcastu FinTag.cz Chyzhykov.

Podle něj by i proto mělo NATO za aktuální situace vystoupit vůči  Rusku rozhodněji. Byť chápe, že Západ nechce Rusko provokovat, ale na  druhé straně na Ukrajině každý den umírají nevinní lidé. A to už je dle  něj věcí morálky. Stejně, jako je věcí morálky, jak říká, „dělání peněz“  s Ruskem za situace, kdy to shazuje bomby na ženy a děti.

„Pokud to na Ukrajině dopadne špatně, rovnou se ptejte, kdo se  stane příští kořistí Ruska. A to znamená, že NATO by podle mě mělo  přistoupit k Ukrajině, která nebrání jen sebe, ale i hodnoty, jako jsou  svoboda a suverenita, mnohem seriózněji,“ tvrdí.

V podcastu FinTag.cz se Gennadyi Chyzhykov vyjadřuje i k běžencům, kteří kvůli válce opustili Ukrajinu. Je si jistý, že většina z nich... Více na FinTag.cz!!!

Viceprezidentka EIB Lilyana Pavlova v podcastu FinTag.cz potvrdila, že podpora dostupnosti vlastního bydlení, které v Česku patří k nejhorším v EU, je a byla důležitou prioritou současné i minulé vlády. Česká vláda, jak ale i říká, dosud nemá ucelenou představu, jak přesně má vypadat nový program na podporu vlastního bydlení v Česku.

„V tuto chvíli tedy financujeme nastavení tohoto programu. Technické podpory, pokud to tak mohu říci. V České republice vidíme, že neexistuje legislativní rámec pro zavedení programu na podporu dostupnosti vlastního bydlení,“ uvádí v podcastu FinTag.cz Pavlova.

Legislativní nastavení programu je tak podle ní vůbec prvním krokem, na kterém se EIB finančně podílí. Teprve pak následuje financování pilotního projektu, jenž se stane základem pro další projekty v rámci nového programu ve všech regionech Česka.

V podcastu FinTag.cz se Lilyana Pavlova vyjadřuje i k rychle rostoucí inflací v Evropě. Podle ní vysoká inflace nepřekvapuje, protože byla očekávána. Problém ale je její akcelerace v důsledku ruské agrese na Ukrajině a dalším růstem cen energií. Válka na Ukrajině tak dle jejích slov ještě více posílala energetickou krizi, s níž se Evropa potýkala již před ruským vpádem na Ukrajinu.

„My se snažíme situaci řešit zajišťováním dostatečné likvidity vládám unijních zemí. Aby mohly pokračovat ve svých investicích do důležitých infrastrukturálních projektů. A nejde jen o projekty spojené s energetickou bezpečností, ale i dopravní projekty, jako je například železnice, ale jsou to i vodohospodářské projekty,“ vysvětluje Lilyana Pavlova.

Zdůrazňuje důležitost financování i kofinancování těchto projektů ze strany EIB. Zároveň ale odmítá hodnotit měnovou politiku Evropské centrální banky [ECB]. A to i přesto, že ta je mnohými unijními státy, zejména Německem, kritizována za svůj vlažný postoj právě k rostoucí inflací. Minimálně proto, že ponechává své základní úrokové sazby dlouhodobě na nule. Na rozdíl například od americké centrální banky či evropských centrálních bank s vlastní měnou. Typický příklad je například Česká národní banka.

„Vyjadřovat se, hodnotit, měnovou politiku ECB mi nepřísluší. […] Avšak mohu říci, že co se týče zdrojů EIB, ty jsou stabilní a inflace či měnová politika ECB nám npůsobí problémy v zajištění potřebného množství financí,“ říká v pdcastu FinTag.cz Lilyana Pavlova.

Ekonomický výhled EU pro následující období je dle viceprezidentky EIB nejistý. Také ale zdůrazňuje, že ruská agrese na Ukrajině státy EU sjednotila více než cokoli kdykoli předtím.

„Velice dobře je to vidět, jak EU zvládá uprchlickou krizi. A důležité je, že teď, jak je unie pod tlakem, jednotlivé unijní státy mnohem přesněji de... / Více na FinTag.cz!!!

„Jako zavést ekonomické sankce na separatistické představitele a pár vybraných exponentů ruského režimu, to se museli v Kremlu opravdu válet smíchy,“ shrnuje aktuální postup Západu proti Rusku Milan Mikulecký v podcastu FinTag.cz.

Účinný postih Rusku za jeho napadení Ukrajiny podle něj spočívá pouze v totálním odříznutí Ruska od civilizovaného světa.

„Chcete se chovat jako barbaři, chovejte se jako barbaři doma. Vaše děti nebudou ale studovat na univerzitách v USA a v zemích západní Evropy. Vaše manželky a milenky nebudou nakupovat v buticích v Miláně a Paříži. A vy nebudete moci nakupovat počítače, iPhony nebo obráběcí stroje, abyste na nich mohli vyrábět vaše zbraně,“ vysvětluje.

První krok je dle jeho názoru odříznutí Ruska od všech obchodů v dolarech a eurech. A přestat z Ruska odebírat suroviny, jako jsou zemní plyn a ropa. Dle jeho názoru to Evropě přinese určité náklady, nikoli však fatální.

„Pokud jde o ruskou ropu, tu celkem snadno nahradíme z jiných zdrojů a neznamenalo by to ani výrazné zvýšení cen. Co se týče plynu, je to obtížnější, ale i ten můžeme nahradit. A to tím, že Německo znovu nastartuje jaderné elektrárny. A vrátíme se k uhlí. Přestaneme si lhát do kapsy, že spalování plynu je nějak významně ekologičtější než spalování uhlí. A mezitím budeme plánovat jiné trasy pro plyn, třeba z Kypru či Izraele,“ tvrdí Mikulecký.

V podcastu FinTag.cz Milan Mikulecký odpovídá na otázku, proč Severoatlantická aliance nemůže podpořit ukrajinskou armádou přímou vojenskou pomocí proti Rusku.

„Hrozně rád bych řekl něco jiného, ale vojenská podpora Ukrajině reálná není. To kvůli tomu, co deklaroval Vladimir Putin směrem k nám, ale i směrem do Ruska. Totiž, že jakýkoli vojenský zásah některé z členských zemí NATO, povede k ohromné eskalaci konfliktu. A vzhledem k tomu, že agresor, v našem případě Rusko, se nezastaví před ničím, tak by to mohlo vést k válce, kterou tady nechce nikdo,“ říká.

Upřesňuje, že v konvenčním vojenském konfliktu by Rusko proti západním zemím nemělo šanci uspět. Nicméně otevřený vojenský střet Severoatlantické aliance by dle jeho názoru mohl vést až k atomovému armagedonu.

„Já se obávám, že aktuální osazenstvo Kremlu by v případě hrozící porážky v konvenčním konfliktu neváhalo sáhnout po jaderném kufříku. Což si skutečně nikdo z nás nemůžeme přát,“ vysvětluje.

Podle něj země NATO měly Ukrajině pomoci před konfliktem masivními dodávkami vojenského materiálu a další podporou. Což podle něj udělaly Spojené státy, Polsko a Velká Británie. Ostatní země, jako jsou například i Česká republika, selhaly.

„Mrzí mě a jako Čech se stydím za to, že dělostřelecká munice, kterou jsme Ukrajině přislíbili, dosud leží na našem... Více na FinTag.cz již teď!

„Situace na trhu práce je dlouhodobě tristní. Ale nevidím žádnou přirozenou či nebolestivou možnost, jak ji zlepšit,“ charakterizuje tuzemský trh práce v podcastu FinTag.cz poradce v oblasti HR a psycholog Petr Kornacki.

Nedostatek volných pracovníků na českém trhu práce firmy, které nepotřebují kvalifikované či specializované zaměstnance, řeší dle něj stále častěji najímáním agenturních pracovníků.

„A už to není jen Ukrajina, ale jdou dál a dál na východ. Ale to se nehodí pro všechny firmy. Tam, kde potřebují kvalifikovanost a specializaci, se hledání pracovníků mění už jen v přetahování o jednu omezenou skupinu pracovníků,“ říká v podcastu FinTag.cz poradce v oblasti HR, lektor vzdělávacích programů, kouč a psycholog Petr Kornacki.

Uvádí, že když před deseti lety vyvěsil inzerát s volnou pozicí, došly mu desítky životopisů. Mohl si vybrat a firmě, pro kterou pracoval, ukázal pět nebo i více zajímavých kandidátů.

„Teď je situace ale úplně jiná. Reakce na inzerci jsou v řádu jednotek. A tak se musím daleko více zamýšlet, jak uchazeče o zaměstnaní oslovit. Co jim nabídnout. To může být třeba krátká dojezdová vzdálenost do zaměstnání nebo jiné zajímavé benefity,“ tvrdí.

Podle něj výběr zaměstnavatele dnes na tuzemském trhu práce zdaleka neurčuje jen výše mzdy, ale uchazeči o zaměstnání požadují i další benefity. Vědí, že jsou to oni, a ne zaměstnavatelé, kdo na pracovním trhu dnes tahají za delší konec provazu.

Podle Petra Kornackiho jsou na trhu práce dnes nejvíce dostupní zaměstnanci ve věku 50 let a starší. A byť se v médiích stále přetřásá otázka rovných příležitostí, podle jeho názoru mnozí zaměstnavatelé tuto věkovou skupina uchazečů o zaměstnání stále diskriminují.

„Já mám naštěstí klienty, kteří nemají tak zúžený pohled na své pracovníky ve smyslu, že ti musejí být jen mladí, dynamičtí a úspěšní, ale od uchazečů právě ve věku 50 a výše vím, že jim často nikdo ani nezareaguje na jimi odeslaný životopis,“ říká.

https://www.fintag.cz/2022/02/08/nezamestnanost-vzrostla-jen-mirne-firmy-tak-maji-dal-problem/

Dle jeho slov vůči těmto lidem mnozí ze zaměstnavatelů pak neprojevují ani elementární slušnost. To znamená, že jim tito lidé nestojí ani za to, aby jim na jejich poptávku a zaslaný profesní životopis odpověděli alespoň v tom smyslu, že jim děkují za zájem, ale do výběrového řízení upřednostnili jiné uchazeče.

„Mnozí zaměstnavatelé skupinu uchazečů o zaměstnání ve věku 50 a výše prostě neberou vážně. Pro ně jsou nezajímaví. Drží se toho klišé, že zajímavý je člověk v tom mladším produktivním věku a padesátník je pro ně už důchodce,“ vysvětluje Petr Kornacki s tím, že kvůli nedostatku volných pracovníků se i zde situace o něco ale lepší.

https://www.fintag.cz/2022/01/10/vlada-otevre-cesky-trh-prace-vice-cizincum-rekl-jurecka-v-ct/

Také ale dodává, že mnozí starší uchazeči o zaměstnání nejsou ke své škodě příliš ochotni přizpůsobit se změnám, které nové zaměstnání většinou přináší. Mají jasnou představu o tom, jak pracovat, a té se drží stůj co stůj. Což bývá problém.

„Neříkám, že to platí pro všechny, ale v této skupině je hodně takto profilovaných uchazečů o zaměstnání. A pak se tedy zase nelze divit zaměstnavatelům, že ti nemají chuť je přesvědčovat o své představě práce,“ upřesňuje Petr Kornacki, který v podcastu FinTag.cz starším uchazečům o zaměstnání nabízí i několik rad, jak se při hledání zaměstnání zbavit pracovních ster... Více na FinTag.cz!!!

„Jako biskupství jsme v Praze etablování od roku 973. Pokud bychom vzali Velkou Moravu, tak od roku 860. To znamená, že k majetku, který jsme získali v takzvaných církevních restitucích, přistupujeme hlavně ve smyslu jeho dlouhodobé udržitelnosti. A ve dlouhodobém horizontu má docela jistě větší hodnotu majetek než peníze,“ říká v podcastu FinTag.cz generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl.

Tím to ale nekončí. Je tu ještě dalších 47 miliard korun, které římskokatolické církvi vyplácí stát formou finančních náhrad za majetek, jíž jí nebylo z mnoha důvodu možné vrátit. Část peněz církev již dostala, zbytek jí stát splatí do roku 2042. Pro úplnost dodejme, že stát taktéž vyplácí církvím příspěvek na provoz. Ten v čase klesá a v roce 2030 úplně skončí.

Hospodaření katolické církve v podcastu FinTag.cz Stanislav Přibyl přirovnává k chování k sedláka, v jehož rodině se majetek předává z generace na generaci. Sedlák si tak vždy dobře rozmyslí, než se nějakého majetku zbaví.

V roce 2012 prošel legislativním procesem zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými institucemi. V účinnost vstoupil v roce 2013. Zákon v sobě zahrnuje již zmíněné církevní restituce. Což je navrácení majetku, které průkazně v minulosti patřilo církevním subjektům, ale po roce 1948 propadl státu. Druhou částí vyrovnání s církvemi jsou již zmíněné finanční náhrady. Ty jsou za majetek, který byl církevní, ale protože za desítky let komunistické totality nebo i po roce 1989 do roku 2012 získal jiný účel, nebylo jeho vrácení snadné nebo i možné.

„Restituce jsou v podstatě ukončené. Běží ještě několik málo soudních sporů. Není to o tom, že by se snad církve soudily o majetek, ale často jsou to soudy o vypořádání vlastnictví, kde to není na první pohled zřejmé. To jsou ale už majetku,“ říká generální sekretář ČBK.

Jak již bylo řečeno, majetek konkrétně katolické církve byl oceněn v době účinnosti zákona o vyrovnání s církvemi na 130 miliard korun. Finanční náhrady pak na cca 47 miliard korun. Ty římskokatolická církev dostává v ročních splátkách. Finanční náhrady jsou valorizovány o inflaci vždy po dvou letech. To znamená, že například splátka v letošním roce bude valorizována o inflaci z roku 2020.

„A ta částka se následně dělí mezi osm diecézí, osm biskupství. To je víceméně totéž. A pak ještě mezi dvě vyšší konference vyšších řeholních představených. To jsou mužské a ženské řeholní řády. A ty peníze se i pak dál dělí. A když se to rozpadne na více dílů, tak jsou to menší částky,“ vysvětluje přerozdělování finančních náhrad Stanislav Přibyl v katolické církvi.

To se se mimochodem velice podobá tomu, jak si mezi sebou dnes například odbory dělí výnosy z majetku po bývalém Socialistickém svazu mládeže [SSM].

Církve dostaly v restitucích zpět zejména pole, lesy, vodní plochy, budovy i předměty kulturní hodnoty. Zde pro příklad uveďme třeba středověký... Více 27.1.2022 na FinTag.cz!!!

Zde i upozorňuje na úlevy České národní banky [ČNB] pro žadatele o hypotéku do 36 let. A zmiňuje i na možnost zvýhodněného úvěru pro mladé od Státního fondu rozvoje investic [SFRI]. Ten dnes může být i v řádu milionů korun, když dříve měl strop 300 000 korun.

„Třeba v Praze si dnes nepořídíte nemovitost do pěti milionů. A to se bavím i o paneláku. Hypotéka na pět milionů a výš není malá hypotéka. A mladý člověk prostě takové peníze, když začíná, neuplatí. Proto jsem ráda, že ČNB i SFRI, vycházejí vstříc mladým se zájmem o vlastní bydlení,“ říká v podcastu FinTag.cz finanční poradkyně skupiny Partners.

Podle ní by mladým lidem s hypotékou měli, je-li to potřeba, ideálně pomoci rodiče. A to ve smyslu, aby jim pomohli zafinancovat spoluúčast, aby si hypotéku vůbec mohli vzít. Dle jejích slov dnešní 10% či 20% finanční spoluúčast u hypotéky je vždy milion korun a více.

„A pokud ti rodiče nechtějí mít ty své děti na krku do smrti, měli by na to myslet. Měli by jim pomoci s financemi či svou vlastní nemovitostí k dozajištění jejich hypotečního úvěrů,“ říká Dana Chňoupková Míchalová s tím, že děti následně mohou pomoc rodičům splácet.

Jinak, jak dodává, není příliš mnoho jiných cest, jak se mohou mladí lidé bez milionů na kontě při dnešních cenách nemovitostí dostat k vlastnímu bydlení. Nepřímo tak odkazuje i k zavedené praxi v některých západních zemích. V nich se peníze v rodinách zhodnocují. A spolu s majetkem, jenž se spravuje a ideálně i zmnožuje, předávají z generace na generaci.

Podle ní by ti z mladých lidí, kteří vážně usilují o vlastní bydlení, neměli čekat, až přijdou lepší podmínky. Až zlevní hypotéky nebo snad klesnou ceny nemovitostí. Argumentuje svými klienty, kteří si berou hypotéky ve věku 30 a více let.

„Takže ti hypotéku skončí někdy v 60 letech. A to už není tak produktivní věk. Produktivní věk je těch 35 až 45 let, kdy má člověk největší ekonomický přínos a příjem. Pak mu může klesat jak příjem, tak i produktivita a vůbec aktivita. A je i důležité, aby si ten dům či byt i trochu užili. Takže za mě platí, že čím dříve začnu řešit vlastní bydlení, tím lépe,“ tvrdí.

V podcastu FinTag.cz se vyjadřuje i k aktuální výši hypotečních úroků. Říká, že banky se v nabídce skoro neliší a průměrný úrok na trhu je teď kolem čtyř procent.

„Dá se ještě získat úroková sazba lehounce pod tři procenta, ale jde desetiny. Ne o žádná velká čísla. Ty sazby nám opravdu stouply na úroveň těch čtyř procent. A troufnu si říci, že nebude trvat dlouho a půjdou ještě trošku výš,“ říká s tím, že ale i čtyři procenta jsou stále ještě přijatelný úrok.

„Když jsem si v roce 2009 brala hypotéku já, měla jsem služební úrok... Více na FinTag.cz 20.01. 2022

„Bezpečnostní situace ve světě se zhoršuje. Státy se proto připravují na to, aby byly schopny těmto konfliktům čelit. To znamená, že vyzbrojují, přezbrojují a dozbrojují své ozbrojené a bezpečností složky,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz, proč tomu tak je, předseda dozorčí rady skupiny CZG – Česká zbrojovka Group SE Lubomír Kovařík, který je zároveň předseda Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR [HK ČR].

Z jeho pohledu konflikty nehrozí jen mezi světovými mocnostmi, ale i na lokálních úrovních. Což velice zřetelně ukázala už i krize covid-19, kdy se mnoho států zařídilo výhradně dle svých vlastní zájmů. To znamená často bez ohledů na své sousedy.

V podcastu FinTag.cz hodnotí i současnou pozici českého obranného průmyslu. Myslí si, že byla chyba, když 90. letech ustoupil na politickou zakázku ze svých exportních pozic. Díky úsilí mnoha firem je ale dle jeho slov znovu získává zpět. Výsadní firmy v oblasti obranného průmyslu je dle jeho slov Aero Vodochody, CSG Group [např. Tatra Trucks], PBS Group, Česká zbrojovka a mnoho dalších firem.

„Zatímco mezi roky 2000 až 2005 činil český export zbrojařských firem maximálně čtyři miliardy korun, v letech 2015 až 2019 to bylo až 18 miliard korun. To jednoznačně ukazuje, že náš obranný průmysl znovu prosazuje na zahraničních trzích,“ tvrdí a dodává, že produkce českých zbrojařských firem je plně srovnatelná s produkcí zahraničních firem.

V podcastu FinTag.cz se Lubomír Kovařík vyjadřuje i ke skutečnosti, že České republice Zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem neumožňuje po jeho novelizace v roce 2011 obchodovat s vojenským materiálem přímo. Tedy, že ho musí do zahraničí prodávat přes prostředníky, soukromé firmy.

„V tomto ohledu vnímám velice pozitivně deklaraci nové vlády o změně zákona číslo 38 jako něco, co je naprosto správné. Proč? Protože přímý prodej vojenské materiálu je jedním ze způsobů, jak kterákoli vláda může naplňovat svoje zahraniční politické zájmy v jednotlivých zemích,“ vysvětluje.

https://www.fintag.cz/2021/09/01/cesky-obranny-prumysl-se-potyka-s-nekoncepcnosti-statu/

Dodejme, že stejný zákon dlouho neumožňoval českému státu vojenský materiál i přímo nakupovat. Zde změnu zákona ve stejném roce, jako byla zavedena povinnost prodávat vojenskou techniku do zahraničí... Více na FinTag.cz!!!

„Byznys s problémovými úvěry je velice jednoduchý. Když vy dlužíte bance sto jednotek, tak já váš dluh koupím od banky za dvacet. A pak půjdu za vámi, abyste zaplatil alespoň 40 jednotek. A když vy je zaplatíte, tak jste vydělal, protože jste ještě včera dlužil sto, ale i já jsem vydělal, protože jsem za váš úvěr zaplatil 20 od vás dostal 40,“ vysvětluje v Martin Machoň v podcastu FinTag.cz. s tím, že ztráta jde na vrub banky, a je to cena za to, že půjčila peníze tomu, komu neměla.

Podle něj platí, že banky nejvíce prodávají nedobytné pohledávky vždy s určitým zpožděním od poslední krize v ekonomice. Většinou rok až dva roky po krizi. Důvod je jejich těžkopádnost ve zprocesování celého procesu.

„Vidíme, že ty banky už mají ty rizikové pohledávky připraveny k odprodeji na příští rok,“ říká Martin Machoň.

Dodává, že největší objemy těchto úvěrů lze tradičně čekat v zemích, jako je Řecko, Španělsko, Itálie, Británie nebo Irsko. Co se týče Česka říká: „Česká národní banka tu odvádí výbornou práci a banky tu máme zdravé. A i naše podniky v tom evropském srovnání k těm lepším. A svým způsobem v tom hraje i roli to, že jsme menší země, čemuž odpovídají i objemy úvěrů.“

V případě krize covidu-19 a její dopadů na ekonomiku Martin Machoň nehýří optimismem. Podle něj krize covid-19 již zasáhla mnoho podniků po celé Evropě, a ještě zasáhne spolu s dalšími. Hůl se začne lámat dle jeh slov v momentě, kdy přestanou platit podpůrné programy typu českého programu Antivirus a jemu podobných.

„Byla tady i různá moratoria na úvěry… Zlom přijde v momentě, až tohle všechno skončí. Pak se teprve ukáže, kdo a jak je na tom,“ tvrdí s tím, že dle něj mnoho zejména malých a středně velkých podniků bude mít velké problémy.

„Mnohé podniky budou muset propouštět, pozastavit byznys nebo úplně skončit,“ tvrdí.

Situaci vnímá jako rizikovou z důvodu narušených subdodavatelských řetězců, nedostatku a drahé pracovní síly a dalším zdražením peněz. Problémy jsou přitom už teď zcela patrné v těch zemích, které jsou závislé...  Více již 13.2. 2021 na FinTag.cz!!!

„Plechová hala v Pezinku je teď dražší než kanceláře na Václaváku,“ říká v pro FinTag.cz šéf nemovitostního fondu Trigea Tomáš Trčka. Nemovitostní fondy jsou dle něj ideální volba pro ochranu peněz před inflací.

V podcastu FinTag.cz Tomáš Trčka upozorňuje na aktuální rychlý růst industriálních nemovitostí. Přitom ještě před deseti lety šlo o produkt, o který příliš velký zájem. Otázka je, jestli o industriální nemovitosti bude ale takový zájem i za pět nebo deset let.

„Industriální budovy určitě budou mít teď svých 15 minus slávy, jestli to bude pět, deset nebo 15 let to nedovedu říci. Vidíme teď po covidu, jaký tvrdý zásah dostal ale třeba automotive sektor, jak těžce obnovuje dodavatelské uzly, a já nevím, jestli je řešením nastavět dvakrát tolik hal. Třeba ano, třeba ta reakce ale bude jiná,“ říká.

Upozorňuje i na další trendy. Jedním z nich jsou i nové nemovitostní fondy, které investují do rezidenčních nemovitostí určených na pronájem. V této oblasti je třeba ale vysvětlit i to, že regulované nemovitostní fondy mohou investovat pouze do již postavených rezidenčních nemovitostí na pronájem. A protože u nás v minulosti nebyla nabídka takových nemovitostí příliš velká, jsou tyto fondy novinkou.

Nemovitostní fondy jsou podle Tomáše Trčky jedny z mála aktiv, které umějí otočit rychle rostoucí inflaci ve svůj prospěch. Je to zejména z toho důvodu, že mají obvykle indexované nájemné. To znamená, že pokud je vysoká inflace, tak proporcionálně o tu samou výši příští rok stoupne i nájemné budovách, které mají tyto fondy v portfoliu. Nemovitostní fondy tak proporcionálně s inflací udržují krok.

„Co se týče výnosů, to je třeba posuzovat velice detailně. Už třeba kvůli tomu, že ne všechny fondy, které se soustředí na komerční nemovitosti, jsou stejné. Typově se mohou lišit. Některé investují jen do některých specifických odvětví nemovitostního trhu,“ vysvětluje Tomáš Trčka.

Podle něj jsou na trhu fondy, které se specializují na už zmíněné industriální reality, ale jsou tu i fondy, které investují do obchodní center, nebo jen hotelů, nebo jen kanceláří. Na trhu operují i fondy, které kupují nemovitosti v problémech, aby je sanovaly, a dál prodaly se ziskem. Jsou fondy, které investují do půdy.

„Co se ale týče těch klasických fondů pro drobného investora, tak ty jsou velice podobné. Hledají vhodnou příležitost ke koupit, ať už je to obchodní centrum nebo kancelářská budova, a tu se snaží koupit za dobrou cenu a úspěšně provozovat,“ vysvětluje s tím, že fondy, které investují do komerčních nemovitostí většinou přinášejí vyšší výnos než například fondy, které investují do rezidenčních nemovitostí. Byť u těch druhých je předpoklad vyššího zhodnocení nemovitostí v portfoliu.

Tomáš Trčka se vyjadřuje i k zahraničním nemovitostním fondům na našem trhu. Ty české by podle něj ze srovnání s nimi vyšly velice dobře.

„V roce 2006, kdy vznikl tu první nemovitostní fond, jsme hleděli s velikou úctou na ty velké německé nemovitostní fondy, které u nás už operovaly a působily. […] Měli jsme je za velké investiční vzory. Dneska už se na to díváme, kdy to řeknu diplomaticky, shovívavěji, protože s těmito fondy častěji obchodujeme,“ říká.

Proto i přidává aktuální zkušenost z tendru na nákup jedné nemovitosti, kterého se účastnily i dva německé nemovitostními fondy... Více na FinTag.cz již 9.11. 2021!!!

„Ne každý má chuť, řici si, chci podnikat, a holt být půl roku na nule, protože to je podnikání. Ne každý chce po určitou dobu rýt držkou v zemi a stavět ten svůj byznys,“ říká v podcastu FinTag.cz obuvník Tomáš Valta.

Tomáš Valta je opravuje boty a koženého zboží přes 26 let. Teď má úspěšnou opravnu obuvi a kabelek a čistírnu v Panské ulici v centru Prahy. Specializuje se na běžné opravy, ale i opravy luxusních bot a kabelek.

„70 procent toho, co děláme, jsou běžné opravy a zbytek je to luxusní zboží. Na peníze to vychází samozřejmě jinak. Když k vám přijde zákaznice, která přinese čtyři luxusní kabelky, u kterých si nechá udělat celkovou rekonstrukci, tak to pak finančně vyjde na 30 až 40 zákazníků, kteří přijdou s běžnou jednotlivou opravou,“ říká v podcastu FinTag.cz.

Jako příklad uvádí zákaznici ze Slovenska, která mu nyní poslala na opravu a restauraci 20 párů bot za bezmála půl milionu korun. V podcastu zároveň ale hovoří i o tom, jak vede svůj byznys, kolik lidí stojí už ráno před jeho opravnou, i to, že vzdělání v oboru obuvnictví je to v Česku jedno velké "zero".

Tomáš Valta je se svým podnikáním spokojený. Provozovna v centru Prahy mu prosperuje a nemá zájem otevírat další. Důvod je, že by nedokázal, jak říká, uhlídat kvalitu nabízených služeb. A docela jistě by ani nestíhal další provozovny uřídit.

„V momentě, když bych si na to někoho vzal, docela jistě by to nedopadlo dobře. A kolegu, kterého mám tady, je osvědčený, jinam posílat nemohu, protože bych se tady bez něj neobešel,“ vysvětluje.

Přesto plány na expanzi má. Rád by otevřel velkoobchod pro obuvníky, protože v Česku se jim toho dle jeho slov příliš nenabízí. Je toho názoru, že standardních opraven obuvi a čistíren je v Česku relativně dost. Potíž je ale podle něj v tom, že jejich provozovatelé se zejména v menších městech dnes uživí jen stěží.

„Mám tu brigádníka, ten opravuje v okresním městě. Za den udělá na tržbách tisíc korun. To je samozřejmě problém, když má platit nájem, energie a ještě se uživit,“ tvrdí.

Problém podle něj spočívá i v tom, že dnes se lidem nabízí natolik levná obuv, která nestojí za to opravovat. Přesto má za to, že u kvalitnější obuvi se oprava v daných případech vyplatí vždy. To platí i pro kabelky. Ať už jde o ty, k nimiž mají zákaznice citový vztah, nebo stojí desítky či stovky tisíc korun.

Obuvnické řemeslo v Česku podle něj naráží i na další problém, než je jen levné zboží z Číny. Je to neexistence kvalitního vzdělání.

„Takhle – současnou kvalitu v učňovského vzdělávání v našem oboru hodnotím tak, že teď je to hotové ´zero´. Není nic! Obuvnický obor, cokoli kolem obuvi, je nula. To prostě zaniklo, konec. Nevím o žádné škole, která by vychovávala kohokoliv z našem oboru,“ říká s tím, že již i uvažoval o tom, že by v této věci rozjel nějaké kurzy.

Upřesňuje, že v tom by ale potřeboval... / Více na FinTag.cz již 14.10. 2021!!!

„V následujících letech nás čeká boom obnovitelných zdrojů, zejména pak solární energetiky,“ říká v podcastu FinTag.cz předseda představenstva a ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.

Zároveň i představuje nový produkt, který jeho firma spolu s Komerční bankou [KB] a Société Générale Equipment Finance [SGEF] nově nabízí právnickým osobám. Ten spočívá v realizaci solárních elektráren na budovách firem a veřejných budov, aniž by se museli jejich majitelé starat o to, jak takový projekt realizovat i kde vzít peníze na jeho realizaci.

„Podobným způsobem už fungují naše projekty energetických úspor EPC i výstavba a provoz kogeneračních jednotek. Nyní tento model začneme s Komerční bankou a SGEF aplikovat i u střešních fotovoltaických elektráren. Zákazník se nemusí starat o investici, administrativu ani provoz fotovoltaiky,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz Kamil Čermák.

Základním principem EPC [Energy Performance Contracting] je splácení realizovaného projektu až z prokazatelně dosažených úspor nákladů na energie. Realizaci projektu energetických úspor na objektech a zařízeních zákazníka na sebe přitom přebírá specializovaná firma energetických služeb [ESCO – Energy Services Company]. Investice, úroky a náklady na služby ESCO splácí zákazník firmě ESCO po dosažení úspory v provozních nákladech a po dobu sjednanou smluvně. Více již 7.10. na FinTag.cz!!!